Aktuálně ze školství

Petr Honzejk: Česká debata o Black lives matter odhaluje míru latentního rasismu

Česká škola - St, 24/06/2020 - 09:24
"Česká debata o hnutí Black lives matter (na černých životech záleží), které se rozjelo v USA a Evropě po policejní vraždě George Floyda, je přinejmenším nešťastná. Převažují hlasy, které kampaň kritizují z nejrůznějších pozic. A těžko se přitom ubránit dojmu, že ve skutečnosti jde o to zakrýt náš vlastní problém s latentním rasismem," píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách.



Petr Honzejk (twitter.com)Honzejk také píše:

Velkému ohlasu se u nás těší názor, že by se nemělo říkat "Black lives matter" ale "All lives matter", tedy na všech životech záleží. Tahle debata proběhla v USA mimochodem už před čtyřmi lety a není žádný div, že "all lives matter" podporoval Donald Trump. Jak z jeho strany tehdy, tak i nyní u nás jde samozřejmě o chytristiku, jejímž primárním cílem je popřít problém strukturálního rasismu. "All lives matter" vypadá hezky, ušlechtile - nikdo přece nemůže popřít, že záleží na všech životech! Ovšem potíž je v tom, že problémům kvůli barvě pleti čelí jen část společnosti...

Umělým zdůrazňováním univerzality se ve skutečnosti zlehčuje problém ohrožených menšin a implicitně se vyzývá k tomu, aby se s ním nic nedělalo. Není náhoda, že u nás se sloganu "All lives matter" s gustem zmocnila i brněnská partička Slušní lidé. Je to skupina otevřeně protiromská, zpráva ministerstva vnitra z roku 2017 říká, že "personální substrát skupiny tvoří mimo jiné i osoby s neonacistickou či chuligánskou minulostí". Takže je docela jasné, že si slogan překládají jako "barevní si nemají co stěžovat"...

Specifickou odrůdu zdejší kritiky Black lives matter pak představují konzervativci. Například Michal Půr v Infu.cz napsal, že "Protesty proti rasismu jsou jen dalším dobře maskovaným pokusem o systémovou změnu". Prý se jich, podobně jako klimatického hnutí, zmocní "neokomunisté". Toto je technika známá jako nasazování psí hlavy. Vezme se extrémní projev, například posprejování sochy Winstona Churchilla, a jeho neustálým zdůrazňováním se pracuje na diskreditaci celého hnutí...


Celý text naleznete zde

Většina žáků dostane asi i letos vysvědčení ze známkami

Česká škola - St, 24/06/2020 - 06:00
Většina žáků zřejmě na konci školního roku dostane klasické vysvědčení se známkami. Možnosti slovního hodnocení, ke kterému letos v souvislosti s mimořádnou situací kolem koronaviru vyzývalo i ministerstvo školství, školy na vysvědčení tolik nevyužijí. Rozdávání vysvědčení se uskuteční v řadě škol již tento pátek, i když oficiálně skončí školní rok až v úterý 30. června. Díky uvolnění epidemiologických opatření se budou moct sejít celé třídy bez omezení počtu dětí, někde ale ředitelé nepustí do školy všechny třídy najednou. Vyplývá to z vyjádření zástupců školských asociací, které oslovila ČTK.




Celý text naleznete zde

Rostislav Konopa: Maturitu kritizuje kdekdo, a právem. Ale dokážeme si představit maturitu, s níž bychom byli spokojeni?

Česká škola - St, 24/06/2020 - 04:00
„Jako ředitel gymnázia sedávám u maturit a jsem z nich tedy dost unavený. Nechci vytahovat ty pověstné a zprofanované ruchovce a lumírovce a dělat tu zkoušku ještě banálnější, než je, ale člověku se samozřejmě vkrádají otázky: To se těch studentů opravdu neumíme ptát jinak? A o co nám vlastně jde? Aby se něco nadrtili na zkoušku, nebo aby uměli přemýšlet v souvislostech? Pokud to druhé, tak z toho je ale nezkoušíme… Zkrátka, dává ještě někomu takto pojatá zkouška smysl? A když ne, nenastal místo pasivního odporu čas vymyslet konečně něco lepšího? Nebo k tomu aspoň nějak přispět?,“ píše Rostislav Konopa pro magazín Rodiče vítáni.



