Aktuálně ze školství

Upřesnění k aktivitě Vzdělávací dny

MŠMT - Čt, 18/06/2020 - 11:35
Dne 23. května 2020 byla zveřejněna informace MŠMT ke změnám v projektech podpořených v roce 2020 v rámci Programů státní podpory práce s dětmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace. Součástí této informace byla výzva směrem k podpořeným organizacím, aby v aktivitách pro děti a mládež více posílily vzdělávací složku. Podporovanou aktivitou v rámci změn mohou být tzv. vzdělávací dny.

Pokud přijde druhá vlna koronaviru, školy už plošně nezavřeme. Výuka na dálku by se mohla i uzákonit, říká ministr Plaga

Česká škola - Čt, 18/06/2020 - 08:31
„Došlo k velmi pozitivním změnám. Učitelé více využívali slovní hodnocení a on-line výuku. Ti, kteří měli odtažitý přístup k technice, si díky krizi mohli zkusit vzdělávat na dálku a mnozí zjistili, že to není vůbec špatné. Samozřejmě že to tak nebylo všude. Pozornost musíme věnovat i školám, na kterých byl nějaký problém a kterým je potřeba pomoct jak po stránce majetkové, tak třeba po stránce proškolení učitelů. Krize zároveň odkryla řadu nedostatků,“ říká ministr školství Robert Plaga v rozhovoru pro Hospodářské noviny.



Robert Plaga (msmt.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Jakých? 

Potvrdila, co říkali experti už v minulosti. V rámcových vzdělávacích programech je spousta zbytečných věcí. Zároveň je potřeba více zapojit do vzdělávání výuku na dálku a počítačových dovedností. Krize ukázala i potřebu slovního hodnocení, aby učitelé dávali žákům zpětnou vazbu. Školy, kterým se v době krize dařilo, okamžitě navázaly komunikaci s rodiči, zjistily stav v rodině a tomu také přizpůsobily výuku. Dokázaly sundat nohu z plynu a zaměřit se jen na důležité věci a procvičování.

Pokud by se na podzim situace opět zhoršila, k plošnému zavření škol by tedy nedošlo? 

Rozhodně ne. To by bylo až to poslední řešení. Všechny kroky směřují k tomu, aby už nikdy nebylo nutné přistoupit k plošnému zavření škol. Pevně věřím, že karanténu už budeme schopni řešit jen lokálně. Tedy zavírat jen ty školy, na kterých by se vyskytla nákaza.

Přemýšlíte, že to nové, jak říkáte, co nám krize dala, tedy slovní hodnocení nebo distanční výuku, uzákoníte? 

Součástí novely školského zákona, kterou během léta doufám schválí vláda, bude uzákonění distanční výuky pro případ nouze. Aby byla dána možnost on-line výuky, která v tuto chvíli v zákoně není. Velmi rád bych rozjel pokusné ověřování toho, co si školy vyzkoušely v ostrém provozu. A až najdeme správnou kombinaci prezenční a distanční výuky, bude namístě přesnější propsání výuky na dálku do zákona. Takže se bavíme o nalezení správných modelů v řádu třeba dvou let, abychom měli čas získat validní výsledky.


Celý rozhovor naleznete zde

Soud zrušil rozhodnutí ministerstva školství, které odmítlo změnit výsledek maturitního testu

Česká škola - Čt, 18/06/2020 - 08:16
Zhruba před rokem vyvolal řadu diskusí způsob, jakým Cermat v maturitním testu bodoval úlohu 11 o úhlech. Pro připomínku, jednalo se o úlohu, která měla podle zadání dvě řešení, a to 248° a 112°, ale v Klíči správných řešení je dodnes uvedeno jen to první. Na chybu upozornil Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data – odtajněno. Nyní Městský soud v Praze upozornil na další chybu. Tentokrát se týká správního řízení, které má maturanty bránit před selháním systému včetně chyb v zadání maturitních úloh. Informuje EDUin.



