Aktuálně ze školství

Provoz škol a školských zařízení o prázdninách v roce 2020

MŠMT - Út, 30/06/2020 - 13:47
Manuály pro fungování škol, které ministerstvo školství vydalo v průběhu dubna, měly platnost pouze do konce školního roku, tedy do 30. června 2020. Od 1. července 2020 se totiž již neuplatňuje mimořádné opatření určené výhradně pro školství, které obsahovalo omezení a zákazy specificky pro školy a školská zařízení jako např. omezení počtu účastníků na 15 osob nebo povinnost předložit zvláštní čestné prohlášení. Ministerstvo školství tedy zpracovalo materiál k provozu škol a školských zařízení o prázdninách.

Pokyny k podzimním maturitním a závěrečným zkouškám

MŠMT - Út, 30/06/2020 - 11:22
Praha, 30. června 2020 - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo a vydalo pokyny k podzimním termínům maturitních a závěrečných zkoušek.

Omezit víceletá gymnázia je špatně. Je jich ale velké množství, říká Růžička

Česká škola - Út, 30/06/2020 - 09:13
Původní myšlenka brát nadané děti na osmiletá gymnázia devalvovala, přesto by nemělo docházet k jejich omezování. Myslí si to Jiří Růžička, který je místopředsedou Senátu a dlouholetým pedagogem a ředitelem pražského Gymnázia Jana Keplera. Reaguje tak na záměr ministra školství Roberta Plagy omezit do roku 2030 víceletá gymnázia a naopak spíše zkvalitnit výuku na druhém stupni základních škol. Rozhovor přináší Echo24.



Jiří Růžička (senat.cz)
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi

Ministr Plaga představil strategii vzdělávací politiky do roku 2030+, kde jsou představené priority a cíle. Jedním z nich je i zkvalitnit výuku a posílit možnost individualizace na druhém stupni základních škol, kterým by se mělo zajistit kvalitní vzdělání a došlo by ke snížení selektivity z důvodu dřívějšího odchodu dětí na víceletá gymnázia. Co na to jako dlouholetý pedagog víceletého gymnázia říkáte? 

Když tým pana ministra poprvé předložil materiál k připomínkám, tak se často mluvilo o nerovnosti, která je jistě něco, co by nám nemělo být lhostejné. Zároveň se také hovořilo o nerovnosti zejména slabších dětí ze sociálně horších prostředí a regionů. Z mého pohledu se to pak naštěstí posunulo a začala se více řešit individualizovaná výuka. To znamená vyjít vstříc nejenom studentům s horšími podmínkami, ale také vyjít vstříc těm, kteří jsou talentovaní a nadaní. Podle mého je individualizací myšleno, že bychom se měli věnovat každému natolik, abychom z něj dostali to nejlepší.

Z tohoto pohledu se domnívám, že tato země si musí svých talentů vážit a pěstovat je. Proto jsme v roce 1990 založili na naší škole osmileté gymnázium, které mělo poskytnout mimořádnou příležitost pro mimořádné děti. Původní myšlenku stále držíme a bereme pouze jednu třídu každý rok po osmadvaceti studentech. Jsme si jisti, že dokážeme vytipovat talentované a nadějné děti, které můžeme dále rozvíjet a dostatečně se jim věnovat. Bohužel, z mnoha pohledů tato myšlenka devalvovala….

Pokud se vrátím ke strategii 2030+, kde chceme posílit druhý stupeň základních škol a tím vyřešit i odchod dětí na osmileté gymnázia. Je to možné dokázat během deseti let? Není to tedy takové spíše zbožné přání? 

Určitě je to zbožné přání. Řekl bych ale, že podobných návrhů jsou mraky. Přesto je nynější strategie postavena na dobrých základních kamenech. Je to spíše záměr a nyní musí přijít strategie, co a kdy pro to musíme udělat. Ministr Plaga nám na politické vzdělávací platformě slíbil, že to do podzimu bude mít připravené.


