Aktuálně ze školství

Jsem velký technooptimista, ale internet se mi za ty měsíce přejedl a živý kontakt s dětmi mi sakra chyběl, říká Daniel Pražák

Česká škola - 3 hodiny 23 min zpět
„Když jsem byl v primě na gymplu, tak fungovalo ICQ, když jsem byl v sextě, septimě, začal se tady objevovat Facebook, internetová komunikace se mi zdála přirozená, opravdu jsem si myslel, že do určité míry živé kontakty nahrazuje, s některými lidmi mi stačí se vidět online… A najednou přijde nucená izolace a člověk zjistí, že to má obří limity. Nebýt ve třídě byla pro mě opravdová frustrace. I když jsme se s dětmi vídali přes Google Meet. Nebylo to ono,“ říká v rozhovoru pro Deník N učitel Daniel Pražák. 
Daniel Pražák (facebook.com)
 V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:
Možná je to i zpětný náraz toho počátečního předávkování. Navíc učit  chodí asi jiný typ lidí než ten, který by chtěl vysedávat u obrazovky… 
Jsou dva základní typy učitelů, paidotrop a logotrop. Paidotrop je ten,  kdo je orientovaný na děti, zaměřený na vztahy a komunikaci, logotrop  je spíš odborník, specialista, pro kterého je klíčový jeho předmět. Můj  kamarád je logotrop a ničilo ho to dost podobně, ta izolace a skoro úplná  závislost komunikace na technologiích.   
V progresivní pedagogice se teď hodně řeší wellbeing neboli pohoda dětí, tak si to tedy překládám já. Neměl být na začátku koronakrize wellbeing dětí důležitější než učení?  
Asi hraje roli to, že učitel má hluboce zakódováno, že má zodpovědnost za výuku, že to z něj nikdo nesejme, a tu zodpovědnost si překládáme jako nutnost děti toho co nejvíc „naučit“. Musíme to udělat my. Když teď vypneme, kdo to za nás udělá? Navíc v krizové situaci se člověk upíná k tomu, že může něco konkrétního dělat, to je prokázané výzkumy. Řešit jasně ohraničený problém pomáhá snížit strach a nejistotu, co bude, bylo to něco jako forma terapie. Asi jsme to brali tak, že tím, že se do toho vrhneme, přispíváme taky nějak k řešení, stejně jako lidi, co byli v první linii. Moje sestra studuje na záchranáře a byla povolaná na COVID oddělení. Můj spolužák, který pracuje v nemocnici, totéž. A člověk si říkal: „A jak já přispívám?“ Byla taková atmosféra, že všichni musejí něco dělat. 
Nicméně, myslím, že naše škola to podchytila docela rychle. Ne hned, ale docela brzy jsme pomocí dotazníků zjišťovali, jak na tom rodiny jsou, jaká tam panuje nálada. Myslím ostatně, že kromě digitálních kompetencí koronakrize vykopla i tohle téma, wellbeing. Víc a víc se podle mě v diskuzích teď řeší, že je zodpovědností učitelů nepřehlcovat děti učivem. 

Celý rozhovor naleznete zde

Metodika pro distanční vzdělávání

MŠMT - 4 hodiny 57 min zpět
Praha, 24. září 2020 - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydává Metodické doporučení pro vzdělávání distančním způsobem. Metodika shrnuje právní, organizační a pedagogické prvky distančního způsobu vzdělávání a má školám pomoci při nastavování pravidel při případném přechodu na distanční výuku. Vedení škol a vyučující zde najdou doporučení pro jednotlivé typy škol od mateřských, základních a středních až po vyšší odborné školy, konzervatoře a základní umělecké školy.

Mimořádné finance na ICT pošle MŠMT i víceletým gymnáziím

MŠMT - 4 hodiny 57 min zpět
Praha, 25. září 2020 – Mimořádné finance na nákup počítačů a další ICT techniky dostanou i nižší stupně víceletých gymnázií. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy tak splnilo avizovaný slib, že poskytneme prostředky na posílení distanční výuky i těmto typům škol. Podporu v celkové částce 41 milionů korun si rozdělí 248 škol. Podobnou podporu už MŠMT v srpnu schválilo pro základní školy.

