Aktuálně ze školství

Studium vládních stipendistů v anglickém jazyce - Požadované výukové normativy - vybrané veřejné vysoké školy (Kč/měs.)

MŠMT - Čt, 20/02/2020 - 13:47
Výukové normativy - vybrané veřejné vysoké školy (Kč/měs.) - Studium vládních stipendistů v anglickém jazyce

Odborný panel SYPO bude pro velký zájem vysílán živě

MŠMT - Čt, 20/02/2020 - 13:11
Praha, 20. 2. 2020 - Odborný panel projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO), který se koná 27. 2. 2020 na centrálním pracovišti Národního pedagogického institutu České republiky (NPI ČR) v Praze, bude pro velký zájem účastníků přenášen živě a později bude také zveřejněn jeho záznam. Panel se bude věnovat profesnímu portfoliu učitele jako kontinuálnímu osobnímu nástroji profesního růstu pedagoga.

EDUin: Za dva roky se nic nevyřeší, spory o maturitu se jen odloží

Česká škola - Čt, 20/02/2020 - 11:15
Ve školském výboru Poslanecké sněmovny se hlasovalo o tom, z čeho by měli příští rok maturovat žáci středních škol. Poměrem hlasů 8:4 byl přijat pozměňovací návrh poslanců Karla Raise, Ivo Vondráka a Kateřiny Valachové k návrhu ministerstva školství na odklad maturity ze tří předmětů. Chce zavedení státní maturitní zkoušky ze tří předmětů odložit o dva roky, tedy na školní rok 2022/23.




Podle předkladatelů pozměňovacího návrhu k novele školského zákona dávají dva roky dostatek času na to, aby ministerstvo školství dokázalo vyřešit nemalé problémy současné podoby maturitní zkoušky a k tomu připravit a „odzkoušet“ zavedení novinky, kterou má model státní maturity doplnit – tou má být ústní zkouška z matematiky. Za dva roky tak budeme řešit stejný problém - co vlastně má státní maturita ověřovat? Jak má vypadat oborová struktura středních škol, kterých se maturita týká? A kterých se týkat nemá? Paradoxní je, že si toho jsou sami poslanci jdoucí proti vládnímu návrhu alespoň z části vědomi. „Chceme mít jistotu, že testujeme pouze to, co se naučí, a proto musíme revidovat soustavu oborů a rámcové vzdělávací programy (RVP),“ pojmenovala jeden z problémů současných maturit, které by se během této dvouleté lhůty měly dořešit, Kateřina Valachová.

Ministerstvo školství v příštích dvou letech kompletní dokončení revize RVP i celkovou proměnu oborové struktury středních škol může maximálně zahájit, ale nemůže ji v žádném případě stihnout. Že se Kateřina Valachová s Robertem Plagou neshodnou na tom, kdo může za to, že ještě proměna RVP není hotová, nikoho příliš nepřekvapí. Stejně jako to, že o ní Kateřina Valachová ve školském výboru mluvila – byla to ostatně ona, kdo sliboval, že státní maturita ze tří předmětů bude ověřovat dosažení znalostí a dovedností podle revidovaných RVP. Ty ale zatím neexistují, natož aby se podle nich začala měnit výuka na školách. I kdyby však ministerstvo revizi RVP ve lhůtě diktované tímto návrhem dokončilo, v přípravě absolventů středních škol se výuka podle nových cílů a obsahu vzdělávání projeví s mnohaletým odstupem.

„Věříme, že poslanci nepodlehnou tlaku domněnek části členů školského výboru a podpoří původní vládní návrh, který zachovává status quo a umožňuje zahájit debatu, kterou český vzdělávací systém potřebuje. Než se pustíme do radikálních změn, je třeba řadu věcí vyjasnit. Například v revidovaných RVP pojmenovat, jak se mají proměnit cíle, obsah a způsoby vzdělávání. Vyjasnit, jak má vypadat struktura vzdělávacího systému na úrovni středního školství. Nebo jak se má ověřovat výsledek vzdělávání na konci střední školy a koho se má nově vymezená maturita týkat,“ říká Karel Gargulák, analytik EDUin.