Celý rozhovor naleznete zde

Konec víceletých gymnázií? Ministr už ví, kdy je začne osekávat

Česká škola - Út, 30/06/2020 - 09:06
Ve své nové strategii ministerstvo upozorňuje na rizika předčasné selekce dětí. Velká část z nich totiž v průběhu povinné školní docházky odchází na víceletá gymnázia. Jejich kapacity by se ale mohly snižovat už od roku 2027. „Je to nostalgický prvek v naší vzdělávací soustavě, tuším, že to tak pojmenoval předseda školských odborů František Dobšík. Krok směrem k osmiletým a šestiletým gymnáziím, hodnoceno zpětně, nebyl v souladu s tím, co říkají moderní studie o negativních důsledcích předčasné selekce dětí,“ říká Plaga v reportáži Seznam Zprávy.



Robert Plaga (msmt.cz)Do budoucna by se tak podle ministra školství mělo uvažovat o redukci víceletých gymnázií. „Pokud mám být konkrétní, tak rozhodně v první implementační fázi se s redukcí víceletých gymnázií nepočítá. Je to případně záležitostí až posledního implementačního období let 2027 až 2031,“ vysvětlil Plaga s tím, že je to ale až závěrečný krok v sérií opatření, která se musí předtím splnit.

Zásadní je podle ministra školství v první fázi zlepšit kvalitu vzdělávání na druhém stupni základních škol. „Extrémní tlak rodičů na to, aby dítě odešlo na víceleté gymnázium, má totiž také nějaké příčiny. Kromě kapacity se odvíjí od očekávání rodičů a od toho, jak vnímají kvalitu vzdělávání na druhém stupni základních škol,“ upozornil ministr školství.


Celý text naleznete zde

Na 22 míst je 600 uchazečů. Rodiče řeší, kam s dětmi, kterým nevyšly přijímačky

Česká škola - Út, 30/06/2020 - 09:02
Stovky rodičů v Praze, ale nejen v hlavním městě, řeší v těchto dnech, na jakou školu dát své děti. Zájem o střední školy s maturitou byl velký a řada z dětí se nikam nedostala. „Převis uchazečů je obrovský, zejména v hlavním městě na čtyřletém studiu,“ uvedla předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Scheibalová. Situace je podle ní způsobená tím, že je v letošním ročníku víc dětí. Tématu se věnuje online deník Aktuálně.



"Rodiče jsou zoufalí. Problém je, že normálně je tato situace v dubnu a začátkem května. Děti se pak za dva měsíce rozprostřou do středních škol a urovná se to," vysvětluje ředitelka Obchodní akademie Bubeneč Radka Nováková. "Letos se však vše kvůli koronavirové krizi řeší až na konci školního roku a situace je pro rodiče i děti strašlivá," dodává.


Celý text naleznete zde

Soubory pedagogicko-organizačních informací

MŠMT - Út, 30/06/2020 - 08:39
Tento rozcestník obsahuje: Soubory pedagogicko-organizačních informací na školní roky 2020/2021, 2019/2020, 2018/2019.

Výměnný česko-francouzský program má první stipendisty

MŠMT - Po, 29/06/2020 - 16:32
Praha, 29. června 2020 – Na Francouzském institutu v Praze se uskutečnila slavnostní ceremonie programu mobility Barrande fellowship 2020. Náměstek ministra pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Pavel Doleček a velvyslanec Francie Roland Galharague se setkali s prvními laureáty tohoto stipendijního programu. Program Barrande fellowship umožňuje našim dvěma zemím poskytnout rovnocennou podporu studentům českých vysokých škol k vycestování do Francie a francouzským studentům do České republiky.

MSMT-1414/2019-75 - ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ INFORMACE PODLE ZÁKONA Č. 106/1999 SB.

MŠMT - Po, 29/06/2020 - 10:48
Dne 15. 6. 2020 byla na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy doručena žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Žádost“).

Oldřich Botlík: Proč dosud neznáme výsledky jednotlivých úloh?

