Aktuálně ze školství

Je tu klíčový rok změn českého školství. Co ho zásadně zmodernizuje?

Česká škola - Pá, 07/02/2020 - 05:00
„Podle ministra Plagy by se klíčový dokument vzdělávání pro následujících deset let - Strategie 2030 - neměl vnucovat všem, ale měla by se zajistit podpora těm, kdo o ni mají zájem. "Důležitá nyní bude implementační fáze - co, kdo, do kdy a za kolik," říká v reportáži deníku Aktuálně, která se kromě Strategie 2030 týká dalších zásadních změn ve školství.



Zavedení Strategie do škol bude její nejobtížnější fází i podle dalších odborníků na vzdělávání. "Dobrých vzdělávacích strategií již bylo napsáno za posledních 25 let opravdu hodně. Problém přichází v momentě jejich přenosu do škol. To už záleží na učitelích a ředitelích," říká Bob Kartouz, konzultant společnosti EDUin. "Je na ministerstvu školství, aby Strategii a její přínos dokázalo učitelům i ředitelům vysvětlit natolik, že ji vezmou za své a sami ji začnou naplňovat," dodává.


Celý text naleznete zde

Projděte si dle kritiků "naprosto asociální" změny v dávkách, které Maláčová chystá

Česká škola - Pá, 07/02/2020 - 04:00
Ministerstvo práce Jany Maláčové (ČSSD) připravilo změny v dávkách na bydlení. Řadu z nich však kritizují úřady i organizace zaměřující se na sociální problematiku. "Je to naprosto asociální norma, která nedává vůbec žádný smysl," tvrdí ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček. Deník Aktuálně přináší přehled nejkritizovanějších změn a argumenty jak ministerstva, tak odpůrců. 



Martin Šimáček (twitter.com)Ministerstvo práce plánuje zastropovat uznatelné částky na nájemné a energie. Ministerstvo pro místní rozvoj si pro tyto účely nechalo vypracovat cenové mapy, výše dávky pak bude vyplácena nanejvýš pouze na úroveň prvního decilu.

Podle propočtů ředitele pro sociální inkluzi Martina Šimáčka změna uškodí až na výjimky všem včetně Pražanů. "Dávka se v některých případech sníží řádově o desítky procent. V Praze to může být dvacet procent. Nevím, co motivuje ministerstvo vystavit riziku ztráty bydlení stovky tisíc lidí, protože příjemců je necelých 200 tisíc lidí. A ti všichni budou mít přepočítanou dávku a většina z nich půjde dolů. Není jasné, jestli jim nová výše bude stačit. Je to obrovské riziko a nevím, jestli si to ministerstvo uvědomuje," vysvětluje Šimáček.

Důvodová zpráva k zákonu nezmiňuje, proč má být limit stanovený právě na úroveň prvního decilu cenových map. "První decil je strašně nízko, nedává to žádný smysl," říká Šimáček.


Celý text naleznete zde

Obor IT považují mladí lidé za nejatraktivnější. Nejen kvůli penězům

Česká škola - Pá, 07/02/2020 - 02:00
Informační technologie okouzlily stovky absolventů středních a vysokých škol natolik, že je v průzkumu Randstad Employer Brand Research vybraly jako nejatraktivnější obor vůbec. Téměř pět tisíc Čechů hodnotilo na 150 soukromých firem nejen z hlediska atraktivity a pověsti zaměstnavatele, ale zajímal je také plat, benefity, možnosti postupu v kariéře, využívání nejmodernějších technologií či náplň práce. Informuje iDNES.



„Informační technologie patří dlouhodobě mezi obory, které své lidi dobře platí a hýčkají je celou řadou nadstandardních benefitů. Důvodem je zejména obří převis poptávky firem nad nabídkou volných pracovníků a tím vyvolaný boj o lidi,“ míní Alžběta Honsová, marketingová manažerka personálně poradenské společnosti Randstad.

„Firmy loví schopné ajťáky už na středních odborných školách a jsou ochotny investovat do jejich dalšího rozvoje nemalé prostředky. Jako středoškolští absolventi informačních technologií mají dostatečné odborné znalosti i finanční nezávislost a v pokračujícím studiu na vysoké škole někteří nevidí smysl,“ poukazuje Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky v Praze. Podle něho za posledních pět let vyšplhala poptávka firem po středoškolských absolventech až na desetinásobek.

Paradoxně tak ubývá odborníků, kteří dosáhnou v IT vysokoškolského vzdělání. Tisíce studentů ukončí nebo přeruší vysokoškolské studium předčasně, aby se věnovali lukrativním pracovním nabídkám.