Zdroj: Tisková zpráva EDUin

MŠMT pořádalo mezinárodní setkání k rozvoji VŠ

MŠMT - Čt, 20/02/2020 - 10:00
Praha, 20. února 2020 - MŠMT od roku 2018 spolupředsedalo skupině zemí Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a pořádalo akce, jejichž cílem byl vzájemná podpora zemí a předávání zkušeností při rozvoji vysokoškolských systémů. Projekt se zaměřoval na lepší využití nástrojů, které zvyšují transparentnost, prostupnost a kvalitu vysokého školství, zejména na rámce kvalifikací vysokoškolského vzdělávání.

Představujeme: Laureát ceny pro VŠ učitele Tomáš Gráf

MŠMT - Čt, 20/02/2020 - 08:49
V loňském roce byly poprvé udělovány Ceny ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole.  Cena je určena pro vysokoškolské učitele.  Cílem je upozornit na význam a důležitost kvalitní vzdělávací činnosti na vysokých školách, ocenit vynikající práci vysokoškolských učitelů, vyzdvihnout příklady dobré praxe a významné inovace v oblasti vzdělávací činnosti a rovněž podnítit diskuzi o kvalitní výuce na vysokých školách. Pět laureátů budeme postupně představovat v krátkých rozhovorech.

Jerry Z. Muller: Měření výkonnosti se obrací proti nám

Česká škola - Čt, 20/02/2020 - 07:00
„Stále více firem, vládních agentur i vzdělávacích institucí je v zajetí fenoménu, který jsem nazval „posedlost metrikami“... Zdrojem problémů je skutečnost, že pokud lidi soudíme podle výkonnostních metrik, jsou motivováni k tomu, aby dělali to, co tyto metriky měří, a právě z toho se stane nějaký stanovený cíl. To však brání inovacím, tedy práci na něčem, co ještě stanoveno nebylo a co se vlastně ještě ani nevyzkoušelo.“ píše americký profesor historie Jerry Z. Muller v Deníku N. 



Muller také píše: 

Pokud se výkonnost posuzuje podle několika měřítek a v sázce je mnoho (udržení zaměstnání, zvýšení platu či zvýšení ceny akcií v době, kdy se získávají akciové opce), lidé se zaměří na uspokojení právě těchto měřítek, často na úkor jiných, důležitějších cílů organizace, jež se neměří. 

Nejznámějším příkladem je „příprava na testy“, rozšířený jev, který od přijetí školského zákona No Child Left Behind (Žádné dítě nezůstane pozadu) v roce 2001 zkreslil základní a středoškolské vzdělávání ve Spojených státech (tento zákon schválený americkým Kongresem vyžaduje sledování výsledků žáků na základě státních standardizovaných testů...).

Dalším negativním důsledkem posedlosti metrikami je krátkodobost. Měřená výkonnost podněcuje „naléhavou bezodkladnost zájmů“, jak to v roce 1936 nazval americký sociolog Robert K. Merton, kdy „skutečnost, že aktéra primárně zajímají předpokládané přímé následky, vylučuje, aby se zajímal o další nebo jiné následky“…


Celý text naleznete zde

Julie Hrstková: Co se školami, kde neumí učit?