Česká škola - Po, 29/06/2020 - 04:00
Osvědčený komunistický model „Řeknu vám, co si máte myslet o Chartě 77“ se zjevně hodí také v současném školství. V roce 1977 se na většině pracovišť podepisovala rezoluce proti tomuto dokumentu, aniž by byl veřejně znám. Výsledků přijímacích a maturitních testů o 43 let později se žádné mně známé rezoluce zatím netýkají. Své interpretace těchto výsledků již ovšem zveřejnil jak Cermat, tak ministr školství Robert Plaga. Oni ty výsledky dávno znají, my nikoli, ačkoli byly pořízeny z veřejných prostředků. Bez zveřejněných výsledků nám ale „vrchnost“ může navěšet tolik bulíků na nos, kolik si zamane. Ke zveřejnění přitom mohlo a mělo dojít současně se zveřejněním klíčů správných řešení. Už totiž prošly oběma schvalovacími komisemi.



Oldřich Botlík (eduin.cz)Pro ilustraci vyjímám dvě otázky a odpovědi z rozhovoru Jiřího Macha s Robertem Plagou, který vyšel v sobotním vydání deníku Právo.

U maturity propadlo 17,7 procent prvomaturantů, což byl největší propad v historii státní zkoušky… 

Pokud se podíváte jen na to číslo, tak vypadá jako historický propad. Pokud se podíváme trochu více do střev toho čísla, tak je potřeba říct, že zatímco v předchozích letech se ke zkoušce nedostavilo třeba devět procent studentů, tak v letošním roce to bylo 1,6 procenta. K maturitě totiž letos mohli výjimečně jít i ti, kteří by k ní jindy nebyli připuštěni. Pokud bereme očištěné výsledky, tak by byly pravděpodobně lepší než v jiných letech. 

A zase bych se zeptal, jestli státní maturitní testy odpovídají tomu modernímu typu vzdělávání. 

Moje odpověď je stejná jako u jednotných přijímacích zkoušek. Největší neúspěšnost byla právě v aplikovaných úlohách. A kdyby tam byly jenom aplikované úlohy, tak by neúspěšnost ještě vzrostla. Ostatně i proto jsem navrhl zrušit povinnou maturitu z matematiky, která měla v příštím roce odstartovat, návrh už je schválen. Příští rok povinná maturitní matematika zkrátka nebude. 

Chci, aby bylo zcela jasno, kam mířím. Nemyslím si, že by uvedené interpretace ministra Plagy byly výrazně nepravdivé. V tuto chvíli ale nikdo nezasvěcený nemá k dispozici data, z nichž ministr vychází, ačkoli pro jejich utajování není žádný objektivní důvod. Ať tedy ministr mlčí, nebo ať nařídí Cermatu, aby data okamžitě zveřejnil. Politiky je třeba hlídat. Všechny bez rozdílu. A právě v datech – v tomto případě v datech přijímacích a maturitních – jsou informace, s nimiž lze jeho výroky konfrontovat. Nesmí na nich proto „sedět“.


Výňatek z rozhovoru vyšel zde

V Česku chybí šest tisíc učitelů a může být hůř. Novela má do škol dostat odborníky

Česká škola - Po, 29/06/2020 - 03:00
Školní rok končí, právě nyní ale ředitelé nejvíc shání učitele. Chybí jich tisíce a situace se podle prognóz bude zhoršovat. Inspekce navíc zatím neví, kolik kantorů kvůli koronavirové krizi odejde do penze dříve, než zamýšleli. Pomoci má novela zákona, která chce usnadnit zaměstnávání nepedagogických vysokoškoláků. Tématem se zabývaly Události komentáře ČT.



„Je třeba počítat s rizikem, že někteří učitelé vyššího věku, kteří původně před třemi čtyřmi měsíci ještě nezamýšleli, že by odešli mimo školy, své rozhodnutí dnes uspíší,“ upozorňuje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Pomoci má novela zákona, která nyní leží v dolní komoře parlamentu. Na základních i středních školách by podle ní nově mohli učit i vysokoškoláci nepedagogických oborů a být rovnou posuzováni jako kvalifikovaní, pokud přislíbí, že si do tří let vzdělání doplní.

„Je velmi důležité otevřít sekundární kanál a kromě toho, že dnes tam působí takzvaně na výjimku lidé z praxe, tak poskytnout také podporu, aby si doplnili vzdělání,“ komentuje legislativu ministr školství Robert Plaga (ANO).


