Aktuálně ze školství

Výuka matematiky u nás není špatná, říká docentka

Česká škola - Čt, 13/02/2020 - 07:00
Výuka matematiky na školách není tak špatná, jak říká ministerstvo. Problémy jsou tam, kde je příliš žáků potřebujících asistenty a škola je nemá, říká Jana Příhonská, která na Technické univerzitě v Liberci připravuje budoucí kantory na výuku matematiky. Rozhovor přinášejí Hospodářské noviny.



Jana Příhonská (linkedin.com)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Je chyba, že ministerstvo školství chce zrušit povinnou maturitu z matematiky? 

Ano. Zastávám názor, aby maturitní zkouška byla povinná, ale ne na všech školách a ne jednotná pro všechny typy škol. Matematika není jen o počtech. Rozvíjí logické myšlení, trpělivost, schopnost aplikovat poznatky do praxe, její principy využijete v celé řadě odvětví, kde pracujete s moderními technologiemi. Povinnou maturitu z matematiky podpořila i předsednictva Jednoty českých matematiků a fyziků a Asociace ředitelů gymnázií ČR. Na prakticky zaměřených školách může být maturita zacílena na budoucí profesi studentů, naopak na gymnáziu, které připravuje na další studium na vysoké škole, by měla být na vyšší úrovni. 

Ministerstvo školství svůj záměr zdůvodňuje tím, že by značná část studentů u maturity propadla. Je situace na školách tak špatná? 

Není tak špatná. Výuka na školách je na dobré úrovni, což dokazují výsledky dětí v matematických soutěžích. Záleží na tom, v jaké škole se pohybujeme a kdo v ní vyučuje. V Česku ovšem chybí opravdu důkladný průzkum toho, jak situace skutečně vypadá, a pohled na ni může být zkreslený. Velký problém spatřuji již na základních školách v inkluzi, se kterou se učitelé hodně potýkají. Ve třídách nemají dostatek asistentů, někde je příliš mnoho inkluzivních žáků a od toho se odvíjí i způsob výuky. Učitel je postaven před třicet dětí a musí se věnovat všem. Pokud se zaměří na slabší žáky, mohou nadanější děti pociťovat, že nemají tolik pozornosti, a nepostupují ve výuce dostatečně rychle dopředu.


Celý rozhovor naleznete v Hospodářských novinách

EDUin předkládá analytický materiál k rozhodování o zavedení povinné maturity ze tří předmětů

Česká škola - Čt, 13/02/2020 - 06:00
EDUin nabízí analytický materiál, který předkládá v souvislostech průběh debaty a snahy o zavedení povinné maturity ze tří předmětů, včetně výčtu nesplněných slibů, které měly provázet přípravu zavedení povinné maturity z matematiky, a rizik, které s sebou její zavedení ponese. Zaměřujeme se také na současný stav státní části maturity, kdy není zřejmé, kdo o změnách rozhoduje a zda a jak je vyhodnocován jejich dopad.




Z dokumentu vybíráme:

SOUČASNÝ STAV SPOLEČNÉ (STÁTNÍ) ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY 

Nevíme, kdo rozhoduje 

Každý „ročník“ maturitních testů je jedinečný a výsledky nejsou v časové řadě v podstatě srovnatelné. Není přitom zřejmé, kdo a podle jakých principů o podobě a také o objektivní náročnosti maturitních testů rozhoduje, přestože tím z roku na rok mění podmínky pro ukončování studia pro desítky tisíc studentů.

Například v testu z českého jazyka a literatury tak vzrostla neúspěšnost ze 1,8 % v roce 2013 na 10,3 % v roce 2019. Skokový nárůst z roku 2015 Cermat zdůvodnil zařazením částečně otevřených a otevřených úloh a rozšířením okruhů testovaného učiva v katalogu požadavků, kdo ale rozhodl o tom, že současně se zařazením nového typu otázek má vzrůst i náročnost testů (tím i počet neúspěšných studentů), není veřejně známo. Dále není jasné, kdo a jak testy připravuje nebo co jednotlivé úlohy testují (není zveřejňováno autorské zdůvodnění úloh), ačkoli to bývá pravidelně předmětem sporů. Stále nejsou dostatečně zveřejňována data z testování pro analytické a výzkumné účely. Je však pravdou, že se situace v některých oblastech alespoň mírně posunuje žádoucím směrem.

