Aktuálně ze školství

Radní ČTK Žantovský kritizuje „diletantskou“ mediální výchovu Člověka v tísni. Tu ale připravují učitelé s odborníky

Česká škola - St, 19/02/2020 - 04:00
Radní ČTK Petr Žantovský ostře zkritizoval způsob, jakým organizace Člověk v tísni prostřednictvím programu Jeden svět na školách vede své aktivity v mediální výchově. Neziskovce vyčetl, že jí v týmu chybí vystudovaní učitelé a naznačil, že na školách provádí politickou agitaci. „Na všech materiálech, které školám nabízíme, se podílejí pedagogové,“ vyvrací ale Žantovského tvrzení šéf programu Karel Strachota.



„Já si myslím, že by se především měly odstřihnout všechny tyhle diletantské aktivity od škol,“ řekl radní ČTK Petr Žantovský, a mediální expert, na debatě o mediálním vzdělávání, kterou v budově Českého rozhlasu pořádala ve středu Rada ČRo.

„Ti lidi tam chodí, od mateřských škol až po gymnázia a provozují v podstatě vždycky nějakým způsobem politicky orientované agitace,“ tvrdí Žantovský. Může podle něj jít o porušení školského zákona.

Vadí mu také, že mediální výchovu v rámci programu Jeden svět na školách údajně nevyučují a nepřipravují učitelé. V programu prý není „ani jeden vystudovaný pedagog“, řekl doslova Žantovský.
To ale popírá šéf Jednoho světa na školách Karel Strachota. Učitelé se naopak podle něj podílejí na veškerých didaktických materiálech, které jeho tým školám nabízí.

„Máme sestaveno několik expertních skupin k jednotlivým tematickým okruhům. Jejich členy jsou zkušení pedagogové a odborníci na daná témata. Probíhá několikastupňové posuzování a testování materiálů přímo ve třídách a jeho výsledky jsou zohledněny při finalizaci jednotlivých lekcí,“ vypočítává Strachota.

„Fabrika na dobro“ 

Žantovský se v debatě opřel i do youtubera Karla Kováře, alias Kovyho, který se v rámci Jednoho světa na školách stal tváří několika edukačních videí o médiích:

„Představa, že tam přijede nějaký diletant, člověk, který se rozhodne, že bude točit videa a proslaví se skrz ně, a je díky své slávě najat touhle „fabrikou na dobro“, jede do těch škol a říká dětem nějaké věci, jak já můžu vědět, že jsou ty věci relevantní?“

Scénář ke Kovyho mediálnímu ringu připravil zmiňovaný Karel Strachota, zakladatel a ředitel programu Jeden svět na školách. Vzdělávání se věnuje dvacet let a je autorem nebo spoluautorem řady didaktických publikací, projektů a audiovizuálních materiálů.

„U aktivit určených do vyučovacích hodin je rubrika Zkušenosti z praxe, ve které jsou postřehy, komentáře a doporučení vyučujícího, který aktivitu ve své třídě s žáky dělal,“ odmítá Žantovského kritiku Strachota.

„Řekl jsem, že by mediální výchova, podobně jako základy psychologie, ekonomie atd. měla být obsažena ve standardních osnovách předmětů typu Základy společenských věd a měli by to vyučovat příslušní učitelé, a ne aktivisté z neziskovek. To je princip a za tím si stojím,“ odepsal později na dotaz HlídacíPes.org Žantovský.

Výuku na školách s použitím didaktických materiálů Clověka v tísni však provozují právě příslušní učitelé.

V loňském roce mediálně-vzdělávací lekce Jednoho světa na školách využilo 1500 základních a středních škol. Do programu patří i Týdny mediálního vzdělávání; v jejich rámci profesionální novináři vyjíždějí do škol v regionech a debatují se studenty.

Kovy jako Hitler 

Debata o mediálním vzdělávání byla druhou veřejnou diskusí, kterou v posledních měsících uspořádala Rada Českého rozhlasu. Dalšími diskutujícími byli kromě Petra Žantovského publicista Ondřej Neff, ombudsman Českého rozhlasu Milan Pokorný a člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov.

