Aktuálně ze školství

Hrála volavku pro sexuální predátory: Film rozkopne dveře hnusu

Česká škola - Po, 17/02/2020 - 04:00
Hrály jsme autentické dvanáctileté naivní křehké dívky, nechaly sebou manipulovat, bylo to psychicky náročné. Muži jen opakovali, co chtějí, bylo jich dva a půl tisíce za deset dní, říká Anežka Pithartová, jedna ze tří hereček dokumentu Víta Klusáka o sexuálních predátorech na internetu V síti. Vsadila jsem svoji energii do něčeho, co má smysl, film rozkopne dveře hnusu, dodává v rozhovoru pro DVTV.







Rozhovor ke stažení naleznete zde

Alena Hesová: Člověk a společnost a digitální technologie

Česká škola - Po, 17/02/2020 - 04:00
Konkrétnější inspiraci pro zapojení digitálních technologií do společenskovědního vzdělávání přinášejí vybrané náměty na učební činnosti žáků:



a) Veďme žáky k rozpoznání a odpovědnému spravování digitální identity a digitální stopy. Jedním z námětů může být to, aby žáci zjistili sami o sobě několik informací z internetu (aby si sami sebe tzv. vygooglovali). Následně společně diskutujme o tom, co chceme, aby o nás na internetu bylo dostupné.

b) Vzdělávací oblast Člověk a společnost je výrazně zaměřena na utváření, zkoumání a reflektování názorů a postojů. Běžně učitelé žáky seznamují s výsledky průzkumů, šetření a anket, ale zkusme tyto nástroje propojit s využíváním digitálních technologií. A můžeme se třeba zaměřit na kulturu školy nebo klima školy, aby se téma žáků dotýkalo. Dělají se na Vaší škole ankety nebo průzkumy? A bývají tyto ankety v digitální podobě? A mohou tyto ankety nebo průzkumy připravovat také žáci? Anketa nebo průzkum na škole často bývají jedním z kroků, jak zlepšit školní prostředí a jak umožnit žákům mluvit do toho, co se jich skutečně týká.

c) Veďme žáky k využívání online nástrojů pro zlepšování prostředí, kde se pohybují. Prvním krokem je všímavost a zmapování dané lokality, například města. Pak je také potřeba zjistit, zda vůbec konkrétní město má nějakou svou aplikaci na zadávání podnětů nebo zda je do nějakého registru podnětů přihlášeno. Další dovedností je pak samotné formulování podnětu. A v neposlední řadě je potřeba ověřovat, zda se s podnětem něco stalo, zda nějak postupuje jeho řešení.

d) Přestože je používání digitálních technologií spojeno s mnohými riziky (sociálními, komunikačními, fyzickými, právními atd.), digitální technologie mohou být také pomocníky pro rozvoj osobní pohody. Pokud budeme mluvit s žáky o šikaně nebo o psychickém zdraví, můžeme jim ukázat některé aplikace. Společně pak můžeme diskutovat o tom, zda jsou tyto aplikace užitečné, v jakých situacích je využívat apod.

e) Před volbami, ale i po volbách mohou žáci vyzkoušet vyplnit nějakou volební kalkulačku. To je většinou internetová aplikace, která nabízí uživateli sadu otázek. Po jejich zodpovězení aplikace porovná odpovědi s programy politických stran a uživateli zobrazí míru shodu s volebními kandidáty nebo s politickými stranami. Kromě zorientování se ve volebních programech politických stran může volební kalkulačka nabídnout také prostor pro ujasňování si vlastních postojů a priorit.

f) Také můžeme žákům zadat úkoly vztahující se k výsledkům voleb. Žáci mohou například dohledávat volební účast pro konkrétní místo a volby. Nebo mohou hledat, kolik hlasů získali kandidáti na senátora v jejich volebním okrsku. Mimo to, že tyto informace mohou být zajímavé, se žáci učí také vyhledávat v různých elektronických rejstřících a systémech.

g) Další aktivitou může být vyhledávání informací o státním rozpočtu a rozpočtech obcí, včetně jejich porovnávání. Využít lze například informačního portál Ministerstva financí Monitor. Dohledávat lze příjmy a výdaje státu, jejich strukturu a vývoj v čase, včetně vývoje státního dluhu. Aby informace byly blízké žákům, doporučujeme zjišťovat informace také v tzv. územním monitoru, kde lze najít každou obec a její rozpočet, včetně struktury a vývoje. Šikovnou funkcí je pak přepočet na obyvatele.
h) Další inspirací pro to, jak vést žáky k práci s informacemi v digitálním prostředí, mohou být různé typy datových map. Mohou být využity pro evokaci, pro uvádění příkladů, nebo pro vlastní žákovské zkoumání, porovnávání a objevování. Výhodou je, že danou problematiku lze sledovat celorepublikově nebo se můžete zaměřit na konkrétní region nebo obec (a vést výuku lokálním nebo regionálním směrem). Doporučujeme například připravit formulář s otázkami, na které žáci hledají v mapách odpovědi. Může jít například o otázky typu: Které město má vyšší index kriminality – Kolín, nebo Poděbrady? Kolik trestných činů bylo objasněno na Kolínsku? Které 3 okresy mají největší podíl osob v exekuci? Kolik exekucí mají nejčastěji osoby v ČR? Vhodným doplněním je pak následná diskuze, doptávání se, proč to tak může být.

