Aktuálně ze školství

Předání vysvědčení se budou moci účastnit všichni žáci

MŠMT - Po, 15/06/2020 - 15:13
Praha, 15. června 2020 - Ministerstvo školství po konzultacích s epidemiology rozhodlo, že závěr školního roku ve školách proběhne obdobně, jako tomu bylo v minulých letech, tedy za účastí všech žáků. Umožní to úprava mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví, které se týká omezení v oblasti školství. „Vzhledem k příznivé epidemiologické situaci chceme školám umožnit, aby akce, které se váží ke konci školního roku, tedy předání vysvědčení, rozloučení se závěrečnými ročníky anebo focení, mohly proběhnout téměř jako v běžném školním roce,“ říká ministr školství Robert Plaga s tím, že účinnost upraveného opatření bude od 22. června.

Pedagogové se mohou hlásit na Letní vědecký kemp AV ČR

MŠMT - Po, 15/06/2020 - 14:25
Praha, 15. června 2020 - Akademie věd ČR letos opět pořádá Letní vědecký kemp, vzdělávací aktivitu, která je určená aktivním pedagogům přírodních věd, kteří vyučují na základních i středních školách. Formou interaktivních workshopů, v komorním prostředí historické budovy původně staré školy, mají pedagogové možnost naučit se spoustu nových a zábavných pokusů, které mohou ihned aplikovat do své výuky. Letní vědecký kemp je pojat jako škola v přírodě pro dospělé.

Občanské vzdělávání dospělých

MŠMT - Po, 15/06/2020 - 14:03
V této sekci naleznete materiály a dokumenty týkající se oblasti občanského vzdělávání dospělých. 

Oldřich Botlík: Milé děti, v TEXTU 1 žádné homofony nejsou

Česká škola - Po, 15/06/2020 - 12:25
Cermat letos v přijímacím testu pro sedmáky mimo jiné ověřoval, zda dokážou pracovat s definicí pojmu „homofony“, kterou připravil. Sám se jí ovšem neřídil a svou úlohu tím zcela znehodnotil. Kromě toho je zřejmé, že ve školách bude mít obsahové zaměření úlohy velmi nežádoucí dopady. Část učitelů totiž začne homofony probírat. A také zkoušet žáky, zda si zapamatovali dost příkladů.



Oldřich Botlík (eduin.cz)Homofony, jichž se týká úloha 14, jsou PODLE DEFINICE CERMATU slova nebo tvary slov, které stejně slyšíme, ale odlišně zapisujeme: třeba stesky a stezky. (Dále už nebudu rozlišovat mezi slovem a tvarem slova – smysl zůstane, ale zjednoduší to čtení.) Lingvisté ovšem – na rozdíl od Cermatu – nedefinují homofony (tj. číslo množné), nýbrž homofon (tj. číslo jednotné). Pro ně symbol [steski] označuje jeden konkrétní příklad homofonie, jevu charakterizovaného tím, že stejný záznam výslovnosti odpovídá dvěma čí více různým slovům. O symbolu [steski] mluví LINGVISTÉ jako o homofonu. Definice Cermatu zastírá skutečnost, že slovo je vždy homofonní s jiným slovem – není homofonní samo o sobě. Definice je tedy jazykově neobratná. 

Úloha správně předpokládala, že sedmáci nikdy o homofonech neslyšeli. Měli se řídit definicí uvedenou v TEXTU 2. Podle definice Cermatu ovšem symbol [steski] rozhodně homofonem není. Není totiž slovem. Slovem jsou podle ní stesky a stezky. Hledáte-li podle definice Cermatu homofony, hledáte především SLOVA NAPSANÁ BEZ HRANATÝCH ZÁVOREK. A tam, kde je máte najít, musejí být homofonní SLOVA ALESPOŇ DVĚ.

Pro sedmáky řešící úlohu 14 je to podobné například hledání synonym. To znají. Synonyma také musejí být slova. Slovo hezký však samo o sobě synonymem není – je slovem, které má jako synonymum slovo pěkný. Obě slova spolu tvoří dvojici synonym. Podle definice Cermatu tvoří slova stesky a stezky dvojici homofonů – tak ji totiž Cermat zformuloval a potom instruoval žáky, že z ní mají při řešení úlohy vycházet. Přesvědčte se sami.