Soud zrušil rozhodnutí ministerstva školství, jež odmítlo změnit výsledek v testu na základě žádosti o přezkum. Tu podal maturant, pro kterého chybějící bod za úlohu č. 11 znamenal, že v testu z matematiky neuspěl. Neúspěšný žadatel napadl postup ministerstva správní žalobou, neboť se v odůvodnění svého rozhodnutí vůbec nezabývalo jeho námitkami.

Soud rozhodnutí ministerstva zrušil a uložil mu, aby se napodruhé s námitkami žalobce řádně vypořádalo. Soudu nestačil ani odkaz na tvrzení člena Nezávislé odborné komise MŠMT doc. RNDr. Eduarda Fuchse, CSc., podle něhož slovo „úhel“ ve standardní školské terminologii značí i „velikost úhlu“, přičemž ze zadání úlohy č. 11 je zjevné, že studenti hledají velikost jiného úhlu a nemohli být zadáním úlohy uvedeni v omyl. Úřad odkaz připojil, když se k žalobě vyjadřoval.

Tvrzení Eduarda Fuchse, podle nějž je v maturitním testu „školská“ matematika platnější než matematika bez přívlastku, přitom zpochybnil sám Cermat. Vyšlo totiž najevo, že u úlohy č. 11 potají uznával jako správnou odpověď nejen samostatný výsledek 248° uvedený v Klíči, ale i dvojici výsledků 248° a 112°. Proti rozsudku může ministerstvo ve lhůtě dvou týdnů podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, k tomu řekl: „Maturant musí vycházet pouze z toho, co si přečetl. Co je psáno, to je dáno. Povinností autora bylo připravit zadání tak, aby jednoznačně vedlo na výsledek, k němuž má maturant dojít. Nesměl předpokládat, že si je maturant svévolně doplní sám.

Cermat i E. Fuchs zjevně pokládají výsledek 248° za správnější. Tím ovšem zpochybňují samotný základ matematického uvažování – v něm nelze vycházet z předpokladu, který v zadání chyběl. To by pak Cermat netestoval znalost matematiky, ale schopnost empatie.

Ani jeden z výsledků 248° a 112° není sám o sobě úplným řešením té úlohy, která byla v testu. Jako částečná řešení jsou ovšem výsledky rovnocenné – k oběma mohli žáci dospět také zcela bizarním postupem. Postup konkrétního maturanta však nikdo nezná, protože ho podle pravidel nezaznamenával. Pokud Cermat dával bod za výsledek 248°, musí dávat bod i za výsledek 112°, který uvedl žalobce. Podle rozsudku je to soudu jasné. Pokud to není jasné Cermatu ani ministerstvu, pak by s tím měl ministr školství co nejdříve něco udělat.“



Další informace naleznete zde

Jaroslav Mašek: Částečná a výběrová online výuka

Česká škola - Čt, 18/06/2020 - 04:00
Představme si situaci, že učitelé opravdu potřebnou, vlastní motivaci k realizaci online výuky, coby podpory své prezenční výuky, nenajdou. Nebo na ni nezískají potřebný prostor či podporu. Mám teď na mysli především ty učitele, kteří před zavřením škol žádnou online výuku nerealizovali. Ti, kteří ji běžně používají již několik let, se patrně vrátí k modelu, který jim fungoval, případně jej upraví na základě nabitých zkušeností z posledních měsíců. Těmto učitelům bez motivace a zájmu pokračovat v online výuce bych nic nevyčítal, nalezení jejího smyslu je asi vůbec tím nejtěžším v celém procesu jejího zavádění do prezenční výuky.



Přiznejme si, že vytvořit všechna nová prostředí pro své předměty vyučované ve školním roce, ať už z nuly, nebo modifikací těch stávajících, a navíc aplikovat vybrané principy zásad online pedagogiky, a ještě v souladu s jednotnou strategií školy, zabere spoustu času, klidně i několik dní možná dokonce i týdnů.

Co ale, kdyby online výuka nebyla doplňkem výuky jednotlivých předmětů a stala se součástí jen těch volitelných, případně dalších kroužků či projektů realizovaných na škole? Učitelé by pak mohli mít např. jen jednu online učebnu pro svůj volitelný předmět namísto deseti pro všechny předměty, které učí, a nebyli by tolik zahlceni. Navíc právě na školní projekty a podobně koncipované aktivity jdoucí napříč obory, předměty a třídami se online výuka hodí možná ještě víc.