i) Digitální technologie lze také využít pro zpřístupnění náročného nebo ne příliš atraktivního vzdělávacího obsahu. Šikovným nástrojem mohou být časové osy – jak jejich sledování (včetně například vyvozování souvislostí atd.) nebo i jejich vytváření (což vyžaduje jak digitální dovednosti, tak sbírání, třídění a analyzování informací).

j) Digitální technologie také umožňují ukázat něco detailněji, než jsme zvyklí. Konkrétně například mince a bankovky, včetně jejich ochranných prvků, které si můžou žáci prohlédnout na mobilu tak, jako by byly podsvícené nebo jako by byly pod UV světlem.


Celý text naleznete zde

Smaže milion účtů denně. Facebook polarizuje lidi, přiznal Zuckerberg

Česká škola - Po, 17/02/2020 - 02:00
Facebook se podílí na polarizaci společnosti a zpočátku pomalu reagoval na cílené dezinformační kampaně, prohlásil v sobotu na bezpečnostní konferenci v Mnichově jeho šéf Mark Zuckerberg. Jejich průvodci jsou podle něj mnohem sofistikovanější, stejně tak ale i Facebook, který každý den maže více než milion falešných profilů. Informuje iDNES.



„Hrajeme roli v polarizaci (společnosti),“ připustil Zuckerberg, podle něhož ale za tento trend nelze svalovat vinu výhradně na sociální sítě. Zuckerberg řekl, že jen v poslední době Facebook odhalil na 50 koordinovaných dezinformačních kampaní, například z Ruska, Ukrajiny nebo Íránu.


Celý text naleznete zde

Lukáš Bůžek: „Frontální výuka“ je zástupný problém. Je to jakési politikum: hůl, která je snadno po ruce k bití učitelů.

Česká škola - Ne, 16/02/2020 - 06:00
„Českem obchází strašidlo – strašidlo frontální výuky. Ke svaté štvanici na toto strašidlo se spojily všechny mocnosti: inspektoři i vláda, kritikové i reformátoři. Kde je řeč o problémech ve školství, tam zazní slovní spojení „frontální výuka“. Článků, které dávají frontální výuku do přímé souvislosti se špatným stavem našeho vzdělávání, s neúspěchy českých žáků v mezinárodních testech, s jejich nechutí chodit do školy, s mukami a nudou, které musí ve škole podstoupit a zažít, lze nalézt nepočítaně - stačí zadat heslo „frontální výuka“ do vyhledávače,“ píše Lukáš Bůžek na svém blogu. 



Bůžek mimo jiné píše: 

Přesnější definici frontální výuky a zároveň shrnutí negativních postojů, které vůči ní panují, lze nalézt v knize Boba Kartouze No future. Podle něj se jedná o takový model výuky, kde je žák víceméně pasívním objektem, jehož úkolem je co nejlépe si zapamatovat instrukci a následně ji na vyzvání zopakovat (zda mechanicky, nebo s pochopením, je pro takové hodnocení nepodstatné). Jedná se prý o model převzatý takřka do detailu z kostelů.

Frontální výuka je tedy synonymem pasivity žáka a zároveň jednou z hlavních příčin jeho neúspěchu.
Pozornější čtenář zprávy ČŠI si ale nemůže nevšimnout jednoho nápadného faktu: zatímco na prvním i druhém stupni základních škol je více než 80 procent výuky realizováno metodou frontálního vyučování, počet hodin, kdy byl aktivní především učitel a ne žáci je pro druhý stupeň jen 26 procent a pro první dokonce ještě méně - 12,7 procenta. (viz, str. 64-65) Převažující aktivita učitele je jistě nežádoucím jevem - ve škole by přece měli pracovat především žáci – a jistě bychom tato čísla rádi viděli menší. Nicméně nepoměr velkého množství výuky realizované frontálně a relativně malého počtu hodin, kdy je aktivnější učitel než žák, je přinejmenším zarážející. V Anglii koluje vtip, že škola je místo, kam se žáci chodí dívat, jak učitelé pracují.

V českých základních školách je tento vtip skutečností pouze asi v 18 či méně procentech případů. 

Jak je tedy možné, že podle údajů ČŠI jsou žáci z více než 80 procent vystaveni frontální výuce a přesto jsou ve více než 80 procentech hodin aktivnější než učitel?...

Jestliže použití frontální výuky neznamená nutně pasivitu žáků, jestliže tedy učitel reálně není Kartouzův „kazatel“, čím tedy vlastně je? Co ve skutečnosti ve výuce, která je prolezlá frontální výukou dělá?

Představa učitele jako „kazatele“ se ani zdaleka nepodobá realitě českých (ani žádných jiných) škol. Učitel totiž není kazatel, ale „tazatel“: učitel je především profesionál v kladení otázek...

