Česká škola

Portál pro české základní a střední školy, který přináší především aktuální zprávy z rezortu školství.Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.comBlogger29082125
Aktualizace: 22 min 40 sek zpět

Vojtěch Starý: Je načase, aby škola začala připravovat na život

2 hodiny 42 min zpět
„Ať už si toto přečte více či méně učitelů, nevracejte se v příštím roce do úplně stejných kolejí. Udělejte, prosím, znovu ze školy něco, co je v dnešním světě relevantní. Protože v aktuálním stavu, kdy jsem měl možnost pracovat doma a v tomto režimu jsem byl daleko zdravější (fyzicky/mentálně) a produktivnější, nemohu shledat fyzickou docházku do školy a plnění v osnovách stojící učební látky jakkoli prospěšnou. Děkuji. Věřím vám, že uděláte vše, co je ve vašich silách, aby byl následující rok lepší, než ten předchozí,“ píše Vojtěch Starý, který letos maturoval na Gymnáziu Jeseník.



Vojtěch Starý (facebook.com)K sepsání následujících myšlenek mě motivovala otázka v dotazníku ohledně distanční výuky v rámci naší školy. Poslední z otázek zněla „Chceš k výuce něco navrhnout?“ Chci. Věřím, že období, které člověk stráví ve školském vzdělávacím systému je tím nejdůležitějším v životě člověka – vždyť se v něm formuje budoucnost jedince a celé společnosti, která je těmito jedinci tvořena. Místo o osobnostní vývoj studenta však konvenční vzdělávací systém klade důraz na mechanickou memorizaci faktů, jejichž drtivá většina je pro budoucí život bezvýznamná. 

Netvrdím, že je memorizace špatná. Aby člověk dokázal vyjádřit své myšlenky, je potřeba naučit se pravopis našeho (krásného) českého jazyka. Aby se člověk dokázal orientovat v základních ekonomických otázkách, je potřeba základní znalost matematiky. Dnes extrémně důležité cizí jazyky dostávají od škol poměrně velký prostor. Také IT kompetence dostává čím dál větší pozornost, což nelze hodnotit negativně. V neposlední řadě bych chtěl vyjádřit respekt a úctu ke všem učitelům, kteří svému povolání dedikují svůj čas a energii a snaží se ze školy udělat opravdu místo vzdělání, místo, jakým by škola měla být, kterým je však čím dál méně.

Ráno jsem si udělal zhruba dvouhodinovou sportovní/meditační rutinu, která mi hodně pomáhá soustředit se a jsem fyzicky i psychicky v mnohem lepší kondici. Tuto rutinu bych normálně v rámci dojíždění nebyl schopen realizovat, přitom je start dne ta nejdůležitější část – formuje naši výkonnost a soustředěnost ve zbytku dne a konvenční školský systém se o tyto věci vůbec nezajímá. Nezajímá se o to, co je v životě člověka skutečně důležité, pouze plnit osnovy, psát testy, dostávat známky a to celé až k maturitě, po jejímž složení člověka škola vyvrhne do dalšího stupně vzdělávání.


Celý text naleznete zde

U školáků se může rozjet spirála demotivace a rezignace, varují ekonomové

6 hodin 23 min zpět
Miroslava Federičová a Václav Korbel z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) ve studii o vlivu pandemie covid-19 upozorňují, že uzavření škol kvůli koronaviru a přechod k výuce na dálku mohou ještě více prohloubit již tak značné nerovnosti ve vzdělávání. Ty přitom už nyní v Česku jsou jedny z největších v Evropě. Rozhovor přináší online deník Aktuálně.



V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Předpokládejme, že se v září vrátí provoz ve školách k normálu. Většina učitelů říká, že to, co nestihli na dálku, hravě na podzim doučí. Půjde ale tak lehce setřít rozdíly mezi žáky a rozdíly mezi školami? Ty jsou v Česku oproti evropskému průměru dramatické a nyní se ještě prohlubovaly. 

Nemyslíme si, že rozdíly půjde setřít hravě. Vlastně se více obáváme, že se nůžky budou dále rozevírat. Zaprvé, někteří žáci se do vzdělávání na dálku zapojovali méně, nebo dokonce vůbec, ať už z objektivních důvodů, jako je chybějící technika, nebo se zapojit nechtěli. Podle České školní inspekce i podle dalších šetření to je častější jev v rodinách s nižším socioekonomickým zázemím.

