Aktuálně ze školství

Jiří Münich: Maturitní testování? Mašinka, která každý rok odsekne část populace od přístupu k dalším příležitostem.

Česká škola - Út, 09/06/2020 - 10:50
Do příštího roku by se mohla zavést povinná maturita z tělocviku. Začne se tím, že zredukujeme tělocvik do schopnosti hodit předmětem do dálky, protože je nejsnáze měřitelná. CZVV pro měření schopnosti připraví úkoly spočívající v hodu různými předměty. Jeden rok je to oblázek, klacek a šiška. Další rok zase poleno, horká brambora a kočka. Celá validace testu spočívá v tom, že tajná komise zástupců tělocvikářů a Centra každý objekt potěžká, jak jim sedí do ruky,“ píše Jiří Münich na blogu EDUin.



Jiří Münich (eduin.cz)Münich také píše: 

Nikoho už samozřejmě nezajímá, jestli například poleno neznevýhodňovalo žáky s drobnějšími dlaněmi, u kterých hod spíš odrážel schopnost vymyslet dobrý úchop objektu.

Nikdo netestuje, jestli hody horkou bramborou a kočkou neodráží spíš odolnost vůči bolesti, než schopnost házet a zda je pak možné dohozenou vzdálenost různými předměty redukovat do jednoho skóru.

Nikoho nezajímá přesnost měření pro různé úrovně dovednosti. Například šiška měří velice přesně pro maturanty, kteří příliš házet neumí, ale pro olympijské vrhače hraje odpor vzduch příliš velkou roli a dohozené vzdálenosti maturantů s podobnou schopností se mohou zásadně rozcházet… 

Konečně a především, jediná garance toho, že házené předměty jednoho roku (oblázek, klacek a šiška) jsou srovnatelné s předměty roku dalšího (poleno, horká brambora a kočka), jsou dojmy netransparentní komise CZVV.

Je to jen mašinka, která každý rok odsekne část populace od přístupu k dalším příležitostem.


Celý text naleznete zde

Přijímačky: Ještě více stresu. Zvýší se podíl náhody na důležitém životním kroku

Česká škola - Út, 09/06/2020 - 06:00
„Stres se u žáků jednoznačně zvyšuje. Někteří žáci měli z rozrušení teplotu a nemohli být do učeben puštěni. Naštěstí všem následně teplota poklesla. Šance na přijetí jeden termín snižuje, zejména dětem ze sociálně slabých rodin,“ řekl Lidovým novinám ředitel mladoboleslavské Integrované střední školy Štefan Klíma.



„Fakt, že dítě má pouze jenom jeden termín přijímací zkoušky, způsobí velké napětí, až úzkost, zvyšuje se stres z podaného výkonu v jeden den a samozřejmě to může mít vliv u některých dětí na snížení šance na přijetí,“ uvedla ředitelka Pedagogickopsychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 Galina Jarolímková. Dodala nicméně, že zásadní roli při přijetí či nepřijetí na školu by pouze jeden termín hrát neměl.

Potvrzují to i statistiky z minulých let, podle nichž mezi prvním a druhým termínem nebyly výrazné rozdíly. „Jeden termín dlouhodobě podporujeme, opakování zkoušky považujeme za nadbytečné. Šanci uchazečů na přijetí to nijak podstatně neovlivňuje,“ sdělil předseda Unie školských asociací – CZESHA a zároveň ředitel pražské Masarykovy střední školy chemické Jiří Zajíček. Podobně se vyjádřila i předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová, která dva termíny označila za psychickou berličku pro uchazeče.


Celý text naleznete v Lidových novinách

Cermat: Výsledky didaktických testů v jarním zkušebním období

Česká škola - Út, 09/06/2020 - 04:00
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání předalo ředitelům škol výsledky žáků, kteří konali didaktické testy společné části maturitní zkoušky v jarním zkušebním období 2020. U všech zkoušek byla zaznamenána historicky nejvyšší účast žáků. V důsledku legislativních úprav v souvislosti se zavedením mimořádných opatření ve školství se ke zkouškám mohli dostavit všichni žáci v posledním ročníku vzdělávání. Zkoušku tedy skládali i ti žáci, kteří by za standardních podmínek nebyli k maturitní zkoušce připuštěni, protože by na konci druhého pololetí neprospěli nebo nebyli hodnoceni. K didaktickým testům se tak letos nedostavilo pouze 1,5 % prvomaturantů, v minulém školním roce činila neúčast 8,2 %.



„Ukázalo se, že distanční online příprava i následná koncentrovaná příprava maturantů od 11. května ve školách zafungovala. Přestože se maturity účastnili i ti žáci, kteří by v minulých letech ke zkoušce připuštěni nebyli, nedošlo k podstatnému zhoršení výsledků. Co se týká průměrné úspěšnosti, tam jsou výsledky velmi srovnatelné s minulými roky a za to jsem velice rád,“ okomentoval letošní výsledky didaktických testů ministr školství Robert Plaga.

Níže uvedené údaje jsou vztaženy na prvomaturanty, t.j. žáky, kteří se hlásí k maturitní zkoušce poprvé. 

K didaktickému testu z matematiky se nedostavilo pouze 1,5 % z téměř 13,5 tisíce přihlášených prvomaturantů. V minulém školním roce bylo toto číslo výrazně vyšší – z celkového počtu přihlášených ke zkoušce nepřišlo nebo nebylo připuštěno 6,3 % žáků. U zkoušky letos neuspělo 17,5 % prvomaturantů. Čistá neúspěšnost se tak u zkoušky meziročně zvýšila o 2,0 procentní body (p. b.) a průměrný procentní skór se meziročně změnil pouze minimálně, a to o 0,6 p. b. na 58,4 %.

Stejně jako v případě matematiky i didaktický test z českého jazyka a literatury letos nekonalo pouze 1,5 % prvomaturantů z 68 tisíc přihlášených. I zde se jedná o výrazný meziroční rozdíl, v minulém školním roce totiž ke zkoušce nepřišlo 8,1 % přihlášených žáků. U zkoušky neuspělo 14,1 % prvomaturantů, což znamená meziroční nárůst čisté neúspěšnosti o 3,9 p. b. Žáci ve zkoušce dosáhli průměrného procentního skóru 63 %, což je meziroční změna o 1,2 p. b.

Neúčast u didaktického testu z anglického jazyka byla totožná jako v případě zkoušek z matematiky a z českého jazyka a literatury – ke zkoušce se nedostavilo pouze 1,5 % prvomaturantů z téměř 52 tisíc, kteří se ke zkoušce přihlásili. V minulém školním roce zkoušku nekonalo 8,5 % žáků přihlášených. Neúspěšnost u zkoušky meziročně vzrostla o 1,3 p. b. na 4,9 %. Žáci ve zkoušce průměrně dosáhli na procentní skór 81,2 %, což je o necelé 2 p. b. méně než loni.

Ke zkoušce z německého jazyka se letos přihlásilo přes 1 400 prvomaturantů. Také u této zkoušky byla zaznamenána výrazně vyšší účast než v předchozím školním roce – letos ke zkoušce nepřišlo pouze 2,3 % přihlášených, v loňském roce se jednalo o 12,2 %. V didaktickém testu letos neuspělo 26,5 % žáků, což je o 1,5 p. b. více než loni. Prvomaturanti dosáhli průměrného procentního skóru 61,9 %.

V didaktickém testu z ruského jazyka letos neuspělo 11,4 % prvomaturantů, což je o 5,3 p. b. více než loni. I k této zkoušce se však netradičně dostavili téměř všichni přihlášení žáci – ke zkoušce nepřišlo pouze 3,6 % z více jak 700 přihlášených prvomaturantů. Ti, kteří zkoušku konali, dosáhli průměrného procentního skóru 69,5 %.

V didaktickém testu ze španělského jazyka neuspělo 3,1 % prvomaturantů, což je o 1,6 p. b. horší výsledek než v minulém školním roce. V testu z francouzského jazyka si žáci naopak polepšili, čistá neúspěšnost meziročně poklesla o 1,5 p. b. na 1,2 %. K oběma zkouškám přišli všichni přihlášení žáci.

Podrobná analýza výsledků didaktických testů bude zveřejněna na data.cermat.cz 22. června 2020. 



Zdroj: Cermat

EDUin: Podívali jsme se, jak ministerstvo školství splnilo sliby dětem připravujícím se doma na přijímací zkoušky

Česká škola - Út, 09/06/2020 - 03:00
Kvůli intenzivní přípravě na přijímací testy osekané letos na jeden termín umožnil ministr školství Robert Plaga od 11. května prezenční výuku žáků 9. tříd. Ne všichni žáci ale měli během posledních měsíců stejné podmínky ke školní práci a ne všichni se také do školy mohli vrátit. Ne vždy také mohou jejich rodiče investovat do komerčních přípravných testů, aby se mohli “nadrilovat” na specifický typ otázek používaný ve státních přijímacích testech.



Ministr Robert Plaga kritizovaný za omezení přijímaček na jeden termín deváťákům spolu s oznámením termínu zkoušky na tiskové konferenci 6. května slíbil, že jim jeho resort s tréninkem na testy pomůže a zveřejní pro ně řadu výukových materiálů. Státní přijímací zkouška dnes začala, a tak jsme se podívali, nakolik byly jeho sliby splněny.

„Sliboval jsem před několika týdny, že ministerstvo připraví podpůrné materiály, uvolní testy Cermatu k tomu, aby si je mohli vyzkoušet nanečisto v reálném prostředí se záznamovým archem a jsem rád, že se to v této chvíli podařilo připravit, jmenuje se to Přijímačky bez obav. Žáci budou mít k dispozici skutečné informace týkající se jak vlastního průběhu zkoušky, tak materiálu pro přípravu na zkoušky. Zároveň jsme slíbili výuková videa s jednotlivými úlohami, i ta se rozbíhají. K dispozici je také 18 průvodců řešeními testů a další budou v následujících dnech doplňovány. Kromě této webové verze je v aplikaci INSPIS České školní inspekce možnost procvičovat na chytrých telefonech jednotlivé testy, které Cermat uvolnil, jsou to testy včetně řešení,” řekl ministr školství.

1. Uvolnění testů Cermatu z minulých let 

Testy úloh a záznamové archy z minulých let byly na webu Cermatu přístupné již před koronavirovou krizí, i když díky ministrovu prohlášení se k nim mohla dostat část žáků a rodičů, kteří o tom dříve nevěděli. K dispozici jsou i informace o průběhu zkoušky. Tento slib byl splněn, a to ještě před uzavřením škol.

SLIB SPLNĚN

2. Výuková videa s jednotlivými úlohami 

Pokud by se ministerstvu školství podařilo během čtyř týdnů připravit kvalitní sérii výukových videí pokrývající látku potřebnou k přijímacím zkouškám na čtyřletá i víceletá gymnázia, zasloužilo by si poklonu. To se ale nestalo a za daných podmínek (odpovědnost za ni byla přenesena na dobrovolníky-studenty, kteří neměli dost času ani podpory) ani stát nemohlo. Ke dnešnímu dni bylo na youtube nahráno 34 videí Přijímačky bez obav, dvě z nich byla smazána. Například český jazyk pro 9. třídu (pokrývá 6 videí (celkem 80 minut mluveného slova).

SLIB NESPLNĚN

3. 18 průvodců řešením testů je k dispozici a další budou doplňovány 

Cermat na webu slíbil, že průvodce testů budou postupně doplňovány. Měsíc, který žáci dostali na přípravu k přijímací zkoušce, ale Cermatu ke zveřejnění všech potřebných průvodců řešením nestačil. V den přijímací zkoušky byl na jeho webu k dispozici průvodce řešením jen u necelé třetiny uvolněných testů z matematiky a u dvou ze tří testů z českého jazyka. Použitelnost uvolněných testů bez průvodce řešením při domácí přípravě je přitom omezená.

SLIB NESPLNĚN

Za pozornost stojí webová aplikace, která přímo na webu Cermatu slibuje procvičování testů a úloh. Zda proběhla 20. května slibovaná optimalizace pro jiná zařízení než pro počítač, jsme neověřovali, pokud však nabízí stejnou funkčnost jako aplikace na webu, doporučujeme tak jako tak vytisknout test ve formátu.pdf. Organizace řízená ministerstvem, které vyzývá školy k tomu, aby rozvíjely online výuku, může posloužit jako příklad, jak mohou vypadat zastaralé a nekvalitní online vzdělávací nástroje, které by se používat neměly.

PALEC DOLŮ ZA NEVHODNÉ ŘEŠENÍ

4. Možnost procvičovat testy v aplikaci INSPIS SET, a to testy včetně řešení 

Aplikace České školní inspekce je volně dostupná pro různá elektronická zařízení, procvičovat v ní lze uvolněné testy z přijímaček na rozdíl od webu Cermatu skutečně elektronicky. Aplikace zkontroluje správné odpovědi, nenabízí ale s výjimkou úloh z geometrie správné postupy. Za nimi tak žák musí opět na web Cermatu, tedy pokud je tam k danému testu nalezne. Z pohledu technologických standardů moderních vzdělávacích aplikací nemá ani aplikace co nabídnout.

SLIB SPLNĚN s výhradou

„Omezení přijímacích zkoušek na jeden termín bylo velmi sporným rozhodnutím a ministerstvo školství za něj bylo od počátku právem z mnoha stran kritizováno. Úspěch v soutěži o místa na středních školách bude kvůli němu ještě více než v jiných letech záviset na domácím zázemí a ochotě a možnostech rodičů investovat do přípravy na úspěch v testech od Cermatu svůj čas nebo peníze. Možná i proto cítil ministr školství potřebu slíbit zejména deváťákům, že je jeho úřad v přípravě podpoří. Byly to ale prázdné sliby,” říká tisková mluvčí EDUin Radka Hrdinová.


Zdroj: EDUin

Školy řeší, co s žáky druhých stupňů. Nemají pro ně dost tříd ani učitelů

Česká škola - Út, 09/06/2020 - 02:00
Spíš komplikací se stal pro základní školy a víceletá gymnázia pondělní návrat žáků druhého stupně. Kvůli omezené velikosti skupin totiž většinu tříd i učitelů zabraly menší děti, střední školy navíc řeší přijímačky a maturity. Výuka na školách tak bude pro náctileté spíš symbolická. Například Základní školy Melantrichova v Prostějově začala nabídkou takzvaných třídnických hodiny, které budou v režii třídních učitelů, poté přijdou na řadu dobrovolné konzultace s učiteli jednotlivých předmětů. Reportáž přináší iDNES.



„Zaměříme se na matematiku, češtinu, anglický jazyk, ale i ostatní předměty. Budeme je nabízet i deváťákům, a to zejména v předmětech jako fyzika nebo chemie, které jsme do této doby nedělali. Dosud jsme se kvůli přijímacím zkouškám věnovali hlavně matematice a češtině,“ popsal ředitel Roman Pazdera. Ten počítá s tím, že žáci z druhého stupně se vzhledem ke všem hygienickým opatřením a organizaci konzultačních hodin dostanou do školy na zhruba dvě dopoledne týdně.

V ještě komplikovanější situaci jsou víceletá gymnázia, na kterých se budou konat přijímačky a maturity. Například na olomouckém Gymnáziu Hejčín se tak studenti nižších ročníků objeví minimálně. „V tento den začaly přijímací zkoušky a škola nemá personální ani prostorové kapacity pro zajištění aktivit pro žáky. Ty se tak uskuteční od středy, kdy se žáci v rámci třídnických hodin setkají se svými třídními učiteli,“ popsal ředitel Karel Goš.


Celý text naleznete zde

Daniel Stach: Zajímalo mě, proč se mám něco konkrétního učit, jaké jsou za tím souvislosti a co mi to dá do budoucna.

Česká škola - Út, 09/06/2020 - 02:00
„Já měl první dvojku už ve třetí třídě. Nebyl jsem flákač, to ne, ale také jsem nebyl typ, který by si po škole sedl ke stolu a prošel si tu danou látku ještě jednou. Zajímalo mě spíš, k čemu je co dobré vědět, proč se mám něco konkrétního učit, jaké jsou za tím souvislosti a co mi to dá do budoucna,“ říká moderátor Daniel Stach v rozhovoru pro online deník Aktuálně. 



Daniel Stach (repro ČT)Stach v rozhovoru také říká:

Rodiče mě vedli spíš k odpovědnosti. Výchova u nás vypadala tak, že pokud jsem něco chtěl, musel jsem se o to sám postarat. Máme jednu rodinnou historku, která pochází z doby, kdy jsem byl v první třídě. Padl tehdy návrh, že bych měl mít razítko se jménem. Bylo mi šest let a tatík mě vzal do Domu služeb na Senovážném náměstí (České Budějovice, pozn. red.). Vyjel se mnou do prvního patra, zastavil se a řekl: "Chceš to razítko?" Já přitakal, on ukázal na dveře a pokračoval: "Tady za těmi bílými dveřmi ho dělají. Zařiď si to." Sebral jsem odvahu, vešel dovnitř, slušně pozdravil prodavače a zeptal se: "Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat, jestli máte razítko se jménem Daniel Stach." Všichni se začali smát s tím, že nemají, ale že mi ho mohou vyrobit...

Nejsem žádná hvězda a doufám, že ani nikdy nebudu. Ale myslím, že tahle historka dobře ilustruje to, jak jsme byli se sestrou vychovávaní: "Když něco chcete, tak se o to starejte. A pakliže se v něco rozhodnete, budete za to nést odpovědnost." Dokud jsme byli na škole, rodiče nás podporovali, ale zároveň platilo, že pokud bychom chtěli dělat něco jiného, byla to naše volba, a tak si sami poneseme následky.


Celý rozhovor naleznete zde

Karanténa v Evropě včetně zavření škol zachránila více než tři miliony životů, říká studie

Česká škola - Út, 09/06/2020 - 01:00
Rozsáhlá karanténní opatření včetně uzavření obchodů, škol a restaurací omezila v Evropě šíření koronaviru a pomohla zachránit více než tři miliony životů. Vyplývá to ze studie britské Královské univerzity v Londýně. Vědci zkoumali situaci v jedenácti evropských zemích: Belgii, Británii, Dánsku, Francii, Itálii, Německu, Norsku, Rakousku, Španělsku, Švédsku a Švýcarsku. Zároveň varují, před unáhleným uvolňováním opatření, které může vést ke druhé vlně pandemie.Na základě zprávy agentury Reuters informuje ČTK.




Celý text naleznete zde 
Zprávu agentury Reuters naleznete zde

Neúspěšnost u maturit letos proti loňskému roku vzrostla

Česká škola - Po, 08/06/2020 - 14:49
Neúspěšnost u maturit letos proti loňskému roku vzrostla. Podle Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které údaje zveřejnilo, to souvisí se zatím nejvyšší účastí studentů u maturitních zkoušek. Kvůli opatřením proti koronaviru letos totiž nikdo z maturantů na konci druhého pololetí nepropadl, a ke zkoušce tak mohli jít všichni studenti posledních ročníků. Didaktický test z matematiky nezvládlo 17,5 procenta studentů, meziročně o dva procentní body víc. U maturitního testu z češtiny letos neuspělo 14,1 procenta žáků, což je o 3,9 procentního bodu víc než loni. Informuje ČTK.




Celý text naleznete zde

Marie Gottfriedová: Koronavirus připravil učitele o mocenské nástroje, jako jsou známky nebo povinná docházka.

Česká škola - Po, 08/06/2020 - 07:21
„Uplynulé “koronavirové” období nám zřetelně ukázalo naše role ve školních komunitách. Žák je ten, kolem kterého se vše točí, je to osoba, o kterou především jde, škola a učitelé jsou tu pro něho a mají hledat cesty, jak ho v pozitivním slova smyslu zasáhnout (ať už ve škole, nebo na dálku). Učitel je ten, kdo doprovází. Ten, kdo motivuje, povzbuzuje. Ten, kdo za všech okolností podporuje, jde naproti a nezlomí nad nikým hůl. Zřetelně na tuto roli učitelů ukázala distanční výuka, ztratili jsme řadu „mocenských” nástrojů, jako jsou známky, povinná účast žáků ve výuce a jiné formy odměn a trestů, a v plné nahotě jsme mohli objevit, že naše role je služebná, nikoli mocenská,“ píše ředitelka trmické ZŠ Marie Gottfriedová pro magazín Rodiče vítáni.



Marie Gottfriedová (linkedin.com)Gottfriedová také píše: 

Strategické vzdělávací dokumenty jako je rámcový vzdělávací program, školní vzdělávací program nebo tematické plány jsou přesycené balastem. Příliš mnoho energie a času ve školách investujeme do věcí, které nejsou nosné a školu dělají nudnou a nezajímavou – přemíra encyklopedických informací, výčty, učení se zpaměti věcem bez souvislostí a bez souvztažnosti se životem. 

Nyní jsme nuceni soustředit se na to podstatné, děláme pořádek, třídíme zrno od plev a balast necháváme stranou. Je to velmi ozdravný proces. Naše školství je dlouhodobě napadeno virem křečovité ztuhlosti, musel se však objevit zcela jiný virus, abychom tuto ztuhlost začali výrazněji vnímat.

Distanční výuka silně odhalila téma sebevzdělávání žáků. Je to jedna z nejdůležitějších dovedností, kterou by škola měla žáky vybavit – naučit se učit se. Umíme to? Nestrháváme my učitelé pořád příliš pozornost sami na sebe, místo abychom posilovali autonomii žáků a jejich vlastní zodpovědnost? Neprezentujeme a neservírujeme pořád příliš sami sebe (svůj předmět, své akcenty, své úhly pohledu), místo abychom dávali prostor žákům, abychom je vedli k poznání a osvojení jejich vlastního učebního stylu? Nečiníme žáky pořád příliš závislými na nás, místo abychom jim otevírali cestu k sebepoznání a celoživotnímu sebevzdělávání?


Celý text naleznete zde

Daniel Pražák: Možná tu je spousta učitelů, kteří mají pocit, že selhali, že to nedali, že jsou učitelé na nic...

Česká škola - Po, 08/06/2020 - 05:00
„Měl jsem řadu cílů a představ, jak chci online výuku vést. Co zvládnout, co stihnout, v čem se posunout. Jak změnit spolupráci mezi žáky. Řadu těch věcí jsem prostě nezvládl a nedal to. Z původní rozjuchanosti v prvních týdnech, z nadšení a energie se najednou stal splín a stav, kdy mě ta činnost netěšila. Začal jsem vnímat výuku víc jako práci a míň jako to, co dobrovolně dělám proto, že chci. Uvědomil jsem si, že bez kontaktu face to face s dětmi je to prostě nanic. Že kdyby to trvalo déle, tak to položím. I když znám všechny Meety, Kahooty, Discordy, Teamsy, Mentimetery a podobně. Že mi to nedává tu radost. A tím, že mi to nedává tu radost, že nedokážu učit tak, abych byl sám se sebou spokojený,“ píše učitel Daniel Pražák na Facebooku.



Daniel Pražák (facebook.com)Pražák pokračuje: 

Překvapilo mě, kolik skvělých učitelských kolegyň a kolegů mi soukromě řeklo něco podobného. A tak to chci sdílet. Protože možná tu je někde další spousta učitelů, kteří se cítí podobně. Že selhali, že to nedali, že jsou učitelé na nic a měli by jít vrátit diplom. Že vidí práci ostatních, jejich neutuchající nadšení a připadají si jak kus lejna na chodníku.

Tak chci sdílet, že v tomhle pocitu nejste a nejsme sami. Že takový pocit má i velká řada pedagogických superhrdinů, u kterých by to člověk nečekal.


Celý text naleznete zde

Oldřich Botlík: Jak 1 800 lidí tipovalo průměrnou úspěšnost maturitní úlohy 1

Česká škola - Po, 08/06/2020 - 04:00
V úterý 2. června ráno jsem na České škole vyzval čtenáře, aby odhadli průměrnou úspěš­nost maturitní úlohy 1 v letošním testu Matematika. Požádal jsem je, ať prostřednictvím jednoduchého formuláře Google svůj tip sdílejí. Do formuláře jsem zařadil také tři jednoduché otázky, abychom věděli například to, zda odpovídá učitel(ka). Řada lidí sdílela výzvu na sociálních sítích, a tak tipů rychle přibývalo. Ve čtvrtek 4. června večer, když počet respondentů dosáhl hodnoty 1 800, jsem anketu ukončil. V té době už totiž asi několik lidí skutečnou úspěšnost úlohy 1 znalo. Průměrný odhad za všechny účastníky ankety činí 65,9 %. Chci zde podrobněji informovat o záměrech a průběhu celé akce.



Oldřich Botlík (eduin.cz)Zájem o anketu mě potěšil a rád bych ze všeho nejdříve poděkoval České škole i všem ostatním, kteří informaci o anketě šířili. Vážím si jejich pomoci i ochoty přemýšlet o tom, co vlastně úloha 1 ověřuje a jak. Několik lidí se mě ptalo, co jsem anketou sledoval. Nechtěl jsem odpovídat v době, kdy bych mohl ovlivnit tipující, a explicitně neodpovím ani nyní. Vhodná chvíle na úplnou odpověď nastane podle mého názoru teprve tehdy, až se od Cermatu dozvíme, jak maturanti v úloze 1 dopadli. Myslím, že ve srovnání s průměrným tipem výrazně hůře, ale krk bych za to nedal – loňské přidání 15 minut na práci odhad ztěžuje.

Několik slov k úloze, kterou maturanti řešili 

Lék ve formě sirupu se prodává ve dvou variantách – pro děti a pro dospělé. V 1 ml sirupu pro děti jsou 3 mg účinné látky, v 1 ml sirupu pro dospělé 7,5 mg téže účinné látky. Miloš má předepsáno užívat každé ráno 5 ml sirupu pro děti. 
Vypočtěte, kolik ml sirupu pro dospělé by měl Miloš ráno užívat, aby dostával stejné množství účinné látky jako v předepsané dávce sirupu pro děti. 
Pro úplnost správná odpověď i se zdůvodněním: V dávce 5 ml sirupu pro děti dostane Miloš 15 mg účinné látky. Stejné množství účinné látky je ve 2 ml sirupu pro dospělé (2=15:7,5). 

Můj odhad, že žáci dopadli o dost hůře, než respondenti tipovali, vychází z toho, že podob­nou úlohu zvládnou i šikovnější děti na prvním stupni. V anketě proto celkem 36,6 % lidí tipovalo úspěšnost nad 80 %. Tak vysoké úspěšnosti ovšem dosahují maturitní testové úlohy jen výjimečně, neboť potom vlastně zabírají v testu místo vhodnějším úlohám. Řada tipujících nebere v úvahu, že maturanti pracují ve stresu a na jaře trénovali spíše učivo, u něhož bylo nepochybné, že se v testu objeví. Tedy učivo, jehož zvládnutí znamená hlavně naučit se provádět určité postupy (například zacházet s algebraickými výrazy, upravit vzorec a dosadit do něho, řešit jednoduché logaritmické a exponenciální rovnice apod.). Tito maturanti potom hledali v testu spíše ta zadání, která jim umožní uplatnit, co si nacvičili. Proto možná úlohu 1 vynechali – nechtěli kvůli nejistému zisku pouhého bodu ztrácet čas pronikáním do relativně dlouhého textu. A už se k ní nevrátili. Interpretace šířená lidmi z Cermatu, že za nízkou úspěšnost podobných úloh nemůže výuka matematiky, ale slabá schopnost žáků číst s porozuměním, je myslím zkratkovitá a nepodporují ji ani výsledky testu z češtiny.

Tohle všechno je třeba mít při interpretování výsledků testových úloh na paměti: hledisko, do jakého ročníku základního vzdělávání úloha patří, je příliš prvoplánové a zavádějící. Zvlášť u úloh, které – jako typ – ještě nevyřeší mobil, mnozí maturanti zvažují, zda se vyplatí, aby se jimi v testu vůbec zabývali. Kdyby byl za vyřešení rovnice 7,5·x = 3·5 bod, asi by to zkusil každý, a to zpravidla úspěšně. Ale dospět ke stejné rovnici jako k matematickému modelu reálné situace popsané relativně dlouhým zadáním mobil nedokáže a ani některým žákům se do toho prostě nechtělo – i když to možná nebylo nad jejich síly.


Odpovědi účastníků ankety na tři jednoduché otázky zopakované v diagramu výše umožnily rozdělit respondenty do deseti podskupin, všichni dohromady pak představují jedenáctou. Velmi názornou informaci o rozložení tipů libovolné podskupiny (řekněme učitelů a učitelek) poskytuje takzvaný histogram. Vznikne rozdělením tipovací škály 0 % až 100 % na deset stejně dlouhých úseků. Každý tip je započítán v příslušném úseku. Například tip 73 % je započítán v úseku 71–80.

Následující histogram porovnává rozložení tipů dvou různých podskupin: v první jsou ti, kteří na otázku „Pracujete jako učitel(ka)?“ odpověděli ANO, ve druhé jsou ti, kteří odpověděli NE. První podskupina zahrnuje 530 respondentů, druhá 1 270 respondentů. Kvůli rozdílným počtům je výška sloupců přepočítána na procentní podíly z velikostí obou podskupin. Součet výšek modrých sloupců je tedy 100 % (všichni učitelé a učitelky), součet výšek červených sloupců také (všichni ostatní).


Z histogramu je nejspíš patrná větší zkušenost učitelů s chybujícími žáky: vědí například, že část žáků odpoví 15 mg (uvede tedy pouze mezivýsledek). Zdá se, že neučitelé se ve svých úvahách častěji omezovali jen na hodnocení míry obtížnosti úlohy, zatímco učitelé uplatnili své bohaté zkušenosti s tím, jak žáci ve skutečnosti postupují a kolik různých „nástrah“ na ně číhá – v úloze i v celém testu. Totéž si zřejmě častěji uvědomovali také respondenti, kteří kdysi maturovali z matematiky, fyziky či chemie. I z histogramu na obrázku je ovšem zcela zjevné, že představy odborníků i laiků o průměrné úspěšnosti maturantů v testu zahrnují celé dostupné spektrum možností. Ať bude skutečná hodnota průměrné úspěšnosti jakákoli, vždycky se ukáže, že významná část respondentů odhadovala výrazně nesprávně. Možná i kvůli tomu, že „přece šlo jen o trojčlenku“. Pro zájemce jsem připravil interaktivní histogram, který je ke stažení na stránce iniciativy Maturitní data – odtajněno. Pouhým klikáním na tlačítka v něm mohou volit různé podskupiny respondentů a zamýšlet se nad zobrazenými rozdíly.

Sněmovna žádá, aby zveřejňování dat uložil Cermatu zákon 

Ve chvíli, kdy tento text píšu, zná skutečnou průměrnou úspěšnost úlohy 1 jen úzký okruh spolupracovníků Cermatu (mezi něž nepatřím). A nejinak tomu bude i po zveřejnění textu. Přestože i v Cermatu o anketě nejspíš vědí, už není co utajovat a hodně lidí to zajímá.

Dlouhých pět let usiluji o změnu. Přesně 18. května 2015 jsem požádal Cermat podle zákona o svobodném přístupu k informacím, aby mi poskytl údaje o tom, kolik maturantů v jed­né úloze maturitního testu z jara 2015 vybralo odpověď A, B, C, … a E, případně kolik nevybralo žád­nou. Proti zamítavému rozhodnutí Cermatu jsem se musel třikrát odvolávat k Ministerstvu školství a po devíti (!) měsících jsem nakonec obdržel správnou šestici čísel. Od té doby se mnohé změnilo: Cermat začal tento typ informací zveřejňovat sám uprostřed prázdnin, na základě žádosti lze získat dokonce anonymizovaná prvotní data. Poslaneckou sněmovnou nedávno prošla novela školského zákona, podle níž by Cermat – kdyby už byla účinná – musel zveřejnit podrobná anonymizovaná prvotní data ode dneška do 14 dní. I bez žádosti.

Anketa o úspěšnosti úlohy 1 vyvolala o maturitní test z matematiky živý zájem, samotná úloha 1 patří v testu k nejrozumnějším, protože něco podobného občas potřebuje spočítat každý. Jedna magistra farmacie, která na Facebooku diskutovala o svém nízkém odhadu, napsala, že logiku podobných výpočtů denně marně vysvětluje několika zákazníkům. Chce-li Cermat zlepšit svou pověst, má jedinečnou příležitost udělat to tím, že průměrnou úspěšnost úlohy 1 zveřejní dříve než někdy uprostřed horkého léta, kdy už nikoho nebude zajímat. Sám se ho ovšem na ni ptát nehodlám. 


Interaktivní histogram je dostupný v sekci Ke stažení na stránce iniciativy Maturitní data – odtajněno

Co se týče hodnocení, jsem hodně zklamaná z toho, že nakonec hodnotit musíme, říká učitelka z Chomutova

Česká škola - Po, 08/06/2020 - 03:00
„Se svými šesťáky jsem se potkávala v menších skupinkách na videochatu. Nešlo pravda úplně o výuku, spíš jsme si povídali, sdělovali si, co je u koho nového. Jednu chvilku na společném messengeru hodně frčely hádanky a rébusy, k nim jsme přizvali i kolegu matikáře. Zkoušela jsem rozjet Google Classroom, ale ztroskotalo to na tom, že se děti neuměly připojit, někomu to údajně nešlo spustit vůbec. Prali jsme se s tím několik dnů, ale výsledky se nedostavily. Pravidelnou online výuku jsme nespustili a hlavní důvod je asi právě ten technický,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni Markéta Moravcová, která učí češtinu a výtvarnou výchovu na chomutovské základní škole.





Jak si letos poradíte s hodnocením?

Co se týče hodnocení, jsem hodně zklamaná z toho, že nakonec hodnotit musíme. Nechápu proč, když od začátku se i MŠMT vyjadřovalo v tom smyslu, že hodnotit práci na dálku nejde. A já si opravdu myslím, že to nejde udělat úplně spravedlivě. Vnitřně se pořád peru s tím, jak se k tomu postavit. Nakonec na ty formuláře samozřejmě něco napíšu, budu se řídit všemi pravidly z ministerstva a budu se snažit být co nejvíc fér, ale je to ohromná škoda. Stalo se, co se stalo – a dalo se z toho mnohé vytěžit. My, dotlačeni okolnostmi, jsme vlastně děti hodili do úplně nové vody – uč se sám, zkontroluj si, ohodnoť se… a v podstatě jenom zíráme, jak hodně můžeme couvnout do pozadí a jak to děti bravurně zvládaly. Říkám zvládaly, protože je to už opravdu dlouhé a motivace samozřejmě lehce upadá. Nicméně znovu opakuji, že jsem překvapená, co všechno naši žáci dokážou. Objektivně se zhodnotí, najdou chyby, opraví si je, zformulují konkrétní otázku do konzultace. To je velká věc!

Budete něco konkrétně při letošním hodnocení dělat jinak než obvykle? 

Máme v plánu, že letos dáme rozhodně slovo dětem. Chceme, aby se ohodnotily samy, oznámkovaly se, a určitě s nimi budeme letos konečné hodnocení konzultovat. Protože se žáci bez přehánění stali na půl roku našimi kolegy. Učili sami sebe, drželi nad sebou dozor… Tak by nám přišlo hloupé se jich ani nezeptat, jak jim to šlo. Navíc nám děti píšou každý týden krátkou zpětnou vazbu a je vidět, že jejich sebevědomí a sebeuvědomění velmi vzrostlo, protože si někdy vážně neberou servítky. Klidně „na férovku“ sebekriticky vybalí, že matika byl tentokrát totální výbuch, ale stejně upřímně se dokážou i pochválit, že v češtině udělali jen „pár chibyček“.


Celý rozhovor naleznete zde

Podle ČTK zamíří do tříd druhého stupně více než polovina dětí

Česká škola - Po, 08/06/2020 - 02:00
Druhý stupeň základních škol a střední školy se ode dneška mohou znovu otevřít všem žákům. Kvůli opatřením proti koronaviru do nich od 11. května mohly chodit zatím jen poslední ročníky. Podobně jako v jejich případě je ale i nadále pro všechny docházka dobrovolná. Školy se navíc mohly samy rozhodnout, zda a jak aktivity pro žáky zorganizují. Podle zjištění ČTK zamíří na druhý stupeň škol v následujících dnech zřejmě v průměru víc než polovina dětí. Nebudou ale do školy chodit každý den. 




Celý text naleznete zde

Webináře SYPO 9. a 10.6.: Vedení školy v době krize a po ní. Nástroj pro plánování a vedení výuky

Česká škola - Po, 08/06/2020 - 01:00
Vedení školy v době krize a po ní: příležitosti a rizika. Management školy a týmů v nestandardních dobách klade na vedení škol úplně odlišné nároky. Tím pádem jsou vhodné také odlišné přístupy a nástroje vedení. Je to doba, kdy se projeví tzv. „pravé“ charaktery a potenciály lidí v týmu. Zároveň se ukážou silné a slabé stránky systému. Krize může být v mnohém i dobrá. Ukazuje, kde optimalizovat systémy. Skončením výjimečného stavu však nic nekončí. Může nastat i různě dlouhé a různě náročné „přechodné období“, které paradoxně často na ředitele klade větší nároky než samotný výjimečný stav. 9. 6. 2020, 14:00. Lektor: Miroslav Hubatka 



Common Curriculum: nástroj pro plánování a vedení výuky 

Common Curriculum je nástroj, který Vám pomůže šetřit čas při tvorbě plánů a příprav do výuky. Nabízí šablony k tvorbě vlastního rozvrhu, umožňuje plány sdílet s ostatními učiteli, žáky i rodiči. Nabízí také možnost vkládání příloh nebo odkazů. Učitel má tak k dispozici denní, týdenní i měsíční plán. Praktický přehled ocení také ředitelé škol.

10. 6. 2020, 14:00. Lektorka: Jana Šperlová 


Další informace naleznete zde

Vláda projedná peníze na opravy školek a škol

Česká škola - Po, 08/06/2020 - 00:00
Zvýšením finanční částky v programu na opravu škol a školek v malých obcích do 3000 obyvatel o 3,1 miliardy korun nebo úpravou zákona o bankách se bude dnes zabývat vláda. Informuje ČTK.




Celý text naleznete zde

Stránky