Agregátor zdrojů

Rober Břešťan: V Bruselu zuří boj o velké miliardy. Jde o autorská práva i zájmy gigantů jako Google a Facebook

Česká škola - St, 04/07/2018 - 13:28
Málokterý zákon se v poslední době dočkal tak silné pozornosti vlivných lobbistů jako směrnice, kterou se mají tento týden zabývat poslanci Evropského parlamentu. Jde o změnu autorského zákona, takzvaného copyright law, a především pak od dva jeho konkrétní články – mají čísla 11 a 13 a budí značné emoce. Zejména proto, že jsou s nimi spojeny obrovské finanční zájmy.


Na jedné straně nadnárodních technologických gigantů jako jsou Facebook nebo Google a jiní takzvaní „agregátoři obsahu třetích stran“, na straně druhé zájmy umělců a vydavatelů.

„Zájem lobbistů a copyright law. Co myslíte? Byl obrovský jako dlouho ne,“ pokyvuje ve své kanceláři hlavou ředitel Gisuseppe Abamonte, ředitel z generálního ředitelství EU Connect, které má na starosti komunikační sítě, obsah a technologie.

První návrh směrnice se objevil již v roce 2016 a od počátku bylo všem zainteresovaným stranám jasné, že půjde o hodně.

Kdo tu bude platit

„Tato směrnice je důležitá pro přežití tisku, agregátoři obsahu musí začít platit těm, kdo obsah reálně vytvářejí. Má se tím zlepšit vyjednávací pozice k monetizaci obsahu,“ přibližuje obsah sporného článku 11 Gisuseppe Abamonte.

Podobný zákon v minulosti přijalo například Španělsko. Firma Google na opatření reagovala tak, že v zemi zrušila svou službu Google News, kam „padají“ zprávy z nejrůznějších serverů.

Pokud by však změna přišla na centrální evropské úrovni, musel by se Google (a další firmy) k problému postavit pravděpodobně jinak. Je však možné, že by se dohodl jen s velkými vydavatelskými domy a menší „producenti obsahu“ by měli i nadále smůlu.

Manuel Mateo z kabinetu evropské komisařky Mariyi Gabrielové, do jehož kompetence spadá právě tematika autorského práva, je – nijak překvapivě – zastáncem nové směrnice. A potvrzuje, že „bylo kolem toho opravdu hodně lobbingu“.

Pustila se do něj i známá jména. Již v červnu 2016 se na Evropskou komisi obrátilo přes tisíc umělců, mezi nimi Paul McCartney, Sting nebo Coldplay. Za práva novinářů, tvůrců obsahu, v Bruselu otevřeně lobboval například i prezident Evropské federace novinářů (EFJ) Mogens Blicher Bjerregård.

"Dává to možnost vyjednávat s firmami jako je Facebook nebo Google. Je to naše práce, náš obsah a tedy i naše věc,“ říká.

„Odpůrci argumentují tím, že chceme zdanit odkazy na články, ale to není pravda. Link nerovná se obsah a je třeba najít míru toho, co ještě lze od třetích stran, od tvůrců obsahu překlopit, a co už ne. Je tu kritérium originality, kreativity. Jde o monetizaci obsahu, velké vydavatelské domy jsou pochopitelně pro,“ říká Manuel Mateo a přibližuje i podstatu dalšího sporného článku číslo 13.

„Řada firem umožňuje nahrávat komukoli na své servery cokoli, jenže tento obsah může být i v majetku třetích stran, třeba část filmu, píseň a podobně. Platforma, na níž si pak lze video přehrát, z toho získává peníze, ale legitimní držitel práv ne. Firmy by měly mít mechanismy, které to odhalí a budou pak řešit s držiteli práv to, jak budou postupovat,“ vysvětluje Mateo.

„Kritici tvrdí, že požadujeme permanentní filtrování obsahu internetu. My ale říkáme jen to, že platformy mají mít mechanismy na to, jak se vypořádat s držiteli práv, ať už jde o filmy, hudbu, knihy nebo softwarový průmysl,“ shrnuje Manuel Mateo.