Celý text naleznete zde

V MŠ a dětských skupinách chybí 20.000 míst pro děti do tří let, uvádí analýza

Česká škola - Pá, 07/02/2020 - 01:00
V mateřských školách, dětských skupinách či mikrojeslích v Česku chybí zhruba 20.000 míst pro děti do tří let. Péči v zařízeních se tak nedaří zajistit třem z deseti děvčat a chlapců v tomto věku, pro které by ji rodiče potřebovali. Vyplývá to z nové analýzy dostupnosti péče o předškolní děti, kterou připravilo a zveřejnilo ministerstvo práce. Informuje ČTK.




Celý text naleznete zde

Pavlína Hublová: Okamžitá zpětná vazba – nápady pro žákovskou samokontrolu

Česká škola - Pá, 07/02/2020 - 00:00
Článek obsahuje několik strategií, jak nabídnout žákům možnost překontrolovat si okamžitě svá řešení. Učitel tak umožní žákovi pracovat s chybou (při procvičování), nebo ověřit si správný postup řešení (při osvojování nového učiva). Současně jsou všechny postupy vhodné pro samostatnou práci žáků, ať už individuální, ve dvojicích nebo ve skupinách. Učiteli se tím uvolní ruce a může se individuálně věnovat žákům, kteří jeho pomoc potřebují.



Slož a vidíš, jak umíš 

Mnohé aktivity jsou přímo postaveny na možnosti okamžité zpětné vazby. Pokud žák správně poskládá (většinou nějakou formu karet/kartiček), okamžitě vidí/zjistí, jestli má vše správně. Do takové kategorie patří např. aktivity Loto a Skládanky s tajenkami. Činnostní učení hodně používá tzv. Smyčky.

Loto 

Loto můžete vyrobit z obrázků od kalendáře nebo pomocí barevné tiskárny – z jedné strany obrázek, z druhé strany natištěná slova. Druhá část s výsledky/řešením je nerozstříhaná. Po přiložení kartiček na správná řešení se na zadní straně poskládá obrázek.

Skládanka s tajenkami 

Žáci pracují ve skupinkách. Každá dostane soubor čtvercových kartiček, na nichž jsou uvedeny početní spoje nebo čísla a uprostřed je písmeno. Úkolem je karty správně složit vhodnými dvojicemi k sobě. Výsledkem skládanky je věta s úkolem, která je po splnění vlastně kontrolou správně sestavené mozaiky.

Smyčky 

Aktivita je postavena na principu, že pokud žák správně seřadí příklady správně (výsledek jedné kartičky je prvním číslem kartičky následující), pak poslední výsledek je prvním číslem celé řady. Dal by se tedy vytvořit v podstatě kruh. Výhodou této aktivity je, že žák může začít skládat sloupeček od kterékoli kartičky. Takže je docela možné, že žák opakovaně počítá stejný sloupeček, aniž si to výrazně uvědomuje.

Tyto podobné aktivity se hodí mít neustále k dispozici ve třídě. Můžete je využívat ve chvílích, kdy: 

- rychlejší žáci měli práci hotovou a chtěli se zabavit jinak, než čtením;
- slabší žák potřeboval procvičit konkrétní učivo (např. počítání zpaměti ve zvoleném oboru).

Slovo na konec 

Na závěr považuji za důležité dodat, že je třeba nejen umožnit žákovi okamžitě si překontrolovat svá řešení, ale také konzultovat, PROČ výsledky dopadly, tak jak dopadly. Nejvíce se mi osvědčilo, když:
- úspěšný žák kontroluje postup neúspěšného žáka, tzv. mu kouká přes rameno;
- učitel si nechá žákem vysvětlit jeho postup co nejpodrobněji, odhalí problematické místo a pomůže žákovi objevit správný postup.


Celý text naleznete zde

Institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace v roce 2019

MŠMT - Čt, 06/02/2020 - 14:15
Podmínky poskytnutí podpory, seznam oprávněných žadatelů a výše podpory, Výkaz za rok 2019.