Česká škola - Čt, 20/02/2020 - 06:00
„Představte si školu, kde je největším strašákem maturita z češtiny. Hlavně kvůli literatuře, již nikdo nečte a číst ani nehodlá, protože většinu z navrženého seznamu považuje za beznadějně zastaralou a český jazyk za světově nedůležitý, a tedy pro život nepřitažlivý. Škola je přitom plná vzdělaných a chytrých dětí, které mluví plynně minimálně třemi světovými jazyky. A které maturují povinně z matematiky, protože se učí podle jiných osnov a pravidel. Matematiku vyučují učitelé, kteří přednášejí tak, že jí před maturitou rozumí i žáci, kteří s výstupním razítkem z české základní školy dostali i "dobrou radu" od českých vyučujících, že jsou hloupí a spíš než na víceleté gymnázium měli jít na "učňák". Prostě matematika se tady bere jako předmět, který je nezbytný, a je proto stejně nezbytné ji pochopit, ne "nadrtit",“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.



Julie Hrstková (repro ČT)Hrstková také píše: 

Zahraniční střední školy na našem území, kam mohou chodit i české děti, v tomto duchu učí a skvěle tak ukazují, že to jde i jinak. V zásadě se drží tradice, že když už nechají projít žáka celým školním cyklem, je i vizitkou školy, aby ji žáci zakončili závěrečnou zkouškou.

V Česku se naopak zdá, že cílem školy je udržet žáka co nejdéle ve "vzdělávacím procesu", přičemž je úplně jedno, jestli ji náležitým způsobem dokončí…



Celý text naleznete zde

Pětina žáků v deváté třídě neumí dobře číst

Česká škola - Čt, 20/02/2020 - 05:00
Základní a střední školy ve Zlínském kraji vycházejí z národních srovnání výborně. Místní maturanti jsou druzí nejlepší v republice a pro obyvatele je vzdělání prioritou. Problém je však se čtenářskou gramotností. Z šetření PISA vyplývá, že dvacet procent dětí brzdí v dalším vzdělávání to, že nerozumějí čtenému textu. „Pak nemohou zvládnout ani další předměty, včetně matematiky. To se potvrzuje i ve výsledcích přijímacích zkoušek a maturit,“ řekl krajský radní pro školství Petr Gazdík. Reportáž přináší MF DNES.



Petr Gazdík (psp.cz)Mnozí žáci sice vědí, jak vypočítat rovnici, neumí si ji ale na základě slovní úlohy zapsat. Špatné porozumění textu jim také brání v kritickém myšlení, kdy musí srovnat informace z více zdrojů a udělat si na ně názor.

Odborníci se shodují, že škola má v rozvoji čtení nezastupitelnou roli. Naprosto zásadní je ale rodina. Děti, kterým rodiče doma nečtou, nastupují do první třídy s malou slovní zásobou. Kromě toho nejsou zvyklé zaposlouchat se do příběhu, a když jim čtou učitelé, je to pro ně málo akční... „Říkat rodičům na rovinu něco, co nechtějí slyšet, je obrovský problém. I v tom je potřeba učitele podporovat. Protože bez zapojení rodiny se nic nezlepší,“ dodal Gazdík.


Celý text naleznete v MF DNES

Ombudsman už pomohl statisícům lidí. Každý týden dostává dva podněty týkající se školství.

Česká škola - Čt, 20/02/2020 - 04:00
Včera složil slib čtvrtý český ombudsman Stanislav Křeček. Úřad veřejného ochránce práv povede muž, který v něm působil přes šest let jako zástupce předchozí ombudsmanky Anny Šabatové a který podle svých slov chce úřad navrátit zpět „obyčejným lidem“. Podle analýzy Deníku N ale veřejný ochránce práv nejvíce pomáhá právě jim... Podněty, které ochránci práv přicházejí, se často týkají také školství.



Anna Šabatová (ochrance,cz)Právě díky stanovisku právníků bývalé ombudsmanky dnes na základních školách ředitelé běžně losují prvňáčky, pokud kapacita školy nestačí pro všechny nespádové zájemce. Úřad argumentoval, že všechny děti musí mít rovný přístup ke vzdělání a zápis na základní školu nejsou přijímací zkoušky.