Přístup, kdy se v rámci školní strategie online vzdělávání rozhodneme pro takovouto „volitelnou“ online výuku, může být dobrým začátkem pro její postupné rozšíření i na ostatní předměty. Vše ovšem opět záleží na tom, zda nastavená forma online výuky bude učitelům dávat smysl a zda v ní uvidí přínos pro všechny strany.


Celý text naleznete zde

Trend: Utrácíme lehkovážněji, víc Čechů plave v základních počtech

Česká škola - Čt, 18/06/2020 - 04:00
Letošní průzkum ministerstva financí potvrdil, že přibývá lidí, kteří přiznávají, že raději utrácí, než aby dlouhodobě spořili. Podle studie to uvádí 28 procent Čechů, zejména mladých do 30 let, což je o pět procent více než před pěti lety. Pětina lidí také přiznává, že raději žije dneškem, než aby mysleli na budoucnost. A celkem 39 procent lidí, opět zejména mladých do 30 let, zastává názor, že peníze jsou od toho, aby se utrácely. A sonda také ukázala, že část Čechů má problém se základními počty - 13 procent testovaných nedokázalo rozdělit částku 1 000 korun na pět rovných dílů, tedy podělit částku pěti.



Velké problémy dělá lidem i jednoduché úročení. V zadání měli Češi určit, jak se zhodnotí vklad ve výši 1 000 korun, když je na spořicím účtu garantovaná úroková sazba 2 procenta ročně.

„Možná je předčasné dělat závěry, ale tyto úlohy by měly být základem matematiky a finančního vzdělání na základní škole. Pravděpodobně by bylo potřeba více prolnout matematiku s praktickým životem. Každý čtvrtý náš klient má vychozenou jen základní školu a 7 procent žáků, podle ministerstva školství, ji ani nedokončí. V základním školství bude třeba s finančním vzděláváním přidat – například na úkor přetěžující gramatiky,“ říká šéf Poradny při finanční tísni David Šmejkal. 


Celý text naleznete zde

ČŠI: Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2020/2021

Česká škola - Čt, 18/06/2020 - 03:00
Ministr školství Robert Plaga schválil znění kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání, podle nichž bude Česká školní inspekce školy a školská zařízení ve školním roce 2020/2021 hodnotit. Kritéria vycházejí z modelu tzv. kvalitní školy, který Česká školní inspekce ve spolupráci s externími odborníky vytvořila.



Kritéria jsou formulována pro potřeby vnějšího hodnocení instituce a vytvářejí logický rámec, který umožňuje hodnotit podmínky, průběh a výsledky vzdělávání a školských služeb na úrovni školy, vzdělávacího programu a vedení pedagogického procesu. Tento rámec umožňuje sledovat dosahování cílů vzdělávání podle školních či akreditovaných vzdělávacích programů a vyhodnotit pokrok škol v čase. Agregované údaje jsou podkladem pro hodnocení efektivity vzdělávací soustavy a jejích částí.

Kritéria jsou zpracována v modifikacích pro mateřské školy, základní školy, střední školy – gymnázia, střední odborné školy, vyšší odborné školy, základní umělecké školy, školní družiny a školní kluby, domovy mládeže, domovy mládeže se školou a internáty, střediska volného času, diagnostické ústavy, výchovné ústavy, dětské domovy se školou a střediska výchovné péče a pro školská poradenská zařízení. S kritérii je možné pracovat také v rámci autoevaluačních aktivit jednotlivých škol a školských zařízení a také v rámci hodnocení škol a školských zařízení ze strany jejich zřizovatelů.

Hodnocení škol a školských zařízení je na základě těchto kritérií prováděno na čtyřstupňové hodnoticí škále stanovené a schválené Českou školní inspekcí, jejíž jednotlivé úrovně jsou označeny jako výborná, očekávaná, vyžadující zlepšení a nevyhovující. Vodítkem pro hodnocení jsou pak popisy jednotlivých úrovní u každého kritéria a interní metodické instrukce specifikující a sjednocující pohled na dílčí aspekty jednotlivých kritérií.