To znamená, že školy se žáky, kteří se moc nezapojovali, budou muset pracovat s velmi heterogenními kolektivy, což pro učitele nebude jednoduchý úkol. Zadruhé, není vůbec jasné, že se rozdíly mezi školami nebudou kvůli zkušenostem z distančního vzdělávání dále zvyšovat. Učitelé, kde vzdělávání na dálku fungovalo dobře, si vyzkoušeli řadu nových věcí a metod, které jim do budoucna mohou pomoct. Takže bez intervencí a podpory ze strany státu se spíše dá očekávat další nárůst nerovností...

Děti s nižším socioekonomickým zázemím mají také nižší motivaci, píli, sebedůvěru. To zhoršuje jejich zapojení do distanční výuky. Může tento faktor mít za následek prohloubení jejich mezer oproti motivovanější části třídy? 

To podle nás může být u některých žáků zásadní. Představte si situaci, že je žák od března doma sám a není nikdo, kdo by mu pomohl. Podobně žák, kterého škola moc nebaví a na tři měsíce neměl kolem sebe spolužáky, kteří ho motivují alespoň trochu něco dělat. Pak se není čemu divit, že se na učení může vykašlat. Když se v září vrátí, tak bude oproti svým spolužákům zaostávat, což ho bude dál srážet. A to právě může rozjet spirálu demotivace a rezignace, která může vzdělávací dráhu ovlivnit dost zásadně.



Celý text naleznete zde

Cermat: Každý pátý žák 9. třídy si podal přihlášku na gymnázium

8 hodin 23 min zpět
Každý pátý žák 9. třídy si podle Cermatu podal přihlášku na gymnázium, nejvíce v Praze a ve Zlínském kraji, nejméně na Karlovarsku a Plzeňsku. Vyplývá to z údajů o letošních přijímacích zkouškách na střední školy, které Cermat zveřejnil. Letos se na střední školy hlásilo téměř 94.000 dětí, do čtyřletých oborů jich směřovalo přes 69.000 a 60 procent z nich na střední odborné školy. Loni se na střední školy hlásilo asi o 4000 dětí méně. Informuje ČTK.




Celý text naleznete zde 
Zprávu Cermatu naleznete zde

Jeroným Klimeš: Jak přísné mají být maturitní zkoušky?

So, 04/07/2020 - 06:00
Vraťme se ve vzpomínkách do gymnaziálních počmáraných škamen. Položme si ruku na srdce a řekněme si, kolik z našich spolužáků podle našeho názoru vůbec nemělo maturitu udělat, protože jejich studijní výsledky byly prachbídné. Já osobně bych našel jednoho, možná dva. To není otázka, jestli jsem je měl rád nebo ne, ale toho, jak se neučili. Věřím, že i čtenář najde v mysli někoho takového. Jeden ze 30 jsou 3 %. Proto jsem názoru, že státní maturity jsou správně nastaveny tehdy, když je neudělá cca 3–5 % dětí (jeden z dvaceti). Prostě by vyšly ze školy s maturitním vysvědčením neprospěl.



Na zaměstnavateli pak je, zda chce zaměstnat někoho, kdo propadl z matematiky. Řekněme si na rovinu – proč ne? Je mnoho oborů, kde matematiku člověk nepotřebuje. (Na okraj si přihřeji polívčičku – psychologie to není. Tam jsem potřeboval matematiku a statistiku hodně. Ostatně ani vygenerování pouhé Gaussovy křivky v Calcu není úplná samozřejmost. Kdo to umí?) Každopádně propadnutí u státní maturity z matematiky by mělo být pro podnikatele varováním – nečekejte, že tento člověk bude umět pracovat s čísly. Takový člověk by musel při přijímacím řízení přesvědčit zaměstnavatele, že má jiné kvality.

Proto jsem zásady, že jednotná celorepubliková laťka ve vzdělání je velmi užitečná a neměli bychom se bát vyslovit názor, že by mělo být apriori stanoveno a sledováno procento dětí, které tuto zkoušku neudělají ani na podruhé. Já osobně hlasuji pro 5 % neúspěšných v druhém kole. Pokud jich neudělá více dětí, maturitní test je příliš těžký. Pokud je neudělá méně procent, test je příliš lehký a příští rok je třeba jej trochu upravit. V digitální době můžeme vyhodnotit test celorepublikově a podle toho stanovit kritéria pro jednotlivé známky. Problém ale není v technice, ale společenském konsenzu. 