Rostislav Konopa (linkedin.com)Konopa také píše: 

Za prvé: maturitní ročník bych pojal jako samostudium proložené povinnými konzultacemi. Klasickou výuku v posledním ročníku, která se často omezuje na dril k maturitě, bych zrušil. Je to neuvěřitelná ztráta času.

Maturantům bych tak vytvořil prostor pro samostatnou závěrečnou maturitní práci. Na té by přece automaticky mohli ukázat vše, co si od středoškolského vzdělání slibujeme: zda rozumí textu (opírali by se v ní o nějaké zdroje), zda umí zpracovávat informace a ověřovat je, zda dokáží psát, kriticky přemýšlet, zda svou práci zvládnou prezentovat...

A co matematika? Ano, matematická gramotnost patří k všeobecnému středoškolskému vzdělání, ale zkoušku bych nechal jako volitelnou. A to dokud se nezlepší samotná výuka...

Jak by podle vás měla vypadat maturitní zkouška, s níž byste byli spokojeni?


Celý text naleznete zde

Chlapci u maturit překonali dívky. Proč je letos jejich náskok rekordní

Česká škola - St, 24/06/2020 - 03:00
Pilné dívenky a kluci, kteří na tu školu tak trochu kašlou a spokojí se s průměrem. Jde o klasický stereotyp, který ale vyvracejí výsledky maturitních testů. Každoročně u nich propadá více dívek než chlapců. A letos, při maturitách v době koronaviru, se pomyslné nůžky rozevřely ještě víc. Podle dat Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) byl rozdíl „dívky versus chlapci“ největší od roku 2013, odkdy se výsledky sledují. Mezi těmi, kteří maturitu absolvovali letos poprvé, neuspělo 19 procent dívek a 16,2 procenta chlapců. Informuje iDNES.



Vysvětlit tento fenomén by vyžadovalo podrobnou sociologickou studii, a tak se objevují spíše názory, proč jsou chlapci úspěšnější. Třeba podle CERMAT je to tím, že dívky volí častěji maturitní obory. Naopak na obory s výučním listem nastupuje více kluků. „Obecně tedy lze usuzovat, že se k maturitní zkoušce hlásí a následně ji i koná více dívek s horšími studijními výsledky než v případě chlapců,“ vysvětluje mluvčí CERMAT Marek Lehečka.

Ale skutečnost může být složitější. Domácí výuka mohla víc vyhovovat klukům. Některé studie také upozorňují, že systém vzdělání, ale i podoba zkoušek mohou nahrávat tomu, že je pro chlapce snazší testy projít. „Dovedu si představit, že dívky touží po spolupráci a socializaci či učení se ve skupině častěji než chlapci,“ nabízí jako možné vysvětlení, proč letos dívky za chlapci zaostávaly, školní psycholog Petr Šobra.

Vysvětlení může být, jak uvádí Cermat, také velmi prozaické. Maturoval rekordní počet dětí a mezi nimi je více dívek.


Celý text naleznete zde

Babičku dostávají děti moc brzy, povinná četba je spíše pro dívky, říká literární vědec

Česká škola - St, 24/06/2020 - 03:00
Roste první generace digitálních domorodců, my jsme se narodili do kultury písma, dnešní děti už ne. Ale že děti nečtou, bych nepodepsal. Čtení má špatnou pověst, ve škole se zapomíná na vývojovou psychologii, knihy jako Babička se dětem dávají příliš brzo, říká literární vědec Jiří Trávníček v rozhovoru pro DVTV.






