Aktuálně ze školství

Karel Lippmann: Literatura a filosofie (Ke smysl výuky literatury na střední škole a smyslu testování)

Česká škola - Po, 22/06/2020 - 08:28
Středoškolský učitel Karel Lippmann přináší další úvahu o propojení literatury a filosofie, smyslu výuky literatury a smyslu a rizicích testování.


Karel Lippmann (archiv autora) „Nic přece neexistuje bez filosofie. Není dobré literatury bez filosofie“. Těmito slovy začíná rozhovor Olgy Pavlové se srbskou bohemistkou Tihanou Hamović (PLAV, 26. 3. 2020). Pro jaké pojetí filosofie však tohle platí?

Filosofie je založena na racionálním přístupu ke skutečnosti. Podle I. Kanta je rozum architektonikou tázání, sestávající se ze tří otázek, které jsou pro člověka jako smrtelné bytosti základní: co mohu vědět, jak mám jednat, v co smím doufat?

Rozum moderního člověka je sice karteziánsky emancipovaným subjektem, poskytujícím člověku systém, který mu umožňuje nadvládu nad světem, současně však z člověka postupně činí příslušenství tohoto systému, stále silnějšího a mocnějšího. Stále rychlejším tempem roste množství znalostí, zapomíná se ale na podstatu vědění, jež je nezbytné k základní orientaci ve světě. Takto se proměnil význam slova „kultura“. „Colere“ původně znamenalo „pěstovat a šlechtit“, ale také „objevovat, bydlet, vážit si a uctívat“. Moderní doba však kulturu chápe jen jako jeden z dalších oborů a odborností. Tak se zrodili její aktivní provozovatelé na straně jedné a pasivní obecenstvo na straně druhé. Architektonika rozumu se rozpadá.

Krásná literatura je svou podstatou filosofická a architektonická. Její výuka má smysl jen tehdy, pokud tohle respektuje. V poezii, próze i dramatu nalézáme totiž v tematizované a historicky uspořádané podobě odpovědi na zmíněné Kantovy otázky. A klademe další otázky, které z daných odpovědí plynou. Dílo proto musíme interpretovat. Jenže co to znamená?

Lingvista Josef Hrbáček ve svém článku „Recepce textu, jeho analýza a interpretace“ (Nová řeč 88, č. 1, lze nalézt i na webových stránkách ASČ) úzce spojuje interpretaci textu s jeho analýzou, říká, že je nelze vždy rozlišit jednoznačně. Dodává ale, že „principiálně je nutno mezi analýzou a interpretací rozlišovat, třebaže se při výkladu textu mohou velmi úzce stýkat“. Analýza podle něho přechází k interpretaci v okamžiku, kdy není jednoznačná a „volí se mezi více (jejími) způsoby (s odůvodněním volby). Analýzu pokládá J. Hrbáček za činnost odbornou, interpretaci pak dělí na čtenářskou a odbornou, přičemž „odborná interpretace textu komunikátů (nejen uměleckých) by se měla vyhnout dvěma krajnostem: na jedné straně snaze po pozitivistickém objektivismu, který potlačuje osobnost interpreta a nebere ohled na jeho individuální vztah k textu (čili vykládat si interpretaci jako analýzu), na druhé straně postmodernistickému neomezenému subjektivismu projevujícímu se v absolutním interpretačním relativismu (čili zcela potlačit význam objektivní analýzy)“.

V uvedeném článku cituje autor také literárního vědce Františka Kautmana: „Interpretaci chápeme jako finální fázi recepce textu, při níž recipient vyvozuje z textu komunikátu jeho smysl.“ (…) „Interpretace je transcendencí do oblasti širší, než jakou pokrývá text sám.“ Proti tomu analýza se vztahuje výhradně k textu.“

Co z výše uvedeného textu vyplývá pro pojetí středoškolského literárního vzdělávání? 

1) Je nezbytné respektovat, že literární vzdělávání nelze odloučit od kultury v nejširším smyslu slova a od filosofie.

2) Měli bychom si být vědomi, že literatura a její výuka nejsou jen oborem, resp. odborností mezi jinými obory a odbornostmi, že tematizuje zmíněné Kantovy otázky a člověkem v toku dějin nalezené odpovědi.

3) Je zapotřebí si uvědomit, že redukcí práce s díly a vybranými ukázkami na analýzu, jinými slovy nerozlišováním analýzy a odborné interpretace, odbornosti a vzdělání je vážně ohrožen smysl literárního vzdělávání na střední škole.

4) Je povinností všech, kteří prosazují plošné testování středoškoláků, nad uvedenými problémy se zodpovědně zamyslet a všechna svá rozhodnutí racionálně obhájit s ohledem na plný rozsah jejich možných důsledků.

Štefan Klíma: Myšlenka vytvoření jednotných přijímacích zkoušek nebyla špatná. Provedení je však zoufalé.

