Aktuálně ze školství

Český rodič vidí své dítě na ekonomce, ale proč? Mí žáci mají dobrou práci, říká pedagog z učňáku

Česká škola - Út, 11/02/2020 - 06:00
„Leckteří mí bývalí žáci mají větší plat než já. A v maturitním oboru máme spoustu studentů, kteří pokračují na vysokou školu. Před pár lety jsem měl třídu, ze které šla na výšku polovina. Zrovna nedávno jsem se s jedním z nich potkal, už má hotového bakaláře a pokračuje na inženýra. Mnozí rodiče se snaží děcka směřovat jinam, takové to „dáme ho na ekonomku, bude z něj manažer,“ to je dost rozšířené, ale nevím, zda to je dobrá strategie. Technické obory mají podle mě perspektivu a důstojnost. Trh ekonomických oborů je přesycený. Ale elektrikáři, huťaři, instalatéři – to chybí,“ říká Petr Várník, učitel odborných předmětů na Střední odborné škole Třineckých železáren v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni.



V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Myslím, že dost rodičů se bojí toho, že učňáky (nyní tedy SOŠ) jsou nekvalitní školy. 

To se o naší škole říct nedá, máme nové dílny, do zařízení se investují desítky milionů.

Vybavení je jedna věc, ale pak jsou tu ještě vztahy ve třídě a kvalita pedagogů… V tomto ohledu učňovské školy nemají dobrou pověst. Chápu ale, že vy to logicky vidíte jinak, když tu učíte. 

Vím, co myslíte, ale podle mě to není dogma. Podle mě to na jiných školách, které vypadají uhlazeně, může být daleko horší. Kolegyně měla špatnou zkušenost na gymnáziu. My jsme dost pod dohledem, šikana se tu řeší velmi razantně a od okamžiku, kdy sem žáci přijdou. Nevím, jak to je na jiných školách. Toto je moje první práce a zůstal jsem tady. Nemám s čím srovnávat, ale podle mého se tu věnuje hodně pozornosti i vzdělávání učitelů. Proškolená je tady už pěkná řádka vyučujících. A spolupracujeme, já třeba tady s kolegyní z kabinetu, chodíme si na náslechy a velmi si pomáháme. 

Stalo se vám někdy, že třída šla proti vám? A jak jste to řešil? 

Stalo, ale nikdy to není celá třída, jsou to jednotlivci, myslím, že by se v rámci kolektivu dali nazvat „alfy“. Mají tendenci být lídrem. Pokud je to alfa, která má chuť se něco naučit, tak je to fajn. Ale když jsou to žáci, kteří mají záměr rozložit třídu a rozvrátit výuku, tak s tím si samotný učitel nemá šanci poradit. Takže jsme to řešili ve spolupráci se školní psycholožkou, s metodikem prevence. Dopracovali jsme se toho, že tihle žáci moc ve třídě ztratili a odešli. Tady se hned v prvním ročníku nastavují pevně daná pravidla hry. Nenechává se tu projít každý jen proto, abychom měli co nejvíc žáků. Střední škola je dobrovolná a mají tu studovat jen motivovaní žáci.


Celý text naleznete zde

Kandidáti na ombudsmana odpovídají na otázky ohledně zákazu hidžábu ve škole nebo diskriminace Romů

Česká škola - Út, 11/02/2020 - 05:00
Deník Aktuálně, (a podobně také MF DNES) oslovil kandidáty na ombudsmana se několika otázkami. Jan Matys odpovědět odmítl. Odpovědi Stanislava Křečka a Vít Schorma byly leckdy přímo protichůdné.



Mohou školy vyžadovat v běžné výuce sundání pokrývky hlavy i po muslimkách, které z náboženských důvodů nosí například hidžáb? 

Stanislav Křeček: Pokud školy vyžadují při výuce cokoliv, tak se to musí týkat všech žáků.

Vít Alexander Schorm: Na tuto otázku nedávno odpověděl Nejvyšší soud. Třebaže máme zatím k dispozici jen tiskovou zprávu o jeho rozsudku ze dne 6. prosince 2019, je postoj naší nejvyšší instance ve věcech civilního práva k této záležitosti naprosto jasný: školy to dělat nemohou.

Mají mít realitní kanceláře možnost nenabízet byty k pronájmu Romům, pokud si to jejich klienti nepřejí?

Stanislav Křeček: Nesmyslná otázka. Proč by to dělaly, když jsou placeny za plnění pokynů klienta? 
   