Nevíme, zda vyučujeme to, co při maturitě testujeme 

Řada odborníků už od roku 2011 upozorňuje na rozpor mezi tzv. katalogem požadavků, kterým Cermat určuje rozsah vědomostí a dovedností testovaných u maturity, a rámcovými vzdělávacími programy (RVP), jimiž stát definuje, k jakým cílům mají různé obory středních škol při výuce směřovat. Učitele to staví do obtížné situace.

Mají vzdělávat podle závazných RVP (a svých školních vzdělávacích programů), ke kterým však MŠMT od doby jejich zavedení do praxe nenabídlo téměř žádnou oporu. Zároveň je pro ně ale nepřímo závazný také katalog požadavků.

Do jaké míry to ovlivňuje výuku ve školách, ilustrují odpovědi učitelů matematiky na otázku, co je podle nich nejdůležitějším cílem výuky. Téměř 40 % učitelů středních škol uvádí, že je to příprava ke zkouškám, především k maturitě. Na základních školách považuje přípravu ke zkouškám za nejdůležitější cíl výuky 20 % učitelů, častěji uvádějí jako nejdůležitější cíl rozvoj dovedností žáků. 

NÁKLADY PRO STÁTNÍ ROZPOČET 

Je velmi pravděpodobné, že značná část neúspěšných maturantů středoškolské vzdělání nedokončí. Předčasný odchod ze vzdělávání má přitom zásadní důsledky pro úspěch žáka v osobním i profesním životě a má tak rovněž dopad na ekonomiku. Při neúspěšnosti odhadované ministerstvem jen u maturity z matematiky na 25 až 30 % by v roce 2019, kdy maturovalo poprvé 63 833 žáků (tzv. prvomaturanti), neuspělo 17 554 žáků (střední hodnota) jen z tohoto předmětu. Pro maturitu z cizího jazyka nebyly odhady zveřejněny.

Část neúspěšných žáků uspěje během opravných pokusů. Přesto je však nutné počítat s jednotkami tisíců mladých lidí, kteří každý rok vstoupí na pracovní trh pouze s dokončeným základním vzděláním. S ohledem na celkově nízkou flexibilitu středoškolského vzdělávání v ČR (viz neúspěšnost žáků nástaveb) je pravděpodobné, že středoškolské vzdělání (jakékoliv) nedokážou získat ani v budoucnosti.

Vyčíslením ekonomických ztrát způsobených předčasnými odchody ze vzdělávání v sociálně vyloučených lokalitách se zabývala Agentura pro sociální začleňování. Při použití jejich modelových výpočtů by se při zavedení maturity ze tří předmětů ztráty veřejných rozpočtů do roku 2067 jen u jednoho maturitního ročníku pohybovaly v řádech jednotek miliard.


Celý dokument naleznete zde

Češi mají tendenci tolerovat násilí, v rodině ho zažívá 14 % českých dětí. Školy se učí, jak je rozpoznat

Česká škola - Čt, 13/02/2020 - 04:00
Jak rozpoznat, jestli „problémové“ dítě v mojí třídě je špatně vychované, trpí nějakou poruchou, nebo se mu doma děje něco nepříjemného? A když už mám podezření, že ho doma bijí, je mým úkolem jeho situaci vyřešit? Na otázky, které si určitě alespoň někdy klade každý, kdo pracuje s dětmi, hledají odpověď učitelé a družináři ze školy v Praze 7. Pomáhá jim s tím Centrum LOCIKA. Reportáž přináší magazín Rodiče vítáni.



Petra Wünschová (centrumlocika.cz)Petra Wünschová z Centra LOCIKA uvádí několik statistik: 14 % českých dětí zažívá doma nějakou formu násilí, ať už jde o bití, ponižování, sexuální zneužívání. Zčásti je to způsobeno i tím, že Češi se z evropských statistik vymykají zejména ve dvou ohledech – vysoké toleranci k pití alkoholu a stejně vysoké toleranci k násilí: „Když v obchodě v Británii batole předvede klasický dětský záchvat vzteku, pokud by ho matka zbila, jistě by někdo zavolal policii. Pokud se to samé stane v Česku, bývá matka pod velkým tlakem, aby dítě udeřila,“ vysvětluje Wünschová.

Další část školení se točí kolem lidí (dětí i rodičů) s traumatem, jak je můžeme poznat a jak jim pomoci. V týmu družinářů je patrná značná úleva, když jim ředitelka Centra LOCIKA vysvětluje, že není v jejich silách ani popisu práce traumatizované děti zachraňovat. Je pouze třeba je rozpoznat a upozornit na ně školní poradenské pracoviště, které se jim bude věnovat dál. „Hlavně je třeba na traumatizované lidi – děti i jejich rodiče, kteří sami nezřídka mají zkušenost s násilím – hledět jako na lidi, kteří potřebují podporu, nikoliv jako na bezmocné oběti,“ dodává Petra Wünschová.

