Agregátor zdrojů

Malé obce se školami získají dotace na tělocvičny a hřiště. Do přípravy projektu se ale musí zapojit i děti

Česká škola - Ne, 18/06/2017 - 08:59
Malé obce do 3000 obyvatel, které mají školu, mohou získat dotaci na tělocvičnu nebo sportovní hřiště. Žádosti mohou podávat na ministerstvo pro místní rozvoj. Podmínkou je, že nové sportoviště musí škola využívat pro hodiny tělesné výchovy. Pokud bude k dispozici i ostatním lidem, musí být zdarma. Informuje Český rozhlas.


Karla Šlechtová (vlada.cz)Obce mohou získat od půl milionu do pěti milionů korun, dotace pokryje 70 procent nákladů. Ministryně Karla Šlechtová ale zdůraznila, že podmínkou je, aby se do přípravy projektu zapojily i děti.

„To znamená, že obec se školou musí zapojit děti, aby se jich zeptali, jak si představují, jak má vypadat hřiště. Dodávají nám třeba výkresy dětí, měl by tu být konsenzus s dětmi. My chceme, aby v tom byly děti, obec i škola," říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.




Celý text naleznete zde

Tajný sociální život studentů

Česká škola - Ne, 18/06/2017 - 08:52
Harvard nedávno zrušil přijetí deseti studentů kvůli zjištění, že na sociálních sítích sdílí obsah posměšný vůči menšinám, zneužívání dětí, sexuálnímu násilí nebo holocaustu. Zpravodajský server The New York Times se proto zamýšlí nad „tajným“ sociálním životem mladých a jeho dopadu na jejich skutečné životy. Informuje server scio.cz.


Svou online aktivitu lidé různě ukrývají ze strachu, že „budou přistiženi“. Soukromé profily, kde musí schválit další uživatele, jako je např. Facebook, jim může dát pocit ochrany. Zároveň často mladí lidé využívají dvojích profilů, např. tzv. rinsta (Instagram pro širokou skupinu odběratelů) a finsta (falešný Instagram, kde jsou často pod přezdívkou a který je určen jen skupině nejbližších přátel). Nebo aplikace jako Vaulty, do nichž lze k uložených fotografiím vstoupit jen po zadání hesla, přičemž ten, kdo zadá nesprávné heslo, je hned vyfocen a nahlášen, případně Calculator%, aplikace, která se tváří jako skutečná kalkulačka, ale po zadání správné kombinace otevře přístup ke skrytému obsahu.

Všechna tato opatření mohou dát mladým (i dospělým) uživatelům pocit, že jsou chráněni a mohou sdílet cokoli a jakkoli. Zatímco na veřejné profily informace často vybírají, na soukromých vyjadřují své nevnitřnější myšlenky a mohou sdílet příliš mnoho fotografií a informací. Spolehlivost soukromých sítí ale byla mnohokrát zpochybněna. Všechny online informace se mohou snadno dostat ven už jen tak, že mohou být na obrazovce zachyceny snapshotem a sdíleny před širším publikem. Ochrana soukromí je jen tak kvalitní, jak kvalitní jsou skutečné vztahy zúčastněných.

Proč se mladí na sítích chovají často tak neopatrně? Podle výzkumu z Kalifornské univerzity jsou mozkové oblasti zaměřené na odměnu a sociální kognici aktivovány podobně při přemýšlení o penězích nebo sexu jako při zhlédnutí fotky, která má hodně lajků.


Celý text naleznete zde

Učit laskavost se vyplácí

Česká škola - So, 17/06/2017 - 08:42
Ohleduplnost k ostatním nevylučuje schopnost postavit se za svůj názor i proti oponentům. Bojovníci za svou pravdu mohou díky laskavému náhledu na protivníky vidět své snahy v sociálním kontextu. Být laskavý a ohleduplný, dbát na ostatní a chovat se k nim mile jsou vlastnosti, které by se podle psychologů měly učit a pěstovat na školách. Výzkumy o „učení laskavosti na školách“ připomíná server scio.cz.


