Aktuálně ze školství

Němečtí školáci šíří dětskou pornografii. Myslí si, že je to jen zábava

Česká škola - Ne, 23/02/2020 - 01:00
Němečtí studenti na uzavřených chatovacích skupinách šíří velmi znepokojivé obrázky a videa. Na některých jsou nacistické svastiky, na jiných je vidět sekání hlavy. Mezi žáky se šíří též obrázky a videa dětské pornografie, doprovázené „vtipnými" komentáři. Německá policie to považuje za velký problém. Informuje iDNES.



Podle odborníků mnozí mladí lidé vůbec netuší, že jejich cílené provokace jsou postihovány zákonem. V Německu za šíření obrázků svastik hrozí pokuta. Pokud je jedinec usvědčen z projevů nenávisti (hate speech), může jít až na pět let do vězení.

Soukromé chaty též mohou být používány k sexuálnímu obtěžování, diskriminaci či šikaně jiných dětí. Podle odborníků by se v takovém případě děti neměly bát ozvat.

Policie tvrdí, že je potřeba větší mediální osvěta, aby si mladí lidé uvědomili, jak odpovědně používat digitální média. Vyzývá též rodiče, aby více mluvili se svými dětmi o věcech jako je xenofobie či zneužívání.


Celý text naleznete zde

Národní strategie finančního vzdělávání 2.0

MŠMT - So, 22/02/2020 - 19:48
Vláda České republiky schválila 13. ledna Národní strategii finančního vzdělávání 2.0 (NSFV). Cílem nové strategie je vytvořit podmínky pro dlouhodobé zvyšování úrovně finanční gramotnosti obyvatel České republiky. Členem Pracovní skupiny pro finanční vzdělávání je i NPI ČR, jehož úkolem je implementace principů finanční gramotnosti ve školách, ale i mezi dospělými.

Jan Moláček: Mýty kolem šátků jsou opět v kurzu

Česká škola - So, 22/02/2020 - 04:00
„Kvůli výměně ombudsmana se objevuje řada mylných informací o sporu mezi střední školou a muslimskou studentkou o zákaz nošení hidžábu. Snad žádný spor v Česku v poslední době nevzbudil takovou pozornost… Všechny tři soudní verdikty se staly tématem pro záplavu komentářů v médiích i na sociálních sítích. Jejich autoři přitom málokdy zastírali, že rozsudky posuzují čistě na základě sympatií k té či oné straně sporu. V takové atmosféře není překvapivé, že drtivá většina komentářů má máloco společného s realito,“ píše Jan Moláček v Deníku N.



Jan Moláček (twitter.com)Moláček také píše: 

Diskriminace se dělí na přímou a nepřímou, přičemž nepřímá je založená právě na zdánlivě neutrálním kritériu, které ovšem zvýhodňuje nebo naopak znevýhodňuje určitou skupinu. Lze to dobře ilustrovat třeba na následujícím absurdním příkladu: byla by férová soutěž pro majitele jezevčíků a koček v tom, jak jejich miláčci umějí šplhat na stromy? I kdyby byla pravidla pro všechny zcela stejná?

„Nemůže-li být žalobkyně zahalena hidžábem, a projevit tak své náboženské přesvědčení a víru, dopadá na ni zákaz nošení pokrývek hlavy ve škole ve srovnání s ostatními studenty tíživěji. Je tím znevýhodněna oproti ostatním studentům, kteří jsou jiného náboženského přesvědčení, jehož symbolika nebyla zákazem pokrývek hlav dotčena, anebo nejsou věřící,“ stojí v odůvodnění. Nejvyšší soud také rozhodl, že pro zákaz šátků nezakrývajících obličej není v běžném vyučování žádný důvod a že škola studentku diskriminovala. S tím vrátil kauzu zpět k obvodnímu soudu pro Prahu 10. Pro ten už je ale výrok o diskriminaci závazný – může pouze posoudit nárok na omluvu a výši odškodného (studentka požaduje šedesát tisíc korun).