Navíc míra, v jaké učitel mluví (nebo „káže“) v žádném případě nutně neznamená újmu na žákovi. Jeden z nejzajímavějších a nejpřesvědčivějších výzkumů v této oblasti provedli James Hiebert a kolektiv, kteří v rámci šetření TIMSS 1999 pořídili 638 videozáznamů z výuky matematiky v osmých ročnících v osmi zemích, mezi nimi i v České republice, které pak podrobili detailní analýze z mnoha pohledů. Jedním z nich bylo zkoumání, jaké množství slov učitele připadá na jedno slovo žáka. Průměrná míra ve všech těchto zemích je 8:1 – to je také údaj pro Českou republiku nebo USA. Analýza ukázala, že v zemích, které dlouhodobě obsazují první místa v matematických testech, a to jak v rámci šetření TIMSS nebo PISA, je tento poměr téměř dvojnásobný – v Japonsku je to 13 slov učitele na 1 žáka, v Hongkongu, dlouhodobém matematickém šampionu ve všech matematických měřeních, je to dokonce 16:1. Ukazuje se tedy, že míra, v jaké učitelé „kážou“ dětem, může mít právě opačný vliv na jejich znalosti. Alespoň v oblasti matematiky může znamenat, že čím více učitel mluví, tím lepší je výkon žáka. (Hiebert, James a kol., Teaching mathematics in seven countries, Education Statistics Quarterly, Volume 5, Issue 1; Wiliam, Dylan, Embedded Formative Assessment, Solution Tree 2018, str. 90)

Vidíme, že „frontální výuka“ je zástupný problém. Je to jakési politikum: hůl, která je snadno po ruce k bití učitelů. S reálnými problémy v českém školství nemá nic společného.

Stav českého školství ale problematický je. Stejně tak i kvalita výuky v českých školách. V čem tedy problém kvality výuky spočívá?

Není-li učitel kazatel, ale tazatel, nekáže-li, ale klade otázky, potom nezbytně bude spočívat v kvalitě otázek,– ne v tom kolik, ale jaké otázky klade...


Celý text naleznete zde

Málokdo je ochoten ve škole riskovat politický střet či kontroverzi, říkají Učitelé za klima

Česká škola - Ne, 16/02/2020 - 05:00
„Ve školním prostředí se učitelé s kontroverzemi týkajícími se klimatické krize mohou setkat, protože škola samozřejmě odráží společenskou atmosféru. Víme, že existuje skupina aktivních pedagogů, kteří současná témata inovativně do výuky zapojují. Bohužel se zřejmě zatím jedná o kapku v moři, protože málokterý učitel je ochoten riskovat politický střet či kontroverzi nebo si i přidělávat práci navíc výukou tématu, které je tak komplexní a přesahující do mnoha vědních oborů a vyučovacích předmětů,“ komentuje stav výuky o klimatické změně další člen platformy Učitelé za klima Mirolav Pešek z Gymnázia Jana Keplera v Praze... Reportáž přinášejí Lidové noviny.




O tom, jak se ve školách vyučuje konkrétně problematika klimatické změny, se z šetření ČŠI nedozvíme nic. Zaměřuje se na ni až aktuální šetření ČŠI, které probíhá od loňského podzimu do poloviny června 2020 na základních školách a víceletých gymnáziích. „Na základě analýzy tohoto šetření bude mít ČŠI v říjnu tohoto roku podrobné informace o začleňování problematiky klimatické změny do výuky – konkrétně to, zda a ve kterých ročnících je toto téma ve školách vyučováno, jakými metodami a formami,“ uvedl Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora... 

Nedostatek dostupných materiálů, které by téma klimatické změny pomáhaly učitelům vnášet do výuky jednotlivých předmětů, vnímají i pedagogové sdružení v rámci platformy Učitelé za klima, a rozhodli se proto kromě webového rozcestníku vytvořit veřejně dostupnou databázi klimatologů a dalších odborníků, kteří jsou ochotni zavítat na různé typy škol a přednášet o tématech spjatých s klimatickou změnou...

„Při vědomí nesmírné složitosti této problematiky navrhujeme postupovat ve škole způsobem, kdy je učitel moderátorem, průvodcem a tvůrcem didaktických situací, během kterých se otevírá prostor pro širokou debatu,“ upřesňuje Jiří Karen pozice, ze kterých ve svých úvahách o výuce o klimatické změně Učitelé za klima vycházejí. „Tato otevřená a bezpečná diskuse je však podmíněna relevantní argumentací s odkazy na věrohodné zdroje. Učitel by měl být tudíž garantem určitých etických a vědeckých mantinelů. Myslíme si, že takovým etickým východiskem by mělo být právě zdůraznění možnosti demokratické participace. Protože stále není nic ztraceno. Záleží jenom na nás a naší ochotě jednat.“


Celý text naleznete zde

Víceletá gymnázia: Německé studie dospívají k jiným závěrům než české

Česká škola - Ne, 16/02/2020 - 04:00
"Zjistili jsme, že průměrný přírůstek vědění žáků či posun ve znalostech mezi 6. a 9. ročníkem na základní škole a žáků mezi primou a kvartou víceletého gymnázia je podobný. Stejně chytré děti se stejným rodinným zázemím se ve znalostech posunou stejně na gymnáziu i na základní škole, přidaná hodnota víceletých gymnázií se ukázala jako zanedbatelná," říká hlavní autor studie David Greger z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Tématem se zabývají Hospodářské noviny.