Celý text naleznete zde

Za dva roky vznikne nový typ školy. Aby se poznalo, kdo na co má

Česká škola - St, 24/06/2020 - 02:00
Ve Zlínském kraji se ale chystá koncept školy, která svým žákům dá na výběr životní dráhy více času. Konkrétní vzdělávací cestu si totiž žáci zvolí až v průběhu studia. V prvním ročníku dostanou všichni žáci všeobecný základ. V průběhu školního roku tak budou zjišťovat, co je baví, jaké mají předpoklady a kam by mohli od druhého ročníku směřovat. „Pokud žákovi studium půjde, škola mu dá možnost postoupit dál a jít více cestou střední školy až gymnázia. Jestliže ne, vybere si vyučení v oboru, který si zvolí. Reálnou střední školou chceme vyřešit jeden ze základních problémů českého školství, a to je motivace,“ vysvětluje krajský radní Petr Gazdík, který za projektem stojí.



Petr Gazdík (psp.cz)Žák tak dostane možnost prokázat své schopnosti a vybrat si náročnost studia podle svých možností. Předměty si zvolí na základě vlastních zájmů. Jestliže ho bude bavit technika, vybere si odbornou přípravu, pokud třeba dějiny nebo český jazyk, pak si zvolí humanitní zaměření... 

Neprostupnost českého školství je zásadním problémem i podle Petry Mazancové, předsedkyně Učitelské platformy. „Když studujete střední zdravotnickou školu, jde vám to skvěle a řeknete si, že byste mohla být lékařkou, ne jen zdravotní sestrou, tak jste v obrovské nevýhodě proti gymnazistům, kteří se na studium na vysoké škole připravují od prvního ročníku. Spousta žáků jde tak proto raději na gymnázium, protože si nejsou jistí výběrem školy a nechtějí si zavřít cestu na vysokou školu,“ popisuje Mazancová.

S tímto problémem se potýká celá vzdělávací soustava, a změnu tak podle Mazancové nemůže přinést několik inovativních reálných středních škol, které budou fungovat v rámci zavedené formy vzdělávání. Proměnou by musela projít celá soustava, aby takový krok měl smysl.


Celý text naleznete zde

Omezme víceletá gymnázia, chodí na ně zbytečně moc dětí, říká Plaga

Česká škola - Út, 23/06/2020 - 16:53
Kapacity víceletých gymnázií by se do budoucna mohly omezit. Ještě předtím by se ale měla zlepšit kvalita výuky na druhém stupni základních škol, měla by se vyhodnotit výběrovost gymnázií a změnit dlouhodobé záměry vzdělávání v krajích. Na briefingu k představení nové strategie vzdělávání do roku 2030 to řekl ministr školství Robert Plaga. Informuje ČTK.




Celý text naleznete zde

Ministerstvo školství představilo návrh textu Strategie 2030+

Česká škola - Út, 23/06/2020 - 15:07
Ministr školství Robert Plaga dnes na odborné konferenci představil návrh textu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. „Cíle jsou v podstatě dva – zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí, které by odpovídaly 21. století, a dále snížit nerovnost v přístupu ke vzdělávání,“ řekl ministr školství. Jednotlivé části konference budou probíhat i v následujících dvou dnech a zájemci je mohou shlédnout a zapojit se i on-line.



Po ukončení konference bude Strategie 2030+ zpřístupněna k zasílání podnětů a komentářů, a to od 26. 6. do 12. 7. 2020. Následně bude text finalizován a v průběhu srpna proběhne mezirezortní připomínkové řízení. V měsíci září bude Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ předložena ke schválení Vládě ČR.


Celý text naleznete zde

Referent/ka v odboru vysokých škol MŠMT (zástup za RD)

MŠMT - Út, 23/06/2020 - 14:31
Č.j.: MSMT-26882/2020-2

Ministerstvo školství představilo návrh textu Strategie 2030+

MŠMT - Út, 23/06/2020 - 14:25
Praha, 23. června 2020 - Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga dnes na odborné konferenci v sídle Národního pedagogického institutu představil návrh textu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. „Cíle jsou v podstatě dva – zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí, které by odpovídaly 21. století, a dále snížit nerovnost v přístupu ke vzdělávání,“ řekl ministr školství. Jednotlivé části konference budou probíhat i následujících dvou dnech a zájemci je mohou shlédnout a zapojit se i on-line.