Ve chvíli, kdy pracovníci školy mají nahazovat nápady, jak poznat traumatizovaného člověka, je znát, že mají spoustu pracovních zkušeností. „Nechce nic řešit, nezvedá telefon, neodpovídá na e-mail.“ „Sám nám řekne, abychom synovi nebo dceři dali facku, když neposlechne.“ „Je posedlý kontrolou, musí mít úplně o všem přehled, nezvládá, když je najednou něco jinak.“ Popisují děti, které jsou uzavřené, agresivní, úzkostné, neustále v napětí – a když se řeší šikana, bývají jak na straně pachatelů, tak na straně obětí.


Celý text naleznete zde

Tažení žalobců proti nenávisti na sítích. Od slov není daleko k násilí, varuje Zeman

Česká škola - Čt, 13/02/2020 - 04:00
Zhruba stovka státních zástupců má před sebou školení, jak efektivněji stíhat trestné činy z nenávisti. Odborná příprava je čeká na základě pokynu nejvyššího žalobce Pavla Zemana. Rozhodnutí vychází z dohody, kterou jeho úřad uzavřel s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Smyslem memoranda je důsledněji postihovat trestné činy, které svou povahou mají vliv na atmosféru ve společnosti. Informuje deník Aktuálně.



Pavel Zeman (nsz.cz)"Nejvyšší státní zastupitelství dlouhodobě pozoruje určitý nepříznivý trend, kdy se zejména v rámci internetových diskusí objevují příspěvky, které už mnohdy překračují hranici trestného činu. Od verbálních útoků přitom nemusí být daleko k fyzickému násilí. Školení nám pomůžou sjednotit praxi, vysvětlit některé pojmy v oblasti nenávistných projevů, vyjasnit, co stíhat nebo jak zajišťovat důkazy," řekl nejvyšší žalobce Pavel Zeman.



Celý text naleznete zde

Obchody nabízejí protižidovskou knihu pro děti, dílo nacistické propagandy

Česká škola - Čt, 13/02/2020 - 03:00
V několika českých knihkupectvích je v kategorii titulů pro děti k dostání knížka Jedovatá houba z roku 1938. Autor knihy například dětem radí, že Židy poznají podle odporného nasládlého zápachu. Knihu vydalo nakladatelství Guidemedia etc, které už jednou skončilo před soudem kvůli knižnímu vydání projevů nacistického diktátora Adolfa Hitlera. Informuje iDNES.



„Tato ilustrovaná dětská kniha, dle originálního podtitulu „pro mladé i starší“, je klasické antisemitské dílo německé nacionálněsocialistické osvěty. V roce 1938 jej ve svém nakladatelství „Der Stürmer“ vydal jeden z nejaktivnějších kritiků Židovstva své doby Julius Streicher.

Ležérní formou dětem například radí, jak poznat Žida: „podle odporného, nasládlého zápachu“, anebo dle pohledu, který „je číhavý a bodavý. Už na očích mu člověk okamžitě pozná, že je to špatný a prolhaný člověk.“ Nesmlouvavě autor zkomponoval taktéž básně, kterými zakončuje každou jednotlivou kapitolu.“

Na knihu upozornil na Twitteru redaktor České televize Jakub Szántó. „Českem se šíří další nacistické škváry a internetové obchody jsou neschopné odlišit, co prodávat a čím se naopak podílejí na porušování zákona. Pevně doufám, že Policie ČR ví a bude urychleně konat,“ uvedl Szántó.


Celý text naleznete zde

MSMT-868/2020-27 - Žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb.

MŠMT - St, 12/02/2020 - 16:05
Dne 4. února 2020 byla na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy doručena žádost o informace dle zákona č.  106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Žádost“).                  

Výzva Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC): Collaborative Doctoral Partnership (CDP)

MŠMT - St, 12/02/2020 - 14:25
Článek obsahuje informace o nové výzvě Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC).

VÝZVA K DOLOŽENÍ DALŠÍCH PODKLADŮ PRO VYBRANÉ ŽADATELE VÝZVY V5 SPORT, INVESTICE 2020 PRO SK A TJ

MŠMT - St, 12/02/2020 - 11:21
Informace pro žadatele, jejichž projekty jsou předběžně navrženy k financování z výzvy V5 Podprogramu 133D531 v roce 2020 na podporu materiálně technické základny sportu.