Celý text naleznete zde

Asociace češtinářů se obává změn v maturitách a přijímání na SŠ

So, 04/07/2020 - 05:00
Budoucího snížení kvality maturit a přijímacích zkoušek se obává Asociace češtinářů. Podle jejího předsedy Josefa Soukala by k ní mohly vést například změny v obsahu zkoušek. Dosavadní podoba státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek podle něj zvýšily objektivitu a podpořily pozitivní změny ve výuce. Vyplývá to z prohlášení asociace, které podpořily také Svaz průmyslu a dopravy a jazykové sdružení AMATE. Informuje ČTK.




Celý text naleznete zde
Prohlášení Asociace češtinářů naleznete zde



Dana Havlová: Mimořádně nadané děti jsou pro systém obtěžující

So, 04/07/2020 - 03:00
„Přála bych všem dětem, aby měly ve školství podmínky růst tempem, které je jim vlastní. Bohužel kvůli inkluzi máme ve třídě děti na úrovni vzdělání a schopností prvňáka, osmáka a maturanta. Pokud si myslíme, že je to všem ku prospěchu, tak je to naprosto naivní představa. Velmi mě zlobí, že nikoho nepopuzuje, že existují sportovně nebo hudebně nadaní jedinci, co mají individuální přístup, aby se jejich talent mohl rozvíjet, zatímco jakmile to obrátíme k intelektu, tak to začne zavánět segregací a vyvyšováním,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Dana Havlová, která má jako předsedkyně Rady pro Dětskou Mensu na starosti jihomoravské kluby nadaných dětí i koordinaci testování IQ.



Dana Havlová (mensa.cz)Havlová v rozhovoru také říká: 

Pokud budeme plýtvat nadanými lidmi, kdo bude v příštích generacích naši společnost zásadněji posouvat? My totiž tyto lidi potřebujeme naučit, aby uměli se svým intelektem pracovat. Když nadané dítě přichází do školy a číst už umí, psát tiskacím umí, většinu informací, co se dozví do třetí třídy, dávno ví, tak jediné, co dostane, je psaní psacím a režim. A ani jedno z toho mu moc nevyhovuje. Protože na všechno se potřebuje doptat, upřesnit si to, do hloubky pochopit příčiny a následky, případně říct, že už to ví a jak je to podle něj správně, což je samozřejmě rušivý element. Takže za první tři roky jim náš systém úspěšně vysvětlí, že mají sedět, nerušit a neprojevovat se, nepracovat, popřípadě se věnovat činnosti, kterou už umí, nerozvíjí je a nudí. Člověk s takovým potenciálem může měnit zaběhlé pořádky, hledat nové cesty, k tomu je ale potřeba poměrně nemalé množství „drzosti“. Protože bez kritického myšlení – aby popřel, co mnoho let nebo i staletí platí, a vymyslel to jinak – pokrok nebude. Ale mimořádně nadané děti, které mají opravdu velký potenciál, jsou pro systém těžko uchopitelné a obtěžující. Umíte si představit super sportovce, který by neměl vedení a vyskytl se najednou v pětadvaceti? Ne. Na tom se musí dlouhá léta pracovat.


Celý text naleznete v MF DNES

Pokyny k podzimním maturitním a závěrečným zkouškám

So, 04/07/2020 - 00:00
Ministerstvo školství připravilo a vydalo pokyny k podzimním termínům maturitních a závěrečných zkoušek.




Další informace naleznete zde

MŠMT: Průměrný plat učitelů vzrostl na 38 951 korun. Podle odborů je to stále málo

Pá, 03/07/2020 - 07:00
Průměrný výdělek učitelů v prvním čtvrtletí letošního roku činil podle údajů ministerstva školství 38.951 korun hrubého měsíčně. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku si vyučující polepšili o 2727 korun, což je zhruba o 7,5 procenta. Nepedagogové ve školách brali v prvním čtvrtletí v průměru 21.589 korun měsíčně. Meziročně se jejich příjem navýšil přibližně o 11,5 procenta. Průměrná mzda v ČR v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o pět procent na 34.077 korun. Informuje ČTK.