Celý text a pořad ke stažení naleznete zde

Rasismus v Česku je, nelze na něj ale svést všechno, míní odborník

Česká škola - Po, 29/06/2020 - 02:00
Black lives matter, na černošských životech záleží. Heslo charakteristické pro americké protesty proti policejnímu násilí zaznělo v uplynulých dvou týdnech i na demonstracích v Praze. Podle politologa a odborníka na extremismus Miroslava Mareše se v České republice objevuje „lidový rasismus“, výraznější však je proti romské komunitě. Rozhovor přináší iDNES.



Miroslav Mareš (muni.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Čelí černoši v České republice předsudkům? 

Někdy určitě ano, koneckonců „bučení“ nebo jiná rasistická gesta vůči hráčům tmavé pleti na fotbalových stadionech patří už takřka ke koloritu některých chuligánských kotlů. Výjimkou nejsou ani zločiny z nenávisti. Jistý „lidový rasismus“ se objevuje i v internetových diskusích. Nelze to samozřejmě paušalizovat, řada Čechů předsudky nemá.

Oproti právě Spojeným státům jsme silně homogenní společnost. Zajímají se Češi obecně o problematiku rasismu? 

Myslím si, že to není výrazné celospolečenské téma, s občasnou výjimkou takzvané romské otázky. Ale existují zde stabilní a aktivní nevládní organizace bojující proti rasismu a na straně druhé i rasistická scéna.

A co se týče „lidového rasismu“, jak jste to nazval? 

Důležité je posilovat pozitivní příklady. Pokud se lidé dlouhodobě nebudou setkávat s kontroverzním jednáním ze strany příslušníků menšinových komunit, tak se celkově zlepší i náhled na ně. Celkově je to ale běh na dlouhou trať, protože v české společnosti jsou již negativní postoje zakořeněné, a jakmile to potvrdí i osobní zkušenost, předsudky se ještě posilují. To, co by se dalo dělat, je vhodné šíření osvěty. Nemělo by to ale být děláno nějakými přehnanými intelektuálně povýšeneckými kampaněmi.



Celý rozhovor naleznete zde

Ministři školství vyzvali nevládní organizace ke spolupráci na tvorbě vzdělávacích materiálů

Česká škola - Ne, 28/06/2020 - 04:00
„Šestou debatou ze série Nouzový stav ve vzdělávání/řešení a příležitosti v ČR a SR jsme uzavřeli rekapitulaci toho, co se na Slovensku a v Česku dělo v časech distančního vzdělávání. V závěrečné debatě jsme se ptali českého i slovenského ministra školství, jaké problémy ve svém resortu aktuálně řeší, a především, které zkušenosti s koronakrizí ovlivní podobu vzdělávání. Zástupkyně střešních organizací asociací/aktérů ve vzdělávání jsme požádali, aby opatření ministrů komentovaly a objasnily svoje priority. Debata proběhla 15. června. Organizátorem debat jsou český a slovenský SKAV,“ píšou pořadatelé debat v tiskové zprávě.





Debaty se zúčastnili: 

Branislav Gröhling, minister školstva, vedy, výskumu a športu (SR)
Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy (ČR)
Viera Grohová, Stálá konference aktérů ve vzdělávání (SR)
Klára Laurenčíková, Stálá konference asociací ve vzdělávání (ČR)
Matej Sapák, LEAF, moderátor (SR)
Tomáš Feřtek, EDUin, moderátor (ČR)

Obě ministerstva řeší, jak aktuálně pomoci školám a připravit je na zářijový provoz, dost možná krizový. Chtějí vytvořit manuál, který dá školám svobodu, ale zároveň nabídne návody, jak se zachovat, pokud se nákaza objeví znovu.

Jako velmi silné a důležité téma se ukázala potřeba myslet na speciální školy a děti se zvláštními vzdělávacími potřebami. Ty při řešení krize velmi často vypadávaly z pozornosti. Je nutné pamatovat u všech žáků na emocionální potřeby. Jejich ošetření je nutnou podmínkou efektivní distanční výuky. 