Rozsudkem Nejvyššího soudu tak po počátečních emotivních výstupech u soudu a zmatcích vyvolaných stejnými, avšak o zcela jinou argumentaci opřenými výroky nižších soudů získalo Česko jasné měřítko pro posuzování podobných případů v budoucnu. Snad to bude znamenat i konec planých debat o něčem tak nepodstatném, jako je šátek přes vlasy.


Celý text naleznete zde

Josef Veselka: Zdanění robotů je hloupý nápad, na který doplatíme. Omezit rozvoj technologií zdaněním je tmářství

Česká škola - So, 22/02/2020 - 03:00
„Minulý týden se v tisku objevily spekulace sociálních demokratů, že by každý robot měl být v budoucnosti zdaněn, protože jejich zaváděním budou lidé přicházet o práci, a tudíž nezbude, než aby se o ně postaral stát. Ve spoustě pseudoproblémů plnících současná média se mi toto téma zdá být velmi důležité…,“ píše Josef Veselka v Hospodářských novinách.



Veselka také píše: 

Lidstvo se v současné době rozvíjí rychlostí, která nemá žádné historické srovnání. Jeho nejlepší mozky pracují na umělé inteligenci a jejích exekutivních složkách v dobré víře, že právě toto je jedna z nejdůležitějších cest, po nichž se v jednadvacátém století vydáváme. Jde jen o to, abychom tuto výzvu byli schopni zvládnout a uřídit natolik, aby nám byla ku prospěchu. Za této situace se tedy objevil názor politiků, že tento vývoj nejpokročilejších technologií by v budoucnu mohli regulovat či spíše omezovat pomocí daní. Protože co jiného než omezení by ve svém důsledku speciální daň na koupi či práci robotů byla?..

Možná se jedná o nápad, jenž vznikl v nějakém stranickém sekretariátu při hledání finančních zdrojů pro budoucí vládu anebo v populistické touze zalíbit se těm, kteří by v budoucnu mohli přijít o svou práci. Ale nedej bože, aby takovou daňovou inovaci myslel někdo vážně. Jsem přesvědčen, že historie by podobné snažení označila za tmářství, které sice pokrok stejně nezastavilo, ale v jisté části světa ho zpomalilo.


Celý text naleznete zde

Michal Šoltés: Místo zdanění robotů řešme vzdělávání

Česká škola - So, 22/02/2020 - 03:00
„Z toho, co zatím víme, vyplývá, že na robotizaci tratí zaměstnanci, kteří vykonávají rutinní činnost, tedy profese, jež lze roboty nahradit. Naopak majitelé robotů či zaměstnanci, kteří se věnují nerutinní práci, na robotizaci získávají. Může jít o vysoce abstraktní, odborné profese, které se často s roboty doplňují, ale například i o pozice v sociálních a zdravotních službách. Robotizace zkrátka vytváří vítěze a poražené a zvyšuje nerovnost v příjmech, bohatství a v životní úrovni,“ píše Michal Šoltés v Hospodářských novinách.



Šoltés také píše: 

Poražení neztrácí pouze práci, ale přichází i o zaměstnatelnost. S tím se často pojí ztráta životních jistot a náplň, lidé se propadají do psychických a rodinných problémů. Statisticky roste pravděpodobnost rozvodů, sebevražd, kriminality… Málokdo se pře o to, že robotizace a její důsledky pro lidi vytváří prostor pro intervence státu. Jedním z možných zásahů je nějaká forma zdanění robotů, které má redistribuční vliv...

Zdanění robotů lze považovat za nouzové řešení v situaci, kdy vybíráme tu méně špatnou variantu. Systémovým řešením robotizace je především vzdělání a vytvoření podmínek pro vznik profesí s vysokou přidanou hodnotou. Vzdělávat dnes studenty v rutinních činnostech je cesta špatným směrem.