Česká škola - Po, 22/06/2020 - 05:00
„Testy se nedaří a každým rokem přibývá připomínek a stížností z řad učitelů. Co je ještě horší, základní školy se přestávají v devátých třídách věnovat svým povinnostem. Mění výuku a připravují žáky na přijímací zkoušky. Důvod? Pochybný. Kdyby totiž byly testy řádně připravené, nebyla by tato činnost vůbec potřeba,“ píše ředitel střední školy Štefan Klíma na svém blogu.



Štefan Klíma (facebook.com)Klíma také píše: 

Osobně mi vadí na JPZ ještě více to, že zavírá dveře ke středoškolskému vzdělání některým rodinám. Cílem společnosti by přeci mělo být zvyšování vzdělanosti. A co udělal náš stát? Ve snaze dostat více dětí do učebních oborů, zavírá jim dveře do těch maturitních. Opak by měl být pravdou. Stát by se měl postarat o to, aby učební obory byly atraktivnější. Měl by do nich investovat daleko více financí i energie. Nebo je snad normální, že MŠMT podporuje žáka v učebním oboru částkou 160,- Kč na jeden školní rok = 16,- Kč na žáka a jeden měsíc? Kolik za takto směšnou částku asi nakoupíme nožů, válečků, plechů, misek, surovin a dalších potřeb pro vyučení takového cukráře? Pokud chceme zatraktivnit učební obory, musím jejich žákům nabídnout daleko více než dnes. Díky bohu, mnohé školy již dnes umí dělat zajímavé učební obory, ale je to díky nezměrnému úsilí jejich vedení a učitelů odborného výcviku, kteří doslova kouzlí. Naši učni díky učitelům vyhrávají celou řadu mezinárodních soutěží! Stát má však rozhodně máslo na hlavě.

Dalším problémem JPZ je jejich neopodstatněnost u řady oborů. Z tohoto důvodu bych se přikláněl k tomu, aby byly dobrovolné. Abychom tak zbytečně nevyautovali nadějné sportovce, hudebníky či například malíře ze středoškolských studií. Nezavírejme brány středních škol budoucím specialistům a virtuosum. Dejme pravomoc ředitelům rozhodovat. Oni vědí, jaká je jejich škola, a kdo studium zvládne. Stát od zeleného stolu to moc dobře ani vědět nemůže.

Stejně jako u základních škol je třeba u těch středních upravit RVP. V mnoha oborech jsou zastaralé a ve většině je třeba i jejich redukce. U učebních oborů bych se přikláněl k redukci počtu hodin, které musí žáci strávit s lavicích. Uvědomme si, že ze ZŠ přichází na učební obory povětšinou žáci neúspěšní, žáci s četnými poruchami učení i žáci ze sociálně méně podnětného prostředí. A takový žák má udržet pozornost a sedět nad učebnicemi od osmi hodin ráno mnohdy až do šestnácté hodiny odpolední. To je opravdu masakr.


Celý text naleznete zde

Je možné redukovat množství učiva v matematice?

Česká škola - Po, 22/06/2020 - 05:00
O výuce matematiky se v posledních měsících nemluví pouze v souvislosti se zavřenými školami. Poslanci nedávno zrušili povinnou maturitu z matematiky. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) argumentoval mimo jiné tím, že by se výuka matematiky měla zaměřit na praktičtější využití. V té souvislosti se mluví také o změně rámcových vzdělávacích programů, ze kterých školy při výuce vycházejí. Zatímco například v naukových předmětech by mělo dojít ke zmenšení množství učiva, v matematice to zřejmě jen tak snadno nepůjde. Tématu se věnuje MF DNES.



Petr Eisenmann (ujep.cz)„Tak jako v cizím jazyce se výuka neobejde bez slovíček, tak v matematice se žáci musí naučit sčítat čísla a zlomky, počítat s procenty, upravovat výrazy, řešit rovnice nebo kreslit grafy základních elementárních funkcí,“ myslí si Petr Eisenmann, šéf katedry matematiky na přírodovědecké fakultě ústecké univerzity. Ten se věnuje přípravě budoucích učitelů. Eisenmann upozorňuje, že na středních školách, zejména gymnáziích, nelze jen tak vyškrtnout látku, která se může zdát laikovi jako zdánlivě k ničemu.

Jednoduše proto, že ti, kteří půjdou na vysoké školy technického, přírodovědného nebo ekonomického zaměření, by měli problém s vysokoškolskou matematikou. Ta se o znalosti ze střední opírá. Jako příklad učiva, které by šlo někde redukovat, lze uvést složitější goniometrické, logaritmické nebo exponenciální rovnice. Prostor by měly ve výuce matematiky podle Eisenmanna dostat úlohy, ve kterých se studenti naučí řešit problémy každodenního života.


Celý text naleznete v MF DNES

Oldřich Botlík: Úloha z rozsudku – odbyté zadání a odbytá náprava jeho důsledků

Česká škola - Ne, 21/06/2020 - 05:00
Rozsudek související s řešením úlohy o úhlech loňského maturitního testu z matematiky vyvolal diskuse podobné těm, jež proběhly před rokem. Někteří diskutující pomíjejí okolnost, která hraje při posuzování kvality zadání úloh přijímacích a maturitních testů klíčovou roli. Na jazyk testových úloh použitých v důležitých zkouškách je totiž třeba klást výrazně vyšší nároky než na jazyk používaný v běžné vyučovací hodině – ať se to týká češtiny, cizího jazyka nebo matematiky. Vysvětlím proč.