V obou státech se přemýšlí o přípravě na další rok. Letní školy ve spolupráci s neziskovými organizacemi (SR), ale také podpora a zvýšení počtu asistentů a terénních pracovníků, bez nichž je část nějakým způsobem znevýhodněných dětí nedostupná.

Důležité je pamatovat na zajištění digitálního provozu. Na straně škol je to především nutnost zvýšit kvalitu správců sítí na školách, řeč byla o digitálním příspěvku pro rodiny, především na nákup dat. Důležité jsou i příležitosti mimo oblast škol. V této situaci roste důležitost center volného času, science center, které dokážou vytvořit vzdělávací zázemí pro žáky, kterým takové podmínky rodina nenabízí.

V obou zemích všichni diskutující kladli důraz na nutnou proměnu obsahu (a redukce) učiva. Ministři konstatovali, že je třeba nastartovat proces, který bude trvalý, protože v rámci funkčního působení ministrů k realizaci tak náročného procesu se uskutečnit nedá.

Krize byla příležitostí pro nastavení partnerštějších vztahů mezi státem a školami, ale také mezi školami a neziskovými organizacemi nabízejícími podporu.

Oba ministři vyzvali neziskové organizace ke spolupráci na tvorbě vzdělávacích materiálů.


Celý text naleznete zde

Podle návrhu by dětský ombudsman v ČR mohl být od pololetí 2021

Česká škola - Ne, 28/06/2020 - 02:00
V Česku by mohl po polovině příštího roku začít působit dětský ombudsman či ombudsmanka. Stát by se jím či jí mohl člověk, kterému už bylo 30 let a minimálně pět let se věnoval problematice ochrany dětí. Na šest let by ho volila Sněmovna. Vyplývá to z návrhu zákona, který předložili poslanci šesti stran v čele s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Helenou Válkovou (ANO). Informuje ČTK.




Celý text naleznete zde

Silného vůdce chce čtvrtina Čechů, půlka by se vzdala některých svobod

Česká škola - Ne, 28/06/2020 - 01:00
Průzkum think-tanku Globsec v deseti zemích střední a východní Evropy ukázal, že podpora demokratického uspořádání je poměrně slabá a že ve většině zemí regionu panuje nízká míra spokojenosti se současným systémem vládnutí. V Bulharsku dokonce 45 procent respondentů dalo najevo, že preferuje politický systém s autoritářskými tendencemi. Liberální demokracie vyhovuje méně než polovině obyvatel Slovenska, Litvy a Lotyšska. Informuje iDNES.



V České republice se pro demokracii s pravidelnými volbami a systémem více stran vyslovilo 60 procent dotazovaných. Na otázku, zda preferují „silného a rozhodného vůdce, který by nemusel brát ohledy na parlament nebo volby“, odpovědělo kladně čtyřiadvacet procent respondentů.


Celý text naleznete zde

Robert Plaga: Učitelé zareagovali skvěle

Česká škola - So, 27/06/2020 - 08:55
Ministr školství Robert Plaga (ANO) v rozhovoru pro Právo zhodnotil stav školství po karanténě, kterou podle něho učitelé zvládli skvěle, úspěšnost u státních přijímaček na střední školy, u státních maturit a popsal i plány resortu.



Robert Plaga (msmt.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Co vám krize dala? 

Jsem velmi překvapen tím, jak skvěle zareagoval terén. Jasně, byla spousta nedorazů, ale to se týká všech zemí. Lidé popisovali technologický skok kantorů jako úplně neuvěřitelný, jako ve Finsku, ke kterému všichni vzhlíží. Totéž se událo u nás. Objevila se tu vzájemnost, se kterou si učitelé mezi sebou pomáhali, aby nastavili jakoukoliv formu vzdálené komunikace v té naprosto nestandardní chvíli. To je asi nejvíc „aha“ moment. A jsem také hrdý na své kolegy, jak rychle zareagovali, nejrychleji ze všech zemí v okolí s programem UčíTelka, kdy den a půl po zavření škol už jsem komunikoval s ředitelem České televize. V ostatních zemích vysílání takový úspěch neměla.