Podle definice uvedené v TEXTU 2 ovšem TEXT 1 nenabízí slova – jen záznamy jejich výslovnosti. Jako o homofonech o nich mluví lingvisté – nikoli však Cermat v definici, kterou se žáci měli řídit. Pokud bychom přesto vyšli Cermatu vstříc a přistoupili na to, že jedním z hledaných slov je třeba [víška], pak podle definice, na niž zadání odkazuje, měli žáci hledat v TEXTU 1 další slova, která se čtou stejně jako [víška], ale píšou odlišně. A taková slova tam zjevně nejsou.

Zatímco definice Cermatu důsledně rozlišuje mezi záznamem a slovem, jehož výslovnost záznam zachycuje, vlastní zadání úlohy 14 to nerespektovalo. Z ničeho nic přešlo k pojetí lingvistů, které jsem už vysvětlil. Zadání se ptá na homofony v TEXTU 1, ale žák v něm žádné objekty pojmenované tak v souladu s výchozí definicí nenajde. Správnou odpovědí je tudíž konstatování, že v TEXTU 1 žádné homofony nejsou. Pokud však sedmáci chtěli v úloze 14 uspět, PODLE POKYNU V ZADÁNÍ nesměli tuto odpověď do záznamového archu napsat. Cermat jim výslovně zakázal odpovědět správně. Část sedmáků nejspíš uvedla některé z číslic 1, 5 a 8. Ty ovšem zase nevyhovují zadání úlohy, které bylo v testu, a proto musejí být PODLE POKYNU V ZADÁNÍ považovány za chybu. 

Jinak řečeno, má-li Cermat dodržet své vlastní zadání napsané ve stylu Hlavy XXII, nesmí dát žákům v úloze 14 ani jediný bod – bez ohledu na to, co do záznamového archu napsali. Najít použitelnou a jednoduchou formulaci, která by respektovala definici Cermatu, přitom nebylo nijak obtížné. Mohla znít například takto: Najděte v TEXTU 1 tři výslovnosti homofonů a napište jejich čísla. Cermat ji bohužel nepoužil, protože formulaci zadání odbyl a svou práci odbyli také všichni ti, kteří zadání kontrolovali.

Nyní už Cermatu zbývá jediná možnost: vypustit úlohu 14 z posuzování, všechno přepočítat a rozeslat šestiletým gymnáziím správné výsledky jednotného přijímacího testu Český jazyk a literatura. Ty, které gymnázia dostala, totiž při řádném přezkoumání nemůžou obstát.

Závěrečná poznámka 

Třeba synonyma jsou opravdu důležitá: ta z nich, která nemají docela totožný význam, jsou v jazyce prostředkem vymezování velmi jemných významových odstínů. Je dobře, že je v jazyce máme, protože nám nám v řeči pomáhají k dorozumívání.

Homofony se v jazyce a řeči vyskytují nezáměrně a občas dokonce dorozumění překážejí. Nejsou k tomu, aby byly využívány, dokonce ani k tomu, aby byly rozpoznávány. Jsou výsledkem jakýchsi shod náhod v historickém hláskovém a pravopisném vývoji. Z homofonů, na které vede nabídka úlohy 14, může rozdílné psaní vnášet do textu nejasnosti hlavně v opravdu hloupých cvičných větách typu „Poutníci obdivovali výšku/vížku kostela Panny Marie ve Lhotě.“

Lingvista Vladimír Šmilauer, na jehož odbornost i zdravý rozum se lze už nejméně 80 let spolehnout, uváděl v příručce pro základní vzdělávání Nauka o českém jazyku pouze pojem „slova souzvučná (homonyma)“. A psal, že některá slova mohou být homonymní také jen ve výslovnosti, nikoli v písmě: výška – vížka, písek – Písek.

Úloha předpokládala, že žáci nikdy o homofonech neslyšeli. Kéž by to tak bylo zůstalo!

Otevřít mysl. Školství by potřebovalo změny, míní Češi, kteří rozjeli podnikání se světovým potenciálem

Česká škola - Po, 15/06/2020 - 09:21
Krize jako nová příležitost. Tak na ni pohlíží i podnikatelé, jejichž byznys začal z myšlenky a dnes z Česka expanduje i na zahraniční trhy. V Událostech, komentářích České televize se o své zkušenosti s pandemií i proměnou byznysu podělili zakladatelé českých start-upů a firem s globálním potenciálem. A podle podnikatelů, kteří rozjeli byznys s globálním potenciálem, je základem ekonomiky kvalitní školství. A to české by se podle nich mělo výrazně proměnit.