Učitelská platforma: Otevření učitelského povolání pro vysokoškoláky bez pedagogického vzdělání je správné

Česká škola - Čt, 06/02/2020 - 13:02
Učitelé sdružení v Učitelské platformě podporují, aby se profesi učitele mohli věnovat i lidé s magisterským titulem, kteří nejsou absolventy pedagogických fakult. Umožnila by to novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou schválili poslanci v prvním čtení. Učitelská platforma považuje otevření učitelské profese pro ostatní vysokoškoláky pouze za dočasné řešení důsledku nedostatku učitelů, nikoli odstraňování jeho příčin. Vedle pokračujícího zvyšování mezd by měla proto vzniknout strategie i časový plán, jak získat do škol více učitelů.



Učitelská platforma souhlasí se současnou podobou novely zákona o pedagogických pracovnících, jak ji schválila vláda a jak byla předložena do sněmovny. Nesouhlasí však s tím, aby studium pedagogického minima bylo možné jen na pedagogických fakultách. Možnost nabízet získání pedagogického minima by měla mít všechna zařízení, která k tomu získají akreditaci v rámci vzdělávání pedagogických pracovníků (tzv. DVPP), jak to bylo uvedeno v původním návrhu novely před jejím projednáváním ve vládě.

„Souhlasíme, aby se učiteli na 2. stupni základních škol a na gymnáziích mohli legálně stávat i držitelé magisterských titulů z jiných fakult než pedagogických, pokud by si do tří let doplnili pedagogické minimum. Vidíme však tuto změnu jako mimořádné opatření, které řeší jen důsledek problému – nedostatek učitelů ve školách – a ne jeho příčinu, kterou je nedostatečná atraktivita učitelského povolání,“ říká předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.

Ministerstvo navrhuje zvýšení příplatku pro uvádějící učitele, kteří se věnují nově přicházejícím kolegům. Učitelská platforma navrhuje vedle finančního ohodnocení i možnost snížit těmto učitelům počet hodin přímé pedagogické činnosti. Nepřidávat tedy již dnes přetíženým učitelům více práce, ale umožnit jim, aby měli na uvádění nových kolegů dostatek času v rámci stávajících úvazků. 

„Současný návrh jen zlegalizuje stav, který už na řadě škol v současnosti je, protože již dnes mohou školy na přechodnou dobu zaměstnávat nekvalifikované učitele. Od ministerstva školství proto společně s touto novelou očekáváme konkrétní a jasný plán s návrhem jednotlivých kroků pro to, jak v nejbližších letech zajistit dostatečný počet učitelů ve všech typech škol,“ dodává Mazancová.

Podle průzkumu, který si v loňském roce nechalo vypracovat ministerstvo školství, chybělo na začátku tohoto školního roku ve školách až šest tisíc pedagogů. Do pěti let by tento počet mohl vzrůst až na 11 tisíc. Rozdílná situace je u jednotlivých předmětů – na základních školách nejčastěji chybí učitelé matematiky, fyziky, informatiky či chemie – velké rozdíly v počtu chybějících pedagogů jsou i mezi různými regiony republiky.

Jedním z hlavních důvodů nedostatku učitelů jsou podle odborníků nízké platy ve školství. Vláda se zavázala do roku 2021 zvednout průměrný plat pedagogů zhruba na 46 tisíc korun.


Zdroj: Tisková zpráva Učitelské platformy

Zlatý Ámos: Z Ostravy si vezou vítězství opavští

MŠMT - Čt, 06/02/2020 - 12:25
Praha, 6. února 2020 - Severomoravské kolo ankety o nejoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos se uskutečnilo první únorovou středu v ostravském klubu Heligonka. Moravskoslezským Ámosem se stal Adam Wiltsch z Mendelova gymnázia v Opavě, který zároveň postoupil do březnového semifinále. Postup mu zajistili jeho výřeční žáci, kteří svého učitele téměř nepustili ke slovu.

Radek Sárközi: Novela jde špatným směrem, je to legislativní paskvil

Česká škola - Čt, 06/02/2020 - 10:00
„Novela jde špatným směrem, je to legislativní paskvil. Navrhovali jsme, aby ji poslanci zamítli hned v prvním čtení,“ připomíná v pořadu Pro a proti prezident spolku Pedagogická komora Radek Sarközi. O novele zákona o pedagogických pracovnících polemizuje s právníkem společnosti Scio Janem Kaczorem.



Radek Sárközi (pedagogicka-komora.cz)Novelu považuje za paskvil i proto, že sice žádá po učiteli doplnění pedagogického vzdělání do tří let, ale pokud tak v této lhůtě neučiní, může přejít na jinou školu. „A tam mu běží nová tříletá lhůta... A tak to může jít až do důchodu.“

„Hlavní problém novely je v tom, že ředitel školy tomu nekvalifikovanému jakoby uzná kvalifikaci. Je to jako když někdo chce řídit autobus bez řidičáku, firma ho přijme a řekne mu, ať tři roky vozí lidi a dodělá si řidičák. To je absurdní,“ kritizuje Radek Sarközi.