Bizarním momentem byl komentář moderátora akce Tomáše Procházky poté, co Ondřej Neff mluvil o již zmíněném youtuberu Kovym:

„Jakmile pan Kovy ty mladé lidi zaujme, no tak, probůh, nechme ho působit, nebo jaképak nechme ho působit, on působí a nikoho se nebude ptát, že jo, což je dobře, takhle to má být…“

„No takhle působil i Hitler… to je trošku problematické,“ přerušil Neffa Procházka.

„To je taková demagogie, že mě to trošku vzalo dech,“ reagoval zaskočený Neff.

Debata po dvou hodinách skončila bez konkrétního výstupu. Výjimkou byl ombudsman Českého rozhlasu Pokorný, který během diskuse apeloval na to, aby se diskutující snažili dobrat alespoň „k jednomu konkrétnímu závěru“ a k tomu, „jak to udělat, aby víc lidí chápalo rozdíl mezi zprávou a názorem“.

Člověk v tísni jako jedna z organizací, které se mediální výchovou dlouhodobě zabývají, pozvánku na akci nedostal.


Vojtěch Bergman: Radní ČTK Žantovský kritizuje „diletantskou“ mediální výchovu Člověka v tísni. Tu ale připravují učitelé s odborníky, text původně vyšel na serveru HlídacíPes.org

Šeďová: Sami učitelé brzdí moderní metody výuky. Učí tak, jak se ve škole učili oni

Česká škola - St, 19/02/2020 - 03:00
Učitel učí tak, jak učili jeho, to brzdí moderní metody. Děti musí během hodin víc mluvit, být extrovert je pro žáky výhoda, introvertům je třeba naopak pomáhat. Ti ze tříd, kde se hovoří, mají lepší výsledky. Způsob, jakým učitel klade otázky, má dopad na to, kolik se toho žáci naučí, říká v rozhovoru pro DVTV Klára Šeďová z Masarykovy univerzity, která vedla výzkum o komunikaci žáků během hodiny.






Rozhovor ke stažení naleznete zde

Petr Zídek: Slepé skvrny Daniela Prokopa

Česká škola - St, 19/02/2020 - 01:00
„Na rozdíl od běžného konzumenta výsledků statistik a průzkumů Prokop ví, jak se sociální výzkumy dělají. Může proto některé výsledky odmítnout jako zavádějící, např. relativní příjmovou chudobu, což je údaj, podle něhož je v Česku nejméně chudých z celé Evropské unie, jen asi devět procent. Světe, div se, ale tento výzkum, kterým rádi operují všichni politici u moci, zvláště ti pravicoví, vychází z příjmů před exekucemi. Podle Prokopa je příjmově chudých v Česku třicet procent, tedy více než ve všech starých zemích EU s výjimkou Řecka a Portugalska,“ píše v Lidových novinách Petr Zídek ke knize Daniela Prokopa.



Zídek také píše: 

Když se nedávno diskutovalo o obědech pro školáky zdarma, argumentovali odpůrci tím, že není obědů zdarma, protože každý musí někdo nakonec zaplatit. Prokop kontruje bonmotem, že ani absence obědů zdarma není zdarma – hladové, tedy nezačleněné děti budou mít horší výsledky, větší zdravotní a sociální problémy, které v budoucnosti přinesou náklady – zřejmě násobně převyšující onen oběd zdarma. A podobně je to se vším, co dnes přehlížíme, od školství po regionální nerovnosti. Dnes neřešené problémy budou časem generovat problémy mnohem větší, dala by se shrnout Prokopova kniha. Místo kulturních válek a stigmatizace odpůrců jako zrádců či hlupáků potřebujeme vymyslet politiku, která bude v zájmu všech. Kdo by ale dnes v éře bujícího populismu a vítězného tažení parciálních zájmů tento skutečný restart mohl prosadit, to Prokop nepíše.


Celý text naleznete v Lidových novinách

Olympijský rok 2020 přinese sportovním reprezentacím dvojnásobnou podporu oproti OH 2016

MŠMT - Út, 18/02/2020 - 15:50
Praha, 18. února 2020 - MŠMT schválilo návrhy na podporu v programu REPRE pro sportovní svazy, ale i podporu na zajištění výpravy na letní olympijské a paralympijské hry v Tokiu, které se uskuteční v letošním roce. Dobrou zprávou je, že se sportovci budou moci připravovat za výrazně vyšší podpory než tomu bylo v olympijském roce 2016. Růst dotací ve sportu v posledních letech totiž umožnil až dvojnásobnou výši podpory.

Institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace v roce 2020

MŠMT - Út, 18/02/2020 - 10:00
Podmínky poskytnutí podpory, seznam oprávněných žadatelů a zvýšení podpory.

Jihočeská Ámoska korunovala svého nástupce

MŠMT - Út, 18/02/2020 - 09:29
Praha, 18. února 2020 - Zlatá a zároveň Jihočeská Ámoska 2019 Pavlína Kopáčiková v pondělí 17. února slavnostně korunovala svého nástupce. Stal se jím Tomáš Míka z Gymnázia P. de Coubertina v Táboře, který zvítězil v Jihočeském regionálním kole ankety o nejoblíbenějšího učitele.

Oldřich Botlík: Manipulovaná státní maturita. O tom, kolik maturantů nesloží test, rozhodují dva tři lidé bez politické odpovědnosti

Česká škola - Út, 18/02/2020 - 06:00
„V testu z češtiny propadá každý desátý maturant, z matematiky každý pátý. Znamená to, že umějí češtinu lépe? Vůbec ne! Žáci jako celek mají v každém předmětu určitou průměrnou úroveň znalostí – těmto úrovním by při zachování rovnováhy měly odpovídat stejné zisky bodů v obou testech. V Cermatu však nastavili náročnost testů tak, že žáci s průměrnými znalostmi dosahují v matematice méně bodů než v češtině. Toť vše,“ píše Oldřich Botlík v Lidových novinách.



Oldřich Botlík (eduin.cz)Botlík mimo jiné píše:

Celkově v testech každý rok neuspěje zhruba každý sedmý maturant – propadne tedy téměř devět tisíc žáků. Tito žáci by nepochybně měli umět víc. Známí/neznámí lidé v Cermatu přesto mohli nastavit náročnost i tak, že propadnou jen dva tisíce. Anebo naopak 20 tisíc, tedy každý třetí. Podle mého názoru je na poslancích, aby ministra školství požádali, ať zveřejní politické zadání týkající se náročnosti státní maturity, které Cermat dostal...

Chybějící pravidla, soustavné utajování informací a zanedbaný dohled umožňují, aby státní maturitu zneužili lidé s vlastními zájmy. Vážení poslanci a poslankyně, už s tím prosím konečně něco udělejte! Ta věc je naléhavější než povinná maturita z matematiky.


Celý text naleznete v Lidových novinách

Chudé regiony se vylidňují, lidé pracují na černo, nového kantora tam nedostanete, shrnuje neřešené skvrny Česka sociolog Prokop

Česká škola - Út, 18/02/2020 - 05:00
Sociolog z PAQ Research Daniel Prokop se pokusil nahlédnout pod pokličku hlavních problémů Česka. Jsou to exekuce, chudoba a beznaděj lidí v některých regionech, nerovný přístup ke vzdělávání, růst populismu nebo mýty o veřejném mínění, které zastiňují realitu. Sociolog neřešené problémy nazval slepými skvrnami. Mluvil o nich v Interview Plus.



Daniel Prokop (twitter.com)Prokop v rozhovoru mimo jiné říká: 

Tam, kde je velký počet lidí v exekuci, jsou i další problémy – třeba ve školství, v nestabilních rodinách, a to pak dopadá na děti. „Je tady nějakých 8,5 % lidí v exekucích (zhruba 800 tisíc). Zajímavý je jejich věk v rozmezí 30–60 let, a až 16 % z nich, v některých částech republiky až 35 %, jsou rodiče žáků základních škol.“

Sociolog Prokop zjistil i další zajímavost, a to že se mladí a vzdělaní lidé z chudých regionů raději stěhují jinam, třeba v Karlovarském kraji je jen 11–12 % populace vysokoškoláků, zatímco jinde je to cca 40 %.