„Věřím, že podnikatelé by měli mít ve školách své výukové hodiny a mluvit s mladými lidmi, aby viděli, že i například Josef Průša je normální člověk, byl také student a i oni mohou začít myslet o podobných věcech už v jejich letech, otevřít mysl,“ poznamenala Pvlína Zichová.

„Nejdůležitější je, aby si všichni uvědomili, že to není jen o jednotlivých předmětech, ale o interakci mezi sebou. Nejdůležitější i v tom systému, jak to máme nastavené teď, je se naučit věci dělat projektově, to je daleko blíž reálnému životu než jednotlivé věci separátně,“ dodal na adresu školství a jeho střetu s praxí Josef Průša.

„Mladí lidé by si měli více zkoušet praxi, teorie je donekonečna omílaná věc, ale teprve praxe ukáže, jak to opravdu v byznysu chodí. To je, myslím, nejlepší škola,“ dodal Marek Farník.

A zakladatelka vertikální farmy například sama na vysoké škole přednáší. I ona ve vzdělávacím systému vidí mezery. „Je třeba ve školství zlepšit propojení sféry akademické a uplatnění věcí, co se v této sféře zjistí, v praxi. Tam vidím velkou prohlubeň mezi těmito dvěma světy,“ upozornila Karolína Pumprová.



Celý text a pořad ke stažení naleznete zde

Zkuste si maturitní úlohy, které část učitelů kritizuje. Cermat dle nich opět selhal

Česká škola - Po, 15/06/2020 - 09:02
Redakce online deníku Aktuálně přináší výběr úloh, se kterými se museli letos maturanti potýkat a na které výtky učitelů míří nejčastěji. Posuďte sami, zda jsou to podle vás oprávněné. Učitelům například vadí, že žáci mají hned ve třech úlohách v testu z českého jazyka najít chybu v textu, čímž se Cermat snaží ověřit znalost pravopisu. Učitelé však takové úlohy označují za nevhodné, protože podle nich ověřují korektorské schopnosti, které ale vůbec nejsou ve školních vzdělávacích programech.



"Cermat nikdy neobjasnil, proč pravopis testuje právě tímto způsobem a dál tyto úlohy do testu zařazuje jako prakticky jediný typ úloh na ověření znalosti pravopisu," říká Radka Hrdinová ze společnosti EDUin.

Úlohy, ve kterých se hledají chyby v textu a pak je třeba je napsat pravopisně správně, jsou navíc podle učitelů noční můrou žáků se specifickými poruchami učení. "Pro dysortografiky a dysgrafiky je splnění tohoto úkolu takřka nemožné," říká Věra Kosmáková ze Střední školy nábytkářské a obchodní v Bystřici pod Hostýnem. Po celou dobu studia se přitom podle ní na znevýhodnění těchto žáků bere ohled. "Až didaktický test je s tím najednou v rozporu," říká Kosmáková.

Podle ministerstva školství se ale nedá říct, že by ke znevýhodnění žáků nebylo u maturitní zkoušky přihlíženo. "Mohou mít například dobu konání zkoušky navýšenou až o sto procent, pracovat s upravenou zkušební dokumentací, využívat kompenzační pomůcky či zapisovat odpovědi alternativním způsobem," říká tisková mluvčí ministerstva Aneta Lednová.

Učitelům se nelíbí ani to, že jsou žáci za chybování v otevřených úlohách, kde je potřeba vypsat požadované slovo, trestáni hned dvakrát. "Chybějící i chybný zápis ubírá body, takže když napíšete čtyři slova a z toho dvě jsou správně, žák získá místo dvou bodů nulu," říká Lukáš Foldyna z Gymnázia Beskydy Academy ve Frýdlandu nad Ostravicí.


Celý text naleznete zde

Ředitel školy: Omlouvám se, dobrovolně jsem se nenakazil. A všem přeji, aby nedopadli v boji s virem jako já

Česká škola - Po, 15/06/2020 - 04:00
Vážení rodiče, od poloviny března se snažíme zajišťovat pro Vaše děti co nejkvalitnější výuku. Nyní se vyskytla komplikace v podobě mé nákazy coronavirem. Za případné komplikace se všem omlouvám, ale situace je pro mne nepříjemná dvojnásob. Celou dobu jsem v práci nechyběl ani jeden den, a teď těsně před koncem takto komplikuji provoz školy. Dobrovolně jsem se ale nenakazil a problém je třeba řešit.