Cenzoři nebo zachránci?

Zastánci změny dávají za příklad model švédského Spotify ve srovnání s kanálem YouTube patřícím pod Google. Podle Mezinárodní federace hudebního průmyslu IFPI ročně z jednoho uživatele Spotify jde držitelům autorských práv 20 dolarů, ale z YouTube jenom jeden dolar.

„Spotify už takto funguje, není důvod, proč by to neměly umět a dělat i jiné firmy,“ podotýká Gisuseppe Abamonte.

Směrnicí se budou zabývat 4. července europoslanci. Ve středu 20. června text prošel jen těsně hlasováním v právním výboru Evropského parlamentu, což byl ale jen první nezbytný krok ke vzniku směrnice.

„Obsah se ještě může změnit. Není to finální rozhodnutí, je to začátek diskusí. Pokud by ale vše šlo úplně ideálně, někdy v září, říjnu by mohla být směrnice schválena,“ říká Abamonte. Hned však doplňuje, že jde o text vyvolávající značné kontroverze i aktivitu lobbistů.

Směrnice budí pozornost a rozpory i v Česku. Například Piráti návrh označují za snahu o cenzuru internetu. Ostatně i v ulicích Bruselu v den hlasování kolem parlamentu jezdil nákladní automobil s billboardem s nápisem: Europoslanci, chcete vstoupit do dějin jako ti, kdo zavedli cenzuru internetu?

„V praxi to bude znamenat, že nějaký program bude automaticky říkat, co se dá a nedá nahrát a scanovat každý nahraný soubor,“ říká předseda Pirátské strany Ivan Bartoš.

Na podporu změny naopak vznikl otevřený dopis evropských vydavatelů, který podepsali i zástupci prakticky všech tuzemských vydavatelských domů.

„Brzy budete požádáni, abyste hlasovali o směrnici, jejímž cílem je poskytnout novinářům v online světě silnější ochranu autorských práv. Jejich práva jsou v současné době neustále porušována, a to většinou společnostmi jako je Google a Facebook. Domníváme se, že novináři si zaslouží podobnou ochranu, jako mají například hudebníci. A také si stejně zaslouží náhradu za porušení jejich práv,“ apelují v něm na evropské poslance.

Rober Břešťan: V Bruselu zuří boj o velké miliardy. Jde o autorská práva i zájmy gigantů jako Google a Facebook. Text byl původně publikován na HlídacíPes.org

Amerika zrušila pozitivní diskriminaci na školách, menšiny se bouří

Česká škola - St, 04/07/2018 - 12:27
Americká vláda v úterý oficiálně zrušila nařízení dřívějšího kabinetu, které umožňovalo americkým středním a vysokým školám vybírat mezi uchazeči o studium mimo jiné i podle rasového klíče. Ministerstvo spravedlnosti zrušilo platnost i 24 dalších dekretů, které označilo za „zbytečné, zastaralé, neslučitelné s platnými zákony, nebo jinak nevhodné“. Informuje iDNES.cz.


Donald Trump (twitter.com)Podporování menšin ve školství se zrodilo v USA už v 60. letech minulého století s cílem odstranit rasovou segregaci a dát všem Američanům stejnou příležitost v práci a ve vzdělávání. Podpora sociálně či rasově znevýhodněných skupin ve školství a veřejném životě se promítla do systému přijímání na střední a vysoké školy, které směly zvýhodňovat černošské a hispánské uchazeče, aby kompenzovaly jejich sociální handicap.

Ministerstvo spravedlnosti s odvoláním na „obnovení vlády práva“ praxi takzvané pozitivní diskriminace, nazývané v USA „affirmative action“, novým nařízením zrušilo. Z komentářů úterních amerických médií ale vyplývá, že boj není zdaleka dobojován. Ochránci menšinových práv v USA se bouří, řada univerzit už dala najevo, že se rasového hlediska při výběru budoucích studentů nevzdá. Za klíčové bojiště označil server Politico americké soudy, které se pozitivní diskriminací už několikrát zabývaly.