Celý text a pořad ke stažení naleznete zde
Tiskovou zprávu spolku Pedagogická komora k tématu naleznete zde

Plaga naráží s rušením povinné maturity z matematiky. Proti není jen opozice, ale i část ANO a ČSSD

Česká škola - Čt, 06/02/2020 - 06:00
Každý pátý středoškolský učitel matematiky nemá na svůj předmět odpovídající vzdělání, které by mělo zaručit, že žáci uspějí u maturity. Na středeční schůzi školského výboru sněmovny tím Česká školní inspekce přidala další argument do ostré debaty o povinných maturitách z matematiky. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) prosazuje jejich zrušení. Nemá ale dostatečnou podporu, proti se staví nejen poslanci z opozice, ale i někteří kolegové z ANO a koaliční ČSSD. Informují Hospodářské noviny.



Poslanci nechali návrh projít v prvním čtení minulý týden. Připomínky bude školský výbor přijímat do 14. února, aby bylo možné případnou změnu zákona odhlasovat už na jaře.

Řadě poslanců ale vadí, že by se pravidla měla znovu měnit. "Pokud zrušíme povinnou maturitu z matematiky, jen tím uvolníme tlak, který má být na zlepšení výuky," prohlásil na jednání výboru Plagův stranický kolega Stanislav Fridrich.

Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová z vládní ČSSD upozorňuje, že rušení je populistické, protože studenti měli několik let se na maturitu připravit. "Je na čase poctivě vše dokončit pro úspěch studentů, a ne opakovat dvacetiletou debatu a dělat z matematiky strašáka," tvrdí. Připomíná, že od roku 2014 stát razantně zvýšil počty hodin matematiky.


Celý text naleznete zde

50. výročí založení Mezinárodní organizace Frankofonie

MŠMT - Čt, 06/02/2020 - 05:36
Praha, 6. února 2020 - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky se společně s Ministerstvem zahraničních věcí České republiky, Ministerstvem kultury České republiky, Francouzským institutem, Velvyslanectvím Francouzské republiky v Praze, zastupitelskými úřady dalších frankofonních zemí v Praze a Národním institutem pro další vzdělávání bude již tradičně podílet na pořádání Dnů Frankofonie, které jsou spojeny s Mezinárodním dnem Frankofonie (20. března).

Střední článek řízení: Jak zaplnit vakuum mezi školou a státem

Česká škola - Čt, 06/02/2020 - 05:00
České školství zažilo v poslední letech několik reforem. Jednou z nejvýznamnějších byla inkluze. Proti změnám se ale postavila velká část ředitelů, učitelů i rodičů. Jednou z příčin bylo i to, že Ministerstvo školství nedokázalo ředitele oslovit, natož je o potřebě reformy přesvědčit a také jim nabídnout nezbytnou podporu. Tomu mohly pomoct střední články řízení, tedy školské úřady. Tématu se věnuje Seznam Zprávy.



Jenže ty byly v roce 2000 se vznikem krajů zrušeny a žádná náhrada za ně ve vzdělávacím systému nikdy nevznikla. Organizace EDUin ve svém každoročním Auditu vzdělávacího systému v ČR proto navrhuje, aby podobné instituce Ministerstvo školství opět založilo.

„Ze školských úřadů se převedla správa budov na zřizovatele a vyplňování výkazů na ředitele. Na nikoho ale nepřešlo pedagogické řízení. Respektive spadlo také na ředitele, ale nikdo jim v tom nepomáhá,“ říká programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký. Mezi státem a školou tak zůstává obrovské vakuum, které pokrývá jen jednou za šest let kontrolami Česká školní inspekce. „To se ale ukazuje, že je zoufale málo,“ dodává Hřebecký.

Strategie 2030, kterou ministerstvo bude v první polovině letošního roku dokončovat, nový střední článek řízení zmiňuje také jako jednu z priorit. Školy totiž podle dokumentu v současné době nikdo metodicky neřídí, mají velkou volnost a vzniká mezi nimi i značná konkurence.