Dozor a kontrola

MŠMT - Út, 23/06/2020 - 11:39

Tomáš Feřtek: Přijímačky pro odstřelovače – ověřují trpělivost při zvládání obřího objemu neužitečných informací

Česká škola - Út, 23/06/2020 - 07:00
„Jenže co vlastně přijímací zkoušky o žákovi či žákyni vypovídají? Kolega to velmi trefně nazval přijímačkami na střední školu pro odstřelovače. Pokud bychom takovou měli, je současný postup ideální. Ověří vůli k přípravě, trpělivost při zvládání obřího objemu neužitečných a nesrozumitelných informací, schopnost přemýšlet podle šablony a nevymýšlet „blbosti“, ochotu poslechnout bez odmlouvání i nesmyslné a morálně problematické příkazy (to se odstřelovači hodí). A především prakticky vyzkouší odolnost proti stresu zesílenou tím, že máte „na výstřel“ jen jednu šanci; a ta rozhodne o všem,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.



Tomáš Feřtek (Foto: Lenka HatašováFeřtek také píše: 

Způsob, jakým přijímáme žáky na střední školy, se míjí s reálnou schopností rozeznat jejich talenty V určité společenské vrstvě se stalo faktickou povinností poslat dítě na víceleté gymnázium, nebo se o to alespoň pokusit, protože jinak to vypadá, že nemáte vy ani ono dítě dostatek ambicí. Jde jistě o pečlivé rodiče a vzdělané, přemýšlení schopné lidi. Tento text je adresován především jim. Protože oni jsou ti, kteří by mohli ten absurdní systém příjímání na střední školy změnit. Pokud pochopí, v čem je problém a vytvoří společenský tlak.

Obsah vzdělávání (pěti či devítiletého) redukujeme na testy z češtiny a matiky. V testech ověřujeme z velké části věci, které nikdo z těch zkoušených nikdy potřebovat nebude (u maturity je to podobné). Proč tam tedy ty úlohy jsou? Dobře se bodují. Smyslem testu není ověřit, co děti opravdu umí, natož co je zajímá, nebo v čem jsou dobré, ale prostě je jen roztřídit, „aby se dobře přijímaly a rodiče nekafrali“. Školy teoreticky mají možnost doplnit státní test pohovorem, ale zvláště ty s obřím převisem zájmu to nedělají, protože by to nezvládly. Tenhle selekční a právně nenapadnutelný systém jim vlastně vyhovuje.


Celý text naleznete zde

Sociolog Daniel Prokop vysvětluje, jak koronakrize ovlivnila a pravděpodobně ještě ovlivní české školství i způsob vzdělávání

Česká škola - Út, 23/06/2020 - 06:00
„Český vzdělávací systém obecně nechává velkou část na rodině, a tím zvýhodňuje ty děti, které mají rodiče schopné jim pomoci. A ještě jedna věc, kterou koronakrize zvýraznila: ministerstvo školství není schopné implementovat funkční opatření rovnoměrně do škol. Všechny průzkumy České školní inspekce i naše vlastní ukazují, že se školy i jednotliví učitelé obrovsky liší v tom, jaké používají nástroje a jestli s dětmi komunikují interaktivně. Je to důsledek toho, že je české školství hodně decentralizované a že úplně chybí střední článek vedení,“ říká sociolog Daniel Prokop v rozhovoru pro Lidové noviny.



Daniel Prokop (twitter.com)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

To je možná i odpověď na otázku, proč se ve školství pořád nic nemění... 

Je to tak. I kdyby ministerstvo školství přicházelo s reformními kroky, hrozí, že nedoputují do škol nebo že se budou implementovat formalisticky. Myslím, že jeden z blízkých cílů Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+ bude reforma obsahu, jakési provzdušnění a aktualizace toho, co se děti učí, a já mám obavu, že když to nebude podpořeno mentoringem učitelů, tak to zase bude mít jen omezený dosah. Je důležité, aby se to promítlo do učebnic a aby to nějaký ten střední článek dostal do škol...