Celý text naleznete zde

Dobrý učitel? V životě máte vyhráno, jinak je zaděláno na velký problém, tvrdí expert

Pá, 03/07/2020 - 06:00
Víceletá gymnázia jsou jednou z příčin vysokých závislostí vzdělávacích výsledků na rodinném původu, nejsem jejich likvidátor, ale nemůžeme se tvářit, že ten problém neexistuje, tvrdí sociolog a vedoucí expertního týmu Arnošt Veselý. Za nezbytné považuje zvýšit žákům na druhém stupni základní školy motivaci tak, aby je škola více bavila. Rozhovor přináší DVTV.






Rozhovor ke stažení naleznete zde

Bořivoj Brdička: Podvádění při online výuce

Pá, 03/07/2020 - 03:00
Dnes se již nejedná jen o kontrolu plagiátorství. V podmínkách online vzdělávání vzniká potřeba hlavně ověřit, zda ten, kdo něco dělá (typicky píše test), je skutečně tím, za koho se vydává, a zda neopisuje. Díky tomu, že je poptávka, i v tomto případě existuje technologické řešení. V USA se používá hned několik aplikací, které kontrolují, co žák (či student) dělá pomocí kamery (Proctorio, Examity, Verificient, Honorlock). Jejich využívání však v současné době (hlavně kvůli krizi) roste. Není proto divu, že je to investory zvláště oblíbený segment trhu. Podle portálu Recode se zde očekává růst ze 4 miliard dolarů v roce 2019 na 21 miliard v roce 2023. Jen Proctorio v dubnu ohlásilo meziroční 900% zvýšení počtu realizovaných kontrol.



Bořivoj Brdička (youtube.com)Schopnosti těchto systémů se výrazně zdokonalují. Mají v sobě zabudované rozpoznávání obličejů, takže jsou schopny porovnat obraz sejmutý kamerou s fotografií uloženou v archivu systému (nebo umístěnou na dokladu předloženém na začátku zkoušky). Algoritmus posílený umělou inteligencí zkoumá chování zkoušeného a podle toho, jak často se dívá jinam, jak plynule píše na klávesnici, zda se v okolí nevyskytují rušivé zvuky apod., zvyšuje skóre ukazující pravděpodobnost podvádění...

Tato kontrola navíc nutně musí disponovat celou řadou důvěrných osobních dat a není úplně zřejmé, kdo všechno k nim má přístup – nemohou-li být zneužita. Ve Spojených státech se proto proti jejímu použití zvedají protesty studentů vysokých škol (např. Florida State University či University of California Berkeley. Je docela vtipné, musí-li student před zkouškou odsouhlasit použití této kontroly, protože jinou možnost vlastně vůbec nemá, chce-li zkoušku vykonat.

O využití podobné kontroly zcela jistě uvažují i některé střední a základní školy. Nelze vyloučit, že za určitých specifických okolností, jedná-li se o nějaký druh certifikace, by to snad i dávalo smysl. Jen si zkuste představit, jak by asi vypadala taková maturita (či přijímačky) online. Kdo ví, třeba i na to jednou dojde.

Rozhodně však toto není cesta vhodná pro použití při běžné online výuce. Ta by měla být postavena na důvěře mezi učitelem a žákem, na spolupráci žáků, a hlavně na co nejkvalitnější soustavné komunikaci, která zajišťuje účinnou formativní zpětnou vazbu.


Celý text naleznete zde

Výuková aktivita: Zvládají česká média chaos přicházející v krizích?

Pá, 03/07/2020 - 01:00
Žáci se zamyslí nad objektivitou a vyvážeností médií a budou analyzovat konkrétní vybrané ukázky ze zpravodajství České televize v době počátku pandemie COVID-19 v České republice. Získají povědomí o základních pravidlech novinářské etiky. Zformulují nově získané poznatky a diskutují o možných důsledcích selhání médií.



Klíčová slova: Mediální výchova, etika médií, objektivita a vyváženost zpravodajství, konstruktivistické vzdělávání

Průřezová témata:Osobnostní a sociální výchova, výchova demokratického občana, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní a mediální výchova

Doporučený věk: 14-15 let

Délka: 45 minut



Další informace naleznete zde

Máme zastaralé a předimenzované učivo, přiznává ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal

Čt, 02/07/2020 - 05:00
„V našich školách umíme velmi dobře předávat žákům znalosti, ale v jejich aplikaci v různých situacích významně zaostáváme. To je velký handicap při získávání nových, komplexnějších znalostí, tím se vzdělávání zpomaluje,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal v rozhovoru pro pořad Dvacet minut Radiožurnálu.