MŠMT doporučuje školám používat distanční výuku i ve standardních podmínkách

Česká škola - 6 hodin 26 min zpět
„Povinnost vzdělávat distančním způsobem přináší pro všechny školy velkou výzvu. Zkušenosti nasbírané v jarním období epidemie však tvoří solidní základ, na kterém lze stavět v případě, že se zákaz osobní přítomnosti dětí ve školách bude opakovat. Tento manuál má pomoci školám při nastavování pravidel distanční výuky. Vzdělávání distančním způsobem nemůže zcela nahradit běžnou výuku se všemi jejími aspekty, včetně socializační role. Přes možné těžkosti při jejím zavádění a realizaci má distanční výuka potenciál pro rozvoj klíčových kompetencí, digitální gramotnosti, rozvoj inovativních metod či posilování role formativní zpětné vazby v procesu učení,“ píšou autoři Metodického doporučení pro vzdělávání distančním způsobem, které vydalo ministerstvo školství. 
Autoři pokračují: 
Vzdělávání na dálku v období uzavření škol na jaře 2020 potvrdilo, že distanční formy výuky mohou být velmi funkční a přínosné i jako doplněk výuky prezenční. Proto lze školám doporučit, aby se v rámci svých možností pokusily využívat prvky distančního vzdělávání s podporou digitálních technologií i během vzdělávání ve standardních podmínkách. Školy mohou navázat na své pozitivní zkušenosti z období vzdělávání na dálku, využít příznivé dopady na vzdělávání dětí/žáků/studentů a podpořit zvýšení digitalizace českého vzdělávacího prostředí. Podstatným efektem bude také to, že učitelé i děti/žáci/studenti budou lépe připraveni na případný nucený přechod na vzdělávání distančním způsobem. 


Celý dokument naleznete zde

MŠMT: Metodika pro distanční vzdělávání

Česká škola - 7 hodin 26 min zpět
Ministerstvo školství vydává Metodické doporučení pro vzdělávání distančním způsobem. Metodika shrnuje právní, organizační a pedagogické prvky distančního způsobu vzdělávání a má školám pomoci při nastavování pravidel při případném přechodu na distanční výuku. Vedení škol a vyučující zde najdou doporučení pro jednotlivé typy škol od mateřských, základních a středních až po vyšší odborné školy, konzervatoře a základní umělecké školy. 
Metodické doporučení pro vzdělávání distančním způsobem 
Principy a zásady úspěšného vzdělávání na dálku
Check-list k výuce na dálku 
Vzor smlouvy o výpůjčce ICT prostředků


Zdroj: MŠMT

Mimořádné finance na ICT pošle MŠMT i víceletým gymnáziím

Česká škola - 8 hodin 26 min zpět
Mimořádné finance na nákup počítačů a další ICT techniky dostanou i nižší stupně víceletých gymnázií. Ministerstvo školství tak splnilo avizovaný slib, že poskytne prostředky na posílení distanční výuky i těmto typům škol. Podporu v celkové částce 41 milionů korun si rozdělí 248 škol. Podobnou podporu už MŠMT v srpnu schválilo pro základní školy.
„Tyto peníze jsou určeny na to, aby školy při karanténních opatřeních mohly pokračovat ve výuce. Nové notebooky, tablety, ale třeba i výukové softwary, kamery a mikrofony by měly školám usnadnit přepínání mezi distanční a prezenční výukou. Tuto techniku bude také možné zapůjčit žákům, kteří doma nemají dostatečné vybavení pro online výuku,“ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga. 
Školy budou dostávat peníze podle počtu tříd nižších stupňů víceletých gymnázií. 

Zdroj: MŠMT

EDUin: Zavřít, či nezavřít? Uzavření škol je epidemiologické rozhodnutí, odpovědnost nemůže nést ředitel