Ještě nějaké důsledky toho, že rodiče měli šanci přihlížet vzdělávání svých dětí? 

Docela překvapivá věc: ptali jsme se rodičů, jak hodnotí úroveň základního vzdělávání, a když jsme se zeptali těch samých během distanční výuky, mírně narostlo pozitivní hodnocení. To je velmi zajímavé, protože určitá část společnosti je k práci některých učitelů dost kritická, ale v globálu se pohled na pedagogy zlepšil. Hypotéza je, že si rodiče uvědomili náročnost učitelské práce. Teď děláme novou vlnu výzkumu na stejných lidech a ptáme se jich konkrétněji, jak se proměnilo vnímání role školy a učitelů.


Celý rozhovor naleznete v Lidových novinách

Milan Appel: Vlastně všechno, co se ve škole děje, jsou ty nejhorší podmínky ke vzdělávání

Česká škola - Út, 23/06/2020 - 05:00
„Ti, kterým je dnes osm deset, půjdou do svého prvního zaměstnání za patnáct let. My vlastně vůbec nevíme, na jakou dobu je připravujeme, co budou dělat, jaká budou zaměstnání. Ale co jim dát můžeme, jsou vzorce chování, příklady toho, jak přistupovat k problému, k chybě, jak komunikovat, spolupracovat. Neučíme tím, co dětem říkáme, ale jací jsme. Je důležité je neodradit od jejich touhy se rozvíjet a hledat vlastní cesty,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Milan Appel, dlouholetý ředitel Centra volného času v Lužánkách.



Milan Appel (luzanky.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Zájmové kroužky a oddíly praskají ve švech, kdežto do školy chodí české děti nejméně rády z celé Evropy. Čím by se mohly školy inspirovat od neformálního vzdělávání? 

Naše obrovská výhoda proti škole je, že děláme jen s dětmi, které chtějí. Nemusíme je moc získávat, stačí je neodradit. Máme štěstí, že nemusíme překonávat takový ten odpor, který často vzniká už v říjnu první třídy. Máme větší klid na práci, nejsme pod takovým tlakem rodičů jako školy, takže si můžeme zvolit nejen formy a nástroje, které používáme, ale hlavně tempo. A můžeme ho přizpůsobovat skupině, se kterou pracujeme. Inspirací pro školy by mohly být věkově smíšené kolektivy, to je družinový systém od pravěku a funguje to tak ve všech oddílech. Nebo to, že se na výchově dětí podílí souběžně více pedagogů – to je v základním školství často chápáno jako ohrožení, učitelé nechtějí mít druhého dospělého ve třídě...

Co byste chtěl, aby si děti z Lužánek odnášely? 

Je toho víc, ale třeba to, že k tomu, aby byli dobří, nemusí nikoho porazit. Tohle je mimochodem taky něco, co by prospělo i školskému systému... Posláním pedagoga je hledat, co je v dětech dobré. Jenže školský systém má v DNA hledání chyb. Učitel kontroluje písemnou práci, počítá chyby, snaží se přistihnout dítě při tom, že se mýlí. Upozornit na chybu není špatné, když nám jde o to, aby se z ní dítě poučilo. Ale problém je, když se chyba trestá. Já když jsem jako ředitel přijímal lidi, tak pro mě bylo strašně důležité, aby to byli týmoví hráči, aby byli schopni spolupráce. Ale to je to poslední, na co děti škola připravuje, vždyť většina forem spolupráce je trestných: opisování nebo takové to „to není z tvé hlavy, to ti poradil Jirka“ – to je přece geniální, když se na to zeptá Jirky, který je na to lepší. Nebo když děti chtějí něco říct, protože je ten předmět zajímá, ale dostanou vynadáno, že ruší. A pak příští hodinu, když se třeba zrovna neučily a nejsou připravené, jsou vyvolané a ztrapňované před ostatními. Vlastně všechno, co se ve škole děje, jsou ty nejhorší podmínky ke vzdělávání. My se bavíme o inovacích a o tom, že je potřeba přidat učitelům, ale podstatu neměníme.