Celý text naleznete zde

Problémy vysokých škol se prohlubují, říká Daniel Münich

Česká škola - Čt, 06/02/2020 - 04:00
Vysoké školy v Česku trpí nedostatkem peněz, obrovským podílem neúspěšných studentů, nerovným přístupem ke vzdělání a řadou dalších problémů, které se navíc v posledních letech prohlubují. Podle ekonoma a experta na vzdělání Daniela Münicha na to doplácí celá česká společnost i ekonomika. A světlo na konci tunelu bohužel stále není vidět. Rozhovor přináší týdeník Ekonom.



Daniel Münich (cerge-ei.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Co je tedy největším problémem českého vysokého školství? 

V podstatě bych vám mohl přečíst to, co jsme před deseti lety napsali do Bílé knihy terciárního vzdělávání, která měla říct, jakým směrem by se mělo české vysoké školství ubírat. Mezi největší bolesti patří mimo jiné výrazné podfinancování škol, nízký podíl populace s vysokoškolským vzděláním, vysoká míra neukončování studia, nízká ekonomická zainteresovanost škol na kvalitě vzdělání a také velké nerovnosti v šancích na dosažení vysokoškolského vzdělání. Opomíjené je rovněž celoživotní vzdělávání. Když pracujete v nějakém technickém oboru, v němž se znalosti pohybují rychle kupředu, potřebujete čas od času doplnit své vzdělání. Hodilo by se vám třeba absolvovat na vysoké škole nějaký kurz. Jenže to u nás nejde, školy tuhle možnost neposkytují, nejsou k tomu ani motivovány, dostanou od státu zaplaceno jen za studenta, který se věnuje standardnímu studiu. Těch potíží je opravdu hodně. A co je smutné, za těch deset let se většina problémů ještě prohloubila.

Proč vlády v Česku věnují školství tak malou pozornost, když je známo, že jeho kvalita má velký vliv na ekonomický rozvoj země? 

Zrovna před pár dny jsem prezentoval výsledky naší studie o vazbě mezi kvalitou vzdělávání a dlouhodobým růstem HDP. Ty potenciální výnosy kvalitního vzdělávacího systému jsou obrovské. Nevýhoda ale je, že u ekonomiky se pozitivní efekty začnou projevovat až za třicet let, přičemž výrazný dopad to má teprve za padesát až osmdesát let. A tak daleko do budoucnosti bohužel česká většinová společnost nehledí a politickou reprezentaci netlačí k odpovědnému chování. V tomto ohledu vždy zdůrazňuji, že politici těžko začnou dělat něco sami od sebe. Musí tu být nejprve dostatečně silná společenská poptávka po lepším školství. Teprve potom můžeme čekat, že se toho politici chopí.


Celý rozhovor naleznete zde

Šárka Sukopová: Rozvoj kritického myšlení

Česká škola - Čt, 06/02/2020 - 02:00
Jedním z nástrojů výuky kritického myšlení je i nástroj Zpochybněte, zvažte, zodpovězte podle spisovatele Briana Dunninga. Lze jej s dětmi krátce trénovat při četbě knihy nebo při vyhledávání informací na internetu.



Zpochybněte (Challenge) 

Falzifikovatelnost informací – správné informace je možné vyvrátit. Ověřme si, zda lze informaci získat z více zdrojů a zda se dají vyvrátit.

Příklad: Strká pštros hlavu do písku?

Pokusíme se zpochybnit tvrzení o tom, zda pštrosi strkají hlavu do písku. Vyhledáme informace, že pštros skutečně hlavu do písku nestrká, ale že existují další teorie, proč pštros sklání hlavu k zemi. 

Zvažte (consider) 

Učíme děti, aby nepodléhaly klamu jediného vysvětlení, které považujeme automaticky za pravdivé. Hledáme s dětmi další teorie vysvětlující, nebo doplňující informaci, jež prošla prvním krokem zpochybněním. Zbavíme se nejméně pravděpodobných teorií.

Příklad: Při vyvrácení teorie zjistíme existenci více teorií, proč si lidé myslí, že pštros strká hlavu do písku. Jedna z teorií je, že v zemi převrací svá vejce. Druhá teorie tvrdí, že hledá a požírá drobné hlodavce. Jedna z dalších teorií tvrdí, že pštros pokládá hlavu k zemi, aby na sebe neupozorňoval svým dlouhým krkem. Zkusíme prozkoumat otevřeně všechny možné teorie.

Zodpovězte (conclude) 

V posledním kroku si zodpovíme původní otázku. K tomu nám může posloužit Occamova břitva: „Pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované.“ 

Příklad: Ve třetím kroku po zvážení všech zbylých teorií zodpovíme původní otázku


Celý text naleznete zde

Stránky