Celý text naleznete zde
Text v The New York Times naleznete zde

Michal Komárek: Málo radosti a orientace na výkon svazují české školy

Česká škola - St, 04/07/2018 - 07:26
„Pro úvahy o problémech českého školství je v mnoha ohledech inspirativní islandský a norský přístup ke sportu. Islandský zázrak rozebíral v české televizi fotbalový trenér Antonín Barák. Jak to, že národní tým země, která má 360 tisíc obyvatel, dokáže postoupit na mistrovství světa ve fotbale? Barák vysvětlil, že Islanďané si v referendu odhlasovali, že jejich děti budou mít od dvou let hodinu gymnastiky denně, jako průpravu na budoucí sportování. A loňský průzkum mezi fotbalisty a házenkáři, kteří jsou ve světové špičce, ukázal, že většina z nich se pro svůj sport rozhodla zhruba ve 13 letech. Neboli: Žádná předčasná specializace. Islanďané sázejí spíše na důkladnou všeobecnou přípravu,“ komentuje pro Český rozhlas Plus Michal Komárek.


Michal Komárek (archiv autora)Komárek mimo jiné píše:

Podobný je norský model: Děti do třinácti let sice soutěží, ale nezaznamenává se, kdo vyhrál. Jde o to, aby se děti cítily dobře, aby se bavily, nikoli o to, aby dychtily po vítězství. A ještě jedna zvláštnost: Úspěšní olympionici nedostávají žádné prémie, protože norští sportovní funkcionáři mají za to, že „prémie dělají z lidí něco, co by být neměli“.

V mnohém je to pravý opak toho, co se děje v českých školách.

Z mezinárodních srovnání v rámci zemí OECD vyplývá, že čeští žáci chodí do školy vůbec nejméně rádi. Necítí se ve škole dobře.

A na další dvě témata znovu upozorňují aktuální diskuse. Jedna se každoročně rozhoří v souvislosti s vysvědčením. Kritici tradičního známkování tvrdí, že tento systém dokáže dítěti vzít vnitřní motivaci a radost z učení už během několika týdnů. A zbude učení se "pro prémii", orientace na výkon...

Druhá diskuse se točí kolem selektivnosti českého školství...

Předčasná specializace, všeobecná otrávenost, tlak na výkon, selekce… Podle norských a islandských sportovců je to nejkratší cesta k vyhoření a neúspěchu.

Celý text naleznete zde

Ministerstvům hrozí, že nedostanou peníze na platy učitelů nebo pro nové lékaře. Šance na miliardy kazí schodek rozpočtu

Česká škola - St, 04/07/2018 - 06:00
Přestože česká ekonomika roste rychlým tempem, skončil rozpočet za první pololetí téměř v šestimiliardovém deficitu, což se stalo naposledy v roce 2013. Pokud by trend rychlého utrácení a pomalých příjmů vydržel po celý rok, budou se muset ministerstva ve svých požadavcích uskrovnit. To už ostatně ministři udělali před měsícem, kdy museli slevit ze svých doposud nevídaných požadavků za 130 miliard nad plánovaný schodek rozpočtu. Nakonec si řekli o 10 miliard. Peníze požaduje například resort školství na platy učitelů nebo resort zdravotnictví pro nové lékaře. Informují Hospodářské noviny.


Lucie Sedmihradská z VŠE upozorňuje, že přes rozdíly v odhadech dílčích příjmů rozpočtu je celkový odhad daňového inkasa relativně přesný. Nedá se tedy očekávat, že by se na konci roku objevily „miliardy navíc“ na zvýšené požadavky ministrů. „Rozhodně není podstřelený, takže prostor pro navýšení příjmů a následně výdajů nyní není,“ uvedla.

Národní rozpočtová rada, která dohlíží na schvalování rozpočtu, navíc upozorňuje, že příznivá situace a zejména vysoký výběr sociálního pojištění spojený s nízkou nezaměstnaností a růstem mezd nebudou trvat věčně. A pokud bude vláda chtít vyhovět požadavkům ministrů na další miliardy, připomíná úřad krizový rok 2009, kdy výdaje v rozpočtu zůstaly stejné, jako se plánovalo při schvalování na konci roku 2008, příjmy však skončily kvůli náhlému a výraznému zhoršení ekonomické situace 140 miliard pod očekáváním.