„Třeba právě na Karlovarsku už hlásí i nedostatek učitelů, 12,5 % kantorů nemá ani potřebnou odbornou kvalifikaci… A co mi říkali ředitelé škol, tak nemají nové učitele ani jak získat, protože se v regionu neuživí jejich partner (partnerka). Rozpočet rodiny učitele totiž obvykle táhne druhý vysokoškolák, a ten tam nesežene stejně dobrou práci jako v Plzni, Praze nebo v Liberci. Struktura místní ekonomiky tak dál znemožňuje nějaká takto jednoduchá řešení.“


Celý text a rozhovor ke stažení naleznete zde

Radka Kvačková: Na odměny učitelů 6000 měsíčně

Česká škola - Út, 18/02/2020 - 04:00
„Veřejné školy už vědí, kolik peněz dostanou tento rok od ministerstva školství na takzvané nenárokové složky mzdy, tedy osobní příplatky a odměny. Co si pod tím představit? Názorný příklad uvedla pro Učitelské noviny ekonomická náměstkyně ministra školství Pavla Katzová: ´Jestliže má třeba devítitřídní základní škola ve třídách průměrně 21 žáků (a žádného se speciálními vzdělávacími potřebami), pak na jednoho učitele dostane na nenárokovou část mzdy přibližně 103 770 korun na rok.´,“ píše Radka Kvačková v Lidových novinách.



Kvačková pokračuje: To vypadá jako dost peněz. Je však třeba říct, že v uvedené částce jsou i odvody (zdravotní, sociální) ve výši skoro 36 procent. Na výplatní pásce by se mohlo ve skutečnosti objevit něco přes 6 tisíc měsíčně. Rozdělení mezi jednotlivé kantory je ovšem na řediteli školy.


Celý text naleznete v Lidových novinách

Otevřený dopis Občankářů Radě Českého rozhlasu

Česká škola - Út, 18/02/2020 - 03:00
Rada Českého rozhlasu organizovala veřejnou debatu na téma: „Mediální gramotnost a mediální výchova“. Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd v otevřeném dopise protestuje proti výběru hostů a nekompetetním výrokům, které na této debatě zazněly.



Mgr. Hana Dohnálková 
předsedkyně Rady ČR 

Vážená paní předsedkyně,

vyslechli jsme audiozáznam veřejné debaty na téma „Mediální gramotnost – mediální výchova“ uspořádané Radou Českého rozhlasu 12. února 2020. Mediálním vzděláváním se jako učitelé občanské výchovy a základů společenských věd na základních a středních školách sami zabýváme, a téma se nás tedy bezprostředně týká. Připojujeme se k tiskové zprávě Učitelské platformy, v níž kritizuje útok Petra Žantovského na organizaci Jeden svět na školách, vážné výhrady máme ovšem k celé debatě.

Náš údiv vzbudil především výběr účastníků. Mediální výchova je součástí vzdělávání na základních a středních školách od kurikulární reformy v roce 2005, za tu dobu vznikla celá řada konkrétních vzdělávacích materiálů a vedla se řada debat o tom, jak má být vyučování mediální gramotnosti pojímáno. Čekali jsme tedy, že zazní hlas zástupců MŠMT, akademiků a zástupců nevládních organizací, kteří se mediální výchovou zabývají, nebo dokonce konkrétních učitelů, kteří se MV věnují. Místo toho o tématu debatovali lidé, kteří se sice pohybují v mediálním prostoru, ale o aktuálních poměrech ve vzdělávání na základních a středních školách zjevně nic nevědí. (Až groteskně v této souvislosti vyznívá snadno vyvratitelná lež Petra Žantovského o metodikách Jednoho světa na školách, na nichž se údajně nepodílejí učitelé.)

Obsah debaty nás také udivil. První hodinu si panelisté vyměňovali stesky a truismy na téma „lidé nerozeznávají zpravodajství a názorovou žurnalistiku“, „internet převálcoval tradiční média“ a „mladí se vyznají na internetu lépe než staří“. Na mediální výchovu došlo ve druhé části, kde se naprostá nekompetence diskutujících projevila naplno. Nejdříve kopali do otevřených dveří voláním po nutnosti pěstování kritického myšlení, rozeznávání zpravodajství a komentářů a porozumění rozdílu mezi veřejnoprávními a komerčními médii, tedy po něčem, co samozřejmou součástí mediální výchovy dávno je. Jejich dalším velkým tématem bylo údajné nebezpečí indoktrinace mládeže prostřednictvím některých nevládních organizací.