Celý text naleznete zde

MŠMT V Bruselu: Podpora mobility ve vzdělávání a výzkumu

Česká škola - So, 22/02/2020 - 00:00
Rada pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport v Bruselu diskutovala na téma „Cirkulace mozků – hnací síla Evropského prostoru vzdělávání“. Ministři se shodli na tom, že mobilita studentů, vědců a učitelů je jedním ze základních principů a přidaných hodnot EU, která vede k rozvoji lidského potenciálu, lepšímu uplatnění na trhu práce a k dopadům na jednotlivé regiony. Zároveň se však shodli, že mobilita a především pak tzv. cirkulace mozků je mnohdy nevyvážená, a to jak v rámci EU, tak i jednotlivých států a představuje problém tam, kde dochází k odlivu mozků a odchodu talentů. 



Řada delegací zmínila i souvislost s demografickými výzvami, stárnutím obyvatel a odlivem vysoce kvalifikovaných osob z venkova do měst. Dle ministrů je základem jakéhokoliv řešení vysoká atraktivita a kvalita evropských systémů vzdělávání, vědy a výzkumu a vysokoškolských institucí, na které se musí jednotlivé členské státy i EU soustředit a soustavně je podporovat a zlepšovat. 

Náměstek Velčovský během svého vystoupení na zasedání Rady uvedl: „Česká republika je silným zastáncem vyvážené cirkulace mozků. Podporujeme Síť evropských univerzit, na jejíž kvalitní projekty přispíváme také ze státního rozpočtu. Dále jsme díky ESIF vyhlásili výzvy pro mezinárodní mobilitu výzkumných pracovníků. Prozatím vyjelo z České republiky na 500 českých vědců různého věku a zkušeností a přijelo na 450 zahraničních. Systém mobilit má dopad na obě strany, vysílající i přijímající. Díky těmto intervencím velmi aktivně přispíváme k budování evropského vzdělávacího a výzkumného prostoru."


Celý text naleznete zde

MŠMT v Bruselu jasně deklarovalo podporu mobility ve vzdělávání a výzkumu

MŠMT - Pá, 21/02/2020 - 11:34
Brusel, 20. února 2020 - Dne 20. února 2020 se v Bruselu uskutečnilo zasedání Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport ve formaci pro vzdělávání. Delegaci ČR vedl náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Václav Velčovský.

Pardubický kraj má svého Ámose

MŠMT - Pá, 21/02/2020 - 11:28
Praha, 21. února 2020 - Sedm oblíbených pedagogů ve čtvrtek 20. února mělo šanci postoupit do semifinále ankety Zlatý Ámos. A pouze jeden z nich se mohl stát Ámosem Pardubického kraje. Záleželo to především na žácích, kteří museli přesvědčit porotu, že právě ta nebo ten, kterého do ankety přihlásili, je takovou osobností, která může všechny ostatní reprezentovat v celostátním semifinále. Podařilo se to žákyním Jany Jeřábové z Labské SOŠ a SOU v Pardubicích.

Pojďte do školy, prosí děti ředitelka. Záškoláctví je čím dál větší problém. Stát hledá cesty, jak trestat rodiče

Česká škola - Pá, 21/02/2020 - 05:00
„Nedávno jsem jela do školy autem a potkala jsem žáka, který měl být nemocný. Ptala jsem se ho, proč neleží doma v posteli. Pohotově se vymluvil, že jde zrovna do Mostu do lékárny. Je to vlastně nekonečný a neřešitelný boj,“ vypráví v reportáži iDNES ředitelka chanovské základní školy Monika Kynclová. Dříve dokonce děti ráno svolávala do školy venkovním rozhlasem. Dnes občas před vyučováním vyběhne před školní budovu, a když před ní vidí postávat žáky, snaží se je přemluvit, aby šli na vyučování.



Monika Kynclová (youtube.com)„Jenže většinou jsou to děti rodičů, kteří sami do školy nechodili, takže rodičům je jedno, jestli jsou ve škole, nebo ne, a nic nepomáhá,“ říká Kynclová…. „Třetina našich žáků se po deváté třídě přihlásí na střední. Jsme rádi, když třetina z této třetiny na ni vůbec nastoupí,“ dodává Kynclová. Ve škole je už od roku 1989. Žáků, kteří zakončili vzdělání maturitní zkouškou, zažila za tu dobu pouze pět.

Alarmující čísla přivedla ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou k nápadu snížit rodinám, jejichž děti do školy nechodí, přídavek na bydlení a dávku pomoci v hmotné nouzi. V praxi by to nejspíše vypadalo tak, že by rodiče každého půl roku při žádosti o dávku dokládali vysvědčení s informací, kolik má dítě zameškaných hodin.

„U některých rodičů by to mohlo pomoci, ale pak jsou i ti, které ani toto prostě nedonutí,“ míní ředitelka z chanovské školy Kynclová. Naopak Romky ze zdejšího sídliště, které ve škole uklízí, jsou přesvědčeny, že omezení dávek může mít přesně opačný efekt, než ministerstvo čeká. „Když nebudou mít peníze, tedy dávky, nebudou chodit do školy vůbec, protože nebudou mít ani na svačinu,“ předpovídá jedna ze zaměstnankyň.


Celý text naleznete zde

Má škola právo hnát nemocné dítě pro omluvenku k lékaři? Pokud to není záškolák, tak by neměla

Česká škola - Pá, 21/02/2020 - 04:00
Českem proletěla chřipková epidemie, v některých školách kvůli ní odložili předávání pololetního vysvědčení, jinde raději zavřeli. Rodiče píší omluvenky a mnohdy kvůli nim tahají nemocné děti k lékaři. Mají školy právo po nich něco takového chtít? A mají lékaři povinnost omluvenky psát? Tématu se věnuje magazín Rodiče vítáni.




„Zrovna řeším, co mám dělat, když s dětmi při běžných virózách nechodím – a ani nechci začít chodit – k doktorce, a ve škole nám řekli, že při absenci déle než tři dny je potřeba omluvenka od lékaře,“ stěžuje si Milena Šumanová z Prahy 6. Jelikož je matkou prvňačky, která ve škole chybí poprvé, je takový přístup školy zbytečně přísný. Zdravý rozum velí, že nemocné dítě má ležet v posteli, a nikoli běhat k lékaři pro omluvenku, a lékař má léčit, a nikoli razítkovat žákovské.

Není tomu tak vždy, ale v tomto případě je zdravý rozum dokonce v souladu s legislativou: Dle §50 školského zákona omlouvá nepřítomnost žáka vždy jeho zákonný zástupce, a to do 3 kalendářních dnů od začátku nepřítomnosti (osobně, telefonicky nebo emailem). Potvrzení od lékaře smí škola vyžadovat jen v případě, kdy je nepřítomnost delší než tři dny, a škola k tomu navíc má nějaký zvláštní důvod – zejména pokud má učitel podezření, že rodiče omlouvají i neodůvodněnou nepřítomnost.

Podrobněji se o tom zmiňuje Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže, které vydalo ministerstvo školství v roce 2010. V jeho příloze č. 11 Záškoláctví se uvádí: „Přesáhne-li nepřítomnost žáka ve škole tři dny, může škola požadovat, považuje-li to za nezbytné, doložení nepřítomnosti žáka z důvodu nemoci příslušným praktickým lékařem žáka, popř. ošetřujícím lékařem nebo klinickým psychologem. … Ve výjimečných případech (především v případě časté nepřítomnosti žáka nasvědčující zanedbávání povinné školní docházky), může škola požadovat potvrzení ošetřujícího lékaře, popř. příslušného praktického lékaře nebo klinického psychologa, i v případě nepřítomnosti kratší než tři dny.“

Tak zní doporučení ministerstva, konkrétní postup už je na školách. „Závisí na každé škole, jak si nastaví podmínky pro omlouvání ve svém školním řádu,“ říká mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.


Celý text naleznete zde

Kyberšikana bují ve školách. Lince bezpečí loni dvojnásobně přibylo hovorů od dětí, které někdo obtěžoval na síti

Česká škola - Pá, 21/02/2020 - 03:00
Třetina školských zařízení musela loni řešit takzvanou kyberšikanu. Dispečeři Linky bezpečí přijali tentýž rok téměř 1200 hovorů od dětí, které si stěžovaly, že je někdo obtěžuje na síti. Meziročně jde o dvojnásobný nárůst. „Pokud je dítě šikanováno přes internet a spolužáci se mu pak smějí ve škole a nejhůř mu je právě tam, spadá tento druh šikany statisticky pod skupinu šikana na půdě školy,“ vysvětlila Lidovým novinám vedoucí Linky bezpečí Kateřina Lišková.



Kateřina Lišková (repro ČT)Učitelé mnohdy nepoznají, že se žák ve virtuálním prostředí potýká s šikanou. „Kantoři dost často ani nevědí, že se v jejich třídě něco takového odehrává, protože šikanu fyzicky nevidí. Dřív, když se šikanovalo pouze v prostorách školy, měli učitelé větší šanci si něčeho všimnout,“ uvedla Lišková.

Agresoři dítě v kyberprostoru šikanují nejčastěji tím, že ho veřejně zesměšňují, šíří jeho nelichotivé fotky či videa, píší o něm nepravdivé příspěvky na sociálních sítích nebo oběť izolují z online komunit, třeba z třídní skupiny na Facebooku.

„Děti mají na sociálních sítích třídní skupiny a tam se různě napadají. My jako kantoři tam nemáme přístup,“ uvedla ředitelka Základní školy Harrachov Helena Stříbrná s tím, že pedagogové nemají přehled, co se na internetu mezi dětmi děje. I ona potvrzuje, že se kyberšikana přenáší na půdu školy, neboť se napadané dítě nemusí v kolektivu cítit komfortně. „Pokud se o šikaně dozvím, mám ze zákona povinnost to řešit, i když se ponižovaní dítěte děje mimo školu,“ dodala Stříbrná.


Celou reportáž naleznete v Lidových novinách

Zdeněk Hromádka: Poznámky ke kritickému myšlení a mediální gramotnosti na základní škole – 3. část

Česká škola - Pá, 21/02/2020 - 02:00
Mylných závěrů se často dopouštíme také v případech, kdy nerozpoznáme, že s námi někdo manipuluje. Příkladem způsobů účinné manipulace je Barnumův efekt pojmenovaný podle mistra psychologické manipulace majitele cirkusu P. T. Barnuma. Fenomén je také znám pod označením Forerův efekt, v tomto případě pojmenovaný podle člověka, který jej zkoumal. Prostřednictvím tohoto efektu mohou manipulátoři (například autoři horoskopů) vyvolat přesvědčivý dojem, že o nás všechno vědí, a přitom pouze využili naší tendence akceptovat jakékoli vágní charakteristiky naší osoby s tím, že se jedná o charakteristiky unikátní (Heřt 2007). Experiment, který Forer provedl se svými studenty, je dnes čím dál obtížnější opakovat, jelikož se stal příliš slavným.



Jde o to, že je skupině respondentů (studentů) předána jejich charakteristika (posudek) a poté jsou vyzváni, aby ohodnotili, jak dobře na ně sedí. Forerovy studenti se s výsledky ztotožnili natolik, že Forera podezřívali z parapsychologických schopností a byli velice překvapení, když zjistili, že všichni obdrželi stejné posudky. Charakteristiky (u kterých se Forer inspiroval v horoskopech) byly natolik obecné, že se s nimi ztotožnil prakticky každý (podle Heřt 2007). Já jsem se pro své šetření s žáky inspiroval (vybral, přeložil a upravil) některými Forerovými charakteristikami, které je možné najít na stránce The Skeptic Dictionary pode heslem Forer effect (http://skepdic.com/forer.html), u dalších charakteristik jsem se inspiroval charakteristikami znamení zodiaku, které jsem našel na stránkách zpravodajského portálu iDNES.cz v magazínu Ona, Horoskopy (https://www.idnes.cz/onadnes/horoskopy).

A takhle vypadal konečný seznam položek:

- I když tě ostatní kvůli něčemu obdivují, zůstáváš sebekritický.
- Máš značnou kapacitu, kterou jsi ještě nevyužil ve svůj prospěch.
- Někdy míváš vážné pochybnosti, že jsi udělal správnou věc.
- Zjistil jsi, že není moudré být vždy úplně upřímný.
- Někdy jsi extrovertní, zábavný a společenský a jindy introvertní, rezervovaný a ostražitý.
- Větší sebevědomí a menší ješitnost by ti určitě prospěla.
- Máš značnou představivost, ale ta ti nebrání stát nohama pevně na zemi a jednat čistě prakticky.
- Nemáš v oblibě komplikace.
- Víš, že život není lehký a že jedině vytrvalá a tvrdá práce ti může pomoci dosáhnout cílů.
- Často se zabýváš věcmi druhých, dokážeš pomoci osobní znalostí a zkušeností, umíš dobře poradit. - Nemáš rád nerozhodnost.

Ukázalo se, že položky jsou opravdu natolik vágní, že sedí téměř na každého. Výsledek byl i v rámci mého šetření velmi výmluvný, přesvědčivá většina žáků se se „svojí charakteristikou“ velmi dobře ztotožnila. Když zjistili, že mají všichni stejné posudky, byli upřímně překvapení. Domnívám se, že je to celkem účinný způsob, jak si žáci mohou zábavnou formou uvědomit, jak dobře mohou fungovat i velice triviální metody manipulace.

Shrnutí témat pro práci a tréning kritického myšlení ve vyučování 

- Trénování vhodného využívání „pomalého myšlení“ při řešení matematických úloh (chytáků), které při prvním pohledu budí dojem, že jejich řešení je intuitivní a snadné, ale ve skutečnosti vyžaduje hlubší vědomé uvažování.
- Poučení žáků o pojmech jako jsou konfirmační zkreslení, sleeper efekt, obranné mechanismy ega apod. za pomocí názorných příkladů, zkušeností s jednáním lidí pod jejich vlivem. Poukázání na nutnost obracet se k ověřeným faktům (popřípadě expertizám) při vytváření názorů, postojů a přesvědčení.
- Překonávání předsudků a stereotypů.
- Trénování a rozpoznávání manipulativních praktik.


Celý text naleznete zde

Odborný panel SYPO bude pro velký zájem vysílán živě

Česká škola - Pá, 21/02/2020 - 01:00
Odborný panel projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO), který se koná 27. 2. 2020 na centrálním pracovišti Národního pedagogického institutu České republiky (NPI ČR) v Praze, bude pro velký zájem účastníků přenášen živě a později bude také zveřejněn jeho záznam. Panel se bude věnovat profesnímu portfoliu učitele jako kontinuálnímu osobnímu nástroji profesního růstu pedagoga.




Mezi cíle odborného panelu patří také ukázat portfolio jako nástroj formující profesní růst pedagoga, ukázat kontinuální význam portfolia a analyzovat ho z pohledu různých profesních fází. „Na setkání se v roli panelistů představí zástupci pedagogických fakult z univerzit v Plzni, Českých Budějovicích, Praze, Brně, Olomouci a Liberce a ředitelé základních škol,“ říká Mgr. Jiří Nekola, hlavní projektový manažer SYPO, a dodává: „Tento odborný panel je v pořadí pátým panelem, který v rámci projektu SYPO pořádáme, a tak velký zájem nás pochopitelně velmi těší. Věříme, že zvolené téma i příspěvky panelistů budou pro účastníky atraktivní a přínosné.“

Projekt SYPO je realizovaný Národním pedagogickým institutem České republiky a spolufinancovaný EU.


Další informace a možnost přihlášení naleznete zde

Stránky