„Něco podobného se může znovu zopakovat. Vláda by měla v dobrých časech vytvářet spíše rezervy než deficity. Jedině tak bude mít manévrovací prostor na podporu ekonomiky, až to bude nejvíce potřeba,“ uvedl mluvčí Úřadu Národní rozpočtové rady Janis Aliapulios.

Text naleznete zde

Ministryně spravedlnosti Malá asi opisovala i ve své první diplomové práci o chovu králíků

Česká škola - St, 04/07/2018 - 04:30
Analýza deníku Právo ukazuje, že nová ministryně spravedlnosti opisovala ve své diplomové práci o chovu králíků na Mendelově univerzitě v Brně. Je to tedy už druhé obvinění z plagiátorství: Minulý týden upozornil Český rozhlas Radiožurnál, že Malá zřejmě opisovala i ve své diplomové práci na téma rodinného práva, kterou obhájila na Panevropské vysoké škole v Bratislavě.


Taťána Malá (wikipedia.org)"Lidé mě varovali, že po mně novináři půjdou, ale že kvůli mému angažmá na ministerstvu spravedlnosti začnou detailně studovat 13 let starou práci o králících, to jsem popravdě nečekala. Ovšem nemám problém si ji kdykoliv obhájit, stejně jako to budu dělat u svých kroků a rozhodnutí na postu ministryně," uvedla Malá v tiskovém prohlášení.

Postavil se za ni i premiér Andrej Babiš. "Myslím, že 13 let stará diplomka z králíků rozhodně neovlivní práci paní Malé na ministerstvu," citovala Babiše Česká televize.

Rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová přitom v úterý na otázky Aktuálně.cz připustila, že Taťána Malá v teoretické části své diplomové práce opisovala. "V části literární rešerše paní ministryně opisovala, to je úplně zřejmé," řekla redakci rektorka.

"Opisuje-li někdo, tak se samozřejmě z dnešního pohledu jedná o plagiátorství," doplnila Nerudová s tím, že názor na plagiátorství se ale od roku 2005 vyvíjel. Na otázku Aktuálně.cz, jedná-li se tedy v tomto konkrétním případě o plagiát, odpověděla rektorka stručně: "Ano."

Zprávu deníku Právo naleznete zde
Zprávu Aktuálně.cz naleznete zde
Zprávu Radiožurnálu naleznete zde

Margit Slimáková: Výrobci nezdravých potravin si zákazníky vychovávají už ve školách

Česká škola - St, 04/07/2018 - 04:00
„Je dobře, že se po letech naprostého chaosu, kdy se nám bez jakékoliv regulace do našich státních vzdělávacích zařízení dostali prodejci a udělali si z nich krámky svých potravinářských produktů, začalo něco dít. Odborníci se předtím sice děsili, ale nikdo s tím nic nedělal. Byla jsem ráda, že se za vlády ministryně školství Kateřiny Valachové vyhláška připravila a že začala platit. Ze škol totiž odstranila velkou část nezdravých potravin a nápojů. To je pozitivní. Negativní je, že tu vyhlášku připravovala skupina bez nezávislých odborníků zvenčí, bez důkladnějšího připomínkového řízení,“ říká Margit Slimáková v rozhovoru pro Vitalia.cz.


Margit Slimáková (repro ČT)Slimáková pokračuje:

Výsledkem byla vyhláška, která byla pro vedoucí bufetů složitá, nepraktická a komplikovaná; navíc v ní byla doporučení, která ani moc nedávala smysl, např. omezovala tuky v plnotučných jogurtech. Chyběla praktická podpora lidí, kteří ve školních bufetech pracují, chyběly seznamy potravin, které vyhlášce vyhovují, i receptury na vhodné svačinky. Chyby tam tedy byly, ale daly se napravit aktualizací.