Celý text naleznete v Lidových novinách

Školy nabízejí peníze i byty, mladí učitelé se však shání čím dál hůř

Česká škola - Út, 23/06/2020 - 04:00
Nejméně osm nových kantorů potřebují na příští rok v břeclavských základních školách. Ředitelé zaplavili inzeráty veškeré možné kanály. Sehnat pedagoga je totiž pro mnohé obce už skoro podobný problém jako sehnat nového zubaře. „Zdá se, že je to složitější a složitější,“ posteskl si ředitel břeclavské základní školy Kupkova Igor Huleja. „Teď jsou obory, kde se učitelé skoro nedají sehnat. Hlavně matematika, fyzika nebo chemie. O učitelství není zájem,“ dodává Huleja v reportáži MF DNES s tím, pedagogický sbor se daří udržet jen díky důchodcům, kteří jsou ještě ochotní učit. 



Kantory se tak školy pokouší lákat i na různé výhody. K úvazku nabízí třeba i byt. Týká se to především menších obcí, kam se kantoři moc nehrnou třeba i kvůli horší dopravní dostupnosti. Byt dala do svého inzerátu třeba i břeclavská škola na Valtické. „V poslední době nám ale moc nepomáhá. Spousta lidí chce zůstat v Brně, nechtějí na periferii regionu,“ vysvětluje zástupkyně ředitelky Marta Zajíčková s tím, že o práci v její škole se hlásí spíš lidé z blízkého okolí. Na byt se „chytne“ zájemce třeba jen jednou za tři roky. I to je ale úspěch.

Ve snaze získat nového kantora školy přistupují i k dalším benefitům, třeba umožňují učit i těm nedostudovaným. Například základní škola v Sokolnicích u Brna pro první stupeň hledala učitele, u kterého jí stačil čtvrtý nebo pátý ročník vysokoškolského studia s tím, že dostudovat může i při zaměstnání.


Celý text naleznete zde

Česká školní inspekce uspořádala odborný panel k hodnocení žáků v období distanční výuky

Česká škola - Út, 23/06/2020 - 03:00
První blok byl zaměřen na prezentaci zkušeností s hodnocením distanční výuky na třech základních školách. Jan Juříček, zástupce ředitele pro pedagogiku na ZŠ Strossmayerovo náměstí v Praze 7, nejprve poukázal na skutečnost, že distanční výuka odhalila nerovnosti mezi žáky z hlediska podmínek, které pro vzdělávání jednotliví žáci mají. Jeho prezentace byla věnována představení dotazníků pro žáky s názvem „Jak si vedu ve škole“, které byly zpracovány na základě dlouhodobě využívaného hodnocení ve formativní funkci. Seznámil přítomné se strukturou dotazníků i s praktickými ukázkami hodnotících výroků, které jsou v dotaznících využívány. Dotazníky chce škola dále využívat i v běžném režimu jako čtvrtletní nástroj pro sebehodnocení žáků v obecných dovednostech i v dovednostech v konkrétních předmětech a měly by sloužit i jako podklad pro hodnotící rozhovory žáka s třídním učitelem.



Zbyněk Kundrum, ředitel ZŠ Mozartova v Olomouci, představil koncepci distančního vzdělávání na své škole založené na zasílání vzdělávacích materiálů žákům. Škola zvolila asynchronní systém, kdy každý čtvrtek učitelé poslali žákům vytvořené vzdělávací materiály pro výuku jednotlivých předmětů, ale i pro mezipředmětovou projektovou výuku. Žáci pracovali s portfoliem, učitelé pravidelně zasílali každému jednotlivému žákovi zpětnou vazbu k tomu, jak pracoval. Škola tímto způsobem zpracovala bohatou databázi vlastních výukových materiálů pro distanční výuku a její hodnocení. Její obsah by bylo možné předat ostatním školám, avšak dlouhodobě budované pozitivní a vstřícné klima, které výrazně napomáhá aktivní spolupráci učitelů, žáků i rodičů při distanční výuce, tak snadno přenositelné není.