Vít Alexander Schorm: Rozlišování potenciálních nájemců z hlediska jejich etnického původu je v rozporu se zákonem. Tuto záležitost již posoudily naše soudy a dospěly k jednoznačnému závěru, že realitní kanceláře nejsou oprávněny porušovat zákon jen z toho důvodu, že si to potenciální pronajímatelé přejí.


Celý text naleznete zde

Průzkum: Češi se s dětmi baví o hrozbách internetu nejméně z EU

Česká škola - Út, 11/02/2020 - 03:00
Čeští rodiče se s dětmi baví jen málo o tom, na jaká rizika mohou narazit na internetu. Více než polovina jich o tom s potomky nemluví nikdy, což je jeden z nejhorších výsledků v Evropě. České děti přitom tráví na internetu čím dál více času. Jeho množství se za posledních deset let zdvojnásobilo. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu EU Kids Online 2020, který v 19 zemích mapoval chování dětí mezi devíti a 16 lety. Jeho výsledky novinářům v Praze představil koordinátor studie v ČR David Šmahel z Masarykovy univerzity. Informuje ČTK.



Celý text naleznete zde

Pavlína Hublová: Aktivity pro rozvoj sociálních dovedností

Česká škola - Út, 11/02/2020 - 01:00
Nejvhodnější formou podpory rozvoje vzájemných vztahů mezi dětmi jsou interaktivní hry. V těchto hrách se zaměřujeme na rozvoj dílčích sociálních dovedností formou konkrétních prožitků dětí. Nejedná se o hry soutěžní, důraz je kladen především na proces – na to, co se v průběhu hry děje mezi dětmi i uvnitř nich samých. Pokud je cílem hry tvorba společného výtvarného díla, více než výsledek nás zajímá to, jak děti spolupracovaly, zda se dokázaly shodnout, zda došlo ke konfliktu, předčasnému ukončení činnosti a podobně.



Stěžejní součástí těchto her je společný rozhovor o tom, jaké pocity děti v průběhu hry prožívaly, co se mezi nimi dělo a co to pro ně znamenalo. Při realizaci interaktivních her bychom měli:

- Sami vycházet ze svých prožitků a zkušeností při rozvoji svých sociálních dovedností;
- vycházet z poznatků o vývojových charakteristikách dětí předškolního věku; vytvářet a podporovat pozitivní klima ve třídě i škole, ve kterém se děti cítí být přijímané a které podporuje empatii (zajímá nás, jak se cítí druzí);
- znát a dále poznávat osobnost každého dítěte i specifika skupiny (vztahy mezi dětmi, hierarchie ve skupině atd.);
- reflektovat své působení na děti;
- využívat osvědčené metodiky a náměty her;
- každou hru pečlivě obsahově připravit, včetně zvážení možných variant realizace;
- pracovat s aktuální atmosférou ve skupině (aktuálním emočním laděním dětí);
- podle atmosféry ve skupině vždy pečlivě vážit, kdy zůstat v pozici koordinátora a kdy se hry zúčastnit jako hráč.

V následujícím textu jsou uvedeny náměty na hry, které lze uplatnit v rámci osobnostně sociální výchovy v předškolním zařízení. Některé aktivity byly inspirovány publikacemi a pracovními listy uvedenými níže.


Celý text naleznete zde

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ PROJEKTŮ ECSEL V ROCE 2020

MŠMT - Po, 10/02/2020 - 13:19
V souladu s pracovním programem pro rok 2020 Společný podnik ECSEL vyhlásil dne 5. února 2020 výzvy k předkládání návrhů projektů ECSEL-CALL-2020-1-IA a ECSEL-CALL-2020-2-RIA.

Petra Chmelíková je Zlatým Ámosem Královéhradeckého kraje

MŠMT - Po, 10/02/2020 - 10:43
Praha, 10. února 2020 - V Hradci Králové proběhlo letošní již čtvrté regionální kolo ankety o nejoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos. Do březnového semifinále postoupila a Královéhradeckou Ámoskou se stala Petra Chmelíková ze Základní školy 5. května ve Dvoře Králové na Labem. Slavnostního zahájení se zúčastnila Martina Berdychová, náměstkyně hejtmana pro oblast školství, která všem učitelům poděkovala za jejich práci.

Mise Solar Orbiter s českou účastí míří ke Slunci

MŠMT - Po, 10/02/2020 - 07:10
Florida, 10. února 2020 -  V 05:03 ráno odstartovala z Kennedyho kosmického střediska v USA na raketě Atlas V sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, na které se významně podílejí také čeští vědci. Po úspěšném startu se od horního stupně rakety oddělila samotná sonda a zahájila svou cestu ke Slunci.