Podle harvardské studie z roku 2014 je ale laskavost mezi žáky druhých stupňů a středních škol ceněna méně než úspěch a osobní štěstí. Zmiňovaný výzkum zpovídal na 10 000 dětí a jejich rodičů a ukázalo se, že zatímco 96 % rodičů chce především, aby jejich děti byly laskavé, 81 % potomků si myslí, že rodiče si více cení úspěchu a štěstí. Podobně je tomu mezi učiteli a studenty: 62 % žáků věří, že studijní výsledky jsou pro jejich pedagogy to nejdůležitější. A takovéto přesvědčení děti ovlivňuje – ty, které dávají laskavost až za úspěch a štěstí a věří, že to stejné chtějí i jejich rodiče, dosahují na škále empatie horších výsledků.

Na laskavosti přitom u dětí záleží, protože má pozitivní dopad na různé životní oblasti. Podle Ricka Weissbourda jde o základní kámen demokratické a etické společnosti. Laskaví a přátelští lidé dosahují lepších pracovních výsledků než jejich sebestřednější kolegové, navzdory přesvědčení, že v práci, obzvlášť v business odvětvích, by měl být člověk spíše sobecký. Laskavost a sdílení úspěchů partnera je základem kvalitních a dlouhodobých vztahů. Empatie, schopnost nahlédnout věc z pohledu ostatních a ovládání vlastních emocí a činů, to vše je propojeno s akademickým úspěchem. Ve školách s přátelskou atmosférou se dětem učí lépe než tam, kde je ovládá strach.


Celý text naleznete zde

Ivan Pilný: Vůči požadavkům ministerstva školství na navýšení rozpočtu jsem skeptický

Česká škola - So, 17/06/2017 - 08:23
„Pozoruhodné je, že nejvíce neobsazených míst mají ta ministerstva, která dnes nejvíce křičí, že chtějí na příští rok z rozpočtu více peněz. Resort obrany má 1520 volných míst, resort vnitra 2719 míst, a resort školství dokonce 3045 míst,“ píše ministr financí Ivan Pilný v komentáři pro deník Právo o vyjednávání o podobě rozpočtu.

Pilný mimo jiné píše:

Ivan Pilný (psp.cz)Druhou věcí, která mne v rámci přípravy rozpočtu zaráží, je rozpočtování a využití peněz na platy. Pro zjednodušení si představme, že určité ministerstvo má na papíře 1000 pracovních (resp. služebních) pozic. Obsazených je jich ale pouze 800, zbylých 200 je zrovna volných. Při přípravě rozpočtu se však počítá s tolika penězi, jako kdyby bylo celý rok obsazeno všech 1000 pozic.

Čistě pro zjednodušení si představme, že situace zůstane stejná celý rok a při závěrečném účtování má úřad stále 200 neobsazených pozic. Logika napovídá, že peníze rozpočtované na platy na těchto 200 míst nemohly být spotřebovány a zůstávají ve státní pokladně. Omyl! Úřad si peníze bere a jako vítané přilepšení je „rozpustí“ na odměny, bonusy a osobní ohodnocení zaměstnanců. Když jsem se kolegů ptal, kde chtějí na tyto odměny a osobní ohodnocení brát prostředky, až budou volná místa jednou obsazena, jen se usmívali.

Nechápal jsem proč, dokud jsem se nedozvěděl, že za posledních několik let narostl počet státních zaměstnanců na papíře o 31 tisíc. Řadu těchto míst se doposud nepodařilo obsadit, čemuž se v situaci rekordně nízké nezaměstnanosti nelze divit. Ovšem peníze na ně čerpají úřady okamžitě.

Pozoruhodné je, že nejvíce neobsazených míst mají ta ministerstva, která dnes nejvíce křičí, že chtějí na příští rok z rozpočtu více peněz. Resort obrany má 1520 volných míst, resort vnitra 2719 míst, a resort školství dokonce 3045 míst.