Přijímací či maturitní testování – jako komunikační situace – se od běžné výuky zásadně liší. Cermat už nemůže k tomu, co dodá žákům, vůbec nic dovysvětlit. Pokud něčemu neporozumí žák, nemá se koho zeptat. K mnoha svým odpovědím dokonce ani nesmí připsat vysvětlení, jak je zamýšlel. Naopak při běžné výuce mohou spolu učitelé a žáci komunikovat i velmi neformálně, protože si případné nedorozumění mohou vyjasnit. V přijímacím a maturitním testování nic takového možné není. Pro formální stránku zadání úloh to má zcela evidentní důsledky: musí být nezpochybnitelná. 

Odbyté zadání 

V mateřském i cizím jazyce je ve složitějších případech „neprůstřelnost“ zadání téměř vyloučená. Proto se nejčastěji týkají naprostých trivialit. V matematice bývá naopak neprůstřelnost zadání dosažitelná velmi snadno. Jazyk matematiky totiž zachází přesným způsobem s exaktně definovanými pojmy a symboly. Zadání úlohy 11 v testu vypadalo takto:


Stačilo napsat „Pro dva různě velké úhly“ a bylo vymalováno! Jeden učitel mi napsal, že Cermat přece mohl dosáhnout svého i matematicky naprosto přesným a jednoznačným vyjádřením:


Není také jasné, proč vlastně Cermat označení druhého úhlu do zadání vůbec zamotal. Neprůstřelné zadání mohl formulovat mnohem přehledněji bez něj (označení hledaného úhlu ponechávám kvůli návaznosti na původní zadání stejné, tedy „beta“):


Existovalo tedy hned několik možností, jak mohl Cermat úlohu 11 velmi jednoduše zadat, aby jejím nesporně jediným správným řešením byla hodnota 248. Nedošlo k tomu v důsledku toho, že autor úlohy a všichni kontroloři Cermatu odbyli svou práci. Přihodit se to samozřejmě může – to pořád ještě není žádná tragédie. Následky šlendriánu Cermatu však nesmějí odskákat maturanti, i kdyby mělo jít „jen“ o jediného žáka. O jediného žáka však ani zdaleka nešlo.

Odbytá náprava 

Loni se test z matematiky psal 2. května. Už 5. května jsem dostal e-mail, podle něhož si někteří žáci ve škole stěžovali, že popletené zadání je zmátlo a oni uvedli jen odpověď 248, ačkoli je jasné, že úplným řešení jsou obě hodnoty 112 a 248. Namátkou jsem oslovil několik učitelů, kteří mi potvrdili, že se vyskytla jak odpověď „112 a 248“, tak odpovědi „pouze 112“, případně „pouze 248“. Ministerstvo školství mi později sdělilo, že z počtu 15 702 maturantů, kteří test psali, uvedlo 6 428 žáků odpověď „112 a 248“ nebo odpověď „pouze 248“. Jiné odpovědi uvedlo 6 189 žáků, nelze prý ovšem jednoduše zjistit, které to byly. Bez odpovědi ponechalo úlohu celkem 3 085 maturantů. 

Vůbec to tedy není tak, že by nevhodné zadání nezmátlo nikoho, případně jen několik málo jedinců. Zmatení bylo natolik masivní, že kdyby Cermat pečlivě vyhodnocoval výsledky pilotáží, musel by nedostatek zadání včas odhalit. Za předpokladu, že pilotáže provádí. Za druhý projev naprostého diletantství pokládám, že školy sice skenují záznamové archy, ale Cermat nepoužívá software, který sám převádí naskenované odpovědi do alfanumerického tvaru. Jinak by mohl okamžitě zjistit, kolik žáků odpovědělo třeba „pouze 112“. Takový software je dnes už běžně dostupný i pro mobily. 

Někteří lidé vytrvale tvrdí, že zadání úlohy 11 je v souladu s tím, jak se v hodinách matematiky obvykle mluví. To nepopírám – jen konstatuji, že je to pro posouzení problému dost irelevantní. V běžné výuce si totiž učitel a žák mohou případné nedorozumění vysvětlit. V přijímacím a maturitním testování je to vyloučené nejen v matematice, ale i v češtině a cizím jazyce. Při posuzování odpovědí žáků na úlohu 11 je proto nutné vycházet z toho, jak znělo její zadání v testu – nikoli z toho, jak se lidé v Cermatu chtěli zeptat, ale nezeptali. Jinak by totiž Cermat netestoval znalost matematiky, ale schopnost empatie.

Úloha 11 – jak byla skutečně zadána – má jedinou úplnou správnou odpověď „112 a 248“. Když vyšlo najevo, že ji Cermat uznával, bylo navíc jasné, že si je toho vědom. Uznával také odpověď „pouze 248“, která je ovšem úplnou správnou odpovědí na zadání, jež v testu nebylo. Vzhledem k použitému zadání jde jen o odpověď částečnou, navíc zcela rovnocennou s částečnou odpovědí „pouze 112“, za kterou Cermat bod nedával.