Julie Hrstková: Léčba šokem chudým ke vzdělání nepomůže

Česká škola - Po, 10/02/2020 - 04:00
"Pokud chudí neposílají děti do škol či do povinné školky, je to často proto, že se jim "normální" spolužáci smějí, že jsou "socky", které často nemají ani na školní jídlo. Časté stěhování docházce rovněž neprospívá, stejně jako mizerné domácí podmínky nedávají šanci se dobře učit. Pokud jde o budování kontaktů - socializaci -, tak o tom v kastovním českém systému veřejných škol nemůže být ani řeči. Vzdělaní rodiče si hlídají, s kým jejich potomci chodí do školy. To, že pak děti leckdy nedokončí ani základní školu, je často důsledkem špatné domácí situace a nastavení jiných dávek," píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.




Julie Hrstková (repro ČT)Hrstková také píše:

Řešit nakupené problémy chudoby a vyloučení výrazným zpřísněním dávek je jako řešit bolavý zub vytržením. Pomůže to, až na to, že časem člověk zjistí, že nemá čím kousat. A restaurátor dávek zase časem zjistí, že se mu místo vyloučených lokalit kupí rovnou bezdomovecké komunity, což mimochodem školní docházku také nezlepší.

 Problém s bydlením, chudobou i školní docházkou je komplexní a nedá se řešit úpravou dávek.


Celý text naleznete zde

Maláčová: Stáhnu návrh dávek, až ANO dodá lepší

Česká škola - Po, 10/02/2020 - 03:00
„Uvědomuji si, že to není systémové řešení. Přála bych si systémové řešení od ministerstva pro místní rozvoj ohledně bydlení. A pak od ministerstva školství ohledně povinné školní docházky. Rok a půl o tom diskutujeme a vůbec nic se neděje,“ řekla Jana Maláčová v České televizi. Tématu sociálních dávek se věnuje deník Právo.



Jana Maláčová (vlada.cz)Maláčová připomněla, že za deset let se situace ve vyloučených lokalitách zhoršila, chudoba se tam přenáší z generace na generaci a 16 procent dětí v Ústeckém kraji nemá dokončenou základní školní docházku. „Děti jsou v tom nevinně. A v rámci krizového managementu se snažíme, aby alespoň část jich do školy chodilo,“ řekla.

Sociolog Štěpán Jurajda z CERGE-EI uvedl, že návrhy ministerstva práce na řešení „katastrofi ckého problému“ ohrozí celou společnost. „Fiskálně se nevyplatí děti trestat za jejich rodiče. Rodí se talentované do znevýhodněných rodin, kde se jim rodiče nevěnují, nepracují, jsou nevzdělaní. Trestat děti za jejich rodiče je to nejhorší, co můžeme dělat, protože investice státu do těchto dětí je investice, která se vyplatí víc než jakákoli jiná,“ řekl.

Celý text naleznete v deníku Právo
Pořad ČT naleznete zde

Cizinců rychle přibývá, školy začínají mít potíže

Česká škola - Po, 10/02/2020 - 01:00
Pardubice osloví firmy v regionu, aby přispěly na výuku českého jazyka dětí cizinců. Podniky zaměstnávají zahraniční pracovníky, jejichž děti chodí do pardubických škol, mohou proto městu pomoci. Těch v posledních letech natolik přibylo, že školská zařízení začínají mít potíže. Reportáž přináší MF DNES.



Počet cizinců v Pardubicích rychle roste. Vzhledem k rozšiřování průmyslové zóny se dá očekávat, že trend bude pokračovat. Lidé z Mongolska, Vietnamu, Nepálu, Ukrajiny, Bulharska či Rumunska navíc často přicházejí s celými rodinami včetně dětí. A ty potřebují vedle lékařské péče také školní vzdělání. Jenže s tím může být kvůli jazykové bariéře problém.

„Za posledních pět let se počet zahraničních pracovníků zvýšil a s tím souvisí i rostoucí počet dětí cizinců. V mateřských školách je za sledované období nárůst o 100 procent, ve školách dokonce o 140 procent. Tito žáci často naráží na jazykovou bariéru a neporozumění v rámci výuky, vliv zde mají i kulturní odlišnosti,“ uvedl náměstek primátora pro školství Jakub Rychtecký s tím, že počet cizinců v mateřských školách v současné době dosahuje výše 124, na základních školách je to pro změnu 293 žáků.