David Greger (repro ČT)K jinému závěru došly studie prováděné v Německu, při kterých vědci hledali podobné děti v různých typech škol a sledovali, jak se posunou. Ty naopak prokázaly pozitivní efekt víceletých gymnázií.

„Pravdou zůstává, že Němci mají studie o tom, že gymnázia více rozvíjejí inteligenci. My jsme na rozdíl od nich inteligenci přímo neměřili. Měli jsme jen test kompetence k učení, který měří něco vzdáleně podobného, a tam jsme rozdíly nenašli."

Ekonom zabývající se vzděláváním Daniel Münich z institutu CERGE-EI upozorňuje, že počítání přidané hodnoty vzdělávání, navíc na základě použitého typu testů, je metodologicky náročné.


Celý text naleznete zde

Bořivoj Brdička: Budoucnost škol podle WEF

Česká škola - Ne, 16/02/2020 - 02:00
World Economic Forum (Světové ekonomické fórum)... zveřejňuje zásadní fundované vědecky podložené zprávy týkající se významných jevů ovlivňujících budoucnost lidstva, často zaměřené i na školství. Ta poslední nese název – Schools of the Future: Defining New Models of Education for the Fourth Industrial Revolution (Školy budoucnosti: Definování nových modelů vzdělávání pro čtvrtou průmyslovou revoluci). Zpráva popisuje dvě nezřetelně oddělené oblasti – výukové cíle a aktivity. 



Bořivoj Brdička (youtube.com)Výukové cíle 

1. Globální (digitální) občanstvíBudování povědomí o problémech světa a jeho udržitelném rozvoji s cílem hrát aktivní roli v globální komunitě.

2. Inovativní a tvořivé myšlení Schopnost kriticky myslet, řešit komplexní problémy a týmově spolupracovat. Digitální gramotnost je významnou složkou této kompetence. Vyžaduje změnu tradičních forem výuky založených na předávání znalostí k formám interaktivním.

3. Digitální gramotnost Schopnost navrhovat počítačové systémy a programovat má v éře 4. průmyslové revoluce vysokou prioritu. Nedílnou složkou této kompetence však je též zodpovědné využívání technologií ku prospěchu svému (wellbeing) a všech lidí.

4. Sociální vztahyOrientace výuky na rozvoj socio-emocionální inteligence včetně empatie, schopnosti vyjednávat, spolupráce, vedení a sociálního cítění.

Výukové aktivity 

5. Personalizované a samostatné učení Posun od systému snažícího se dosáhnout standardizovaných cílů k pružným individualizovaným formám, kde každý žák postupuje vlastním tempem a může dosáhnout svého osobního maxima.

6. Dostupné a inkluzivní vzděláváníPosun od systému, kde je vzdělávání určeno jen těm, kteří navštěvují školní budovu, na takový, kde je učení dostupné každému, a proto je zároveň inkluzivní.

7. Problémově a kolaborativně orientovaná výukaPosun od procesně orientované výuky (opakování známých postupů) k činnostem vyžadujícím nové dosud neznámé řešení, které lépe odpovídají podmínkám budoucí práce. Součástí je potřeba spolupracovat.

8. Celoživotní vlastní vůlí iniciované učení Posun od systému, v němž dosažená kvalifikace ztrácí s časem relevanci, k takovému, kde jsou dosažené schopnosti stále aktualizovány a podle osobních potřeb nové získávány.



Celý text naleznete zde

EDUin: Řešením není za současné situace plošné zvyšování náročnosti jednotné části maturitní zkoušky

Česká škola - So, 15/02/2020 - 04:00
Řada poslanců by u jednotné části maturit ráda zvýšila laťku a udělala z ní síto prověřující zájemce o vysoké školy. Panelisté včerejšího Kulatého stolu SKAV a EDUin s nimi ale nesouhlasí. Státní maturita má podle nich ověřovat dosažení středoškolského minima. Když odpovídali na otázku, komu a čemu vlastně státní maturita slouží, konceptu zkoušky, která garantuje vysokým školám kvalitu uchazeče, přikládali relativně malou důležitost. „To je zbytečné, to bych vypustil. Ať si vysoké školy vyberou, koho chtějí,“ dodal Zdeněk Bergman.



Jeho kolega ze Střední odborné školy energetické a stavební, OA a střední zdravotnické školy v Chomutově navíc připomněl, že maturitní vysvědčení dnes není zdaleka jen vstupenkou na vysokou školu, ale také nutnou podmínkou pro vstup do celé řady profesí. „Hasičem se bez maturity nestanete, když se podíváte na veřejný sektor, systém je nastavený tak, že maturitu potřebujete,“ řekl ředitel chomutovské SOŠ Jan Mareš.

Zanechali by také marného hledání takové podoby maturitních testů, které by byly dostatečně náročné pro gymnazisty, a přitom by nedecimovaly žáky řady odborných středoškolských oborů.

„Podle školského zákona by maturita měla ověřit, zda žák splnil cíle vzdělávání podle rámcového vzdělávacího programu. Zda to dělá, to je opravdu třaskavé téma,“ myslí si například Helena Úlovcová, vedoucí oddělení vzdělávání Hospodářské komory ČR.