Ve zveřejněném dokumentu jsou kromě znění jednotlivých oblastí tzv. kvalitní školy a na ně navázaných hodnoticích kritérií k dispozici také popisy těchto kritérií (reflektující nejvyšší, tedy výbornou úroveň).


Celý dokument naleznete zde

Avízo: Konference Věda a výzkum v boji s pandemií Covid 19

MŠMT - St, 17/06/2020 - 14:41
Praha, 17. června 2020 - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace, Akademií věd ČR a Českou konferencí rektorů Vás zve na konferenci „Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19“ s podtitulem „Výzkumná infrastruktura jako součást kritické infrastruktury státu". Konference se uskuteční ve středu 15. července 2020 v prostorách Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. v posluchárně Milana Haška. Účast bude možná jak prezenčně, tak i virtuální formou.

Oldřich Botlík: Vodí nás Cermat zase za nos?

Česká škola - St, 17/06/2020 - 13:11
Tisková zpráva Cermatu interpretuje výsledky letošních přijímacích zkoušek způsobem, který svědčí o tom, že tam skutečně nevědí, co dělají. Nebo snad záměrně vodí veřejnost za nos tak, že to je opravdu skandální? Cermatu přitom interpretace výsledků vůbec nepřísluší. Má přijímací testy připravit tak, aby výsledky skutečně spolehlivě vypovídaly o tom, co mají zjistit. Cermat má rovněž co nejdříve zveřejnit jak úspěšnosti jednotlivých úloh v lidsky čitelné podobě, tak podrobná prvotní data zbavená možnosti identifikovat jednotlivé žáky. Ať si je každý interpretuje, jak sám uzná za vhodné.



Oldřich Botlík (eduin.cz)Ve své tiskové zprávě z 16. června 2020 Cermat uvádí mimo jiné: V porovnání s výsledky loňských testů jednotné přijímací zkoušky (v 1. řádném termínu prvního kola přijímacího řízení) došlo u čtyřletých i víceletých oborů ke zvýšení průměrného procentního skóru, v případě osmiletých gymnázií bylo zvýšení výrazné. Je zřejmé, že zejména u uchazečů o víceletá gymnázia rodiče využili doby, kdy děti nechodily do školy, k intenzivní přípravě na přijímací zkoušky. 

U přijímacích testů není meziročně srovnatelná obtížnost příliš důležitá. Nevybočí-li obtížnost jednotlivých úloh zařazených do testu nějak zásadně, záleží mnohem víc na tom, jak dobře výsledky testů odliší ty žáky, kteří mají být přijati, od ostatních. Což je například u přijímacích testů na čtyřleté obory obtížně řešitelný úkol, neboť hranice leží u čtyřletých gymnázií úplně jinde než třeba u učňovských oborů zakončených maturitní zkouškou.

Právě malým významem meziročně srovnatelné obtížnosti argumentoval Cermat v minulosti, když „na přání ředitelů ředitelů gymnázií s matematickými třídami“ připravil tak obtížný přijímací test z matematiky na osmiletá gymnázia, že zaskočil nejen většinu žáků, ale i jejich učitele. Letos se tedy dozvídáme, že v případě osmiletých gymnázií byly výsledky výrazně lepší než loni. U testů, na jejichž obtížnosti příliš nezáleží! A došlo k tomu – podržte si klobouky – prý díky tomu, že rodiče využili zrušení školní docházky k intenzivní přípravě na přijímací zkoušky. 

Podíváme-li se na průměrný výsledek matematického testu pro páťáky do minulosti, najdeme tato čísla: 53,7 % (2017), 41,7 % (2018) a 41,2 % (2019). U žáků, kteří využili oba pokusy, se do průměru započítával lepší výsledek. Letos měli žáci pokus jen jeden a dosáhli průměrného výsledku 51,3 %. Copak byly na jaře 2017 také zavřeny všechny školy? Nebo jen některé?