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Co říkáte na to, že ministerstvo zdravotnictví více než rok připravuje pamlskovou vyhlášku, aby její limity po roce výrazně zmírnilo, byť zkraje mluvilo jen o možných úpravách po dvou letech, až vyhlášku vyhodnotí? Což se ani vlastně vůbec nestalo.

Vyhláška neplatila ani rok a už se na ni začalo útočit. Když tehdy vstoupila v platnost, ministerstvo školství řeklo, že ji bude dva až tři roky testovat, aby se zjistilo, jak funguje. Ale analýza neproběhla žádná. Poté, co nastoupil do funkce nový ministr školství Robert Plaga, na jednom ze svých prvních veřejných mediálních vystoupení řekl, pamlsková vyhláška je celá špatně, že by ji od září nejraději celou zrušil.

Když si uvědomíme, jaké má naše školství problémy, jak moc by potřebovalo řádně zatřepat a předělat, tak mě toto vystoupení velmi překvapilo. Jako kdyby největší problém našeho školství spočíval v tom, že české děti mají nedostatek cukru v krvi. Myslím, že jediní, kdo si to myslí, jsou pan ministr a zájmové skupiny, které prodávají produkty, které se aktuálně do škol nedostanou.

Za největší přešlap v návrhu aktualizace vyhlášky prý považujete zvýšení limitu na cukr u nápojů a jemného pečiva a vynechání požadavku „bez přidaného cukru“ u nektarů. Co to podle vás způsobí, jaké výrobky se tak znovu mohou dostat do škol?

To, že se navýšily limity pro soli, nám tolik nevadí jako to, že se navýšily limity pro cukry. Jsou tam drobné posuny, ale i ony způsobí, že se do škol najednou znovu dostane to nejnebezpečnější a nekřiklavější – jemné slazené pečivo.

Celý rozhovor naleznete zde

Kontrola obchodní inspekce: Alkohol mladistvým prodala většina obchodů

Česká škola - St, 04/07/2018 - 03:30
Téměř 60 procent obchodů prodalo v den vysvědčení alkoholický nápoj mladistvým. Vyplynulo to ze zatím nejrozsáhlejší kontroly dodržování zákazu prodeje alkoholu lidem mladším 18 let, kterou Česká obchodní inspekce (ČOI) provedla. Inspektoři zkontrolovali 44 provozoven, obchodníci zákaz porušili a alkohol mladistvému prodali ve 26 z nich. Infomruje ČTK.


"Jednalo se záměrně o den (29. června), kdy školáci dostávají vysvědčení a chystají se případně oslavit začátek prázdnin," uvedl ústřední ředitel ČOI Mojmír Bezecný.

Nejhorší situace byla v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, kde mladistvým figurantům ČOI prodejce při všech kontrolách alkoholický nápoj prodal.

Celý text naleznete zde
Tiskovou zprávu ČOI naleznete zde

Mezinárodní letní kosmický tábor. Na programu je i spojení s vesmírnou stanicí

Česká škola - St, 04/07/2018 - 03:30
Od 14. do 21. července 2018 bude v areálu Technické univerzity v Liberci probíhat 1. mezinárodní letní kosmická škola Společně do vesmíru. Účastníci táboru se na týden zapojí do kosmického programu, během kterého se uskuteční i přímé spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí, procvičí si cizí jazyk a vyzkouší si život na vysoké škole včetně studia a ubytování na univerzitních kolejích.


Pro účastníky ve věku 12–16 let je připraven vzdělávací program:

1. Základy satelitního snímkování Země
2. Navigační systém GLONASS
3. Stavba létajících modelů raket
4. Škola dronů
5. Projektová kancelář pro uměleckou interpretaci astrologických fotografií a snímků vesmíru

Během letní školy proběhne přímé spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí a budou vytvořeny mezinárodní týmy pro vypracování společného kosmického projektu.

Kromě tematického programu čekají na mladé kosmonauty také sportovní aktivity, výlety, exkurze po památkách a návštěva IQLandie.

Cena účasti v je 3000 korun. Cena zahrnuje ubytování, stravování, vstupy, kulturní a sportovní programy, odborné lektory.