Učitelé nejsou pod žádným mocenským nebo ideologickým tlakem a není třeba je bránit před údajně indoktrinujícími nevládkami, do výuky si mohou pozvat, koho chtějí, někdo např. JSNS, někdo třeba Petra Žantovského. Ocenili bychom však, kdyby Rada Českého rozhlasu nesoucí ze zákona odpovědnost za dozor nad tímto veřejnoprávním médiem, příště dala ve vzdělávacích tématech prostor skutečným odborníkům ve vzdělávání a pedagogům. Jmenovaná debata v nás důvěru v kompetenci Rady opravdu nevyvolala. Rádi bychom proto dostali odpověď na otázku, podle jakého klíče Rada ČRo panelisty vybrala.

Přejeme pěkný den.

Za Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd 

Tereza Vodičková
Monika Stehlíková
Marcel Mahdal
Petra Slámová
Irena Eibenová


Zdroj: Otevřený dopis Občankářů

Odklad docházky: hit českého školství. Pětina dětí zahájí školu později, často zbytečně.

Česká škola - Út, 18/02/2020 - 02:00
Děti narozené v létě, celkově nezralé, příliš hravé, nesoustředěné či s poruchami řeči. To vše jsou hlavní adepti na pozdější nástup do školy. Podle údajů České školní inspekce (ČŠI) jich v loňském školním roce byla téměř pětina – devatenáct procent – ze všech dětí, na něž se vztahovalo zahájení povinné školní docházky. Učitelé i odborníci z pedagogickopsychologických poraden se shodují, že jedním z důvodů, proč podíl pozdních nástupů do první třídy neklesá, je, že se čím dál víc věcí posuzuje jako porucha. Například dyslexie neboli porucha čtení, s níž si dřív vyučující u žáků běžně poradili. Reportáž přinášejí Lidové noviny.




„Náš vzdělávací systém je nastaven tak, že děti se přizpůsobují škole. V jiných zemích se škola přizpůsobuje dětem,“ kritizuje praxi ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. „Pozitivní na tom aspoň je, že máme velmi malý podíl dětí, které selhávají během školní docházky,“ doplňuje. Česká republika se s vysokým počtem odkladů potýká dlouhodobě. Za posledních třicet let se situace nezměnila, jakkoli se školní prostředí vyvíjelo.

V řadě případů je přitom odklad docházky zbytečný. Pomohla by včasná příprava dětí – v rodině či v mateřských školách. Jenže na ni mnohdy nezbývá prostor, ať už z časových (pracovně vytížení rodiče), nebo z kapacitních (příliš mnoho dětí ve třídě) důvodů.


Celý text naleznete v Lidových novinách

Říkají mi Venezuela. A přitom hlasují pro mé návrhy, hájí se ministryně Maláčová

Česká škola - Po, 17/02/2020 - 07:00
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová prožívá jedno z nejtěžších období v politice od chvíle, kdy se stala předloni členkou vlády. V rozhovoru pro deník Aktuálně reaguje mimo jiné na kritiku za to, že chce ubírat peníze rodičům, kteří zejména v sociálně vyloučených lokalitách neposílají své děti do školy. "Jediným mým cílem je dětem pomoct," brání se.



Jana Maláčová (vlada.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Nejvíce debat i emocí v poslední době vyvolávají patrně vaše návrhy týkající se důchodové reformy a vyplácení sociálních dávek. Hodně vyhroceně reagují někteří vaši oponenti zejména na způsob, jak chcete přimět rodiče v sociálně vyloučených lokalitách, aby své děti posílali do školy. 

Tahle debata není ve skutečnosti tak vyhrocená, jak se může zdát z některých médií nebo sociálních sítí. Naprostá většina lidí, kteří mi píšou, mě v mém snažení podporuje. Souhlasí, že normální je pracovat a chodit do školy. A přiznám se, že cítím úlevu, že se o problému konečně mluví.

Vy prosazujete, aby o výraznou část dávky na bydlení a příspěvek na živobytí přišli na půl roku rodiče, jejichž děti zameškají za pololetí minimálně 100 hodin a nepředloží omluvenku ze zdravotních důvodů. Proč jste zvolila tuto "taktiku"? 

Protože mi nesmírně záleží na tom, aby děti chodily do školy, je to jejich jediná naděje na to, aby neskončily jako jejich rodiče. Aby tyto děti měly nějakou budoucnost. Je klíčové, aby získaly vzdělání a v dospělosti si našly práci. Musíme přetnout tenhle koloběh, kde jsou lidé už v dětství odsouzeni k celoživotní chudobě a pak to přenášejí na své děti.