Tisková zpráva Cermatu zcela pomíjí skutečnost, že letos měli žáci na přijímací test z češtiny 70 minut namísto loňských 60 minut. A u testu z matematiky přibyla dokonce čtvrthodina: čas na práci se prodloužil ze 70 minut na 85 minut. To je velmi významný faktor. Když maturanti v roce 2019 dostali na matematiku o 15 minut více než předtím, vzrostla jejich úspěšnost o 5,8 procentního bodu. Přitom ani u maturity nelze na meziročně srovnatelnou obtížnost testů Cermatu spoléhat, jak jasně ukazuje vývoj v testu z češtiny.

Dokud vedení ministerstva školství rázně nezasáhne a alespoň dodatečně nezajistí transparentnost všeho, co se v posledních letech v souvislosti s plošnými testy odehrálo, nelze už v tiskových zprávách Cermatu věřit jedinému slovu.


Citovanou tiskovou zprávu naleznete zde

Povinná maturita z matematiky nebude, prezident Zeman podepsal její zrušení

Česká škola - St, 17/06/2020 - 12:34
Povinná maturita z matematiky od příštího roku zavedena nebude. Maturanti budou moci tak jako dosud dát přednost zkoušce z cizího jazyka. Změnu přinese novela školského zákona, kterou ve středu podepsal prezident Miloš Zeman. Novela také znamená, že státní část maturit se omezí jen na didaktické testy. Ústní a písemné maturity z jazyků se přesunou zpět do škol.Informuje ČTK




Celý text naleznete zde

Vybavení školských poradenských zařízení diagnostickými nástroji

MŠMT - St, 17/06/2020 - 12:24
Rozvojový program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy "Vybavení školských poradenských zařízení diagnostickými nástroji"

Přijímačky na střední byly letos těžší než maturita, říká češtinář

Česká škola - St, 17/06/2020 - 09:08
Cermat letos po deváťácích vyžadoval v testu z češtiny více detailních znalostí gramatiky a pravopisu než po maturantech. Vychází to ze srovnání pěti vybraných úloh, které pro Seznam Zprávy vypracoval zkušený češtinář Jarmil Vepřek.



„Obtížnost didaktických testů z češtiny pro deváťáky a maturanty by podle mě mohla být klidně podobná, protože v rámci maturity musíte absolvovat i další části zkoušky. Ať na to ale koukám, jak chci, vidím test pro deváťáky jako obtížnější,“ říká odborník, který se mimo školní praxi věnuje také psaní učebnic.

A dokládá to v pěti příkladech na srovnání úloh z češtiny pro maturanty a pro deváťáky mířící na střední školy. „Očekával bych v obou testech průměrně obtížné úlohy a občas nějaké náročnější. Pokud se však podíváme na celý maturitní test, nic z náročnější látky v něm nenajdeme, zatímco u deváťáků se značná část úloh týká těžší látky, včetně teoretické. Zvlášť je to vidět u gramatiky,“ vysvětluje Jarmil Vepřek.

Zde jsou úlohy z maturitních testů a z přijímacích testů na střední školy, které pro Seznam Zprávy vybral k porovnání. Ke každému z pěti uvedených příkladů je Vepřkův vysvětlující komentář.



Celý text naleznete zde

Pilotní projekt zaměřený na dovednosti a vzdělávání v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI)

MŠMT - St, 17/06/2020 - 08:22
EFSI ve spolupráci s Evropskou komisí spustil nový pilotní projekt zaměřený na investice do vzdělávání, odborné přípravy a dovedností, jehož cílem je lépe reagovat na měnící se potřeby trhu práce a evropské ekonomiky.

Kvalita testů je špatná, nevypovídají o ničem. Přijímačky by měly testovat jiné dovednosti, myslí si Hřebecký

Česká škola - St, 17/06/2020 - 05:00
„Testy nejsou postavené tak, že by se z nich dalo zjistit něco o dovednostech a znalostech dětí, a protože nejsou porovnatelné z roku na rok, nedá se z nich usuzovat ani nějaký trend ve srovnání s předchozími lety. Testují schopnosti dětí naučit se tento konkrétní typ testu vyplnit a uklidňují určitě ředitele, kterým dávají jednoduchý nástroj, podle kterého mohou děti rozřadit na přijaté a nepřijaté. Z výsledků dětí u přijímacích zkoušek nelze nijak odvodit, jak bude vypadat jejich další vzdělávací dráha, natož jak budou úspěšní v dalším životě,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky Miroslav Hřebecký, programový ředitel společnosti EDUin.