Ten „aha“ moment nastal i v mnoha rodinách, kdy si rodiče říkali, proč se mají učit děti Křesomysla a ostatní knížata, když měsíc po písemce už je nedokážou vyjmenovat. 

Ano, i to byl silný moment. Když jsme se před 11. březnem bavili o redukci učiva a třeba expertní tým profesora Veselého ve Strategii 2030+ říkal, že se učivo musí redukovat o 50 procent, tak následovala strašná masáž, že jsme se všichni zbláznili, že chceme, aby děti byly hloupější. Není to pravda.

Proč? 

Když informace nejsou používány, vyhasnou. Tedy když informace do dítěte nalijete, odškrtnetesi, že knížata odučena, následuje jejich prozkoušení - ale pokud to není v žádných vazbách, tak se to prostě vytrácí. Radko Sáblík, člen expertní skupiny Strategie 2030+, krásně připomněl Komenského: „Učme se míň, abychom se naučili víc.“ A to je platné zvláště v dnešní době, která je přehlcena informacemi. A to, co vypadalo jako knižní debata ministra školství a jeho expertního týmu, kteří jakoby nevědí, o čem mluví, protože jsou to vědci a ministerští úředníci vzdálení realitě, najednou každý rodič viděl ve svém obýváku, kuchyni... Mohli se přesvědčit, že ve výuce bohužel nejsou věci pro žákovu orientaci, jeho schopnosti, kompetence a uplatnění v životě důležité, nejsou učeny formou, která by byla záživná a která by vedla k tomu, že se informace propojí mezi sebou tak, aby bylo vidět, že učivo má své dějinné, zeměpisné a další hledisko. Toto uvědomění je doufám příležitostí.


Celý rozhovor naleznete v Právu

Psychometrik Hynek Cígler: Státní maturita nenaplňuje standardy pedagogického testování

Česká škola - So, 27/06/2020 - 07:18
„Přestože se mi to těžko říká, problémem testů produkovaných Cermatem není jejich obsah, dílčí chyby v zadání a podobně. Tím skutečným problémem je fakt, že po odborné – psychometrické – stránce jsou testy produkované Cermatem na naprosto mizerné úrovni. Analýzy, které Cermat produkuje, byly totiž zastaralé již v sedmdesátých letech. Přitom by úplně stačilo, aby byl maturitní test vyvíjen v souladu s aktuálními standardy a zcela běžnými a snadno dostupnými psychometrickými postupy. Není třeba vymýšlet cokoli nového,“ píše Hynek Cígler z brněnské Masarykovy univerzity pro server iROZHLAS.



Hynek Cígler (muni.cz)Cígler také píše: 

Nehledě na to, zda je státní maturita obsahově v pořádku a zda ji vůbec potřebujeme, mělo by být samozřejmé, že testy jsou po odborné stránce „v pořádku“ a odpovídají mezinárodně uznávaným standardům. Testy produkované Cermatem však vzbuzují dojem, jako když si chce nadšený kutil sestavit doma v garáži závodní speciál.

Tento závěr se mi nepíše snadno, a to i kvůli tomu, že neznám pozadí a případné důvody, proč se Cermat uchýlil k těm postupům, ke kterým se uchýlil. Na druhou stranu se domnívám, že v tuto chvíli není jiné cesty než tyto závažné potíže medializovat. Jen já osobně jsem se v minulosti několikrát snažil více či méně vstřícnější formou s Cermatem spolupracovat: komunikoval jsem s předchozím ředitelem Jiřím Zíkou, snažil jsem se umožnit našim studentům získat psychometrickou praxi v Cermatu, zval jsem zástupce Cermatu na odbornou konferenci, já nebo kolegové jsme opakovaně žádali o data nebo přinejmenším odborné analýzy.

Přitom by stačilo, kdyby Cermat uskutečnil několik jednoduchých kroků:Začal spolupracovat s odbornou veřejností, zapojil ji do širší diskuse o podobě testování.Začal poskytovat data a veškeré analytické podklady. Když už ne zcela veřejně, tak alespoň na vyžádání pro účely konkrétních, jasně specifikovaných výzkumných projektů.Zajistil skutečné odborníky na testování, kteří například v minulosti působili v podobných institucích v zahraničí.Začal používat psychometrické a statistické postupy, které odpovídají 21. století.