Celý text naleznete v dnešním vydání deníku Právo

Školy odhalují talenty. Mnohem víc jich ale zůstává skryto

Česká škola - So, 17/06/2017 - 08:09
V poslední době přibývá v českých školách žáků, u kterých bylo zjištěno nadání pro různé předměty. Školy talentované děti dosud přehlížely, ale nyní jim stát zaručuje podporu. Například nákupem speciálních pomůcek a učebnic. Nicméně podle znalců je dětí s ověřeným nadáním stále málo. Reportáž přináší deník Právo.


Hana Kalusová (mensa.cz)Dětí s handicapem je v základních školách kolem 50 tisíc a zhruba polovina z nich už dosáhla na nová podpůrná opatření. Podobně se o nová opatření mohou přihlásit i nadaní žáci. Avšak pokud je růst čísel začátkem trendu, pak ale velmi pozvolného. Podle Hany Kalusové z Mensy ČR, která se nadaným dětem věnuje, by mezi celkovou populací měly nadané děti tvořit až deset procent. Jestliže je letos na ZŠ a SŠ 1,3 miliónu dětí, pak by nadaných mohlo být i 130 tisíc. Drtivé většině z nich tedy chybí oficiální razítko, a tedy i cílená podpora.

To, že jsou talenty zanedbávány, přiznal před časem i budoucí ministr školství Stanislav Štech. „Prověřili jsme si, že školy vůbec nebo naprosto mizivě využívají kategorie žáků nadaných a mimořádně nadaných,“ řekl Štech.

Podle Kalusové je rozvoj českých talentů zatím na začátku a školy i rodiče si na něj musí teprve zvyknout.


Celý text naleznete v dnešním vydání deníku Právo

Minimální hodinové dotace vybraných rekvalifikačních kurzů

MŠMT - Pá, 16/06/2017 - 16:00
Pod těmito odkazy naleznete vzdělávací kurzy s názvy pracovních činností a minimálními hodinovými dotacemi jednotlivých kurzů. Názvy pracovních činností jsou závazné a hodinové dotace kurzů nepodkročitelné!

Ministerský rada v oddělení dalšího vzdělávání

MŠMT - Pá, 16/06/2017 - 13:54
č. j. MSMT-17511/2017-1

Ministerský rada v oddělení péče o pedagogické pracovníky

MŠMT - Pá, 16/06/2017 - 13:46
č. j. MSMT-17509/2017-1

Podmínky pro práci učitelů se za 30 let nezměnily

MŠMT - Pá, 16/06/2017 - 13:34
V novém čísle Týdeníku školství 23/2017 vyšel rozhovor s Mgr. Bc. Hanou Stýblovou, ředitelkou ZŠ a MŠ Plzeň - Božkov a prezidentkou Asociace ředitelů základních škol o podpoře z Evropských fondů.

Článek: Rozvíjíme matematické nadání žáků – náměty pro 1. stupeň ZŠ

RVP.CZ - Pá, 16/06/2017 - 13:31
Publikace pomáhá učitelům v práci s nadanými žáky. Zabývá se tím, jak nadaného ve třídě identifikovat, jak jej vést a zadávat mu úkoly ať už v rámci standardního učiva nebo nad rámec RVP. Publikace přináší i tipy, jak vybalancovat samostatnou práci žáka, který se…

Šéf Cermatu: Nevidím důvod k rezignaci, testy byly srovnatelné, tvorba otázek je až sisyfovský úkol

Česká škola - Pá, 16/06/2017 - 13:09
Státní maturita probíhá sedm let, sedm let se neustále bojuje o smysl maturitní zkoušky, bojuje se o to, jestli ověřujeme to správné, nejsme příliš měkcí či naopak příliš tvrdí, říká šéf Cermatu Jiří Zíka v rozhovoru pro DVTV.