Akreditované obory habilitačního a jmenovacího řízení

MŠMT - St, 12/02/2020 - 11:21
Seznam oborů, ve kterých mají vysoké školy nebo její součásti oprávnění konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem

VÝZVA K DOLOŽENÍ DALŠÍCH PODKLADŮ PRO VYBRANÉ ŽADATELE VÝZVY V6 SPORT, INVESTICE 2020 PRO ÚSC

MŠMT - St, 12/02/2020 - 10:42
Informace pro žadatele, jejichž projekty jsou předběžně navrženy k financování z výzvy V6 Podprogramu 133D531 v roce 2020 na podporu materiálně technické základny sportu.

Arnošt Veselý: Chceme, aby se děti naučily více. Jde o to, aby se učily to, co jim bude během celého života užitečné

Česká škola - St, 12/02/2020 - 08:12
Podle záměrů ministerstva školství by mělo být v budoucnu učiva méně, zato užitečnějšího a procvičenějšího. „My jsme záměrně provokativně uvedli, že redukce může být až o 50 procent, ale je jasné, že se tak nestane ve všech předmětech. Zdá se například, že panuje shoda v tom, že redukce objemu učiva by se neměla týkat jazyků a matematiky,“ podotýká Arnošt Veselý, vedoucí skupiny odborníků, kteří pro ministerstvo vytvořili dokument Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+, jež má hlavní směry vzdělávání budoucnosti nastínit. Tématu se věnuje MF DNES.



Arnošt Veselý (fsv.cuni.cz)Veselý v článku také říká: 

My chceme, aby se děti naučily naopak více. Jde o to, aby se učily to, co jim bude během celého života užitečné. Neměly by to být informace, které jsou si žáci během krátké chvíle schopni zapamatovat, v písemce zreprodukovat, dostat za to nějakou známku a pak to zase hned zapomenout. Mají to být dovednosti a kompetence, které v nich zanechají trvalejší stopu, aby je děti dokázaly uplatnit v reálném životě.

Neustále opakujeme, že bez znalostí to nejde. Nemůžeme učit dějepis nebo zeměpis, aniž bychom měli základní znalosti a informace. Takže informace a znalosti jsou potřeba, otázkou je, v jakém množství a jaké konkrétně. 


Celý článek naleznete zde

Učitelská platforma: Třídní učitelé jsou zásadním článkem škol a mají být řádně ohodnoceni

Česká škola - St, 12/02/2020 - 07:00
Učitelská platforma podporuje poslanecký návrh skupiny poslanců vedené Markem Výborným (KDU – ČSL) na zvýšení ohodnocení třídních učitelů. Osobní zkušenosti řady členů Učitelské platformy potvrzují, že výkon třídnictví znamená pro učitele všech typů škol řadu administrativních úkonů navíc oproti běžné práci pedagoga, a proto je zcela na místě, aby byl ohodnocen důstojným příplatkem.



„Kvalitního a motivovaného třídního učitele vnímáme jako jednu z nejdůležitějších osob pro žáky a studenty, se kterými se během jejich studia setkávají. Třídní učitelé jsou jejich nejbližšími průvodci, utvářejí podobu komunikace mezi rodinami a školou, atmosféru ve třídě i společná pravidla. Zároveň je s touto rolí spojeno velké množství administrativy a práce, kterou učitelé bez třídnictví nevykonávají,“ zdůvodňuje podporu návrhu předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. 

Učitelská platforma zároveň upozorňuje, že pozice třídního učitele v současné době není dostatečně legislativně ukotvena a školám se nedostávají finanční prostředky na to, aby mohly zaměstnávat adekvátní počet nepedagogických pracovníků. Ti by přitom mohli zajistit část administrativní práce, kterou dnes musejí vykonávat třídní učitelé. „Stěžejní částí práce třídního učitele musí být pedagogická práce, administrativní úkony, jako je vyřizování omluvenek, vyplňování tabulek, sčítání absence žáků nebo objednávání školních výletů, mohou mít na starost i nepedagogičtí pracovníci škol. Ředitelé škol však musí mít na jejich zaměstnávání dostatek financí,“ dodává Mazancová. 