Další informace a možnost přihlášení naleznete zde

Náměstek Doleček zahájil činnost superlaseru ELI Beamlines

MŠMT - Út, 03/07/2018 - 14:18
Praha, 3. července 2018 – V laserové výzkumné infrastruktuře ELI Beamlines v Dolních Břežanech byl v pondělí 2. července poprvé spuštěn superlaser L3, nejvýkonnější laserové zařízení na světě. Slavnostního zahájení provozu se zúčastnil náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Pavel Doleček spolu s americkým velvyslancem Stephenem B. Kingem a předsedkyní Akademie věd ČR Evou Zažímalovou.

Aktuality ze vzdělávání

RVP.CZ - Út, 03/07/2018 - 13:35
Z obsahu: MŠMT rozdělí ve druhé vlně šablon až 6 mld., nově podpoří i ZUŠ a zájmové vzdělávání Jana Hrubá: Komu prospěje revize RVP? Markéta Popelářová: Proč studenti zapomínají a co s tím můžeme dělat Do akreditovaného ročníku výcviku Učitel naživo je možné…

Výzva na podporu aktivit v oblasti primární prevence rizikového chování pro rok 2019

MŠMT - Út, 03/07/2018 - 11:02
MŠMT vyhlašuje Výzvu na podporu realizace aktivit v oblasti primární prevence rizikového chování na rok 2019.  Termín pro předkládání žádostí je 30.9.2018.

Jana Straková: Ze strany ministerstva jsem se nesetkala s žádnou reflexí toho, jaké pozitivní změny maturita přinesla

Česká škola - Út, 03/07/2018 - 07:39
Ministr školství Robert Plaga slibuje, že udělá, co před ním od počátků státní maturity v roce 2011 ještě žádný ministr školství neudělal. Totiž že otevře diskusi o podobě státní maturity a na názory se nebude ptát jen v Cermatu, který státní maturity připravuje. „Cermat je především servisní organizace,“ tvrdí Plaga. Na to v předcházejících letech ministerstvo rezignovalo a dalo Cermatu v přípravě maturity v mezích zákona volnou ruku. Reportáž přináší MF DNES.


Přidat popisekCermat se přitom tím, jak mají vypadat testy, prakticky nezabývá. „Není zřejmé ani to, co bylo cílem zavedení státní zkoušky. Ze strany ministerstva jsem se nesetkala s žádnou reflexí toho, jaké pozitivní změny tato zkouška do vzdělávacího systému přinesla,“ uvádí Jana Straková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Státní maturita odbornou veřejnost rozdělovala už v době, kdy se diskutovalo o jejím zavedení. Tehdejší zastánci toho od zavedení státní maturity očekávali hodně: že donutí studenty k práci, že objektivně zhodnotí práci škol a bude sloužit jako vstupenka na vysoké školy, kde nahradí část přijímacích zkoušek. „Nakonec vlastně nic z toho nevyšlo,“ tvrdí matematik Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno.

Existují i úvahy o tom, že by se ze státní maturity měl stát test středoškolského minima. Hlásí se k ní například Sdružení učitelů českého jazyka a literatury. Tuto minimální zkoušku by studenti mohli složit kdykoli během studia, třeba i v prvním ročníku, pak už by se mohli soustředit na přípravu na náročnější zkoušku – školní.

Jenže všechny úvahy testování minimálních znalostí narážejí na to, že české školství neví, co toto požadované minimum je. Katalog požadavků, které používá Cermat k sestavení maturitních testů, je soupisem témat, která mají školy učit. Nadále tak zůstává aktuální závěr Nejvyššího kontrolního úřadu, který v roce 2012 prověřoval zavádění státní maturity do praxe. Konstatoval, že to bylo drahé a že vzhledem k tomu, že stát neřekl, čeho chce dosáhnout, se nedá říct, zda se to podařilo.

Celý text naleznete v dnešní MF DNES

Noční můra: Sehraná třída vašeho dítěte se musí rozdělit. Co se s tím dá dělat?