Jiří Zíka (Repro: DVTV)Zíka dodává, že v letošním roce nastavili vstřícnější bodování v testu z českého jazyka, protože některé otázky se v pilotáži ukázaly být obtížnější. Testy byly jako celek podle jeho slov srovnatelné, struktura se prý vůbec nezměnila. K rezignaci nevidí podle svých slov žádný důvod.



Rozhovor je ke stažení zde

DVTV přinesla na téma Cermat a maturity také rozhovor s Oldřichem Botlíkem

Češtinářka Jitka Ferencová: Co mi vadí na centrálním hodnocení slohů

Česká škola - Pá, 16/06/2017 - 12:49
S našimi studenty jsme podávali několik odvolání proti výsledkům slohů, protože ač se Cermat snaží kritéria hodnocení objektivizovat co nejvíce, stejně zůstávají subjektivní. Logicky. Hranice mezi hodnocením splnil výborně – v zásadě splnil – pouze splnil je nejasná. Nejobtížnější je to určit v kategorii dodržení tématu a slohového útvaru. Tam vidíme nejčastěji hodnocení, s nímž nesouhlasíme. Určité pochybnosti máme i u slovní zásoby a také u soudržnosti a kompozice textu. Právě kvůli takovým nejasnostem studenti ztrácí body, mnohým vyšlo dobré hodnocení a v součtu jim tak ušla jednička z češtiny. Zbytečně.

Jitka Ferencová (archiv autorky)Ale to není jediný problém. Výsledky slohů jsou ve značné míře ovlivněny špatným zadáním. Například student má popsat Ladův obrázek, který je černobílý. Originál je ale barevný a mnozí studenti ho znají. Jak ho mají popsat? Co je správně? Proč někdo připravil tak nesmyslné zadání? Nad tím zůstává rozum stát. Bohužel si to zadání čtyři moji studenti vybrali a mají průměrné hodnocení. Ze špatných zadání vznikají nevýrazné práce.

Další téma – vypravování o monstrech, která napadla Zemi. Vybralo si ho nejvíce maturantů a nejlépe uspěli dva zcela průměrní studenti. Proč? Pojmenovala bych to slovy Cermatu – nechtějte být originální. Pokud budete psát průměrně, budete úspěšní, dodávám já. Jenže toto téma, a navíc žánr, svádí k tvořivosti, fantazii. Na tak malém prostoru a v tak krátkém čase to zvládne ukočírovat jen zkušený pisatel. Mnozí na to doplatili.

Slyšela jsem ředitele Zíku v televizní debatě, kde říkal, že se těžce hledá deset dobrých témat pro maturitní sloh, a proto bude již v podzimním termínu jen šest témat. To mi připadá absurdní. Jestliže organizace, která převzala řízení maturit a má k dispozici tolik odborníků, nedokáže vypsat deset témat, tak právě ona ponižuje maturitu na úroveň méně než středoškolskou. Pan Zíka v oné debatě zapomněl říci, co jsem vyčetla v dalších paragrafech vyhlášky. Od podzimního termínu bude doba na přípravu slohu, která je nyní 25 minut, kratší. Nikde jsem nenašla žádné zdůvodnění tohoto rozhodnutí. Důsledek bude, že ani tato doba, kdy si studenti tvoří myšlenkové mapy, osnovy, nebude dostatečně dlouhá. Proč? Odůvodnění chybí.

Ředitel Zíka nám jako učitelům vytýká, že se chováme sociálně – zohledňujeme situaci konkrétního studenta. Jak jinak by se měli učitelé chovat v prostředí, které je čistě sociální? V době, kdy stát prosazuje ve školách inkluzi, má mnoho studentů nejrůznější postižení. Máme jim kvůli tomu krájet body a minuty? Měla jsem letos studentku, která dostala u ústní maturity 100 % přidaného času na přípravu, ale už ne na odpovědi. To rozhoduje pedagogicko-psychologická poradna. Kritéria stanovil Cermat. Takže přemýšlet ji můžeme nechat dvakrát déle než mluvit? Oni postižení pomaleji přemýšlejí a rychleji mluví? To jsou neskutečné paradoxy.