Včera jsme na stránkách vydali informaci, že končíme výuku na II.stupni, zároveň jsme obeslali všechny rodiče školních dětí mailem. Dnes jsem mluvil s paní doktorkou z hygieny, která má pohotovostní službu pro celou republiku. Informovala mě, že příslušná hygiena mě bude kontaktovat v pondělí a pak vydá další opatření. Zároveň mi doporučila na pondělí 15.6.2020 zavřít na jeden den celou školu a od úterka potom nastavit režim podle výsledků hygienického šetření.

Takže v pondělí 15.6., zůstane základní škola celá zavřená. Mateřská škola funguje dál v normálním režimu. Odpoledne potom zde zveřejníme další postup, podle pravidel, která nám nastaví hygiena. Naší snahou bude ponechat co největší část školy v provozu, abychom Vám způsobili co nejméně komplikací. Čistě na Vašem rozhodnutí potom je, zda dítě do školy nebo školky pošlete.

Ještě jednou se všem omlouvám a přeji všem, abyste nedopadli v boji s virem stejně jako já.

Alfred Teller, ředitel ZŠ a MŠ Praha - Vinoř

Vážení rodiče, od poloviny března se snažíme zajišťovat pro Vaše děti co nejkvalitnější výuku. Nyní se vyskytla komplikace v podobě mé nákazy coronavirem. Za případné komplikace se všem omlouvám, ale situace je pro mne nepříjemná dvojnásob. Celou...

Česká škola - Po, 15/06/2020 - 03:00
Vážení rodiče, od poloviny března se snažíme zajišťovat pro Vaše děti co nejkvalitnější výuku. Nyní se vyskytla komplikace v podobě mé nákazy coronavirem. Za případné komplikace se všem omlouvám, ale situace je pro mne nepříjemná dvojnásob. Celou dobu jsem v práci nechyběl ani jeden den, a teď těsně před koncem takto komplikuji provoz školy. Dobrovolně jsem se ale nenakazil a problém je třeba řešit.



Včera jsme na stránkách vydali informaci, že končíme výuku na II.stupni, zároveň jsme obeslali všechny rodiče školních dětí mailem. Dnes jsem mluvil s paní doktorkou z hygieny, která má pohotovostní službu pro celou republiku. Informovala mě, že příslušná hygiena mě bude kontaktovat v pondělí a pak vydá další opatření. Zároveň mi doporučila na pondělí 15.6.2020 zavřít na jeden den celou školu a od úterka potom nastavit režim podle výsledků hygienického šetření.

Takže v pondělí 15.6., zůstane základní škola celá zavřená. Mateřská škola funguje dál v normálním režimu. Odpoledne potom zde zveřejníme další postup, podle pravidel, která nám nastaví hygiena. Naší snahou bude ponechat co největší část školy v provozu, abychom Vám způsobili co nejméně komplikací. Čistě na Vašem rozhodnutí potom je, zda dítě do školy nebo školky pošlete.

Ještě jednou se všem omlouvám a přeji všem, abyste nedopadli v boji s virem stejně jako já.

Alfred Teller, ředitel ZŠ a MŠ Praha - Vinoř


Zdroj: ZŠ a MŠ Vinoř 

Plaga bude chtít miliardu na neinvestiční výdaje škol

Česká škola - Po, 15/06/2020 - 02:00
Ministr školství Robert Plaga (ANO) bude chtít pro příští rok navýšit prostředky z rozpočtu na neinvestiční vybavení škol o miliardu. Školy by peníze mohly použít na školení či pomůcky, řekl dnes v pořadu Otázky Václava Moravce Podle místopředsedy sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Lukáše Bartoně (Piráti) jsou však peníze třeba ještě v tomto roce. Zhruba 15 procent žáků se totiž nemohla v době koronakrize kvůli nedostatečnému technickému vybavení účastnit on-line výuky. Informuje ČTK.