Je potřeba mít na zřeteli, že maturitní či jednotná přijímací zkouška bude na zcela mizerné úrovni, dokud si Cermat neuvědomí, že odborná veřejnost není nepřítel a že spolupráce s ní může být užitečná.


Celý text naleznete zde

Tomáš Feřtek: O čem všem Cermat raději mlčí

Česká škola - So, 27/06/2020 - 06:00
„Cermat zveřejnil analýzu letošních maturit. Šedesát sedm stran textů a tabulek. Z nich ale do mediálního prostoru pronikne pravděpodobně jen to, že se žáci zhoršili, protože kvůli koronakrizi mohli k maturitě všichni. I ti, které by tam jinak škola nepustila, aby si neudělala ostudu. To je nejspíš pravda, ale opravdu velmi částečná. Ta zpráva je totiž především informací o tom, jak obtížné je přinutit Cermat k tomu, aby nás opravdu informoval o důležitých věcech. Zveřejněná čísla jsou zajímavá, ale jako obvykle to nejdůležitější chybí,“ píše Tomáš Feřtek v Lidových novinách.



Tomáš Feřtek (Foto: Lenka Hatašová)Feřtek také píše: 

Co tu totiž naprosto chybí, jsou čísla o tom, jak dopadly jednotlivé úlohy. Stejně tak jsou nedostupná anonymizovaná data z maturit, která by umožnila pochopit, co přesně úlohy ověřují a proč se v nich žákům daří či nedaří. Cermat to dělá velmi pravděpodobně proto, aby jen on měl monopol na interpretaci dat. Jen ředitelka Cermatu za této situace může říkat nějaké obecné soudy. Třeba že matematika dopadla špatně, protože maturanti neumí pořádně číst. Nebo že testy z češtiny jsou meziročně srovnatelné a jejich náročnost neroste. Ověřit to nelze. Nemáme k dispozici data, z nichž lze bez možnosti identifikace žáků zjistit, jak u které úlohy dopadla která škola, obor, jak na tom jsou chlapci a děvčata, jaké je regionální rozložení výsledků. Pak by bylo možné vyjádření Cermatu buď potvrdit, nebo rozporovat.

V tuhle chvíli má ale Cermat monopol na něco, co mu vůbec nepřísluší. Jde o servisní organizaci, která má podle zadání ministerstva zkoušky pokud možno bez chyb zorganizovat a dodat výsledky k další interpretaci...

Cermat má vzdělávání sloužit, ne si jeho část monopolizovat. A ministerstvo si na něm má dodržování této role konečně vynutit.


Celý text naleznete zde

Společně jsme to zvládli. Nálepka s tímto nápisem včera překrývala vysvědčení, které dostali žáci na ZŠ Husova v Liberci.

Česká škola - So, 27/06/2020 - 03:00
Zřejmě nejpodivnější rok v dějinách českého školství končí. Na některých libereckých školách vyhlásili ředitelské volno a vysvědčení rozdávali už včera. Na Základní škole Husova si jej děti odnesly domů v netradičním „balení“. Vysvědčení učitelky předávaly ve speciálních deskách s nálepkami, tak aby známky nebyly na první pohled čitelné. Škola tak protestuje proti způsobu hodnocení druhého pololetí, kdy byly školy kvůli pandemii přes dva měsíce zavřené. Informuje MF DNES.



„Hodně dlouho jsme řešili hodnocení za toto pololetí. Nebyli jsme ztotožněni s tím, jak hodnotit podle doporučení ministerstva,“ vysvětlila ředitelka školy Blanka Lukeš Reindlová. Ministerstvo školství doporučovalo školám slovní hodnocení. „Naši učitelé s tím nemají zkušenost, tak jsme od něj upustili,“ vysvětlila ředitelka s tím, že nejvhodnější by bylo pouze hodnocení absolvoval -neabsolvoval. „I to by ale muselo být spojeno s klasifikačním stupněm,“ dodala Reindlová.


Celý text naleznete v MF DNES

Stránky