„Přijímačky vedou k tomu, že děti rozřazujete už v šesti letech podle inteligence a sociálního prostředí. Porušujete nejen zásadu rovnosti v přístupu ke vzdělání, ale je to i velice nešťastné. Je otázka, jestli to dětem nepřináší do života velkou nevýhodu,“ vysvětlila Šabatová v rozhovoru pro MF Dnes v roce 2015...

Podle údajů úřadu mu každý týden přicházejí nejméně dva podněty týkající se českého školství. Právníci tak přezkoumávají třeba to, jak Česká školní inspekce vyřídila stížnost na konkrétní školu. Díky připomínkám z Brna se například změnila vyhláška o státních maturitách, takže studenti dostanou přesnější odůvodnění, pokud ministerstvo školství nevyhoví jejich námitkám. „Pro mnohé mladé lidi jde o první setkání s rozhodováním správního orgánu a podle něj si vytvářejí vztah k fungování státní správy vůbec. Jsem proto ráda, že ministerstvo provedlo některá opatření, aby se postavení budoucích maturantů zlepšilo,“ napsala před rokem a půl Šabatová v tiskové zprávě.

Loni také kancelář konstatovala, že školky a školy musejí zajistit podmínky pro stravování i dětem s různými dietami, celiakií, potravinovou intolerancí, nebo pokud je jejich rodina vegetariánská. Rodiče tisíců dětí, kterým nevyhovuje klasická školní strava, tak nyní mohou žádat, aby jim škola vyšla vstříc.


Celý text naleznete zde

Martin Fendrych: Taxikář vyhodil nevidomou se psem. Zažít ve škole inkluzi, třeba by to neudělal

Česká škola - Čt, 20/02/2020 - 03:00
„Ošklivá příhoda, která otřásla nejen sociálními sítěmi. Taxikář firmy Bolt vyhodil z auta nevidomou ženu doprostřed ulice, vyhodil i jejího vodicího psa a ujel. Pak se ještě vrátil a hodil jí slepeckou hůl, která zůstala ve voze…. Strašná událost. První, co vás napadne: jak se takhle někdo může chovat k nevidomé ženě? Ten člověk překročil jistou nepsanou hranici, kterou bychom měli nosit všichni v sobě. Nevidomí lidé potřebují naši pomoc víc než mnozí jiní. Zároveň však není jasné, nakolik lze tuhle šílenou historku ze Žižkova zobecnit, protože spoustu věcí nevíme. Jinými slovy nelze tvrdit "to jsme my, Češi,“ píše Martin Fendrych v deníku Aktuálně.



Martin Fendrych (repro ČT)Fendrych také píše: 

Co má smysl? Určitě to, co se odehrálo, psát o tom, mluvit o tom, oživovat vědomí, že lidem s handicapem (a samozřejmě nejen jim) máme pomáhat. A taky že máme své děti vést k pomáhání, k tomu, aby třeba nevidomé ženě dávaly přednost před sebou, aby jí udělaly "větší místo", převedly přes ulici.

Obloukem se dostaneme k inkluzi ve školách, jež děti s lehčím typem postižení (nikoli nevidomé, ty chodí obvykle do speciálních škol) přivádí mezi děti bez postižení. Učí je spolu žít, vnímat je snad i víc než sebe, pomáhat jim, zvykat si na ně. Kdyby ten taxikář Boltu chodil do školy, kam berou děti s postižením, třeba by se zachoval jinak.


Celý text naleznete zde

Svobodná škola otevře už na jaře. I díky penězům z kraje

Česká škola - Čt, 20/02/2020 - 02:00
Půl milionu korun dá Liberecký kraj první Sudbury škole v České republice, která vzniká na Rádle. Alternativní škola, kde nejsou žádné osnovy, ale žáci si sami rozhodují, v čem se zrovna vzdělají, funguje už pět let. Jenže pronajaté prostory v Chrastavě už nestačily. Informuje MF DNES.