Česká škola - 9 hodin 26 min zpět
Nový ministr zdravotnictví svým apelem na páteční ředitelské volno vystavil ředitele škol a s nimi i učitele, rodiče a děti zbytečné nejistotě. Té už od začátku školního roku zažili až dost. Podle školského zákona může ředitel školy ze závažných organizačních a technických důvodů vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce, jde přitom o důvody týkající se provozu školy, což tato situace není. 
Někteří ředitelé škol již na tuto svou časovou rezervu sáhli hned na počátku školního roku, kdy hygienici poslali do karantény většinu jejich pedagogického sboru, školu ale nezavřeli, protože od učitelů v karanténě se žáci nemohli nakazit. Včera nový ministr zdravotnictví Roman Prymula na tiskové konferenci apeloval na ředitele, aby “využili pátek pro ředitelské volno, tak aby vznikl prodloužený víkend, který by mohl utlumit přenos v populaci.” 
Ministr Prymula tak bez koordinace s ministerstvem školství i se zřizovateli svým improvizovaným rozhodnutím postavil ředitele do situace, kdy budou muset rozhodovat ve věcech, které přísluší buď hygienické stanici, nebo v případě plošného opatření ministerstvu zdravotnictví. Apel směřoval k plošnému vyhlášení ředitelského volna, což nebere ohled na odlišnou regionální situaci. 
Nefér je to nejen k nim, ale i k rodičům, a to zejména k rodičům dětí na 1. stupni základní školy, jejichž ředitelé apel ministra zdravotnictví vyslechnou. Během ředitelského volna nebudou mít nárok na uvolnění ze zaměstnání, ani na ošetřovné. Vláda by měla mít pro druhou vlnu epidemie jasně připravený plán a jasně deklarovat, za jakých okolností by případné uzavření škol nastalo. Místo toho ministr zdravotnictví vnesl ještě víc chaosu do už tak příliš decentralizovaného systému. 
“Vláda se schovává za ředitele a neodůvodněně na ně přenáší politická nebo odborná epidemiologická rozhodnutí, která přísluší ministerstvům nebo hygienikům. Těžko se ubránit dojmu, že jde o směs předvolebního kalkulu a všeobecného chaosu vyplývajícího z léta, které exekutiva promarnila, místo aby ho věnovala přípravě na očekávanou podzimní druhou vlnu pandemie. Ředitelé jsou tímto zcela neprávem instalováni do role hromosvodů nebo Dědů Vševědů, ani jedna role jim nepřísluší a nestojí o ni.” dodává Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin.

Zdroj: EDUin

O výuku romštiny ve školách není zájem, brání se Česko výtkám Rady Evropy

Česká škola - 10 hodin 26 min zpět
Rada Evropy ve středu vyzvala Českou republiku, aby i nadále zlepšovala ochranu menšinových jazyků. Česko učinilo kroky pozitivním směrem v ochraně němčiny, polštiny a moravské chorvatštiny, uvádí zpráva tohoto nadnárodního orgánu. Rada ale Česku zároveň připomněla nedostatečnou výuku romštiny na základních a středních školách. České úřady namítají, že o studium jazyka není zájem. Informuje iDNES. 


Celý text naleznete zde

Organizátoři soutěží pro nadané si stěžují na mlčení ministerstva

Česká škola - 11 hodin 26 min zpět
Organizátoři oborových soutěží a předmětových olympiád pro nadané žáky a studenty si stěžují, že s nimi ministerstvo školství a epidemiologové neřeší, za jakých podmínek by se letos soutěže mohly konat. Podle srpnového manuálu ministerstva pro školy by úřad na letošek soutěže vyhlašovat neměl. Později ale podle pořadatelů slíbil, že o tom s nimi ještě bude jednat. Dosud se to ale nestalo, uvedl v tiskové zprávě organizátor soutěže Chemiklání Jan Hrubeš. Informuje ČTK. 

Celý text naleznete zde

Prymula dramaticky zlepšil komunikaci: Školy se budou zavírat podle situace v regionech. A ta je všude stejně špatná

Česká škola - St, 23/09/2020 - 16:09
„Chci dramaticky zlepšit komunikaci“, řekl Roman Prymula v den svého jmenování ministrem zdravotnictví. A jde do toho opravdu po hlavě. Alespoň se tak zdá podle jeho dnešních výroků ohledně případného zavírání škol. 
Roman Prymula (mzcr.cz)
Prymula dnes ohlásil nová opatření proti šíření epidemie koronaviru. 
A mimo jiné řekl: „Nezasahujeme do škol.“ A vysvětlil, že první stupeň základních škol nechce zavírat kvůli komplikacím, které by měli rodiče s hlídáním dětí. Druhý stupeň základních škol a střední školy se budou zavírat podle lokální situace v daných regionech. 
A později dodal: „Semafor byl nastaven s určitou citlivostí a bohužel my jsme v pozici, kdy tady dochází k tak velkým nárůstům, že ten semafor trochu začíná ztrácet smysl… A během dvou týdnů ten semafor bude jednobarevný. To znamená, že nemá smysl se dívat na jednotlivé regiony.“ 
Považuji to za opravdu dramatickou změnu komunikace: 
1) Budeme rozhodovat podle situace v regionech. Neboli: Nemusíte se bát plošného zavírání škol 
2) Všechny regiony jsou na tom stejně špatně. Neboli: Školy se asi budou zavírat všude 
Mistrovská a především srozumitelná analýza! 