Trápí ji určitá devalvace odborného vzdělávání, která jde ruku v ruce s vysokou neúspěšností absolventů středních odborných škol ve všeobecných předmětech. „Tváříme se, jako by příprava pro profesi nebyla přípravou pro život. Přitom nejsme jako společnost připraveni na zvyšující se podíl neúspěšných maturantů, kteří v tomto legislativním rámci nemají víc než základní vzdělání. Že se nezohledňuje úspěch v profilové části maturity, není pro zaměstnavatele komfortní,“ řekla Helena Úlovcová.

Jak by podle panelistů měla maturita vypadat? Řešením podle nich není za současné situace plošné zvyšování náročnosti jednotné části zkoušky. Stát by se měl zaměřit na ověření minima, zbytek by měl nechat na škole. „Kdyby státní část maturity byla jen ověřením nepodkročitelného minima, které by se hodnotilo uspěl/neuspěl, nechť je školní část základ maturity, kde si laťku nastaví škola a nechá žáka, aby se předvedl,“ myslí si Zdeněk Bergman, ředitel Gymnázia Teplice.

Diskuse o tom, co je součástí tohoto nepodkročitelného minima, s nímž mají ze škol odcházet všichni absolventi maturitních oborů, a také jak dosáhnout toho, aby s ním skutečně ze škol odcházeli, by šla k podstatě problému s vysokou neúspěšností u maturit. Zavádět bez ní maturitu ze tří předmětů je podle EDUin hazard s budoucností mladých lidí.

Přehled panelistů Kulatého stolu ze dne 13. 2. : 

Petr Bannert, ředitel odboru středního a vyššího odborného vzdělávání a institucionální výchovy, MŠMT
Zdeněk Bergman, ředitel, Gymnázium Teplice
Michaela Kleňhová, ředitelka, CERMAT
Jan Mareš, ředitel, SOŠ energetická a stavební, OA a Střední zdravotnická škola, Chomutov
Šárka Šandová, ředitelka, Hořické gymnázium, Hořice
Helena Úlovcová, vedoucí oddělení vzdělávání, Hospodářská komora ČR


Zdroj: Tisková zpráva EDUin

Expert: V sexu jsme liberální, děti v sextingu na špici Evropy, může je to i poškodit

Česká škola - So, 15/02/2020 - 03:00
Česko je liberálně sexuální země, sexting je běžnou součástí dospívání, není to jen o negativním pohledu. Čím mladší dítě, tím vyšší riziko újmy hrozí, třeba to, že se nebude cítit dobře. Děti se na internetu hlavně baví, nepracují na věcech do školy. Dívky jsou často vystaveny proanorektickému obsahu, kluci víc hrají hry, říká David Šmahel, koordinátor projektu EU Kids Online Report 2020. Rozhovor přináší DVTV.






Rozhovor ke stažení naleznete zde

Jak využít poznatky o čtenářských prožitcích

Česká škola - So, 15/02/2020 - 02:00
„Zajímá nás především čtení v jeho přirozeném prostředí. Půjde nám o reálný terén, o to, co se děje ve škole. Jak se ke čtení přistupuje doma i ve škole,“ říká Anežka Kuzmičová, členka týmu mladých vědců Univerzity Karlovy. Reportáž přináší server Věda výzkum.



Anežka Kuzmičová (ff.cuni.cz)Vedle toho budou vědkyně analyzovat také čítanky. „Cílíme na mladší školní věk, v našem případě je to třetí až pátá třída základní školy, což je období, kdy je strašně důležité rozvinout čtení na morálně-volní bázi. Chtěly bychom, aby naše poznatky byly aplikovatelné. Pro mě je ohromně důležité vybudovat nějaký trvalejší vztah s učitelským sektorem, přičemž si uvědomuji, jak těžké povolání to je v praxi a že málokdo čeká na teoretické rady,“ usmívá se.

„Smyslem našeho projektu je podívat se, jakým způsobem děti jsou – nebo by mohly být – vedeny k tomu, aby si začaly všímat toho, že čtení je celostní záležitost; že to není jen něco abstraktního, co se děje v jejich hlavě, ale i něco, co prožívají tělesně a co je může formovat,“ říká Kuzmičová s dodatkem, že četba je také sociální činnost, kdy slovy Ondřeje Hausenblase „lidé obcují s textem“. Děti si to ale mají užít, aby měly chuť se o textech bavit do hloubky.

Vědce zajímá, jak se taková vůle ke čtení dá rozvíjet, jak ji ponoukat a šikovně stimulovat… Česká společnost prý preferuje výchovu ke čtení pro dohledání informace, později zase pro učení se o literatuře, přičemž tu možná trochu opomíjíme stránku prožitků, výjevů, vizualizace a radosti z četby. „Je škoda, když učitelé dětem vůbec neříkají, co a jak oni sami čtou,“ míní. Proto chce na Filozofické fakultě UK učit nový kurz Čtení: Teorie, praxe, reflexe. V průběhu semestru si vysokoškoláci vezmou jednu knihu, již si dlouho chtěli přečíst, ale nemohli se k tomu dostat, a během dvanácti týdnů ji sebereflektujícím stylem přečtou a důkladně rozeberou nejen ji, ale hlavně své čtenářské procesy.