Celý text naleznete v MF DNES

Soutěž Frankofonie: Uzávěrka 25. února

Česká škola - Po, 10/02/2020 - 00:00
Mottem Společenství Frankofonie je „rovnost, komplementarita, solidarita“ (égalité, complémentarité, solidarité), odkazující na národní heslo Francouzské republiky „volnost, rovnost, bratrství“ (liberté, égalité, fraternité). Česká republika je od roku 1999 pozorovatelskou zemí.



V rámci Dnů Frankofonie proběhne rovněž soutěž Frankofonie 2020, která je pořádána pro žáky/žákyně učící se francouzský jazyk v základních a středních školách v České republice s cílem podpořit jejich znalosti o historii, geografii, kultuře, umění frankofonních zemí a jejich vzájemných vazbách. V roce 2020 je hlavním tématem soutěže „voda“.


Další informace naleznete zde

Jana Nováčková: Tradiční škola poškozuje všechny děti, ale každé jinak

Česká škola - Ne, 09/02/2020 - 10:08
"Moje oblíbená věta je, že tradiční škola poškozuje všechny děti, ale každé jinak," říká Jana Nováčková. Spolu s Michaelou Řeřichovou navrhují legislativní změnu, která by umožnila existenci „svobodných škol“ a zrušila povinnou školní docházku. Založily Alianci pro sebeřízené vzdělávání, publikují a besedují. Velké šance ale patrně nemají. Povinná školní docházka je totiž brána nejen jako nástroj k plošné výuce, ale také plošné socializaci a plošnému stírání rozdílů mezi dětmi z vyšších a nižších vrstev. Když by škola začala být dobrovolná, první by do ní přestaly chodit zejména děti ze sociálně slabých rodin a propasti ve společnosti by se dramaticky prohloubily. Tématu se věnuje deník Aktuálně.



Jana Nováčková (respektovani.com)Obě propagátorky však tvrdí, že svobodné školy by byly ideální právě pro děti ze sociálně vyloučených lokalit, neboť by je nesvazovaly žádnými požadavky a nároky. Odborníci na vzdělávání a sociální oblast, které oslovila redakce Aktuálně, tomu však nevěří.

"Osobně považují celou aktivitu za cestu do pravěku a naštěstí, podle mě, nemá žádnou šanci na úspěch. Osobně bych vynaložil maximální úsilí k tomu, abych jim ve změnách zabránil," říká například odborník organizace Člověk v tísni na sociální znevýhodnění, vzdělání či dluhovou oblast Daniel Hůle. Upozorňuje, že v organizaci naopak dlouhodobě podporují prodloužení povinné školní docházky minimálně na 11 let po vzoru vyspělých zemí a dodává: "Je to podle mě projev sebestředného pohledu na společnost, kdy je zajímá jen jejich vlastní svoboda a nezohledňují katastrofální dopady na ostatní, zvláště pak znevýhodněné děti."

Skeptická ke svobodným školám je také specialistka na vzdělávání a jeho sociální aspekty docentka Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK. "Myslím, že je hodně obtížné vést svobodnou školu tak, aby byla schopná vybudovat ve všech dětech patřičnou zodpovědnost a úctu ke společně stanoveným pravidlům, která je podle mého názoru pro řádné fungování školy nezbytná," říká.


Celý text naleznete zde

Když vidím tělocvik na školách, pláču, říká Radek Štěpánek

Česká škola - Ne, 09/02/2020 - 03:00
„Když jsem ještě profesionálně hrál, trénoval jsem na tartanové dráze v jedné škole a tam jsem viděl hodinu tělocviku jedné třídy. Když jsem to pozoroval, bylo mi taky do pláče. Vidět 80 procent dětí v džínách nebo paní učitelku s mobilem pod stromem, byla hrůza. Prostě jim hodila dva míče a ať si dělají, co chtějí. To mě vrátilo do mých školních let, kdy tělocvik měl úplně jinou štábní kulturu, byli jsme nastoupení v modrých trenkách, a když přišel tělocvikář, byl to pan někdo,“ říká v rozhovoru pro deník Aktuálně tenista Radek Štěpánek.



Radek Štěpánek (wikipedia.org)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Jak by tedy měl vypadat ideální tělocvik? 