Tomáš Zatloukal (msmt.cz)
Zatloukal dále zdůrazňuje, že jádrem vzdělání je matematický aparát nebo základní gramatika českého jazyka. „Na tomto základu pak můžeme stavět výběrové učivo,“ říká. Školní vzdělávací programy jsou podle něj předimenzované.

Nedávno na to upozornil i ministr školství Robert Plaga. „Rámcové vzdělávací programy jsou 15 let staré a jejich výstupy už nereflektují společenský a technologický pokrok!“ upozorňuje ústřední školní inspektor.



Celý text a rozhovor ke stažení naleznete zde

Havlíček vyšle do škol dílnu na kolech, chce žáky připravit na příchod nového předmětu

Čt, 02/07/2020 - 04:00
V příštím školním roce vyrazí do škol kamion vyslaný ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (za ANO). V přívěsu nákladního auta bude provizorní dílna s lektorem, který učitelům a žákům názorně ukáže, proč by se děti měly učit techniku. Nový předmět by se měl na školách začít objevovat už za pár let. Kamion by měl v průběhu roku obrazit stovky škol po celém Česku. „Chceme školám vysvětlit, jak má vypadat výuka nového předmětu, co by mělo být její součástí a co vše je do ní možné zařadit tak, aby to děti bavilo,“ řekl Hospodářským novinám Havlíček. 



Karel Havlíček (mpo.cz)„Nespočívá to v tom, aby děti stloukaly budku pro ptáky, jako když mně bylo deset let. Ale aby byly schopné něco vytvořit za použití nových technologií, jako je například 3D tiskárna nebo lasery,“ dodal.

Učitelé sice mohou i dnes zařadit techniku do rozvrhů, je to však často na úkor jiného předmětu, a mnoho jich to proto nedělá. Ministerstvo školství chce nyní techniku v rozvrzích pevně ukotvit. Plánuje vytvořit novou vzdělávací oblast Člověk a technika.

Odkdy by se nový předmět měl začít na školách vyučovat, ministerstvo školství ještě neví. Podle Havlíčka by to však mohlo být už od školního roku 2022/2023. Jasné ale zatím není ani to, na úkor kterých předmětů bude technika do rozvrhů zařazena.


Celý text naleznete zde

Novela: Místo dětských skupin by byly jesle, přispíval by jim stát

Čt, 02/07/2020 - 03:00
Dětské skupiny v nynější podobě by měly do čtyř let nejspíš přestat existovat. Nahradit by je měly jesle. Požadavky na jejich podobu a fungování by byly přísnější. Zařízení by bylo pro děti od půl roku do čtyř let. Na místo pro děti rodičů, kteří pracují či studují, by přispíval stát. Vyplývá to z nové verze novely o dětských skupinách, kterou zveřejnila na webu vláda. Podle plánu by měl zákon platit od poloviny příštího roku, na provedení změn by byl čas do konce června 2024. Poté by se porušování pravidel mohlo pokutovat. Informuje ČTK.




Celý text naleznete zde

Provoz škol a školských zařízení o prázdninách v roce 2020

Čt, 02/07/2020 - 02:00
Manuály pro fungování škol, které ministerstvo školství vydalo v průběhu dubna, měly platnost pouze do konce školního roku, tedy do 30. června 2020. Od 1. července 2020 se totiž již neuplatňuje mimořádné opatření určené výhradně pro školství, které obsahovalo omezení a zákazy specificky pro školy a školská zařízení jako např. omezení počtu účastníků na 15 osob nebo povinnost předložit zvláštní čestné prohlášení. Ministerstvo školství tedy zpracovalo materiál k provozu škol a školských zařízení o prázdninách.



Školy a školská zařízení tedy mohou v průběhu měsíců července a srpna vykonávat běžné prázdninové aktivity. Nadále se však mohou na činnost škol a školských zařízení aplikovat aktuální mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví, která stanoví obecná omezení a povinnosti (např. nošení ochrany úst a nosu v určitých situacích, omezení pořádání hromadných akcí).