Václav Fiala, vedoucí učitel 2. stupně ZŠ Brigádníků v Praze 10 a vítěz letošního ročníku soutěže Global Teacher Prize v ČR, představil metody a principy badatelské výuky, které jsou v jeho škole uplatňovány dlouhodobě a nyní byly aplikovány i do distanční výuky. Při badatelské výuce je aktivní především žák, učitel hodnotí nejen výsledek, ale i cestu k němu. Žák je veden k tomu, aby poznal svoji chybu, nevnímal ji jako selhání, ale jako cestu k pokroku a ke svému rozvoji. Jsou využívána portfolia žáků k osobním rozhovorům s učitelem. Žáci si vedou badatelský deník, mají možnost se sami ohodnotit a diskutovat výsledky svého vzdělávání s učitelem na tzv. TWEETu. To, že žáci byli tímto způsobem zvyklí běžně pracovat, výrazně napomohlo efektivitě distančního vzdělávání.

Druhý blok byl zaměřen již na konkrétní otázky směřující ke zkušenostem jednotlivých účastníků panelu s distanční výukou a jejím hodnocením.

Z diskuse vyplynulo, že přítomní pedagogové pro závěrečné hodnocení druhého pololetí tohoto školního roku využívali většinou propojování slovního hodnocení a známkování. Někteří využívali i prvky sebehodnocení žáků a považují je za velmi významnou součást hodnocení. Shodli se na tom, že je důležité uplatňovat prvky sebehodnocení co nejdříve, již od předškolního vzdělávání. Záleží však na potenciálu učitele. Problém je, že se mnohdy neumí sebehodnotit ani učitelé. Doc. Kratochvílová reagovala tím, že je pravděpodobná pozitivní změna této situace, jelikož pedagogické fakulty zavádějí tzv. „reflektivní praxe“. Systém, který brněnská pedagogická fakulta vyvinula, je zveřejněn na webu katedry pedagogiky. Je však třeba vytvořit provázaný systém a propojit pedagogickou „reflektivní praxi“ studentů s běžnou praxí ve škole.

Zajímavý byl příspěvek ředitelky ZŠ Trmice Marie Gottfriedové, ve kterém prezentovala současné pololetní hodnocení žáků, do kterého se zapojili nejen samotní žáci, ale i jejich rodiče. Rodiče měli zhodnotit v krátkém dotazníku, jak v průběhu distanční výuky žák doma pracoval. Hodnocení žáků rodiči posílilo vzájemné vztahy, důvěru a spolupráci, kterou však škola měla nastavenu již před uzavřením škol. Zapojení rodičů do hodnocení žáků předcházel dlouhodobý vývoj implementace formativního hodnocení ve škole. Nejprve musel formativní zpětnou vazbu poskytovat žákovi učitel a být pro něho v tomto ohledu vzorem. Pokud se uměli sebehodnotit žáci, bylo možné přejít k tzv. tripartitám, kdy byli u hodnocení žáka přítomni také rodiče. Teprve potom lze využít hodnocení rodičů.


Další informace naleznete zde

Z maturitních testů propadlo letos 17,7% žáků, uvedl Cermat

Česká škola - Po, 22/06/2020 - 16:23
Z didaktických testů státní maturity propadlo letos 17,7 procenta středoškoláků. Je to o 3,6 procentního bodu víc než loni. Vyplývá to z analýzy výsledků, které dnes zveřejnil Cermat na svém webu. Podle něj souvisí letošní zhoršení s mimořádnou situací kolem koronaviru, kdy se výuka po uzavření škol několik týdnů konala na dálku a nikdo z maturantů na konci druhého pololetí nepropadl. Ke zkoušce mohli jít i ti, kteří by k ní běžně kvůli špatnému prospěchu nebyli připuštěni. Informuje ČTK.