Celý text naleznete zde

Jaroslav Mašek: Třídní učitel 2.0 – díl 7.: třídní web

Česká škola - So, 15/02/2020 - 01:00
Obsahem třídního webu může být cokoliv, na čem se třída shodne, že o sobě chce navenek sdělovat. Důležité pak je najít hranici mezi soukromým a veřejným, abychom především ochránili sami sebe. Konkrétní obsah samozřejmě vytvářejí a následně publikují samotní žáci. Jeho forma by pak měla souznít s vyjadřovacím způsobem, který žákům nejvíce vyhovuje. Jinak řečeno, měla by tu najít prostor fotografka, tvůrce audia, videa, i bloger. Svou kategorii by si zde zasloužily i práce, které jsme vytvořili, ať už pro sebe, třídu nebo školu. Zkrátka vše, čím se chceme pochlubit a co má nějaký přínos či přesah.



Důležité je také stanovit si cílové skupiny, pro které budete obsah tvořit. Napadají mě rodiče a přátelé žáků, učitelé a vedení školy, další učitelé a zájemci o vzdělávání. Sdílený obsah by měl všechny zmíněné skupiny také trochu inspirovat a bavit.

Jak by měl třídní web vypadat 

I v případě veřejných stránek půjde o nějakou formu redakčního systému, tedy o přístup, kdy všichni ti, co publikují, mají svůj vlastní přístup s potřebnými právy. A stejně jako u intranetu se v publikování obsahu můžeme ve třídě střídat. Neměla by ani zde chybět redakční rada s hlavním šéfredaktorem či šéfredaktorkou.

Třídní web coby třídní projekt v rámci předmětu IKT 

Pochopitelně nejdůležitější otázkou je, kdo se ujme tvorby webu a jeho obsahu. Vedle redakční rady by měl vzniknout tým stojící za přípravou stránek – od jejich instalace, nastavení vzhledu a funkčnosti včetně správy účtů a moderování obsahu. Ano, pochopili jste to správně. Celé je to v režii žáků.

Nenapadá mě lepší třídní projekt v rámci předmětu IKT než právě web třídy. Na něm bychom se seznámili se všemi současnými principy a tématy: html, css, databázemi, správou souborů, bezpečností a ochranou dat, tvorbou a úpravou grafiky, videa a audia, a kooperativní prací s využitím kancelářský nástrojů a nástrojů pro vedení a organizaci projektu. Ideálně s propojením do dalších předmětů. Učitel IKT může společně s třídním učitelem celý projekt vést, nadále ovšem stojí v pozadí.

Smysl a budoucnost 

Sluší se nyní přiznat, že naše třída zatím třídním web nemá. Pokud se bude mým žákům výše popsaná projektová myšlenka líbit, určitě ji zrealizujeme.

Bude to další příležitost pro naši společnou aktivitu, která vedle svého primárního cíle, zaměřeného na třídní prezentaci, má ještě další, vedlejší cíl, který je pro mě mnohem důležitější. Jde totiž o aktivitu, která má nejen svůj přesah, ale pomáhá budovat zdravé klima ve třídě.


Celý text naleznete zde

Odborníci ministerstvu radí, aby po roce 2030 byla zrušena víceletá gymnázia

Česká škola - Pá, 14/02/2020 - 06:00
V současné době odchází na víceletá gymnázia v Česku v průměru deset procent dětí, rozdíly mezi kraji jsou však veliké. Zatímco třeba v Ústeckém kraji je to šest procent dětí, v Praze loni zamířilo na víceletá gymnázia 21 procent dětí. To považují politici i řada odborníků za příliš vysoké číslo. Vadí jim, že ze školních kolektivů mizí třídní tahouni a že se děti příliš brzy selektují. Když se víceletá gymnázia po roce 1990 znovu otevírala jako alternativa pro mimořádně nadané děti, politici počítali s tím, že na ně bude odcházet zhruba pět procent těch nejnadanějších. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.



Hlavní důvod, proč rodiče o víceletá gymnázia tolik stojí, je nedůvěra k úrovni výuky od šesté třídy výš. „Panuje tady velká nedůvěra rodičů ve veřejné školy a to se musí změnit,“ míní Jana Straková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Že zlepší druhé stupně základních škol, už slibovalo několik ministrů školství. „Standardní základní školy nedávají dostatečný prostor pro rozvoj talentů a neumožňují jim naplňovat jejich potenciál. Posiluje tak tendence k odchodu na výběrové školy a víceletá gymnázia,“ popisuje současný stav dokument Hlavní směry vzdělávací politiky v ČR do roku 2030+.

Experti proto navrhují zařadit do strategie postupné omezování víceletých gymnázií. „V následujících deseti letech by se mělo množství dětí odcházejících na tato gymnázia snížit na 10 až 15 procent a po roce 2030 by se měla zrušit úplně,“ radí.


Celý text naleznete v Hospodářských novinách

O osudu dětí se rozhoduje už v šesti letech, ne až na gymnáziu, říká socioložka, která zkoumala segregované školy v Brně

Česká škola - Pá, 14/02/2020 - 05:00
Pokud je v nějaké lokalitě třicet procent Romů, a ve škole se sejde sto procent romských dětí, je jednoznačné, že jde o segregaci, říká socioložka Laura Fónadová z Masarykovy univerzity v Brně. Je spoluautorkou studie, v níž ukázala, že v Brně existují segregované školy, jejich počet narůstá a že přímo souvisí se sociálně vyloučenými lokalitami. Rozhovor přináší Deník N.