Podle názorů Cermatu jsou učitelé moc sociální, studentům nadržují, nedodržují kritéria. Jak si tedy vysvětlit, že to byl právě Cermat, který rozeslal na konci minulého školního roku dopisy právě nám, učitelům, abychom letos hodnotili za Cermat. Předpokládám, že jsem nebyla jediná. Samozřejmě jsem to nepřijala. Nenechám se veřejně zostuzovat, abych pak potichu přijala určenou roli. Navíc jsem v předešlých ročnících maturity měla co dělat, když jsem hodnotila svých třicet slohů. Každý jsem četla třikrát a snažila se je co nejobjektivněji posoudit podle předepsaných kritérií. Letos na jednoho hodnotitele připadlo, podle vyjádření ministryně Valachové, několik stovek slohů. Nedokážu si představit, jak při několika stovkách opravovaných prací udržel hodnotitel odstup, jak určil, co se mu zdálo jako zcela splněno, splněno a v zásadě splněno. 



Autorka učí na Waldorfském lyceu Praha

Centrum BIOCEV funguje rok. Za tu dobu už přišlo se dvěma zásadními výzkumy

MŠMT - Pá, 16/06/2017 - 11:29
Dne 16. 6. 2017 byl na portálu ČT 24 uveřejněný článek o centru BIOCEV, které bylo financované z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. A právě 16. 6. 2017 slaví vědecké centrum rok od svého otevření! Za tu dobu bylo v centru provedeno několik výzkumů a objevů. Mezi nejvýznamnější patří například vývoj léku na jeden z nejagresivnějších typů rakoviny. Více informací se dočtete v uveřejněném článku.

Seznam výzkumných organizací

MŠMT - Pá, 16/06/2017 - 11:00

Zápisy z jednání Výběrových/Hodnoticích komisí Řídicího orgánu OP VVV

MŠMT - Pá, 16/06/2017 - 09:38
ŘO OP VVV zveřejňuje Zápis z jednání Hodnoticí komise pro hodnocení projektů předložených v rámci výzvy č. 02_16_036 (Implementace strategie digitálního vzdělávání I) v prioritní ose 3 OP VVV konané dne 30. 5. 2017.

DUM: Rozumíš mi IV.

RVP.CZ - Pá, 16/06/2017 - 09:01
Materiál je určen pro děti s poruchou porozumění. Pomocí otázek a kartiček nacvičujeme porozumění řeči. Materiál může sloužit i k nácviku stavby vět a rozvoji řeči jako takové.

Kašlu na školu: V životopise se jim to nehemží tituly, zato už nasbírali zkušenosti, které by v posluchárnách získali jen těžko.

Česká škola - Pá, 16/06/2017 - 08:23
Ještě mu nebylo ani třicet let, a Tomáš Čupr už byl milionářem. Díla malířky Julie Chocholy visí v galeriích v New Yorku a Londýně. Jindřich Fialka vybudoval designérské studio, aniž studoval design, a Ondřej Kania i bez vysokoškolského vzdělání zakládá vlastní školy. Ve chvíli, kdy absolventi univerzit obdrží titul a pomalu se začínají rozkoukávat v reálném světě, oni už na kariérním žebříčku stihli vystoupat pěkně vysoko. V životopise se jim to nehemží tituly jako Bc. a Mgr., či dokonce PhD. a JUDr., zato už nasbírali zkušenosti, které by v posluchárnách jakkoli prestižních univerzit získali jen těžko. Každého k úspěchu vedla jiná cesta, něco však mají společné: pevnou vůli, víru v sebe a to, že nejvíce je nenaučila škola, ale život sám. Reportáž přinášejí Lidové noviny.