Argumentaci, proč jsou obě částečné odpovědi rovnocenné, lze vést například takto:(1) to, co Cermat zamýšlel, ale do zadání úlohy 11 nenapsal, samozřejmě nesmí hrát žádnou roli; (2) k libovolné z obou částečných odpovědí může snadno dospět žák, který ví, kde má na jednotkové kružnici hledat hodnotu kosinu (případně žák, který zná průběh funkce cos, ap.);(3) k libovolné z obou částečných odpovědí může snadno dospět žák, který o goniometrických funkcích nemá ani páru: prostě jen opíše ze zadání hodnotu 112, nebo odečte 360–112 =248, neboť hodnoty 112 a 360 se obě v zadání vyskytují – žáci to dělají poměrně běžně; (4) nikdo nedokáže rozlišit, zda žák postupoval podle (2), nebo podle (3).

Maturant, o jehož žádosti o přezkoumání výsledku testu má ministerstvo znovu rozhodnout, proto musí za svou odpověď 112 dostat bod, který mu chybí. Nedokážu si představit jiný způsob, jak by MŠMT mohlo vyhovět požadavkům soudu. Jsem přesvědčen, že to mohlo a mělo udělat už před rokem. A doufám, že se z tohoto pochybení konečně poučí. 

Sdělení MŠMT o odpovědích maturantů v úloze 11 naleznete zde

On-line konference „Strategie 2030+“. (Dotazy je možné pokládat už nyní)

Česká škola - Ne, 21/06/2020 - 04:00
Ve dnech 23.-25.6. se uskuteční on-line konference, v rámci které bude představen návrh textu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a proběhnout kulaté stoly s odborníky k jednotlivým implementačním kartám pro období 2020-2023. Konference bude přenášena on-line na YouTube kanálu MŠMT a sledující budou moci klást své dotazy prostřednictvím chatu. Dotazy je možné klást na YouTube kanálu již nyní, před zahájením konference.



Program konference a odkazy na on-line vysílání: 

Úterý 23.6. 

10h – Představení Strategie 2030+ 
14h – Podpora předškolního vzdělávání 

Středa 24.6.  

10h – Revize RVP ZV a systém metodické podpory 
14h – Podpora a řízení škol 

Čtvrtek 25.6. 

10h – Inovace oborové soustavy 
14h – Zvýšení kvality vzdělávání ve strukturálně postižených regionech


Pracovní verzi textu Strategie 2030+ naleznete zde

Plaga příští týden představí cíle budoucí strategie vzdělávání

Česká škola - Ne, 21/06/2020 - 03:00
Ministr školství Robert Plaga (ANO) příští týden představí návrh strategie vzdělávací politiky do roku 2030. Dokument, který by na podzim mohla schválit vláda, vychází z podkladů připravených minulý rok týmem odborníků ve školství. Má určovat, co a jak je v dalších letech třeba zlepšit pro zkvalitnění vzdělávání v Česku. Cílem strategie má být například modernizace učebních plánů, snížení nerovností v přístupu ke vzdělávání a zlepšení podpory vedení škol. Ministr to řekl v rozhovoru s ČTK.




Celý text naleznete zde

Američtí novináři už nechtějí být nezávislí. Vřavy v ulicích odhalily, že nestrannost přestala být ideálem

Česká škola - Ne, 21/06/2020 - 02:00
„Při současných mohutných rasově podkreslených demonstracích v USA, jež vypukly po zabití černocha George Floyda bílým policistou, se v první linii ocitli i novináři. Vyhrocená atmosféra a to, že v ní splývají s davem víc než v minulosti, změnily pravidla hry... Částečně je to spor generační, ale promítají se do něj právě i rasové otázky. A jde v něm o základní koncept žurnalistiky. O to, zda se má současný novinář ještě vůbec snažit být objektivním, nestranným pozorovatelem, nebo mají média vycházet vstříc publiku a potvrdit mu jeho (i svoji) "pravdu". A odmítnout "lži" všech ostatních,“ píše Daniel Anýž v Hospodářských novinách.



Deník New York Times v minulém týdnu na své webové stránce zveřejnil názorový text senátora z Arkansasu Toma Cottona. Na podporu prezidenta Donalda Trumpa v něm Cotton pod titulkem Pošlete jednotky (Send In The Troops) obhajoval nasazení armády proti protestujícím v amerických ulicích. Uvnitř redakce se proti zveřejnění textu zvedl tak silný odpor, že v tištěném vydání text už nevyšel, i když původně měl. A výsledkem pak bylo i to, že vydavatel listu A. G. Sulzberger odvolal šéfa názorové rubriky Jamese Benneta, který má, tedy měl, konečnou zodpovědnost za výběr těchto textů.