„Zájem o sebeřízené vzdělávání roste, počet žáků stoupá. Teď k nám chodí třicet dětí, ale potřebujeme dvakrát tak větší prostory, abychom mohli dalších dvacet až třicet dětí přibrat. Jezdí k nám děti nejen z Liberce, ale i České Lípy, z Frýdlantska, Českého Dubu, měli jsme i děti z Prahy. Protože jsme nemohli najít vhodné prostory, tak jsme se rozhodli postavit školu na zelené louce,“ říká Pavel Branda, zakladatel Liberecké Sudbury školy a zároveň místostarosta Rádla.

„Peníze od nás půjdou na jazykovou učebnu a výtvarné a hudební místnosti. Vnímáme to jako rozšíření vzdělávací nabídky na území kraje. Rodičů, kteří dávají přednost jiným způsobům výuky, přibývá a my chceme, aby tady byla nabídka co nejpestřejší,“ zdůvodnil náměstek hejtmana pro školství Petr Tulpa.


Celý text naleznete v MF DNES

Zavádění povinné maturity z matematiky možná čeká odklad o dva roky

Česká škola - St, 19/02/2020 - 16:35
Zavádění povinné maturity z matematiky možná čeká dvouletý odklad na rok 2023. Předpokládá to pozměňovací návrh trojice koaličních poslanců ANO a ČSSD, který podpořil sněmovní školský výbor. Vláda ve školské novele předpokládá úplné zrušení plánované povinné maturity z matematiky. Pozměňovací návrh Kateřiny Valachové (ČSSD), Karla Raise a Iva Vondráka (oba ANO) podpořilo navzdory nesouhlasu ministerstva školství osm ze 14 přítomných členů výboru. Informuje ČTK.




Celý text naleznete zde

2018

MŠMT - St, 19/02/2020 - 15:33

MŠMT vyhlašuje konkurzy na pozice ředitelů/ředitelek

MŠMT - St, 19/02/2020 - 09:14
Praha, 19. 2. 2020 - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v souladu s ustanovením § 166 odst. 3 školského zákona vyhlašuje konkursy na pozice ředitelů/ředitelek jím zřizovaných škol a školských zařízení.

Zase po roce se premiér Andrej Babiš zlobí na ministra školství Roberta Plagu. A opět kvůli sportovním dotacím.

Česká škola - St, 19/02/2020 - 08:00
V lednu 2019 premiér Babiš uvažoval, že Plagu odvolá. Podle Lidových novin kvůli sportovním dotacím a názorovým střetům s Babišovým oblíbencem a dnes předsedou Národní sportovní agentury Milanem Hniličkou, pod kterého se celá agenda sportu letos přesune. Plagu měl nahradit bývalý primátor Brna Petr Vokřál (ANO). Ministra školství se ale zastali rektoři, asociace i odbory, a tak premiér od svého plánu upustil. Teď se ale historie opakuje. Znovu jsou ve hře dotace do sportu a znovu to má Plaga u Babiše nahnuté. Reportáž přináší Seznam Zprávy.



Robert Plaga (msmt.cz)Kvůli jednomu veskrze formálnímu dokumentu totiž přišlo 337 klubů o finanční příspěvek za celý rok 2019. Žádaly o něj MŠMT loni v dotační výzvě Můj klub. Při vyúčtování dotace z roku 2018 ale tyto spolky zapomněly odevzdat jeden formulář a na základě toho jim ministerstvo dotaci stoplo. Podle zákona o rozpočtových pravidlech však měli úřednici kluby vyzvat, aby chybu napravily. To se nestalo, a tak týmy přišly dohromady o zhruba 78 milionů korun určených především na trénink mládeže.

Sportovní organizace dlouhodobě kritizují ministerstvo za to, že s nimi téměř vůbec nekomunikuje. Jejich zástupci se proto obrátili přímo na premiéra Babiše a ten slíbil, že se pokusí najít řešení…

Dá se tak očekávat, že kluby pošlou na ministerstvo houfně správní žaloby. Podle informací Seznam Zpráv už je minimálně jedna na cestě.