Laura Fónadová (muni.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

V čem je to vlastně špatné? 

Špatné je to tehdy, pokud se k tomu navíc váže ještě nějaké prostředí, v němž se mohou reprodukovat určité typy výhod či nevýhod. Pokud se někde systematicky vyděluje nějaká skupina, zpravidla se to děje proto, že za tím jsou ještě jiné důvody, případně může být etnicita provázána s jinými sociálními charakteristikami.

V Brně jsou podle vašeho výzkumu segregované tři základní školy, v městských částech Brno-střed a sever. Myslela jsem, že je to problém jen v pohraničí. Jak je možné, že jsou v takhle bohatém městě vyloučené školy? 

Jde o dlouhodobý proces. Ve většině velkých měst kvůli nastavení školského systému dochází k marketizaci vzdělání. To znamená, že existuje něco jako vzdělávací trh s nálepkami horší a lepší školy. Ty mezi sebou soutěží, která přiláká víc žáků, a jde jim hlavně o bezproblémové žáky. Pokud systém něco takového umožňuje, nemůžeme se divit, že rodiče to maximálně využívají. Z jejich pohledu je to racionální a logické. Každý chce pro svoje dítě to nejlepší. Takže tu máme kombinaci systémového nastavení a rodičovských strategií, které vytváří tržní prostředí mezi školami. 

Důsledkem marketizace, tedy možnosti výběru školy, je třeba i to, že můžou pár ulic od sebe být třeba jazyková základní škola a segregovaná, kde se toho žáci nenaučí tolik čistě proto, že učitelé musí řešit spíš výchovné problémy? 

Teprve teď se začíná nahlas pojmenovávat, že vyčleňování dětí nezačíná až na osmiletých nebo šestiletých gymnáziích, ale už v prvních třídách základních škol. Samotný výběr školy totiž ovlivňuje budoucí školní dráhu žáka. Takže o osudu dětí se vlastně rozhodne v jejich šesti letech. V moderní demokratické zemi bych předpokládala společensky zodpovědný vzdělávací systém, protože to, co teď máme, není prospěšné.


Celý rozhovor naleznete zde

Romy z Cejlu nechtěli do běžné třídy. Jsou z nich řemeslníci, zdravotníci i sportovci

Česká škola - Pá, 14/02/2020 - 04:00
Děti z brněnského "Bronxu" nesvedla do společné třídy v roce 2009 jen náhoda. Mohli za to rodiče dětí z majoritní společnosti, kteří nechtěli, aby jejich ratolesti chodily do třídy s Romy. Začal se tak odvíjet příběh "nechtěných" žáků z 1. B Základní školy Merhautova, jejž v dokumentárním seriálu zachytila režisérka Kamila Zlatušková. Sledovala je 10 let a v České televizi teď skončila třetí řada. Reportáž přináší deník Aktuálně.



Kamila Zlatušková (twitter.com)"Ve chvíli, kdy jsme projekt startovali, někteří lidé na internetu reagovali příšerně, že to jsou budoucí prostitutky, zloději a dealeři drog a že ty kamery, co jsme jim dali na natáčení, nám stejně ukradnou," vzpomíná Kamila Zlatušková. Filmaři tak začali sledovat tyhle nechtěné žáky, předem pasované do role outsiderů. Nasbírali unikátní, deset let dlouhý časosběr, který nemá ve světě obdoby.

"Chtěli jsme ukázat, že situace je složitá, realita má více vrstev a že většina z nás je ve vleku předsudků, i když jde o malé děti," říká režisérka.

Podle autorky je na natočeném materiálu jasně vidět, že segregované třídy nejsou pro děti v žádném případě správná varianta. "Chybí tam přirozené vzory, příklady, které táhnou, pozitivní motivace, úspěšnější děti navíc odcházely na jiné školy," líčí filmařka Kamila Zlatušková. A podle jejích slov právě ti, kdo se v nějaké fázi oddělili od sledované třídy a začali se vzdělávat s majoritou, jsou dnes ti úspěšnější. "Segregované školy jsou cesta do pekel. A je to i naše chyba, že se děti pak nejsou schopné vzdělávat na dalších stupních. Tady jednoznačně přicházíme o potenciálně úspěšné, o potenciální talenty," říká. 


Celý text naleznete zde

EDUin: „Donastavení“ systému je rezignací na smysl vyučování matematice

Česká škola - Pá, 14/02/2020 - 03:00
Řešení problémů s výukou matematiky nemůže spočívat v rezignaci na požadavek jejího osvojení si mladou generací, zdůvodňuje místopředseda školského výboru Karel Rais (ANO) své připomínky k návrhu novely školského zákona na zrušení povinné maturity ze tří předmětů, kterou schválila vláda. Jeho návrh však právě takovou rezignací je.




Pozměňovací návrhy poslanců k návrhu ministra Plagy má školský výbor Poslanecké sněmovny projednávat příští týden. Karel Rais navrhuje místo zrušení státní maturity ze tří předmětů její odklad o dva roky. Vedle toho chce například k písemnému testu z matematiky ve společné části maturity přidat ústní zkoušku.