Vydavatel Sulzberger v obhajobě svého finálního rozhodnutí odvolat šéfa názorové rubriky Benneta na vysvětlenou uvedl: "Neustupujeme z principů nezávislosti a objektivity. Ale nepředstíráme objektivitu ve věcech, jako jsou lidská práva a rasismus." Což je výrok sám o sobě těžko zpochybnitelný. Podrobnější pohled na kauzu New York Times ale už tak jednoznačný není. A ve výsledku vede k jinému zjištění: nezávislost a objektivita jsou stále subjektivnější kategorie, stále více závislé nejen na úhlu pohledu novinářů, ale také publika, ke kterému výběrově mluví.

Šéf názorové rubriky James Bennet se publikování textu snažil obhájit. "Oslabovalo by to integritu a nezávislost New York Times, kdybychom publikovali jen texty, se kterými editoři souhlasí. A byla by to zrada toho, co považuji za zásadní poslání - neříkat, co si máte myslet, ale pomoci, abyste přemýšleli sami za sebe," napsal Bennet ve svém vysvětlení a v závěru ještě přidal: "Z mého pohledu je lepší debatovat o názorech vlivných lidí otevřeně než je nechávat bez odezvy. Společnosti to může lépe pomoci najít správné odpovědi."

Redaktor Ben Smith, který má v New York Times na starosti psaní o médiích ke kauze napsal: "Posun mainstreamových amerických médií - tlačený novinařinou, která je osobnější, ochotnější říkat to, co pokládá za správné, bez toho, že by se bála znepřátelit konzervativce - se nyní zdá být nevratný. Je za tím jak politika, tak kultura a také byznysový model žurnalistiky, který se stále více spoléhá na oddané čtenáře, ochotné platit za obsah, než na přelétavé inzerenty."



Celý text naleznete zde

Jak je to se zveřejňováním fotografií dětí? Jasno v tom často nemají školy ani rodiče

Česká škola - Ne, 21/06/2020 - 01:00
Zákony institucím povolují pořizovat a zveřejňovat reportážní nebo ilustrační fotografie a používat je při prezentování jejich činnosti. Problém je ale v tom, že pojem ilustrační nebo reportážní fotografie je mlhavý, závisí na posouzení konkrétní situace. S určitostí lze říci, že tablo i se jmény absolventů vyvěšené na dveřích školy podléhá zásadám GDPR, zatímco fotografie 40 dětí běhajících po zahradě ilustruje dění ve školce. Tématu se věnuje magazín Rodiče vítáni.



“Klíčem ale není, co je na fotografii, ale k jakému účelu byla pořízena – jestli má za cíl ukazovat činnost školky, nebo konkrétní dítě. Pakliže ale obrázek ilustruje aktivity na výletě, mohou tam být třeba jen tři děti,” říká advokátka Alice Frýbová ze společnosti Holubová advokáti, která se na problematiku GDPR specializuje. Ale i když zákony povolují institucím zveřejňovat ilustrační fotografie, i tady platí, že když rodič požádá o odstranění nebo rozostření svého dítěte, měla by instituce vyhovět.

Platí také jednoznačně, že souhlas si instituce nemohou vynucovat. „Rodič nebo jeho dítě nesmí být žádným způsobem potrestán za to, že souhlas neudělil. Z důvodu neudělení souhlasu nelze v žádném případě dítě vyloučit například ze školní besídky nebo odmítnout dítě přijmout, respektive trvat na udělení souhlasu pro přijetí na školu,“ doplňuje Alice Frýbová.

Nesouhlas rodičů se zveřejňováním fotografií jejich dětí sice komplikuje institucím život, ale v praxi má smysl. „Především sociální sítě zpracovávají fotografie stále sofistikovanějším způsobem, přiřazují je k jednotlivým profilům, přidávají místo pořízení fotografie a vytvářejí ´profily´ i dětí, které vlastní účet ani nemají. Informací je tak mnohem více než jedna fotka,“ upozorňuje advokátka Alice Frýbová. Riziko je reálné. Policie řeší stovky případů zneužití fotografií dětí na internetu a odhaduje, že tato kybernetická kriminalita dlouhodobě bude stoupat. „Obecně rodičům nedoporučujeme zveřejňování fotografií dětí na sociálních sítích. Určitě je potřeba s nimi šetřit,“ říká Ondřej Moravčík z tiskového oddělení Policejního prezidia.



Celý text naleznete zde

Plaga: Obsah přijímacích zkoušek by se měl změnit

Česká škola - So, 20/06/2020 - 10:47
Obsah přijímacích zkoušek na střední školy by se podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) měl změnit. Současné testování podle něj neodpovídá tomu, co a jak se učí děti v moderních školách. Podoba zkoušek podle něj nutí rodiče ke vzdělávání potomků v placených kurzech. Ministr by proto chtěl otevřít debatu o možných úpravách. Podle něj je pro zlepšení vzdělávacího systému proměna podoby zkoušek důležitější než diskuse o počtu pokusů na testy. Plaga to uvedl v rozhovoru s ČTK.