Další informace naleznete zde

Tomáš Chrobák: Mohl jsem vůbec být letos spravedlivý při klasifikaci? Mám spoustu pochybností a otázek…

St, 01/07/2020 - 11:06
„Bylo tento rok lehčí, těžší nebo stejně náročné známkovat? Pro mě to bylo nesrovnatelně náročnější, a tak končím školu s mnoha otazníky, a dokonce s pocitem jisté prohry. Nevím, zda jsem splnil to, co žáci ode mě očekávají snad nejvíce. Totiž abych byl spravedlivý. Vidím za této situace jedinou cestu, nebo vlastně dvě. Buď všem známky výrazně zlepšit, nebo neklasifikovat vůbec. Pro tento názor mám několik důvodů, které bych s vámi rád sdílel. Možná to vyvolá diskuzi, která bude přínosná i pro budoucí časy. Kdo ví, třeba něco podobného budeme řešit brzy znovu,“ píše učitel Tomáš Chrobák pro magazín Rodiče vítáni.



Tomáš Chrobák (archiv autora)Chrobák také píše: 

Na úvod hned říkám, že řešení nevidím v tom, abychom všem rozdali samé jedničky, ani abychom opsali známky z prvního pololetí. Zvlášť to druhé má totiž háčky, které se tu taky snažím pojmenovat.

Na prvním místě je důležité si uvědomit, že online výuka byla dobrovolná. Učitelé ji nemohli vyžadovat a ani sankcionovat, pokud se žák vypařil nebo nepracoval. Vyhláška, kterou ministerstvo školství upravilo podmínky pro klasifikaci v letošním druhém pololetí, učitelům přikázala, aby brali ohled na rodinnou situaci žáka a na to, jaké má pro distanční výuku doma podmínky. Vyhláška také říká, že závěrečné hodnocení zohlední podklady získané v době vzdělávání na dálku PODPŮRNĚ. Slovo podpůrně považuji za zásadní. Pro mne to znamená, že se poklady berou v úvahu, pokud to žákovi prospěje, a nepřihlíží se k nim, pokud by to jeho klasifikaci zhoršilo. Někomu se to může nelíbit, já s tím souhlasím...

Měl bych snad jako podklad využít známky z minulého pololetí? To se mi taky příčí. Každý z nás už přece zažil mnoho dětí, které se během roku buď zlepšily, nebo zhoršily. Prostě jim sedla látka nebo měly trable s láskou… Učitel musí reflektovat posun žáka, a ne ho zazdít v minulosti. Tenhle přístup bych bral pouze v případě, že známka nebude oproti prvnímu pololetí horší.

Ale tady moje pochybnosti nekončí. I kdybych se rozhodl práci během distanční výuky klasifikovat, musím se vyrovnat s dalšími otazníky...

Pojďme se nad tím společně zamyslet a diskutovat o tom mezi učiteli i veřejně. Možná to přinese i nějaké nové pohledy na klasifikaci a na hodnocení všeobecně. Zvýší to naši učitelskou citlivost k tomu, jak hodnotit a tím žákovi prospět. Rozhodně bych do této debaty zatáhl i žáky. Co si myslí oni? Na rozdíl od nás vědí, co se dělo na druhé straně “drátu”.


Celý text naleznete zde

Robert Plaga: Školství si prošlo tvrdou zkouškou

St, 01/07/2020 - 10:49
Vážené dámy, vážení pánové, končí školní rok, který byl snad ve všech směrech jiný, než ty předešlé. Naše školství v posledních měsících prošlo obrovskou zkouškou, kterou si nikdo z nás nedovedl představit. Troufnu si tvrdit, že v tomto tvrdém testu uspělo. A to hlavně díky Vám, ředitelkám a ředitelům, učitelkám a učitelům a všem dalším pracovníkům našich škol. V neposlední řadě ale patří poděkování i všem rodičům, bez kterých by poslední pololetí nemohlo vůbec proběhnout.



Robert Plaga (msmt.cz)11. března nastala v českém školství doba temna. Školy se uzavřely, žáci a studenti byli nuceni zůstat doma, výuka se musela prakticky ze dne na den od základu proměnit. Nešlo zdaleka jen o výuku, ale i o komunikaci mezi rodinou a školou. Koronavirová krize nám všem opět ukázala, že komunikace a spolupráce je pro vzdělávání klíčová. Společnost měla také jedinečnou možnost poznat, jak je oblast školství důležitá pro fungování společnosti, a to hlavně ve smyslu výzkumu či výpomoci žáků či studentů našich škol v krizových situacích. I těmto žákům a studentům patří obrovské poděkování. Chtěl bych v tomto velmi vyzdvihnout také práci učitelek mateřských škol, které pečovaly o děti pracovníků bezpečnostních sborů a zdravotníků, ale i řady dalších.