Česká škola - Út, 03/07/2018 - 04:00
„Noční můra: na třídních schůzkách nám oznámili, že se třída našeho dítěte, ten skvělý a sehraný kolektiv, musí rozdělit. Proč to školy dělají a co si v takové situaci mohou rodiče počít?,“ úvahu o složení tříd přináší magazín Rodiče vítáni.


Jednoduchá odpověď: skoro nic. Rozdělení dětí do tříd je plně v pravomoci ředitele školy, jedině on má poslední slovo. Stojí to tak ve školském zákoně. Byť to zákon přímo neříká, považuje se zároveň za samozřejmé, že takové případné přeřazení vedení školy předem probere s rodiči, případně žákem, a vysvětlí důvody svého rozhodnutí. A snaží se o to, aby rodiče vyjádřili s takovým přeřazením souhlas. Pokud by k takovému projednání nedošlo, je na místě o něj vedení školy požádat.

„Je potřeba vyjednávat s vedením, ale škola z principu nemůže nikdy vyjít vstříc úplně všem a často je i při nejlepších úmyslech skřípnuta organizačními důvody a kapacitou jednotlivých tříd a přerozdělení udělat musí,“ říká Miroslav Hřebecký z informační společnosti EDUin.

To potvrzuje ředitel ZŠ Kunratice Vít Beran. Jelikož mají na prvním stupni v každém ročníku tři třídy a na druhém stupni už jen dvě, řeší se to v Kunraticích každý rok. Přesto Vít Beran univerzální recept nenašel.

Žádné obecně platné poučky, jak takovou situaci vyřešit, neexistují. Vít Beran se rozhoduje na základě „guláše“ vzniklého z přání dětí a jejich rodičů, názorů učitelů, ale také „tvrdých dat“. „Vždy, když musíme třídy dělit nebo přeskupovat, uděláme si sociometrii, to znamená důkladný průzkum vztahů ve třídě. Z něj vyplyne, které děti jsou vůdčí typy, kdo je problémový nebo takový ten ‚tahač za nitky‘, který rozdmýchává konflikty. Odhalí se pozitivní a negativní vazby. Na základě těchto dat je pak možné složit vyrovnaný a dobře pracující kolektiv.“

Koneckonců, v modernějších vzdělávacích systémech se někdy žáci přesouvají mezi třídami záměrně. „Dělá se to kromě jiného ze sociálně-psychologických důvodů,“ vysvětluje Tomáš Feřtek. V českých školách musí mít třídy v průměru alespoň 17 žáků, maximum je třicet. „Vliv počtu dětí na kvalitu výuky není prokázán a existují dokonce názory, že více dětí ve třídě přináší lepší výsledky,“ doplňuje Tomáš Feřtek.

Celý text naleznete zde

Julie Hrstková: Závislost dětí, chyba rodičů

Česká škola - Út, 03/07/2018 - 04:00
„Dlouhodobé sezení u počítače, únik do virtuální reality, neschopnost navazovat sociální kontakty s lidmi. Svět si konečně všiml, že mladí lidé, jeho budoucnost, sice méně pijí a kouří, o to více se ale věnují svým technologickým „mazlíčkům“. Což se nakonec ukazuje být stejným problémem jako konzumace jakýchkoliv jiných drog,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.


Julie Hrstková (repro ČT)Hrstková mimo jiné píše:

Závislost dětí na technologiích nevzniká samovolně, jen tak, protože by je hned od počátku nadřazovaly nad realitu. Dospělí jsou ti, kteří jim odmalička vštěpují představu, kterak jsou technologie důležité. A pokud tvrdíme, že nejsou, proč je výdělek programátora, který se stará o počítače, výrazně vyšší než odměna lékaře, který se stará o lidi? A kolik je na světě lékařů, kteří se stali přes noc miliardáři? I bez důkladnějšího zamyšlení nás okamžitě napadne, že jich je podstatně méně než těch, kteří zbohatli na nějaké „životně nezbytné“ aplikaci typu Facebook, Instagram, Twitter a další.