Poslanecký návrh tak platforma vítá jako důležitý aktuální krok, který spravedlivě ocení současné třídní učitele, na které velká část administrativy v tuto chvíli spadá. Ve střednědobém horizontu by však na něj měly navázat další kroky ministerstva školství, které by nově popsalo a nastavilo komplexní systém odměňování pedagogických pracovníků s ohledem na jejich kvalitu, osobní růst a profesní rozvoj. A definovalo přitom úkony, které mají být součástí práce pedagogů a které by vykonávali především nepedagogičtí pracovníci škol.

Skupina poslanců vedená Markem Výborným (KDU-ČSL) navrhuje změny v § 133 zákoníku práce, které by znamenaly zvýšení odměny za specializované činnosti učitelů a za výkon práce třídního učitele, vedoucího oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole nebo vedoucího studijní skupiny na vyšší odborné škole na částku 2500 až 3500 korun měsíčně.


Zdroj: Tisková zpráva Učitelské platformy

Mobil brzdí vývoj malých školáků. Ministr Plaga: Bavme se o regulaci na prvním stupni, s plošným zákazem nesouhlasím

Česká škola - St, 12/02/2020 - 04:00
„Neřízené používání mobilů a tabletů u dětí jakéhokoliv věku má negativní účinky na jejich mentální výkon a vývoj,“ říká profesor lékařské psychologie Radek Ptáček. V mladším školním věku navíc klíčí budoucí závislosti, kyberšikana, problematické chování i obezita. A tomu všemu telefon napomáhá. „Mobily do školy nepatří. Je to stejné, jako bychom řešili, jestli si tam děti mohou přinést autodráhu nebo domeček pro panenky,“ dodal pro Lidové noviny.



Radek Ptáček (detskypsycholog.cz)Ministr školství Robert Plaga (ANO) tyto problémy vnímá, s absolutním zákazem telefonů ve školách ale nesouhlasí. „Nejsem pro plošný zákaz mobilů ve školách. Ale bavme se o tom, jestli na prvním stupni přece jen k regulaci nepřistoupit. To je dobrá poznámka. Bavme se také o tom, odkdy je namístě mobily využívat jako součást výuky, nikoli jako rušivý element,“ řekl.

Přestože české ministerstvo nyní neplánuje plošně mobily ve školách zakázat, některé země k zákonné restrikci již přistoupily nebo ji zvažují. Od září 2018 musí nechat veškerou elektroniku doma či vypnutou v tašce například mladí Francouzi až do věku 16 let. Omezení nastaví i Austrálie, vážně se o tom debatuje v USA, Británii či Skandinávii.

Zkušenosti z francouzských škol jsou přes počáteční spory, které zákaz vyvolal, vesměs pozitivní. Děti se vrátily k osobní komunikaci a pohybu. „Francie nám ukázala, že i legislativní omezení má smysl. Děti by o přestávkách měly mezi sebou komunikovat, svačit, připravovat se na další hodinu, hrát si, ale bez mobilu,“ říká psycholog Filip Jadlovec.


Celý text naleznete zde

Helena Vaďurová: Inkluze by měla být prospěšná pro všechny zúčastněné

Česká škola - St, 12/02/2020 - 03:00
„Myslím, že to byla mediální a politická bublina, která už do značné míry splaskla, slovo inkluze ale získalo určitou negativní nálepku a vyvolává dodnes u rodičů a učitelů dost silné reakce. Faktem je, že se ukázalo, že tehdy provedené změny v oblasti začleňování žáků vlastně nebyly až tak radikálním zásahem do vzdělávacího systému. Také jsme už přivykli tomu, že máme ve školních třídách asistenty pedagoga a že se jako společnost snažíme maximum dětí vzdělávat v hlavním proudu,“ říká Helena Vaďurová z Pedagogické fakulty MU v rozhovoru pro magazín Muni.



Helena Vaďurová (ped.muni.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Jsou tedy následky oné vyhrocené diskuse stále citelné? 

Pro mě třeba v té rovině, že dnes radši než o inkluzi mluvím o společném vzdělávání. Ukázalo se také, že je velmi důležité vysvětlovat, že by měla být inkluze prospěšná pro všechny zúčastněné. To je základní princip, který se nesmí vytratit – nejde čistě jen o to, že je onen žák se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídě se svými vrstevníky. Fyzická přítomnost sama o sobě nemusí být pro daného žáka přínosná. Aby to tak bylo, musí být schopen z tohoto prostředí čerpat a získávat vědomosti a dovednosti, které bude v životě potřebovat.