Nejsem asi tak edukovaný, abych to přesně řekl, ale když dneska dáme sto dětem za úkol kotoul vzad, kotoul vpřed, kolik z nich to zvládne? V útlém věku je tahle všeobecná průprava důležitá, z ní všechno vychází. Sám si pamatuju, že šplh na laně pro mě byla noční můra, ale stejně jsem se to naučil. Tehdy neexistovalo, že jsem řekl, že nechci nebo že nejdu na hodinu tělocviku.

Měl by se tedy stát víc zaměřit na sportovní výchovu dětí? 

Vím, z čeho jsem vzešel, z jaké generace sportovců. Ať už to byl tenis, hokej nebo fotbal, všichni z těch, co něco dokázali, vzešli ze systému podpory sportu, který fungoval už od toho nejranějšího věku. To nám teď chybí.


Celý rozhovor naleznete zde

Schola Cultura – rozvoj kompetencí pro demokratickou kulturu ve škole

Česká škola - Ne, 09/02/2020 - 01:00
Vzdělávací program Varianty společnosti Člověk v tísni nově nabízí zejména pro učitele pražských základních a středních škol akreditovaný kurz Schola Cultura – rozvoj kompetencí pro demokratickou kulturu ve škole.



Akreditovaný kurz o celkové dotaci 40 hodin bude probíhat od března do května 2020. Většina seminářů se uskuteční v Centru Člověka v tísni Langhans (Vodičkova 37, Praha 1).

Kurz je určen učitelům pražských základních a středních škol a dalším pražským pracovníkům ve vzdělávání. Kurz je zdarma.

Během kurzu 

• získáte metodickou podporu pro rozvoj demokratické kultury ve škole
• s dalšími učiteli budete sdílet příklady dobré praxe i představy o fungování školy
• vyzkoušíte si aktivizační metody rozvíjející klíčové kompetence žáků a posilující pozitivní klima ve třídě
• získáte náměty, lekce a hry využitelné v učitelské praxi (při vzdělávání ve společenskovědní oblasti a celkově při výchově žáků)
• vyzkoušíte si různé formy komunikace (verbální i neverbální) Po kurzu
• poskytneme vám dlouhodobou podporu formou pravidelných setkání


Další informace naleznete zde

Ondřej Šteffl: Lékaři a učitelé, pedagogika a medicína

Česká škola - So, 08/02/2020 - 04:00
„Srovnávat kvalifikaci lékaře a učitele je nesmysl. Mnozí to ale dělají, většinou proto, že si celou věc nepromysleli a neznají souvislosti. Další proto, že jim to dodává sebevědomí, které jim bohužel chybí. A nejhlasitější jsou pak ti, co se těm naposled jmenovaným chtějí zalíbit. Čirý populismus,“ shrnuje Ondřej Šteffl svoji úvahu o rozdílech mezi přípravou učitelů a lékařů. 



Ondřej Šteffl (facebook.com)Šteffl mimo jiné píše: 

Další rozdíl mezi lékařem a učitelem, resp. mezi pedagogikou a medicínou, je ovšem mnohem zásadnější. V medicíně vyžadujeme léčbu lege artis, tedy v souladu s posledními poznatky vědy. Nic takového ovšem v pedagogice nemůžeme mít. Pedagogika jako věda, např. ve srovnání právě s medicínou, je stále v plenkách. Vezměme si jen, jak se za posledních sto let vyvíjely a měnily náhledy na psychologii učení a jak slabými důkazy byly a stále jsou podloženy. Co dnes vlastně víme zcela jistě o tom, jak se děti učí? Mezi přívrženci tradiční výuky kognitivisty a konstruktivisty či konektivisty se vede debata, ale kde jsou vědecké důkazy nebo alespoň metody, jak se jich dobrat?

Metody výuky a učení proto více než na vědeckých poznatcích stojí na osobní zkušenosti, preferencích, tradici, ale současně také na osobnosti učitele či kultuře školy. Nikomu zdá se nevadí, že každý učitel učí jinak, po svém. Dovedete si představit, že by to tak fungovalo v chirurgii? Pro zájemce doporučuji pročíst si třeba stránkyhttps://spomocnik.rvp.cz/. Velmi často se tam odkazuje na odborné články definující faktory, které jsou ve výuce důležité. Potíž ovšem je, že nikde v těchto dokumentech se příliš nevysvětluje, proč jsou důležité zrovna tyto a ne jiné faktory, natož aby to bylo doloženo důkazy. A samozřejmě, každý z autorů vidí jiné faktory jako ty klíčové. A to už je na stránkách spomocníka specifický předvýběr autorů. Co je tedy lege artis? A kdo se chce zvláště pobavit, může se podívat, na co dává v pedagogickém výzkumu peníze česká grantová agentura. 