Jenže řada vašich kritiků hlasitě oponuje: je to špatný postup, nic se nezmění, děti nebudou chodit do školy dál a jejich rodina se ocitne ještě v horší situaci, protože přijde o část peněz. Nemají pravdu? 

Myslím, že pravdu nemají. Nemůžeme tyto děti takhle jednoduše odepsat a smířit se s tím, že do školy chodit nebudou. Jestliže se mluví o tomto návrhu, je důležité jedním dechem dodat, že já a moje ministerstvo navrhujeme celou řadu dalších věcí, jak řešit situaci takových dětí a jejich rodin. 


Celý rozhovor naleznete zde

Učitelská platforma radnímu ČTK Žantovskému: Posuzujte mediální výchovu podle faktů

Česká škola - Po, 17/02/2020 - 06:00
Učitelská platforma reaguje na středeční debatu Rady českého rozhlasu o mediálním vzdělávání, kde Petr Žantovský nepravdivě informoval o nízké kvalitě výuky jedné ze vzdělávacích organizací. Zároveň radní navrhoval omezit spolupráci neziskového sektoru se školami, což Učitelská platforma považuje za nepřípustné zasahování do autonomie škol. Podle Učitelské platformy obavy vycházejí z neinformovanosti a neznalosti vzdělávacího prostředí.



Minulou středu pořádala Rada Českého rozhlasu debatu o mediálním vzdělávání, kde radní ČTK Petr Žantovský kritizoval vzdělávací program Jednoho světa na školách a spolupráci škol s neziskovým sektorem v mediálním vzdělávání. “Potvrzujeme, že lektoři Jednoho světa na školách postupují při výuce profesionálně. Stejně tak mnoho našich členů s organizátory Jednoho světa na školách spolupracuje při tvorbě témat či výukových materiálů. Není proto pravda, že je výuka ze strany Jednoho světa na školách diletantská,” říká Petra Mazancová z Učitelské platformy. Stejnou zkušenost vyjadřuje i předsedkyně Asociace učitelů občanské výchovy Tereza Vodičková: “Kritika lektorů a činnosti Jednoho světa na školách pochází pravděpodobně od lidí, kteří jejich práci neznají.”

Školy poskytují žákům vzdělání ve velké šíři témat, a aby žáci porozuměli současnosti, musí učitelé neustále vnášet do výuky aktuální témata, nové metody či učit se využívat moderní technologie. Stejně tak jako si nechá architekt od experta vypočítat zátěž mostu, pomáhají si učitelé spoluprací s externími odborníky v tématech, kde jsou potřeba aktuální informace. “Externisté mohou být z neziskového sektoru a přinášejí učiteli i žákům cenné znalosti a dovednosti. Součástí učitelské profesionality je totiž umět zvážit, která témata zpracuje učitel sám a pro která zvolí exkurzi či si pozve do školy experty,” vysvětluje Petra Mazancová.

O nízkém povědomí o výuce mediální výchovy, o tom, co se v ní učí, jak probíhá výuka apod. svědčí její přirovnávání k politické výchově, kterou si společnost pamatuje z předrevoluční občanské výchovy. Podle Petry Mazancové je ale mediální výchova paletou užitečných dovedností. “Na prvním stupni by měl žák například rozeznat rozdíly mezi seriózním a bulvárním zpravodajstvím, na druhém stupni by měli žáci zhodnotit, jakým způsobem se upravuje mediální obsah pro příjemce třeba podle věku. Středoškoláci by měli umět analyzovat vybrané mediální kauzy a na jejich příkladu zhodnotit, čí zájmy média hájila. Měli by i rozpoznat výrazové prostředky a manipulační postupy, které se snaží vyvolat emoce či ovlivnit postoje a chování čtenářů, posluchačů či diváků.”

Učitelská platforma proto vyzývá všechny, kteří se k mediální výchově vyjadřují, aby se řídili fakty a zjistili si informace, co se ve výuce mediální výchovy skutečně ve školách děje. “Bohužel v diskusním panelu chyběl kdokoliv z praxe. Pokud chtějí členové mediálních rad pokračovat v debatě o mediálním vzdělávání, bylo by dobrým startem přizvat i některého z učitelů, kterého by se mohli zeptat, co je mediální výchova a jak se učí,” uzavírá Petra Mazancová.


Zdroj: Tisková zpráva Učitelské platformy

Stránky