Celý rozhovor naleznete zde

Občas mi říkají „časem na to přijdeš, jaké ty děti doopravdy jsou“, říká vítěz letošního ročníku učitelské soutěže

Česká škola - So, 20/06/2020 - 06:00
„Taky už jsem slyšel takové to „jsi mladý, to teprve uvidíš časem, brzy vychladneš, poznáš, jaké ty děti doopravdy jsou…“ To mě vždy fascinuje. Protože já si myslím, že jsem své žáky poznal doopravdy. A že jsou skvělí. Samozřejmě, ne všichni jsou nadšení z bádání, mají možná jiné záliby. Ale většině se to líbí a podle zpětné vazby vím, že oceňují, že hodiny probíhají v uvolněné atmosféře a že jsou nějak smysluplné. Navíc mám velmi podporující vedení a řekl bych, že postupně se nám daří školu přetvářet ve „školu snů“, jak říká paní ředitelka,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni Václav Fiala, vítěz letošního ročníku Global Teacher Prize CZ.



Václav Fiala (zsbrigadniku.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi: 

Slyšela jsem učitele říkat, že by i něco takového rádi dělali, ale že to nejde, v těch pětačtyřiceti minutách. Jak to řešíte vy? 

To je pravda. Normální hodina na to nestačí. Chce to objevit, jak to dělat jinak. Já jsem prosil o to, abych chemie i přírodopisy, ty dvě hodiny, což je týdenní dotace, měl vždy hned za sebou, a ne zvlášť.

Jakože dvě chemie za sebou, nebo chemii a přírodopis? 

Dvě hodiny chemie. I když se s kolegy pomalu pouštíme i do propojování předmětů… Ještě k té délce. Takto je to samozřejmě lepší, ale pořád ne ideální, i těch devadesát minut je někdy málo. Děti se už už blíží k výsledku a já kouknu na hodinky a vidím, že za chvilku bude zvonit a že to možná nestihnou. To mě trochu trápí, vidím to jako narušení celého procesu. Taky se stává, že děti chtějí práci dokončit a dodělávají to o přestávce. I tak jsem ale za ty dvouhodinovky rád.

Jak děti hodnotíte? 

Základem je, že se hodnotí samy. A vždy na konci bádání popíší, jaká byla spolupráce se mnou, jestli jsem se jim dostatečně věnoval, to je pro mě důležitá zpětná vazba. Mají na to svůj deník.

A známkujete? 

Dávám procenta, přece jen škála jedna až pět se mi zdá velmi úzká. A neznámkuji, kolik toho vykonali, ale jak si počínali. Dokonce mohou získat sto procent, i když se nedobrali k výsledku hned, ale třeba až další týden nebo i později. Když postupovali systematicky a správně a jen o něco pomaleji. Do určité míry i čas hraje roli, ale beru v úvahu komplexnost celého projektu, a time management je jen jedna část. I zběhlý člověk se někdy nevejde do časového limitu, natož někdo, kdo se to teprve učí. Víc než známka je pro děti cennější zpětná vazba ode mě, jak to příště udělat jinak, aby časový plán zvládaly lépe.


Celý rozhovor naleznete zde

Zdeněk Hojda: Pomníky nebo zapomníky? V neklidných dobách někdy nezbývá, než místa paměti přesunout do muzea

Česká škola - So, 20/06/2020 - 04:00
„Velmi běžnou reakcí právě vládnoucích politiků je obrana statu quo. "Ty sochy nás učí o naší minulosti, se všemi jejími chybami. Zbourat je by znamenalo lhát o naší historii," vyjádřil se k současným událostem britský premiér Boris Johnson. "Ve Francii se sochy bourat nebudou," řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. "Republika nebude vymazávat žádné stopy historie, nebude zapomínat na žádné z jejích děl, nebude strhávat sochy." (podle serveru Politico) Představitelé dvou největších bývalých koloniálních mocností hájí tedy přijímání vlastní historie "se vším všudy", což není stanovisko, které by historikovi neznělo sympaticky. Pro opačnou stranu zní však možná alibisticky. Ta hájí přesvědčení, že památky ve veřejném prostoru mají odpovídat výhradně hodnotám současné společnosti. Nečiní-li tak, máme se jich zbavit,“ píše historik Zdeněk Hojda v Hospodářských novinách.



Zdeněk Hojda (cuni.academia.edu)Hojda také píše: 

Jak se mezi těmito krajními stanovisky uplatní pohled historika? Pomníky chápe především jako místa paměti, a to ta nejvlastnější. Za pamětním účelem přece pomníky vznikají. Místa paměti se ovšem vyvíjejí spolu s tím, jak se proměňuje společnost a její hodnoty. Ony proměny jsou na nich vlastně to nejzajímavější. Pomník, který byl ve své době výrazem určitého společného konsenzu, může na sebe nabalovat nové významy. Nemusí být nutně odstraněn ani upravován, proměňuje svůj obsah podle toho, s jakými novými rituály je spojován, jak je reinterpretován. Argumenty, které byly pro jeho postavení (či zbourání) relevantní ve své době, nemusí být relevantní dnes.