-mik

Prymula: Školy plošně zavírat nebudeme

Česká škola - St, 23/09/2020 - 13:47
„Nezasahujeme do škol. Uzavření škol v pátek je pouze doporučení, školy tak dělat nemusí,“ řekl na dnešní tiskové konferenci ministr zdravotnictví Roman Prymula. Přiznal, že první stupeň základních škol nechce zavírat kvůli komplikacím, které by měli rodiče s hlídáním dětí. Druhý stupeň základních škol a střední školy se budou zavírat podle lokální situace v daných regionech. Informuje iDNES. 
Roman Prymula (mzcr.cz)

Podle Prymuly jsou aktuální čísla nakažených vysoká, proto je dle něj potřeba vydat nová opatření. „Jsme v situaci, kdy vidíme nárůst případů, naše data nejsou moc uspokojivá,“ řekl. „Opatření jsou na hraně, už nemůžeme udělat omezení benevolentnější,“ upozornil. 
„Vnitřní akce mohou probíhat, pokud tam je pouze deset osob, pokud tam není sezení,“ dodal Prymula s tím, že venkovní akce bez sezení jsou povoleny do 50 osob. 




Celý text naleznete zde

Ministerský rada v oddělení dalšího vzdělávání MŠMT

MŠMT - St, 23/09/2020 - 12:16
Č. j.: MSMT-27369/2020-4

Ministerský rada v oddělení programovém a koordinačním

MŠMT - St, 23/09/2020 - 10:33
Č.j.: MSMT-35211/2020-3

Laďka Ortová: Raději v roušce než vůbec

Česká škola - St, 23/09/2020 - 08:55
Nový ministr zdravotnictví zvažuje zavření středních škol a druhého stupně základních škol. Toto rozhodnutí ovlivní statisíce děti a jejich rodičů, tisíce učitelů. Poté, co byly děti doma zavřené tři a půl měsíce, chce je ministr Prymula opět nahnat do izolace a jejich vzdělávání přehodit na rodiče. 
Laďka Ortová (archiv autorky)
 Dle zveřejněných studií děti doma bez možnosti navštěvovat školu   trpěly velkou sociální izolací. To se dalo akceptovat v době, kdy jsme o   viru Covid 19 neměli žádné nebo jen kusé informace a nedal se   predikovat budoucí vývoj pandemie a vliv přijatých opatření. Teď už   potřebné informace máme, alespoň ministr zdravotnictví je má určitě.   Chci proto znát odpovědi na tyto otázky: 
 1) Co přesně si slibuje MZ od zavření druhého stupně základních škol    a všech středních škol? 
2) Proč je nutné hnát do izolace školáky a studenty, když ti jsou nejméně ohroženou skupinou obyvatel a onemocnění způsobené Covid 19 snášejí velmi dobře? 
3) Proč je nutné zavírat všechny školy plošně, když v některých okresech se počet aktivně nemocných počítá na desítky? 
4) V jakém okamžiku povolí MZ opět otevření škol?
5) Jaká navrhne MŠMT podpůrná opatření, aby nedošlo ke snížení úrovně vzdělávání? Některé rodiny při nejlepší vůli nejsou schopné svým dětem s výukou pomáhat a tyto děti při nástupu zpět do školy ztrácejí výrazně na své spolužáky. 
Bez odpovědí na tyto otázky a společenském konsenzu je zavření škol střelbou naslepo s dalekosáhlými důsledky. „Tak ještě zkusíme tohle a uvidíme, zda ta čísla konečně klesnou.“ Touto optikou by bylo nejlepší zavřít doma nejen děti, ale rovnou všechny obyvatele a pak si mnout ruce nad slibnou statistikou. A vůbec nejlepší by bylo zavřít do izolace všechny, kteří nezodpovědnou manipulací s cca 800 000 (!) žáky a studenty hodlají vylepšovat své politické preference. Ostatní by mohli zodpovědně a s určitým omezením (roušky-ruce-rozestupy) normálně fungovat.

Se souhlasem autorky převzato z jejího blogu

Jaroslav Mašek: Hybridní školní rok jako standard budoucího vzdělávání

Česká škola - St, 23/09/2020 - 05:00
Učit online se dlouhodobě nedá. S tímto názorem jsem se u učitelů v posledních týdnech setkal několikrát. To, že budou opět muset přejít na několik měsíců do plně distanční výuky, si jednoduše nedovedou představit a rovnou říkají, že takto učit zkrátka nejde. Argumentují například tím, že žáci doma nemají potřebné softwarové vybavení nebo že jim chybí dostatečné technické vybavení (mobilní telefon a data, počítač, atd.) a v neposlední řadě také tím, že danou látku nikde na internetu nenajdou a bez jejich výkladu a interakce ve třídě ji nepochopí nebo se nenaučí. 
Někteří k tomu ještě dodávají, že dojde k devalvaci vzdělávání nebo že se nakonec budou v online výuce učit jen základy. