Aktuálně ze školství

Výsledky DP na podporu ústředních a mezinárodních kol soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání v roce 2020

MŠMT - St, 29/01/2020 - 14:53
MŠMT schválilo rozdělení státních dotací dle Výzvy na podporu ústředních a mezinárodních kol soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání pro rok 2020.    MŠMT upozorňuje, že materiál má povahu čistě informativního charakteru a nárok na dotaci vzniká příjemci až vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace. Tento krok je podmíněn splněním řady podmínek, mj. řádným vyúčtováním dotace předchozího roku. Všechny organizace, kterým byla schválena státní dotace pro rok 2020 s rozpočtem sníženým oproti požadavku, musí projít procesem „úpravy žádosti“. K tomuto kroku budou vyzváni v následujících dnech.

Aktuální stipendijní a grantové programy Česko-bavorské vysokoškolské agentury

MŠMT - St, 29/01/2020 - 10:39
Článek obsahuje informace o grantových a stipendijních programech Česko-bavorské vysokoškolské agentury a o plánované konferenci této agentury.

DV Monitor

MŠMT - St, 29/01/2020 - 10:35
DV Monitor je projekt shromažďující data o dalším vzdělávání z různých zdrojů. Většina indikátorů umožňuje přehledné srovnání ČR s EU či porovnání krajů ČR. Data poskytují přehled o základních trendech v oblasti dalšího vzdělávání pro účely tvorby dalšího vzdělávání na národní či regionální úrovni.

Referent/referentka v oddělení pro výzkumné infrastruktury MŠMT

MŠMT - St, 29/01/2020 - 08:39
Č. j.: MSMT-4301/2020-2

Robert Plaga: Povinnou maturitu z matematiky jsme vzali za špatný konec

Česká škola - St, 29/01/2020 - 07:00
„Nesdílím názor, že tvrdý test na konci studia, který ověřuje spíše schopnost naučit se vzorečky než aplikovanou matematiku, je správnou cestou k tomu, abychom měli lidi, kteří umí matematiku používat,“ říká ministr školství Robert Plaga v rozhovoru pro Deník N. Kromě maturity se rozhovor týká také reformy financování škol nebo revize RVP. 



Robert Plaga (msmt.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi: 

Co je tedy správná cesta? 

Proměnit výuku matematiky. Česká školní inspekce ve své zprávě říká, že máme přehlcené rámcové vzdělávací programy, ostatně proto startujeme i jejich revizi. Bude spočívat mimo jiné i v redukci obsahu učiva, protože jsme stále jen něco přihazovali k tomu, co je v RVP předepsáno. Je liché si myslet, že se to žáci naučí. Někde to nestihnou ani odučit, někde to jen odhrkají, ale nestihnou procvičit. 

Znamená to, že podle vás čeští učitelé neučí matematiku tak dobře, aby z ní mohli studenti s klidem povinně maturovat? 

Nikdy jsem neřekl, že naši učitelé neumí učit matematiku, jak je mi vkládáno do úst. Řekl jsem, že v některých oblastech se nedostává učitelů. Třeba v Karlovarském kraji je 13 % výuky zabezpečováno nekvalifikovanými učiteli, z nichž si víc než polovina ani nedoplňuje vzdělání. Pokud bychom se bavili o aprobovanosti, stav je ještě více alarmující. Nejčastěji chybějící aprobace jsou matematika a fyzika. To znamená, že tady nemáte matematiky, ale chcete po studentech, aby na konci matematiku uměli. Všichni říkají, že chtějí užitečnou matematiku, kterou studenti budou umět používat v životě. Když jsme se ale v létě podívali v maturitních písemkách za poslední tři roky na přesně tyto typy úloh, neúspěšnost byla významně vyšší než u jiných úloh.

Není to tedy chyba učitelů? 

Není. Je to chyba faktorů, o kterých jsem mluvil. Učitelé nejsou schopni dostat do žáků látku v takové míře, aby pak byli úspěšní u maturity. Neúspěšnost třicet procent není chybou jednotlivců, ale systému. Bavme se o povinné maturitě z matematiky, ale až ve chvíli, kdy můžeme ručit za to, že jsou všechny podmínky pro to, aby se studenti řádně naučili užitečnou matematiku.


Celý rozhovor naleznete zde

Tomáš Feřtek: Maturitní bubliny pro poslance – Výsledky maturantů v češtině se dlouhodobě zhoršují

Česká škola - St, 29/01/2020 - 06:00
Výsledky maturantů mezi lety 2013 – 2019 ukazují, že Cermat neumí udržet meziroční srovnatelnost testů, tvrdí Tomáš Feřtek. Na srovnání výsledků několika ročníků státní maturity ukazuje, že výsledky žáků v didaktickém testu z českého jazyka se průběžně zhoršují, což je pravděpodobně důsledkem toho, že se v testu objevují náročnější úlohy. Zvyšující se náročnost testů pak bude mít podle něj dopad především na maturanty na nástavbách a učilištích. Text publikuje EDUin.



Feřtek mimo jiné píše: 

Grafická znázornění, která vidíte, zpracoval odborník na ověřování výsledků vzdělávání Oldřich Botlík z dat, která poskytuje Cermat. Celý jeho materiál obsahuje grafy pro každý rok a předmět. Můžete si tedy v „animaci“ prohlédnout celý vývoj výsledků testů. Tady pracujeme jen s některými snímky.



Druhý rok státních maturit. Barevné bubliny ukazují, kde se pohyboval podíl neúspěšných na jednotlivých školách. Graf na svislé ose zaznamenává i neúspěšnost u slohů, tou se ale nezabýváme. Velikost bubliny znázorňuje počet maturantů na konkrétním typu školy. Takže je zjevné, že nejvíce lidí maturuje na průmyslovkách (žlutá), méně na gymnáziích (zelená) a velmi málo na učilištích (oranžová) a nástavbách (červená). Výsledky testů z češtiny se ale liší poměrně málo. Jen na nástavbách je podíl neúspěšných vyšší než pět procent.



O dva roky později, obrázek výrazně odlišný. V testech přibyly nové formáty úloh, jinak se boduje a zařazeny jsou úlohy z literární teorie a historie. Výsledkem je výrazné zvětšení rozdílů ve výsledcích škol. Nejhůře jsou na tom nástavby. Pro někoho, kdo se po učilišti a často s odstupem mnoha let snaží získat maturitu, je to zjevně příliš abstraktní a neuchopitelné učivo.



O další čtyři roky později, zatím poslední maturita. Trend pokračuje. Obecně se výsledky na všech školách s výjimkou gymnázií (zelená) průběžně a výrazně zhoršují. Nejcitelnější je pokles na nástavbách, kde neúspěšnost v testu z češtiny překročila 30 %. Vzhledem k tomu, že neúspěšnost v jarním testu z matematiky se loni pohybovala nad 50 %, je jasné, proč na tomto typu škol ubývá zájemců. Šance získat maturitu ve vyšším věku je poměrně malá.



Celý text a celou analýzu ke stažení naleznete zde

Michal Černý: Dejme reformě financování šanci

Česká škola - St, 29/01/2020 - 04:00
„Uvidíme, jak se osvědčí reforma. Zatím se nedaří systémově financovat některé pedagogické i nepedagogické pozice, jako jsou třeba školní psycholog nebo správce IT. Otazník visí nad financováním nepovinných předmětů. Určitě se toho objeví víc, ale osobně bych dal té reformě šanci. Její velkou devízou by měla být větší spravedlnost, učitelé ve srovnatelných školách napříč republikou by měli být placeni přibližně stejně, což za předcházejícího systému rozhodně neplatilo, říká v rozhovoru pro Týdeník školství prezident Asociace ředitelů ZŠ Michal Černý.



Michal Černý (zs-kl.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Jaká je aktuální situace ve financování regionálního školství?

Na tuto otázku se v tuto chvíli opravdu těžko odpovídá, protože právě startuje nový systém financování. My doufáme, že přinese změny k lepšímu, ale moudřejší budeme touhle dobou za rok. Nyní nemá žádný smysl se nějak příliš radovat, ale ani vykřikovat, že je všechno špatně. Systém se mění po velmi dlouhé době. Pokud jde o platy, učitelé na tom v roce 2019 byli nejlépe za mnoho let. Chtěl bych připomenout, že průměrný plat je součet všech platů za rok, včetně odměn, vydělený dvanácti, ne plat za jeden konkrétní měsíc, což si lidé často neuvědomují a jsou úplně zbytečně naštvaní. Nicméně výrazný nedostatek kvalitních učitelů, hlavně v některých regionech, svědčí jasně o tom, že to pořád nestačí. To není nevděk, to je konstatování faktu.

Jak moc se liší realita financování školství od proklamací? 

Proklamace byly různé a vzájemně se lišily. Něco jiného říkal premiér, něco jiného jsme slyšeli od pana ministra nebo z poslanecké sněmovny. Je třeba jasně říct, že to, co slíbil v lednu pan premiér, splněno nebylo. Politici by měli slibovat jen to, co mohou splnit. Proto došlo k té absurdní situaci, že učitelé paradoxně stávkovali v roce, kdy si vydělali nejvíc peněz.