Velmi dobře to ukazuje nedávná debata o mariánském sloupu na Staroměstském náměstí. Pokud takový potenciál v sobě neskrývají, a to je pochopitelně časté, stávají se v klidných dobách zapomníkem. V dobách neklidných ovšem padají do řek či se jim dostává jiného symbolického zneuctění. Pak ovšem opravdu někdy nezbývá, než je z veřejného prostoru přesunout do muzeí. Každý takový případ je ale současně velkou příležitostí k zamyšlení nad naší historickou pamětí a k diskusi nad jejími zákruty. A historici mají v takových chvílích nezastupitelnou úlohu průvodců naší pamětí.


Celý text naleznete zde

Expertky: V ČR chybí systém péče o dětské oběti domácího násilí

Česká škola - So, 20/06/2020 - 02:00
V Česku neexistuje systém péče o děti, které zažily v rodině domácí násilí. Vytvoření účinné pomoci brání i roztříštěnost agendy mezi několik ministerstev. Shodly se na tom na setkání v Praze zástupkyně organizací na pomoc dětským obětem domácího násilí. Informuje ČTK.




Celý text naleznete zde

MŠMT podporuje vzdělávání na dálku

MŠMT - Pá, 19/06/2020 - 12:52
Praha, 19. června 2020 – Včera se v prostorách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy uskutečnilo další z řady setkání tzv. individuálních projektů systémových, které jsou hrazeny z evropských fondů a mají za cíl pozitivně ovlivnit vývoj českého školství. Dnešní setkání bylo zaměřeno na systémovou podporu vzdělávání na dálku, které se pro školy stalo ze dne na den velkým tématem v souvislosti s nouzovým stavem.

Aktuality týkající se akreditací v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

MŠMT - Pá, 19/06/2020 - 12:16
Aktuální informace oddělení podpory pracovníků v regionálním školství, týkající se agendy akreditací v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Dne 24. června 2020 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo tři nové standardy pro akreditaci studií v systému DVPP: pro tzv. studia učitelství (DPS) a pro studia k výkonu specializovaných činností koordinace v oblasti ICT a v oblasti environmentální výchovy

Oldřich Botlík: Maturitní Augiášův chlév. (Maturant zažaloval ministerstvo školství kvůli loňské maturitní úloze a vyhrál)

Česká škola - Pá, 19/06/2020 - 06:00
„Přijímací a maturitní testování má u nás plně v rukou Cermat. Jeho vedoucím pracovníkům se už dávno podařilo vytvořit zdání své nepostradatelnosti: „Když nám do toho budete šťourat, necháme vás na holičkách.“Cermat tak za pasivního přihlížení ministerských úředníků, či dokonce s jejich aktivní pomocí utajuje všechno, co utajit lze. Díky tomu vodí za nos kdekoho: schvalovací komise, žáky, učitele, média, veřejnost a nejspíš i vedení ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). To jasně odporuje veřejném zájmu. Úspěšnému maturantovi patří upřímný dík za to, že dotáhl případ mimo správní orgány resortu. Soud není součástí mašinerie, v níž ruka ruku myje, a tak to prasklo,“ píše Oldřich Botlík v Lidových novinách.



Oldřich Botlík (eduin.cz)Botlík také píše: 

Na případu úlohy 11 loňského maturitního testu z matematiky se dá názorně předvést, jak to chodí. Žáci hledali velikost úhlu a zapisovali výsledek, ale ne postup. Uspěly asi dvě pětiny maturantů. Odpověď většiny z nich Cermat předložil schvalovacím komisím i žákům jako jedinou hodnotu vyhovující zadání. Předstíral také, že dával bod pouze za ni. Zadání ovšem nebylo jednoznačné, vyhovovala mu ještě další hodnota a Cermat dával potají bod i žákům, kteří uvedli hodnoty obě, tedy úplné řešení úlohy. Hodnotitel však neví, jak žák uvažoval – posuzuje pouze to, k čemu žák dospěl. Za této situace jsou obě hodnoty rovnocenným částečným řešením. Pokud Cermat dával bod za jednu, měl ho dávat i za tu druhou. Ale nedával...

Vítězi soudního sporu ovšem upřený bod za druhou hodnotu chyběl ke složení testu... Soud po osmi měsících (!) zrušil rozhodnutí ministerstva a uložil mu, aby se při novém vyřízení žádosti řádně vyrovnalo se všemi argumenty maturanta. Jinými slovy, maturant musí chybějící bod dostat. Ostatní, kteří úlohu 11 vyřešili stejně jako on a kvůli chybějícímu bodu test nesložili, ovšem na praktiky Cermatu a ministerstva doplatili. Teď už s tím nic nenadělají – měli se včas bránit.


Celý text naleznete zde

Verdikt, který tu ještě nebyl. Spor o maturitu vyhrál u soudu poprvé student

Česká škola - Pá, 19/06/2020 - 05:00
Městský soud v Praze uznal žalobu studenta, který nesouhlasil s hodnocením jedné z úloh v maturitním testu z matematiky. Kvůli ní ani na třetí pokus maturitu nezískal. Podle soudu však nebylo dostatečně zdůvodněno zadání otázky... Ministerstvo školství by mohlo vůči rozsudku podat kasační stížnost. Místo toho ale vydá nové, širší zdůvodnění, proč je podle rezortu jeho původní pohled na úlohu číslo 11 ten jediný správný. Tématu se věnuje Seznam Zprávy.