Julia Chochola (facebook.com)A jim podobných rok od roku přibývá. Počet studentů, kteří vysokoškolské studium nedokončí, se podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v posledních patnácti letech postupně zvyšuje. V roce 2008 studijní neúspěšnost v bakalářských programech překročila dokonce padesát procent, od té doby setrvale roste a v roce 2013 byla ukončena více než třetina všech studií hned v prvním ročníku. To jistě neznamená, že všichni nedostudovaní nechali školy dobrovolně, ale jak ukazují příklady Čupra, Chocholy, Kanii i Fialky, čím dál víc lidí zjišťuje, že zkratka před či za jménem není zárukou budoucího úspěchu.

Julia Chochola

Vzdělávám se pořád,“ říká malířka a tatérka Julia Chochola, která nemá nejen vysokou školu, ale ani tu střední – dokončila pouze tu základní. „Zrovna teď studuju staré mistry a dívám se na to, jak pracují se světlem.“

Skončit studia bez maturity neměla původně v plánu. Jejím cílem bylo vystudovat pražskou Akademii výtvarných umění, a získat tím vstupenku do uměleckého světa. Osud tomu však chtěl jinak. Když Julii vyloučili z jazykového gymnázia v Hradci Králové, odešla z domova a zůstala na ulici, musela si zvolit jinou cestu a do školy se už nevrátila.

„Jsem hrozně ráda, že to nakonec takhle dopadlo,“ ohlíží se za svým dosavadním životem. „Musela jsem to zvládnout, získala jsem nespočet cenných zkušeností a teď vím, že cokoli si vymyslím, můžu také udělat – a to jak v životě, tak v umění.“ I proto se teprve osmadvacetileté umělkyni letos v zimě podařilo vystavovat v pražské Galerii Mánes a její díla nyní putují do Londýna, Dubaje a New Yorku.



Zkrácenou verzi textu naleznete zde
Celý text naleznete v dnešním vydání Lidových novin

Vojáci do škol? Rodiče jsou proti. Diskuse o branné výchově v českých školách pokračují

Česká škola - Pá, 16/06/2017 - 07:35
Hrozba povodní, dopravní nehody, ale i teroristického útoku. Význam branné výchovy v českých školách je diskutován čím dál více. Kdo má ale děti připravit na řešení mimořádných událostí, není stále jasné. Reportáž přinášejí Lidové noviny.


Eleonóra Tilcerová (hzscr.cz)„Kdo z vás je schopen definovat slovo zbraň?“ ptá se voják žáků prvního stupně v rámci armádního programu Přípravy občanů k obraně státu (POKOS). Ani netušil, že touto větou vzbudí nevoli některých odborníků i rodičů. Program podle nich do škol nepatří. „Prezentace a propagace armády mohou budit dojem, že chce doplnit své stavy, a škola jí k tomu dává příležitost,“ sdělil Michal Řezáč, předseda Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd. Řada rodičů účast svých potomků v programu odmítá.

Že by brannou výchovu měli zajišťovat jen učitelé, se zase nelíbí záchranářům. „Nezvládají tuto problematiku jako my. Máme pro ně kurzy, ve kterých se jim snažíme vysvětlit, co by měli s žáky probírat,“ sdělila Eleonóra Tilcerová z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru.

S tím, co ve školách během výuky vidí, nejsou ovšem spokojeni ani sami učitelé. Armádní program, během kterého se žáci seznamují s obranou státu, jim připomíná tu brannou výchovu, kterou zažili sami před rokem 1989. Jejím základem bylo nasadit si masky, obléknout pláštěnku a na ruce a nohy upevnit igelitové sáčky. Výjimečné nebylo běhání po lese nebo házení gumovým granátem.

Že výuka není systematická, připouští i Česká školní inspekce. „To se ví dávno a přiznávají to všichni zúčastnění, kteří do toho hovoří,“ řekl včera náměstek inspekce Ondřej Andrys.



Celý text naleznete v dnešním vydání Lidových novin

Stránky

Zvolte jazyk

Přihlášení

Odebírání školních aktualit