Celý text naleznete zde

Pandemie ukázala úroveň digitální výuky v německých školách. Podle rodičů je podprůměrná

Česká škola - Po, 15/06/2020 - 01:00
V Německu se s uvolňováním protipandemických opatření v minulých týdnech otevřely školy, zpravidla ale jen v omezeném režimu. Například ve spolkové zemi Berlín se školy vrátí po karanténě do běžného provozu až se začátkem nového školního roku. A to přesto, že rodiče požadovali rychlejší návrat dětí do lavic. Mnozí si navíc stěžují na absenci on-line výuky. Reportáž přináší Česká televize. 


Rodiče s dětmi protestovali před berlínskou radnicí. Tvrdí, že na ně vláda v průběhu pandemie zapomněla. „Rodiče už opravdu melou z posledního,“ upozornil Sebastian Heimann ze Spolkového sdružení rodičů. Vyčerpání doléhá podle průzkumu na polovinu z nich.

V německých školách se sice opět učí, většina žáků však absolvuje jen několik hodin týdně a jen několik procent z nich může využít digitálního vyučování na dálku. „V oblasti digitalizace školství je Německo podprůměrné. V Dánsku využívají digitální technologie na denní bázi téměř všechny školy. V Německu je jich asi pět procent,“ přibližuje Heimann.

Z pohledu učitele i rodiče zná tento problém i Karolína Pribylová, která vyučuje na soukromém berlínském gymnáziu. Digitální lekce škola spustila hned druhý den po uzavření. „U syna, což je státní gymnázium s přírodovědným zaměřením, jsem předpokládala, že to bude fungovat perfektně, ale nefungovalo nic,“ stěžuje si Pribylová.


Celý text a pořad ke stažení naleznete zde

Když ne teď, padly by sochy později. Emoce kolem postav na pomnících nejsou ničím novým, vysvětluje historik

Česká škola - Ne, 14/06/2020 - 04:00
„Proměny obrazů minulosti jsou zřídka způsobeny novými poznatky. Spíše se mění důraz na to, co v určité době považujeme za důležité. Churchillova pražská socha byla vztyčena jako symbol boje proti fašismu a komunismu. Pokud nám většinově bude symbolizovat především toto, má své místo. Pokud se důležitějším pro nás stane jeho smýšlení o lidské rovnosti, pak není důvod ji uchovávat. Minulost nikdy není černobílá, takovou ji potřebujeme jen pro budování monumentů.," říká historik Jakub Rákosník v rozhovoru pro Hospodářské noviny.



Jakub Rákosník (ff.cuni.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

V zahraničí už byly v souvislosti s protesty demontovány či strženy různé sochy otrokářů či kolonizátorů. Co se to podle vás děje? 

Americké události byly jen nahodilým spouštěcím mechanismem, který otevřel konflikty, které latentně existovaly i v dalších zemích. Kontroverze kolem těchto osobností nejsou nic nového. Jen nyní takto nahodile nastala situace, že vytryskly na povrch. Je-li můj předpoklad správný, kdyby se v USA nic nedělo, stala by se spouštěčem jiná událost někdy později. Pro odstraňování pomníků nejsou potřeba žádné revoluce.

Má západní společnost stále nevyrovnané účty se svým obdobím kolonizace, otrokářství a rasismu? 

Není žádné objektivní kritérium toho, kdy jsou účty s minulostí vyrovnány. A ani studovaní historikové nemají se svými znalostmi autoritu k tomu, aby toto určili. Lidé po nás často požadují říkat o dějinách pravdu. Těžko historici vysvětlují, že může vedle sebe existovat vícero rozdílných obrazů minulosti, z nichž není jeden pravdivější než druhý. Jsme znovu u otázky důležitosti. Velký vliv na to, co nám přijde v minulosti důležité, mají naše hodnoty. A je to správně. Dějiny nepíšeme pro nějakou věčnou neosobní entitu, nýbrž pro dnešní čtenáře.


Celý rozhovor naleznete zde

Michal Stehlík: Posprejujte Nerudu!