Celý text naleznete zde

EDUin: Kvalitu testů lze ověřit. Zda se to děje u testů maturitních, stále nevíme

Česká škola - St, 19/02/2020 - 05:00
Školský výbor bude ve středu pokračovat v projednávání návrhu ministra Plagy na odklad jednotné maturitní zkoušky ze tří předmětů. Vracíme se proto s mírným časovým odstupem k semináři Vzdělávací politika vycházející z chybné interpretace dat aneb cesta do pekel, kterou na půdě Matematicko-fyzikální fakulty v Praze a pod záštitou Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání CERMAT (CZVV) vedli Eva Řídká a Jiří Zíka, vedoucí zaměstnanci této organizace. Vyzýváme politiky, aby o změnách v maturitě nerozhodovali bez potřebných dat.




Nechme nyní stranou, že před strategickým plánováním probíhajícím bez relevantního analytického základu zde bili na poplach zástupci organizace, která už léta odmítá cenná data pro relevantní analýzu poskytnout, a přitom s nimi sama adekvátně nepracuje. Co ukázala diskuse na zmíněném semináři o současných maturitních testech?

Maturitní testy se každoročně potkávají s kritikou. Té by se CERMAT mohl vyhnout, kdyby zveřejnil metodiku, kterou používá při ověřování jejich kvality. Místo toho kritiku bagatelizuje a požaduje, abychom mu věřili, že to dělá dobře. Odpověď na otázku, jak se ověřuje kvalita maturitních testů, nepřineslo ani setkání s bývalým ředitelem CERMAT Jiřím Zíkou a metodičkou matematiky Evou Řídkou. Jiří Zíka argumentoval jako už mnohokrát tím, že testy mají vysokou hodnotu tzv. Cronbachova alfa. Nepoměřuje-li CERMAT kvalitu své práce ničím jiným, je to málo. „Pokud by tato hodnota byla nízká, signalizovalo by to problém. Vysoká Cronbachova alfa ale sama o sobě neznamená, že test nemá jiné problémy. Například to nic nevypovídá o tom, zda test neznevýhodňuje některou skupinu žáků tím, jak je formulované zadání úloh. Je to podobné, jako by lékař na otázku, jak na tom je pacient s cukrovkou, odpověděl, že nemá vysokou teplotu,“ poznamenává k tomu datový analytik EDUin Jiří Münich.

Není jasné, zda a jak CERMAT maturitní testy pilotuje (předem ověřuje), ani kdo odpovídá za jejich obsah či nastavení náročnosti. Jiří Zíka například připouští, že se v roce 2015 náročnost didaktického testu z českého jazyka zvýšila, a proto neúspěšnost u maturit skokově vzrostla. Na otázku, kdo o tom rozhodoval a podle jakých kritérií, ale příliš uspokojivou odpověď nedal, přestože byl v té doběnředitelem CERMAT. „To vzniklo tak nějak samo od sebe,“ je jako zdůvodnění rozhodnutí, které ovlivnilo maturitní výsledky tisíců absolventů středních škol, nedostatečné.

O tom, jak se ověřuje kvalita maturitních testů, toho ani jeden ze zaměstnanců CERMAT mnoho neřekl. V hodnocení kvality maturantů byli naopak velmi přímočaří. Za špatné výsledky v maturitních testech, v jejichž nastavení má veřejnost bez otázek věřit, může lenost žáků a genetika. 

CERMAT by se měl inspirovat svým slovenským protějškem (NÚCEM – Národní ústav certifikovaného merania) a dát k dispozici informace o metodách, které používá při ověřování kvality testů. Měl by také zpřístupnit data v takové podobě, která by umožnila analyzovat samotné testy i to, co vypovídají o úrovni výuky na českých školách. Teprve na základě takových analýz bude možné o maturitě rozhodovat racionálně.


Zdroj: Tisková zpráva EDUin

Stránky