Je fajn, že se závislosti na informačních technologiích začínají věnovat národní strategie i Světová zdravotnická organizace. Pokud ale dospělí postavili technologie na první místo v životě, proč by se jejich potomci měli chovat jinak?

Text naleznete zde

„Kdo se dnes chce stát učitelem a proč?“ a další témata v Přehledu informací ze zahraničí ČŠI

Česká škola - Út, 03/07/2018 - 03:30
„V členských zemích OECD se chce zhruba 4,2 % 15letých žáků stát v budoucnu pedagogem. To je potěšující, neboť jde o vyšší procento, než je současný podíl učitelů v dospělé populaci. V mnoha zemích dosahují patnáctiletí, kteří by se rádi stali učiteli, horších výsledků v matematické a čtenářské gramotnosti, než potenciální uchazeči o jiná povolání, vyžadující rovněž univerzitní diplom. V zemích s vyšším HDP pobírají učitelé vyšší platy, disponují vyšším společenským statusem a procento zájemců o toto povolání je také evidentně vyšší,“ uvádí nový Přehled vybraných informací a zajímavostí ze zahraničí ČŠI.


Nora Lauková: Konflikty v škole

Konflikty jsou každodenní součástí našeho života. Jsou potřebné a nevyhnutelné pro lepší zvládnutí jakýchkoliv rizikových vztahů. Odborná brožura je užitečným průvodcem a návodem k tomu, aby pedagogové konfliktní situace vznikající ve školním prostředí i mimo něj rozpoznali, dokázali identifikovat jejich příčiny a osvojili si techniky, jak na ně správně reagovat. Každý z návodů začíná popisem, jak lidé zpravidla v konfliktu reagují, poté následuje analýza této situace a rozbor chování a jednání. Zkušená autorka efektivně radí, jak se pedagogové mohou orientovat a připravit si komunikační strategie se zaměřením na dlouhodobé cíle tak, aby nevyvolali řetězec dalších konfliktních reakcí.

V kterých zemích vyučují nejzkušenější učitelé v těch nejproblematičtějších školách?

Ve všech školských systémech představují finanční prostředky vynakládané na platy učitelů největší podíl z celkových výdajů na školství. Tyto investice do učitelů mohou vykazovat odpovídající návratnost. Výzkumné práce ukazují, že je-li žák učen skutečně kvalitními učiteli, jeho studijní výsledky a životní vyhlídky jsou v porovnání s ostatními lepší. Údaje z mezinárodního šetření PISA ukazují, že v mnoha zemích existuje nerovnost v možnosti být veden kvalitním pedagogem, což prohlubuje rozdíl mezi zvýhodněnými a nezvýhodněnými žáky.

Celý Přehled je ke stažení zde

Jsou letní prázdniny „vlastním gólem učitelům“?

Česká škola - Út, 03/07/2018 - 03:00
Návrh na změnu termínu hlavních prázdnin obhajoval v rozhovoru pro Český rozhlas Plus místopředseda pro vnější vztahy z Asociace cestovních kanceláří Jan Papež. Podle něj je trvání na letních prázdninách „vlastním gólem učitelům“ ze strany školských odborů.


Jan Papež (ackr.cz)Papež v rozhovoru říká:

Léto je opravdu velice zátěžové ve všech letoviscích je příliš mnoho lidí, ty ceny jsou příliš vysoké, ale je to dáno tím, že letní dovolená je téměř ve všech evropských zemích ve stejný čas, Němci to trochu vyřešili klouzavými prázdninami, to znamená mají prázdniny v různých regionech trochu jinak. Nám ten nápad v Čechách nevyšel, protože školské odbory se velice tvrdě postavily proti tomu, abychom měli část prázdnin v červnu a část prázdnin v září. Myslím si, že to byl takzvaný vlastní gól učitelům do branky, protože učitelé trpí nejvíc tím, že mají právě svou dovolenou jenom v létě a platí zbytečně vysoké peníze, kdyby školské odbory trochu cukly, tak by jim možná učitelé poděkovali.

Celý rozhovor je ke stažení zde

Stránky

Zvolte jazyk

Přihlášení

Odebírání školních aktualit