Lékař, který by nepostupoval lega artis může být i trestně stíhán. Za jaký pedagogický postup může být stíhán učitel?

Pedagogické vzdělání nemá obsah 

Hezky to před lety vyjádřily představitelky pražské pedagogické fakulty: „Je třeba začít formulováním profesního standardu – kdo je to kvalitní učitel, jakými klíčovými profesními kompetencemi má být vybaven, aby zvládal zvyšující se nároky na učitelskou profesi, jak má vypadat příprava učitelů, co je jejím jádrem,…“. Zkuste si nahradit slovo učitel slovem lékař.

Skutečnost, že pedagogika jako věda nesnese srovnání s přírodními vědami či medicínou, má ovšem své podstatné příčiny. První spočívá v tom, že cíle vzdělávání nejsou objektivní, ale normativní – liší se kulturu od kultury a stále více i člověk od člověka. Zatímco v medicíně je cíl jasný a celkem dobře měřitelný: zachránit život, vrátit zdraví, – ve vzdělávání se cíle mění a různí. Proto máme např. alternativní školy, kde se vzdělává sice odborně, ale jinak a s úplně jinými obecnými cíli.

Druhým důvodem je téměř nicotné financování pedagogického výzkumu, nejen u nás, ale v celém světě. Odhaduje se, že v obratu školství celosvětově nepřesahuje 1 %, např. ve farmaceutickém průmyslu jde na výzkum a vývoj celých 40 % obratu. Proto také není nic divného například na tom, že tvůrci počítačových her s gigantickými miliardovými rozpočty (v dolarech) vědí o motivaci dětí víc než celá pedagogika.


Celý text naleznete zde

Studenti v nejistotě. Školský výbor bude o zrušení povinné maturity z matematiky jednat až do května

Česká škola - So, 08/02/2020 - 03:00
„Problém prostě je, že studenti jsou v nejistotě. Studenti třetího ročníku na střední škole teď nevědí, jak budou příští rok maturovat. Vždycky se razilo, že student ukončí studium za podmínek, za jakých nastupoval v prvním ročníku,“ říká předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová v článku na serveru iRozhlas.



Podle místopředsedy školského výboru Lukáše Bartoně by se o povinné maturitě z matematiky mělo rozhodnout do konce jara. „Školský výbor vždy otevře debatu, pak vyzve k podávání pozměňovacích návrhů. Na ně máme ve druhém čtení zkrácenou lhůtu. Řekl bych, že v květnu by mělo být jasno.“

Poslanci a zástupci škol zvažují také dva typy maturit. Jedna by sloužila jako vstup na vysoké školy a druhá by ukončovala středoškolské vzdělání.


Celý text naleznete zde

Asociace ředitelů základních škol podporuje poslanecký návrh na zvýšení příplatku za práci třídního učitele.

Česká škola - So, 08/02/2020 - 03:00
Asociace ředitelů základních škol podporuje poslanecký návrh skupiny poslanců včele s Markem Výborným (KDU - ČSL), kterým se mění § 133 zákoníku práce. Poslanci navrhují zvýšit částku za specializované činnosti učitelů a za výkon práce třídního učitele, vedoucího oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole nebo vedoucího studijní skupiny na vyšší odborné škole na částku 2500 Kč - 3500 Kč měsíčně. Asociace ředitelů základních škol upozorňuje na dlouhodobě výrazné podhodnocení náročné práce třídních učitelů a učitelů - specialistů a poukazuje na jejich nezastupitelnou úlohu při vzdělávání žáků a tento návrh podporuje.



Kromě náročnosti ve výkonu pedagogické práce upozorňujeme na množství administrativních činností, které třídním učitelům a učitelům - specialistům neustále přibývá a to převážně z důvodů legislativních změn v souvislosti se společným vzděláváním, s činností školních poradenských pracovišť, s Nařízením Evropského parlamentu a Rady EU o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů tzv. GDPR a s dalšími předpisy, které přinášejí stále nové úkoly na učitelskou profesi.

 Asociace ředitelů základních škol konstatuje, že za náročnou práci nad rámec běžné pedagogické činnosti, kterými specializované a třídnické činnosti jsou, musí být pedagogičtí pracovníci ohodnoceni důstojným způsobem. Výše uvedený poslanecký návrh vnímáme jako jeden z pozitivních kroků.


Zdroj: Tisková zpráva AŘZŠ

Stránky