Česká škola - Ne, 14/06/2020 - 04:00
„´Židé žijí všude co národ cizí, u nás co nejcizejší. Vědomí cizosti té není jen u nás, kde má ráz již hotového národního nepřátelství, nýbrž všude. Výtečný jeden pozorovatel německý praví: „Němec může se státi spíše Židem než Žid Němcem. Jsou a zůstanou bodákem vraženým do našeho masa. Nemůžeme obžalovat bodák ten; avšak nikdo se nemůže divit, vzkřikneme-li při bolesti, kterou nám způsobuje, a pozorujeme-li se strachem, jak po každém léčitelském pokusu hnisání dále se šíří.“´ JAN NERUDA, Pro strach židovský,1869. Nerudou jen tak pro zajímavost (a nalákání čtenáře) začínám, ale o Nerudu nejde…,“ píše Michal Stehlík na svém blogu.



Michal Stehlík (nm.cz)Stehlík také píše: 

Zdá se, že jsme svědky pozoruhodného společenského fenoménu vyrovnávání se s dneškem pomocí včerejška. Kdyby se někdo před pár lety zeptal, co mají společného Koněv a Churchill, patrně by padla teze o společném boji proti nacismu. Koho by napadlo, že o několik málo let později bude jedna socha odstraněna a na druhé se objeví nápis upozorňující na rasistické názory velkého Winstona. Přičemž jeden zjevně slouží jako substituce názoru na současné Rusko, zatímco druhý si ono historicky relevantní připomenutí „zasloužil“ aktuálním vykřičníkem protirasistických bouří v USA i jinde na světě. Jsme tak svědky instrumentalizace historie, která nám má jako nesporné šidítko pomáhat vyrovnávat se s dnešními problémy. (Složitější a smutnější by asi byla podrobnější úvaha, kterak se sochy stávají zástupnými symboly zástupných problémů…)...

A tak, zatímco se nakupují spreje, objednávají jeřáby a brousí pera autorů ideologických fejetonů, skutečné problémy dnešního systému a společnosti zůstávají zasuty kdesi pod velkými a barevnými hesly. A tak do nesvětlých zítřků kráčí česká společnost. Špatně vzdělávaná, s exekucemi a dluhy na krku, montovna Evropy s nízce ohodnocenou prací, nechávající napospas mnohé své členy na sociálním okraji, do sebe uzavřená, nedůvěřivá, nejistá si právním státem. „Kam s ní…?“



Celý text naleznete zde

Petr Honzejk: Bourání pomníků je zoufalá střelba do oživlých duchů minulosti

Česká škola - Ne, 14/06/2020 - 03:00
„Jsou období, kdy se kolem soch a pomníků chodí netečně asi jako kolem obecní pumpy, ze které už léta neteče voda. Většině lidí je úplně jedno, kdo ti kamenní strejcové a tety byli. A pak se to najednou zlomí: debatuje se, boří se, sochy se přesouvají do muzeí, pomníky se doplňují vysvětlujícími tabulkami. Přesně to se děje nyní. Máme tu odstraňování sochy maršála Koněva, spory kolem vztyčování mariánského sloupu, na Západě vidíme svrhávání pomníků lidí, kteří si ve své době zadali s otrokářstvím. O čem to svědčí? Proč se to děje zrovna teď? A není to nebezpečné?,“ píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách.



Petr Honzejk (twitter.com)Honzejk také píše: 

Samozřejmě je tu značné riziko, že se to přežene a z odstraňování pomníků "rasistů" se stane fanatismus, který zabrání realisticky zhodnotit širší souvislosti dějin. Z perspektivy středoevropského liberála je poškozování soch Kryštofa Kolumba v USA nebo sprejování na sochu Winstona Churchilla v Praze opravdu bláznivé. Je také nebetyčný rozdíl mezi situací, kdy je pomník totalitního maršála odstraněn z rozhodnutí demokraticky zvoleného zastupitelstva a kdy dav svrhává sochy živelně. Tak jako ve všem i zde je dobré najít míru. Proto je nutné varovat před vypínáním kritického rozumu, neboť rčení o dláždění cesty do pekel dobrými úmysly může nakonec platit i zde...

Otázkou je, proč se všechno vzrušení kolem pomníků odehrává zrovna teď. Vysvětlení může být v tom, že se nahromadila energie a světem se šíří cosi jako příčná vlna (termín filozofa Stanislava Komárka). Společnosti si radikálním a možná ne úplně šťastným způsobem znovu ujasňují, kdo vlastně jsou a na čem jim záleží. Ovšem možná je za zostřeným pohledem do minulosti ještě něco jiného: pocit marnosti z malosti a upachtěnosti doby současné. Vždyť napadá vás někdo, kdo by, krom Václava Havla, za posledních třicet let u nás zasloužil pomník? Děje se někde něco velkého, na co bychom měli být pyšní, s čím bychom se mohli identifikovat? Jak u nás, tak ve světě? Ne. Spíše bloudíme, a tak hledáme v minulosti body, ke kterým bychom se mohli vztáhnou jako k něčemu, co má smysl. Emocemi nabité odstraňování pomníků tak může být i projevem toho, že nyní nemáme komu nebo čemu pomníky stavět.