„Přistoupí-li poslanci na tyto změny ve školském zákoně, za dva roky budeme opět řešit stejný problém jako dnes, totiž že především žáci středních odborných škol, kteří se vedle všeobecných předmětů vzdělávají i ve své specializaci, nebudou dobře připraveni zvládnout test, který je z hlediska podoby úloh i hloubky ověřovaných znalostí poměrně náhodně vyprodukovaný Cermatem,“ říká analytik EDUin Karel Gargulák.

Jak dobře si mladá generace osvojí matematické dovednosti, to závisí především na efektivitě samotné výuky. Výstupní kontrola v podobě maturitní zkoušky již jen ověří, zda a do jaké míry se to povedlo, ať již bude, či nebude obsahovat ústní část. Karel Rais se však ve svých připomínkách podstatou problému s matematikou nezabývá, řešení očekává právě jen od „donastavení“ této výstupní kontroly.

„Jak jasně prokazují výzkumy a dostupná data, na různé žáky fungují při osvojování učiva matematiky odlišné pedagogické strategie. Tam, kde učitelé pracují s kombinací různých pedagogických cest pro osvojení matematiky, tam všichni žáci dosahují daleko lepších výsledků než v případě “klasické” často formalistické výuky v podobě dominance jednosměrného “výkladu” oborových poznatků,“ upozorňuje Karel Gargulák.

Šetření České školní inspekce však ukazují, že zejména na středních školách ve výuce matematiky klasická “formalistická” výuka převládá, velká část učitelů navíc považuje za nejdůležitější cíl výuky nikoli osvojení matematických dovedností, ale přípravu k maturitnímu testu. Pochybnosti o tom, zda má současná podoba maturitního testování vůbec nějaký pozitivní dopad na kvalitu a efektivitu výuky, se mezi odborníky objevují již od startu státní maturity v roce 2011.


Zdroj: Tisková zpráva EDUin

Povinnou maturitní matematiku nerušit, ale opět odložit, navrhují poslanci

Česká škola - Pá, 14/02/2020 - 02:00
Kvůli rozhádané Sněmovně jsou stále v nejistotě studenti, které už příští rok čeká povinná maturitní matematika. Poslanci nejsou s to rozhodnout, zda bude zrušena. Nyní se rýsuje kompromis. Termín startu povinné maturity ze tří předmětů včetně obávané matematiky se opět posune, a to z příštího roku až na rok 2023. Informuje deník Právo.



Kateřina Valachová (repro: seznam.cz)Navrhují to koaliční poslanci ČSSD a ANO s podporou KSČM a SPD jako pozměňovací návrh k novele ministra školství Roberta Plagy (ANO), která má povinnou maturitní matematiku zrušit. „Mám pocit, že odklad o dva roky je kompromis. Dohodli jsme se, že to budeme podporovat. Budeme mít podporu komunistů i SPD,“ řekla Právu školská expertka soc. dem. Kateřina Valachová. Podle jejích slov se jedná o společný návrh její, Karla Raise a Iva Vondráka (oba ANO). „Takže máme většinu,“ dodala exministryně školství, která k povinné češtině i povinnou maturitu z matematiky a ještě cizího jazyka prosadila.

„Vzhledem k tomu, že je pan ministr předkladatel vládního návrhu, stojí si za ním. Vyjádření k pozměňovacím návrhům budeme mít k dispozici později. Budeme je analyzovat před jednáním školského výboru 19. února,“ napsala Právu mluvčí resortu Aneta Lednová.


Celý text naleznete zde

Výsledky dotačního programu Podpora nadaných žáků základních a středních škol v roce 2020

MŠMT - Čt, 13/02/2020 - 17:44
MŠMT schválilo rozdělení státních dotací dle Výzvy na podporu nadaných žáků základních a středních škol v roce 2020. MŠMT upozorňuje, že materiál má povahu čistě informativního charakteru a nárok na dotaci vzniká příjemci až vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace. Tento krok je podmíněn splněním řady podmínek, mj. řádným vyúčtováním dotace předchozího roku. Všechny organizace, kterým byla schválena státní dotace pro rok 2020 s rozpočtem sníženým oproti požadavku, musí projít procesem „úpravy žádosti“. K tomuto kroku budou vyzváni v následujících dnech.

Volné místo - ministerský rada v odboru vysokých škol

MŠMT - Čt, 13/02/2020 - 13:52
Č.j.: MSMT-6655/2020-3

Ministerský rada v odboru vysokých škol

MŠMT - Čt, 13/02/2020 - 13:52
Č.j.: MSMT-6655/2020-3

Představujeme: Laureát ceny pro VŠ učitele Zdeněk Bochníček

MŠMT - Čt, 13/02/2020 - 09:36
V loňském roce byly poprvé udělovány Ceny ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole. Cena je určena pro vysokoškolské učitele. Cílem je upozornit na význam a důležitost kvalitní vzdělávací činnosti na vysokých školách, ocenit vynikající práci vysokoškolských učitelů, vyzdvihnout příklady dobré praxe a významné inovace v oblasti vzdělávací činnosti a rovněž podnítit diskuzi o kvalitní výuce na vysokých školách. Pět laureátů budeme postupně představovat v krátkých rozhovorech.

Stránky