Každý z nás si z posledních měsíců nese nějakou zkušenost, ať už pozitivní nebo negativní. Za sebe mohu říci, že jsme se s nejbližším týmem snažili konat podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí. Úzce jsme komunikovali s epidemiology a ministerstvem zdravotnictví, snažili se nastavit pravidla tak, aby byla v českém prostředí proveditelná a školství mohlo nejen fungovat, ale i se pozvolna vracet k normálu. To vše s vědomím odpovědnosti za celou naši vzdělávací soustavu a všechny její účastníky. Ministerstvo v průběhu léta připraví manuály pro školy, které budou reflektovat zkušenost škol, a školy je budou moci použít v případě opětovného výskytu onemocnění COVID-19.

Ač pevně věřím, že příští školní rok již bude bez podobných překvapení, určitě bychom si z předešlé krize měli vzít nějaká ponaučení. Jak už jsem mnohokrát řekl, dálková výuka by se neměla odložit spolu s rouškami, ale měli bychom se v ní dále zdokonalovat, hledat další zdroje inspirace a společně přemýšlet nad integrací prvků on-line vzdělávání do běžné výuky. Školu určitě nikdy nenahradí, ale je možné ji efektivně využívat například v případě dlouhodobé nepřítomnosti žáka nebo v budoucnu v kombinaci prezenčního a distančního vzdělávání. V tomto smyslu ministerstvo také připravuje pokusné ověřování, které nabyté zkušenosti otestuje a nabídne systémové řešení.

Dosavadní podpora pro školy se mimo jiné odehrávala formou webinářů, které realizoval Národní pedagogický institut. Největší zájem ze strany učitelů byl o to, jak používat on-line platformy pro komunikaci s žáky. Rádi bychom tyto webináře doplnili o rozměr pedagogický. Tedy nikoli jak používat platformu, ale jak vzdělávat za pomocí platformy. V tomto smyslu bych Vás rád požádal o zpětnou vazbu. Budu velmi rád, pokud budete posílat své zkušenosti a příklady dobré praxe, jak se Vám výuka v on-line prostředí dařila a jaké vzdělávací metody se Vám podařilo uplatnit, na adresu: inspirace@msmt.cz.

Další společnou výzvou je samotná proměna výuky. Předešlé měsíce ukázaly značnou přetíženost rámcových i školních vzdělávacích programů. Úkolem ministerstva bude proměna RVP zejména z pohledu redukce celkového objemu očekávaných výstupů a učiva a jejich celkovou aktualizaci s ohledem na společenské změny, kterými procházíme a kterým budou naše děti čelit. Nicméně již dnes mohou školy měnit své školní vzdělávací programy, a reagovat tak na nabytou zkušenost. Prosím využijte této příležitosti.

Vážené dámy, vážení pánové, velmi Vám všem děkuji za Vaši práci v tomto školním roce a zejména pak v posledním pololetí. Ředitelkám, ředitelům, učitelkám a učitelům přeji zasloužené dovolené, stejně tak chci popřát krásné prázdniny žákům a studentům a jejich rodinám.

Více než kdy dřív Vám chci říct, že být v této zemi, která je plná skvělých pedagogů, ministrem školství je pro mne obrovská čest.

S úctou

Robert Plaga

Vzdělávací systém se podle zástupců škol s koronakrizí vypořádal dobře

St, 01/07/2020 - 10:43
Vzdělávací systém se podle zástupců školských asociací vypořádal s koronakrizí dobře. Situace podle nich byla nečekaná, takže nebylo snadné hledat vždy nejlepší řešení. Pokud by se situace opakovala, daly by se některé věci udělat lépe. Shodli se na tom zástupci školských asociací, které oslovila ČTK. Ministr školství Robert Plaga (ANO) řekl, že vzdělávací systém v ČR zvládl situaci kolem koronaviru skvěle. Podle spolku Pedagogická komora by ale samotný ministr u učitelů propadl. Podle České středoškolské unie se ukázalo, že bylo vzdělávání dosud zastaralé.