Celý text naleznete zde

Sochy padají jedna po druhé. Strhávání zjednodušuje dějiny i upozorňuje na krutosti

Česká škola - Ne, 14/06/2020 - 02:00
Na podstavci sochy Winstona Churchilla v Londýně se minulý týden objevil nápis "byl rasista". Ve čtvrtek stejná slova někdo nasprejoval na Churchillovu sochu v Praze. Vlna protestů proti rasismu, kterou vyvolalo zabití George Floyda, se z USA přelila i do Evropy. "Ten, kdo to tam nasprejoval, měl fakticky pravdu," napsal před pár dny o poničení londýnské sochy bývalého britského premiéra historik z Cambridgeské univerzity Richard Toye. Tématu se věnuje online deník Aktuálně.



Richard Toye (twitter.com)Ve svém komentáři na webu americké stanice CNN připomíná, že se Churchill skutečně o lidech různých ras a národností nevyjadřoval nijak lichotivě a netajil se názory na to, že černoši nejsou tak schopní jako běloši.

O něco jednodušší je vysvětlit důvody, proč například v Antverpách protestující dav poničil sochu belgického krále Leopolda II., kterou pak radnice nechala odstranit. Leopold II. měl i vlastní kolonii ve střední Africe, takzvaný Svobodný stát Kongo, rozkládající se na území dnešní Demokratické republiky Kongo.

Aniž by tuto zemi kdy vůbec navštívil, spravoval ji brutálním způsobem. Kongo sloužilo v podstatě jako zdroj nerostného bohatství. Během třiadvaceti let jeho krutovlády zemřelo podle některých zdrojů až 10 milionů lidí. Jeho sochy přesto stojí po celé Belgii.


Celý text naleznete zde  
Citovaný komentář Richarda Toye naleznete zde

Maturita má podle matematičky motivovat a rozvíjet vzdělanost

Česká škola - Ne, 14/06/2020 - 02:00
Čeština, matematika a cizí jazyk jsou podle předsedkyně Jednoty českých matematiků a fyziků (JČMF) Aleny Šolcové rovnocenné pro rozvoj vzdělanosti české společnosti. Každý absolvent maturity by podle ní měl ovládat všechny tři tyto předměty. Maturita je příležitost, při které si studenti mohou zopakovat, co se naučili. Měla by je motivovat, protože ne všichni ji musí zvládnout. Když v testu z matematiky uspěje kolem 82,5 procenta studentů jako letos, je to velmi dobrý výsledek, řekla Šolcová v rozhovoru s ČTK.




Celý text naleznete zde

Učitelé si zaslouží peníze navíc, míní ekonom Münich. Raději jim přidáme příští rok, reaguje Plaga

Česká škola - So, 13/06/2020 - 08:57
„Byl to takový velký nedobrovolný experiment. Odhalil věci, o kterých bychom se jinak dlouho hádali,“ poznamenává ekonom Daniel Münich, který v distančním vzdělávání nevidí budoucnost, považuje ho ale za vhodný nástroj pro podobné krizové situace. Vláda by podle něj měla navýšit prostředky pro školy o 10 až 20 miliard korun. Tématu školství se věnuje Český rozhlas Plus.



„Na učitele bylo naloženo obrovské množství práce. Musí učit žáky, kteří chodí do školy, i se věnovat těm, kteří zůstávají doma. Museli se sami vzdělávat a dělat spoustu činností navíc. Zasloužili by si za to mimořádné peníze,“ míní ekonom z institutu CERGE-EI.

„Je to líbivé, ale já to raději vyměním za to, aby i v příštím roce rostly platy pedagogů o 9 % bez ohledu na to, že ekonomický růst nebude takový, jak bylo plánováno,“ reaguje ministr školství.