Celý text naleznete zde 
Analýzu Cermatu naleznete zde

72. zasedání ESFRI se uskutečnilo virtuálně

MŠMT - Po, 22/06/2020 - 12:12
Praha, 22. června 2020 - Ve dnech 16. až 17. června se uskutečnilo už 72. zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury, letos kvůli pandemickým opatřením virtuálně prostřednictvím videokonference. Hlavními tématy jednání byla prezentace aktivit ESFRI, které jsou rozvíjeny v reakci na pandemii nového druhu koronaviru SARS-CoV-2 a jím vyvolávaného onemocnění Covid-19, a diskuze nad aktualizací Cestovní mapy ESFRI pro rok 2021.

Ondřej Šteffl: Proč nestačí RVP jen “provzdušnit”

Česká škola - Po, 22/06/2020 - 09:03
„Pro konferenci MŠMT o Strategii 2030+, jsem k tématu Revize RVP ZV a systém metodické podpory připravil následující dokument - je otevřem k připomínkám, doplnění, poznámkám. Věnuji se zde výhradně Rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání, RVP ZV, dále jen RVP. Vycházím z analýz (viz např. Evaluace Bílé Knihy z roku 2009), informací a zkušeností nasbíraných za 15 let od jeho vzniku,“ píše Ondřej Šteffl. 



Ondřej Šteffl (facebook.com)V závěru textu nabízí Šteffl shrnutí:

Osnovy x RVP. 

Učivo versus Očekávané výstupy 

Velmi zjednodušeně současný RVP ZV je založen na definování toho, co by měl žák umět, na výstupech na OV, zatímco dřívější osnovy byly založeny na tom, co se ve škole odučí – na učivu. Traduje se, že za Rakouska-Uherska bylo dokonce dáno nejen, co se má odučit, ale i kdy. Takže třeba stavba těla kočky se probírala všude ve stejnou hodinu. Také za socialismu byly uvedeny hodinové dotace jednotlivých témat, takže i tam se jistá synchronizace předpokládala.

Velkým omylem v roce 2005, kdy RVP vznikly, bylo v celém kurikulárním dokumentu stoprocentně přejít od učiva k OV. Mj. to totiž předpokládá, že umíme všechny OV efektivně ověřit. Tím by se ovšem výsledky výuky více méně zredukovaly na měřitelné, či dokonce testovatelné cíle, ty však tvoří jen velice malou část vzdělávání. Podobným omylem by ovšem bylo vrátit se od OV zase jen k učivu. Není důvod, aby se tyto dvě možnosti nějak rozumně nezkombinovaly.

Mělo by existovat velmi malé jádro toho, co všichni žáci musejí umět, definované pomocí výstupů – nazval bych je povinné výstupy. Např. jistě: čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas; odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, umí (v jednoduchých případech) ověřit fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji; provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly; vyjádří funkční vztah tabulkou, grafem, příp. rovnicí; rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi apod. 

Vedle toho by měly být stanoveny povinné aktivity žáka (v návrhu NÚV z léta 2017 se mluvilo o doporučených aktivitách), tedy to, čím musí žák projít, aktivity, zkušenosti, činnosti žáka, ze kterých by si měl něco odnést, nebo chcete-li učivo, které by žáci v různé míře měli umět, o čem by měli vědět. Co si konkrétní žák z povinných aktivit (z učiva) odnese, bude jistě různé a stěží je to lze povinně vyžadovat. Tak to ostatně vždy bylo, je a bude. Zatímco u jádra se kontroluje výstup, u PA se kontroluje průběh. Metody kontroly mohou být různé.

Jádro, pokud se má kontrolovat jako výstup, musí být stanoveno dosti konkrétně. Naopak povinné aktivity mohou být určeny mnohem volněji, dokonce volněji než OV dnes. Např. žák navštívil památné místo holocaustu; žák si vyzkoušel X výtvarných technik; žák si vyzkoušel X kolektivních her; žák přečetl X knih a diskutoval o nich z různých hledisek; žák úspěšně reklamoval výrobek nebo službu; žák navštívil jednání obecního zastupitelstva (a vystoupil tam); žák vyslechl přednášku o nebezpečí drog apod. Jaké knihy žák přečetl pak může upřesňovat či rozhodovat škola ve svém ŠVP, učitel, ale v moho případech nejlépe sám žák.


Celý text naleznete zde

Stránky