Jak se dívá Asociace ředitelů základních škol na financování regionálního školství, co změnit k lepšímu? 

Základem financování školství jako celku je procento HDP, které stát na školství vynakládá. V tomto směru je Česká republika na jednom z posledních míst mezi zeměmi OECD. Priority jsou bohužel takové, že vysoce nadprůměrné prostředky náš stát naopak vynakládá třeba na stavbu a opravy silnic nebo energetiku. Na školství se u nás vynakládají zhruba čtyři procenta HDP. Průměr vyspělých zemí je přitom více než pět procent. Naše asociace je jednou z organizací, které na tento problém dlouhodobě poukazují.


Celý rozhovor naleznete v Týdeníku školství

Adam Černý: Připomínejme holokaust pro dnešní oči a uši

Česká škola - St, 29/01/2020 - 03:00
„S odstupem třiceti let se ukazuje, jak nám schází systém občanského vzdělávání podobný tomu, jaký funguje v poválečném Německu. Nechuť k čemukoli, co by se podobalo ideologickému mentorování, je pochopitelná, ale důsledky rezignace na snahu seznámit mladé i širší veřejnosti s moderní historií jsou nebezpečné. Zpráva Federace židovských obcí v roce 2018 zaznamenala takřka 350 antisemitských incidentů, nejvíce v posledních letech. Hrubost a vulgaritu valné většiny útoků nyní povzbuzuje anonymita na sociálních sítích,“ píše Adam Černý v Hospodářských novinách.



Adam Černý (repro ČT)Černý mimo jiné píše: 

Jak vysvětlit růst antisemitských incidentů v zemi, jejíž vlády, jedna vedle druhé, dávaly najevo porozumění státu Izrael? Leccos je spojeno s někdy až rituální a formální povahou piety, ale spíše tady jde ruku v ruce chabá znalost dějin a slabá mediální gramotnost...

Nejotřesnější zážitky se nabízejí při návštěvě pozůstatků kteréhokoli z koncentračních táborů. Ale ze stop tamějších hrůz není patrné to podstatné: odkud se holokaust vzal a hlavně jak to, že tolik lidí přijalo představu nepřítele, kterého je třeba vyhubit jen proto, kým se narodil?...

A kvůli tomu všemu je nezbytné o tématu holokaustu mluvit. Největší chybou by totiž bylo si myslet, že se týká jen jedné skupiny lidí. Stále se týká všech.


Celý text naleznete zde

Kapacity škol nestačí chystané výstavbě

Česká škola - St, 29/01/2020 - 03:00
Na pražských brownfieldech čeká na výstavbu sedmdesát tisíc bytů. Poté, co začnou vznikat velké čtvrti jako Smíchov City, Parková čtvrť na Nákladovém nádraží Žižkov nebo třeba Westpoint na místě velkého skladového areálu v Praze 6, má v metropoli postupně přibýt bydlení pro tisíce lidí. Ti ale budou potřebovat i dostatečnou infrastrukturu. Vedle dopravy a služeb je to také školství. Odbory přitom už teď upozorňují na to, že kapacity základních škol v hlavním městě přestávají stačit. Městské části však na výstavbu velkých škol ve svých rozpočtech často nemají peníze – škola pro pět set dětí vyjde zhruba na půl miliardy korun. Reportáž přináší MF DNES.



Například Praha 3 si nechala vypracovat demografickou studii, která říká, že budoucí výstavba na žižkovském nákladovém nádraží i v jeho širším okolí vyžaduje 1 400 míst pro žáky základních škol. Už nyní stojí kolem Olšanské ulice několik velkých rezidenčních budov, na jejichž výstavbu však nenavázalo budování infrastruktury.

„Budou potřeba dvě základní školy a čtyři školky,“ přibližuje zastupitel Prahy 3 a předseda výboru pro územní rozvoj Matěj Michalk Žaloudek (Zelení). „Peníze na ně bychom rádi vybrali od developerů,“ dodává. Příspěvky, jež bude radnice žádat po developerech, kteří se na nákladovém nádraží chystají stavět, by podle zastupitele měly potřeby školních kapacit pokrýt. Je otázkou, zda se je městské části podaří vyjednat.


Celý text naleznete v MF DNES

Česko-bavorská vysokoškolská agentura a další nabídky stipendií v rámci česko-bavorské spolupráce

MŠMT - St, 29/01/2020 - 00:00
Informace o stipendijních a grantových programech Česko-bavorské vysokoškolské agentury a informace o nabídce dalších institucí v oblasti česko-bavorské spolupráce ve vysokém školství 

Stránky