Celý text a audio naleznete zde

Pozvánka k účasti na výzkumu: Český učitel ve světě technologií

Česká škola - So, 13/06/2020 - 03:00
Vážená paní učitelko, pane učiteli, v posledních letech se stále častěji a intenzivněji hovoří o nutnosti implementace moderních vzdělávacích technologií do vzdělávání a s tím související nezbytnosti digitální gramotnosti žáků i učitelů. Ačkoli předpokládáme, že digitální technologie jsou na českých školách poměrně hojně využívány a digitální gramotnosti žáků i učitelů se zlepšuje, neexistuje dostatek relevantních údajů o aktuálním stavu.



Náš výzkum se primárně zaměřuje na zjištění informací o využívání vzdělávacích technologií v prostředí školy. V souvislosti s výše uvedenou problematikou nás rovněž zajímá bezpečnostní hledisko využívání vzdělávacích technologií.

Rádi bychom Vás tedy požádali o PRAVDIVÉ a ÚPLNÉ vyplnění ANONYMNÍHO dotazníku, jehož výsledky - jak doufáme - přispějí k odhalení aktuálního stavu a další podpoře pedagogů, kteří o zapojení technologií do výuky usilují. Prostřednictvím dotazníku se také seznámíte s celou řadou technologií a služeb, které můžete využít ve své vlastní výuce.

Pokud to půjde, dotazník vyplňujte přímo ve škole, ať si můžete některé z otázek prakticky ověřit. 

Vzhledem k důležitosti daného výzkumu nabídla společnost O2 náhodně vylosovaným respondentům možnost získat hodnotné věcné dary. Pokud se chcete zapojit do slosování, na konci dotazníku prosím vyplňte jakýkoli kontaktní e-mail (MŮŽE BÝT ANONYMNÍ), na který Vás budeme po slosování kontaktovat.

Moc děkujeme za Váš čas!

Za výzkumný tým

doc. Kamil Kopecký, dr. René Szotkowski Univerzita Palackého v Olomouci


Školy řeší, jak narychlo zvládnout přijímačky, závěrečné zkoušky i výuku

Česká škola - So, 13/06/2020 - 02:00
Připravit se musely přijímací zkoušky zároveň s maturitami nebo ještě navíc i závěrečné zkoušky pro studenty tříletých učňovských oborů. Do toho se vrací do tříd část studentů a pro zbytek musí pokračovat distanční výuka. „Je to zcela mimořádné, ale i díky tomu, že máme v návratu studentů nižších ročníků volnost, se to zvládnout dá,“ řekl ředitel Střední průmyslové školy v Otrokovicích Libor Basel v reportáži iDNES.



Každá ze škol zvolila trochu jiný scénář, vycházet musí třeba i z prostorových možností školních budov. Otrokovická škola nabízí čtyři maturitní a sedm učebních oborů. Nyní má za sebou písemné maturity, přijímačky a závěrečné zkoušky a od pondělí 15. června zahajuje ústní maturity. Potrvají do 25. června. Pro mladší studenty v učebních oborech otevřeli především odborný výcvik.

Na Střední průmyslové škole polytechnické ve Zlíně zase pořadí zkoušek otočili. Upřednostnili ústní učňovské zkoušky, aby měli volné pedagogy do maturitních komisí.

Obě zmíněné školy mají rozlehlý areál a početný pedagogický sbor, což jim dává v současné situaci výhodu. Třeba Střední odborná škola Josefa Sousedíka ve Vsetíně teoretickou výuku s ohledem na množství kantorů neotevře. „Personálně to nejsme schopni zajistit, takže pokračujeme v distanční výuce a k tomu nastupují studenti na odborný výcvik,“ popsal situaci ředitel školy Marek Wandrol. 


Celý text naleznete zde

Většina škol ukončí školní rok dříve, předání vysvědčení se řeší

Česká škola - So, 13/06/2020 - 01:00
Řada základních škol ale i gymnázií v Olomouckém kraji letos ukončí školní rok dřív než v úterý 30. června. Ředitelé letos častěji využijí ředitelského volna a vysvědčení se chystají školákům či studentům rozdat už poslední červnový pátek, vyplývá z ankety ČTK. Důvodem jsou plánované stavební práce, roli hraje i letošní specifický způsob výuky kvůli koronaviru. Jak předají vysvědčení, ředitelé škol ještě řeší, vyčkávají na aktuální opatření. Často se odehraje venku.




Celý text naleznete zde

Stránky