Miroslav Hřebecký (eduin.cz)V rozhovoru zazní také tato otázka a odpověď: Je podle vás problém, že letos existuje pouze velmi omezený prostor pro odvolání? Tohle považujeme za velký problém, ministerstvo vzalo dětem šanci na přezkoumání správního řízení nejen u výsledků samotných testů, ale například i pro případ, že by škola při organizaci zkoušky udělala nějakou chybu. Argument „aby to školy stihly“ není takovému ukrácení práv adekvátní. Jít cestou soudního přezkumu není možnost, vzhledem k tomu, že dítě potřebuje nastoupit od září do školy. Mluvíme často o létech, než soud dospěje k rozhodnutí.



Celý rozhovor naleznete zde

Jen jeden pokus a bez odvolání. Přijímačky možná zamíří k Ústavnímu soudu

Česká škola - St, 17/06/2020 - 04:00
O letošních přijímačkách na střední školy bude možná rozhodovat Ústavní soud. Vláda narychlo přijala kvůli koronaviru zákon, který zredukoval přijímací řízení z obvyklých dvou pokusů na jeden. Děti přišly také o možnost odvolání... I ministr školství Robert Plaga (ANO) v ČT připustil, že by někteří rodiče mohli v této emotivní době přistoupit k soudnímu sporu. Dva termíny však podle něj často nevedou k posunu v pořadí. „Význam dvou termínů je podle mě přeceňován,“ doplnil ministr. Informuje MF DNES.



Letošní termín absolvovalo 100 tisíc dětí, už i to bylo riziko, a při dalším termínu by se ještě víc promíchaly. Kolik lidí díky tomuto kroku neonemocní, samozřejmě nejde určit. Stejně tak se nedozvíme to, kolik dětí by na druhý pokus testy napsalo o tolik lépe, aby se na zvolenou školu dostalo. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) taková data nemá ani z minulých let. Zveřejňuje pouze to, jaký termín si žáci započítali jako ten lepší...

Spory u běžných soudů ale mají zřejmě jen malou šanci na úspěch . „Soudce nemá možnost rozhodnout v rozporu se zákonem, i kdyby byl zákon špatný,“ doplňuje Petr Suchomel, právník z pražské advokátní kanceláře Steidl. Jediný, kdo není běžným zákonodárstvím vázán, je Ústavní soud. Tady by musela najít rodina konstrukci, kterou by dokázala, že zákon zasáhl do práva na vzdělání. „Vzhledem k tomu, že pro všechny děti v celém ročníku jsou podmínky stejné, nedomnívám se, že by případná ústavní stížnost uspěla,“ myslí si Suchomel.



Celý text naleznete zde

Výsledky uchazečů o SŠ se letos zlepšily, díky učení doma, uvedl Cermat

Česká škola - St, 17/06/2020 - 03:00
Průměrný výsledek uchazečů o maturitní studium se u jednotných přijímacích zkoušek letos proti loňsku zlepšil. Nejvýrazněji se změnil průměr v případě osmiletých gymnázií, kde byl loni v matematice zhruba o deset procentních bodů horší. Letos činil průměr 51,3 procenta. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou zveřejnil Cermat. Podle něj souvisí zlepšení výsledků s uzavřením škol kvůli koronaviru a intenzivní domácí přípravou dětí na zkoušky. Ředitelé středních škol v pondělí a v úterý převzali od Cermatu výsledky zkoušek. Informuje ČTK.




Celý text naleznete zde

Živě: Důvěryhodnost médií a etika novinářské práce tématem Novinářského fóra

Česká škola - St, 17/06/2020 - 02:00
Důvěryhodnost médií a dodržování základních standardů novinářské práce je stěžejním tématem letošního, třetího ročníku konference Novinářské fórum 2020. Na programu jsou čtyři panelové debaty se špičkovými novináři a mediálními odborníky. Akci můžete živě sledovat od 9:00 do 17:00. Informuje ČTK.




Další informace naleznete zde

Stránky