Vždy, když se uvažuje o tom, jestli žáka začleňovat, je potřeba přemýšlet nad tím, co je pro něho nejprospěšnější. Například u žáka s autismem může být výsledkem třeba jen část vyučování strávená v běžné třídě a další část ve formě individuální výuky mimo třídu nebo ve speciální třídě. Jak se budou rozvíjet dovednosti tohoto žáka, bude se prodlužovat i čas, který stráví ve své kmenové třídě. 

Mluvíte o společném vzdělávání, inkluze je ale širší téma ve smyslu začleňování handicapovaných do všech aspektů života. Proč toto téma v Česku pořád vyvolává spíše odpor?

Je to nepochybně dědictví minulosti. Před rokem 1989 jste se v běžném veřejném prostoru s lidmi s nějakým postižením, ať už tělesným, mentálním, nebo s nějakou psychiatrickou diagnózou prakticky nesetkal. Byli vyčleněni, žili v ústavech sociální péče. Měli jsme také a pořád máme velmi dobré speciální školství, kde se tito lidé vzdělávali. Většina lidí tedy ty s postižením nikdy nepotkala. Od roku 1989 uplynulo už sice 30 let, ale tyto věci se začaly měnit jen pomalu a většinová společnost si teprve zvyká. Debata o začleňování je proto pořád vyostřená. Dobře je to vidět například na medializovaných kauzách kolem výstavby chráněného bydlení, kdy místní odmítají mít za sousedy lidi s postižením.

Když mluvíte s rodiči a učiteli, co jsou jejich nejčastější obavy?

Rodiče se většinou bojí, že spolužák s nějakými speciálními vzdělávacími potřebami, který vyžaduje větší podporu, bude vyučování narušovat, bude na sebe stahovat pozornost učitele a v důsledku nebudou mít jejich děti šanci osvojit si tolik učiva nebo se budou hůř učit. Faktem ale je, že hodně záleží na učiteli.

Výzkumy ukazují, že pedagog, který si umí poradit s heterogenním kolektivem, je obecně efektivnější učitel. Když se totiž na téma podíváte šířeji, uvědomíte si, že každý jedinec má nějaké speciální vzdělávací potřeby – někdo se učí auditivně, potřebuje věci poslouchat, někdo potřebuje grafické zpracování látky a tak dále. Učitel, který je otevřený tomu, že každý se učí jinak, je prospěšný všem.


Celý rozhovor naleznete zde

Kulatý stůl SKAV a EDUin: Nakolik dnešní maturita odpovídá cílům vzdělávání?

Česká škola - St, 12/02/2020 - 02:00
Debatovat se bude o podobě státní maturity a o tom, k čemu a komu dnes maturita slouží. Jaká by měla být ideální podoba maturity, co by měla ověřovat a jakou formou? Nakolik současná podoba maturity naplňuje cíle formulované v Hlavních směrech vzdělávací politiky 2030+? Kolik potřebujeme mít v ČR maturantů? Jaký bude osud těch, co maturitní obor vystudují, ale maturitu nesloží? Co má být součástí společné (státní) části maturity a co přinese povinná maturita z matematiky a cizího jazyka?



Potvrzení účastníci panelové diskuze:

- Petr Bannert, ředitel odboru středního a vyššího odborného vzdělávání a institucionální výchovy, MŠMT

- Zdeněk Bergman, ředitel, Gymnázium Teplice

- Michaela Kleňhová, ředitelka, CERMAT

- Jan Mareš, ředitel, SOŠ energetická a stavební, OA a Střední zdravotnická škola, Chomutov

- Šárka Šandová, ředitelka, Hořické gymnázium, Hořice

- Helena Úlovcová, vedoucí oddělení vzdělávání, Hospodářská komora ČR

Debata se koná ve čtvrtek 13. 2. od 14.00 do 16.00 v Pražském kreativním centru na Staroměstském náměstí.

V ČR ubývá řemeslníků, mladí nestačí nahrazovat důchodce

Česká škola - St, 12/02/2020 - 01:00
Navzdory nárůstu zájmu o některé učební obory v posledních letech je v Česku čím dál méně řemeslníků. Starší odchází do důchodu a mladí je nestačí nahrazovat. Zatímco před dvěma lety chybělo v ČR kolem 300.000 řemeslníků, nyní je to přibližně 400.000. Jejich nedostatek souvisí mimo jiné s demografickým vývojem. Vyučení lidé proto často mohou očekávat nadprůměrné příjmy. ČTK to sdělil ředitel pražské Střední odborné školy Jarov Miloslav Janeček.



Celý text naleznete zde

Stránky