„MŠMT rozsudek, který byl doručen koncem minulého týdne, analyzuje. Rozsudek zrušil původní rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost, tedy nedostatek odůvodnění. MŠMT se bude věcí opětovně zabývat a vydá nové rozhodnutí s náležitým odůvodněním,“ uvedla v reakci na rozhodnutí soudu pro Seznam Zprávy mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.

V původním rozhodnutí MŠMT pouze konstatovalo, že nevidí důvod k přezkoumání výsledků testu maturanta R. L., protože v řešení úlohy chyběl požadovaný výsledek. Až ve vyjádření k podané žalobě ministerstvo uvedlo, že zadání úlohy bylo formulováno dostatečně jednoznačně a odkázalo se na tvrzení Eduarda Fuchse, který jako člen Nezávislé odborné komise MŠMT ručil za to, že jsou úlohy jasně zadané.

Ministerstvo tak vlastně popřelo samo sebe, protože pokud byla skutečně úloha zadána jasně, nemohlo by zpětně přiznat, že otázka má dvě možná řešení. V klíči správných řešení na stránkách Cermatu stále visí jediná možná varianta, MŠMT ale bralo jako správné dva možné výsledky.

A Cermat dokonce stále tvrdí, že v klíči správných řešení jsou uvedeny všechny možné varianty odpovědí. Cermat jako státní příspěvková organizace MŠMT se tak ani se svým zřizovatelem neshodne po více než roce na tom, které výsledky byly v loňské maturitě vlastně správné.


Celý text naleznete zde

Školky přestanou přijímat dvouleté děti. Stát nechce platit chůvy

Česká škola - Pá, 19/06/2020 - 04:00
Školky dnes navštěvuje kolem 45 tisíc dvouletých. To by se však do budoucna mohlo změnit. Ředitelky školek varují, že dvouleté přestanou nabírat. Počítaly s tím, že jim chůvy, jejichž činnost byla dosud placena především z evropských dotací, začne nově hradit stát. Ten však od slibovaného kroku odstoupil. Změnu měla obsahovat vyhláška o předškolním vzdělávání. "Od září mělo platit, že ten, kdo má minimálně čtyři dvouleté děti, bude mít ze zákona nárok na jednoho nepedagogického pracovníka. A peníze dostane automaticky do rozpočtu tak, jako je dostáváme na učitele," vysvětlila Hospodářským novinám ředitelka MŠ Hradec nad Moravicí Gabriela Lacková.



Robert Plaga (msmt.cz)Ministr školství Robert Plaga (ANO) ředitelkám nyní vzkázal, aby peníze na chůvy čerpaly z evropských fondů jako dosud. Na vládu poslal novelu vyhlášky o předškolním vzdělávání, která povinnost státu zaplatit chůvy ruší. Podle ministerstva školství by chůvy stály moc peněz, přišly by na 1,3 miliardy ročně. Školkám podle úřadu odpadla povinnost přijímat dvouleté děti, jak bylo původně plánováno, proto by to bylo neefektivní vynakládání peněz. "Tato povinnost odpadla a to, co je ve vyhlášce, mělo být reakcí na povinnost brát dvouleté děti," sdělil Plaga.

Ředitelky to však vnímají jako zradu. "Hrozí, že dvouleté děti budou mít ve školkách zhoršené podmínky. Může to vést i k tomu, že je školky přestanou přijímat," říká Lacková.

Ředitelky nyní společně se spolkem Pedagogická komora přichystaly petici, kterou předají vládě. 



Celý text naleznete zde
Petici naleznete zde

V mateřských školách by mohly vznikat jeslové třídy, novela o skupinách se upraví

Česká škola - Pá, 19/06/2020 - 04:00
Novela o dětských skupinách, kterou připravilo ministerstvo práce, by se mohla výrazně proměnit. Místo navrhovaného přejmenování skupin na jesle by zákon mohl zavést nové jeslové třídy, které by vznikaly ve školkách a které by se mohly v příštích letech platit z evropských peněz. Dětské skupiny by dál fungovaly, ale jen pro děti do čtyř let. Novinářům to po jednání členů vlády s poslankyněmi ANO a KSČM řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Informuje ČTK.




Celý text naleznete zde

Pandemie byla varovný prst, společnosti neuškodí vědět, že moc má příroda, říká Dušek

Česká škola - Pá, 19/06/2020 - 03:00
Opatření vlády nebyla přehnaná, nemoc umí být velmi nebezpečná, politici nevařili z vody, zatažení za brzdu bylo správné, vlastně jsme tu žádnou epidemii neměli, říká ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Měl jsem obavu, nevěděli jsme, jaký potenciál koronavirus má, dodává. Podle něj je teď už potřeba sundat roušky, dodává v rozhovoru pro DVTV.






Celý rozhovor naleznete zde


Stránky