Celý text naleznete zde

Snaží se nás zlikvidovat, ale hlavní problém je nekvalita základních škol, míní ředitel víceletého gymnázia

St, 01/07/2020 - 04:00
Proti omezování víceletých gymnázií dlouhodobě vystupuje Jiří Kuhn, ředitel Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce. S podobnými tlaky se podle svých slov setkává už od svého nástupu do funkce v roce 1993. „Už od té doby obhajujeme existenci víceletých gymnázií. Tlaky na jejich redukci nebo likvidaci jsou tu stále a v poslední době sílí,“ podotýká v pořadu Českého rozhlasu Plus.



Připouští, že v Praze nebo v Brně na gymnázia odchází více dětí, celorepublikově ale na osmiletá gymnázia přechází jen asi 11 procent žáků 5. tříd. Vadí mu také, že se o celé věci často mluví jako o něčem, co je třeba napravit.

„Vytváří se tu dojem, že se děje něco nesprávného. Když to nebudeme nazývat segregací, ale diferenciací, když se nebudeme bavit o ambiciózních rodičích, ale o rodičích, kterým záleží na vzdělávání svých dětí, tak dostaneme úplně jiný pohled na celou problematiku,“ upozorňuje.

S ministrem naopak Kuhn souhlasí v tom, že je třeba razantně zvýšit kvalitu výuky na základních školách: „Je třeba zlikvidovat důvod, proč se rodiče snaží dostat své děti na víceletá gymnázia. A to je právě nekvalita některých základních škol, nízká aprobovanost učitelů a motivace dětí. Na tom je třeba pracovat,“ uzavírá Kuhn.


Celý text a pořad ke stažení naleznete zde

Omezit víceletá gymnázia je špatně. Je jich ale velké množství, říká Růžička

Út, 30/06/2020 - 09:13
Původní myšlenka brát nadané děti na osmiletá gymnázia devalvovala, přesto by nemělo docházet k jejich omezování. Myslí si to Jiří Růžička, který je místopředsedou Senátu a dlouholetým pedagogem a ředitelem pražského Gymnázia Jana Keplera. Reaguje tak na záměr ministra školství Roberta Plagy omezit do roku 2030 víceletá gymnázia a naopak spíše zkvalitnit výuku na druhém stupni základních škol. Rozhovor přináší Echo24.



Jiří Růžička (senat.cz)
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi

Ministr Plaga představil strategii vzdělávací politiky do roku 2030+, kde jsou představené priority a cíle. Jedním z nich je i zkvalitnit výuku a posílit možnost individualizace na druhém stupni základních škol, kterým by se mělo zajistit kvalitní vzdělání a došlo by ke snížení selektivity z důvodu dřívějšího odchodu dětí na víceletá gymnázia. Co na to jako dlouholetý pedagog víceletého gymnázia říkáte? 

Když tým pana ministra poprvé předložil materiál k připomínkám, tak se často mluvilo o nerovnosti, která je jistě něco, co by nám nemělo být lhostejné. Zároveň se také hovořilo o nerovnosti zejména slabších dětí ze sociálně horších prostředí a regionů. Z mého pohledu se to pak naštěstí posunulo a začala se více řešit individualizovaná výuka. To znamená vyjít vstříc nejenom studentům s horšími podmínkami, ale také vyjít vstříc těm, kteří jsou talentovaní a nadaní. Podle mého je individualizací myšleno, že bychom se měli věnovat každému natolik, abychom z něj dostali to nejlepší.

Z tohoto pohledu se domnívám, že tato země si musí svých talentů vážit a pěstovat je. Proto jsme v roce 1990 založili na naší škole osmileté gymnázium, které mělo poskytnout mimořádnou příležitost pro mimořádné děti. Původní myšlenku stále držíme a bereme pouze jednu třídu každý rok po osmadvaceti studentech. Jsme si jisti, že dokážeme vytipovat talentované a nadějné děti, které můžeme dále rozvíjet a dostatečně se jim věnovat. Bohužel, z mnoha pohledů tato myšlenka devalvovala….

Pokud se vrátím ke strategii 2030+, kde chceme posílit druhý stupeň základních škol a tím vyřešit i odchod dětí na osmileté gymnázia. Je to možné dokázat během deseti let? Není to tedy takové spíše zbožné přání? 

Určitě je to zbožné přání. Řekl bych ale, že podobných návrhů jsou mraky. Přesto je nynější strategie postavena na dobrých základních kamenech. Je to spíše záměr a nyní musí přijít strategie, co a kdy pro to musíme udělat. Ministr Plaga nám na politické vzdělávací platformě slíbil, že to do podzimu bude mít připravené.


Celý rozhovor naleznete zde

Stránky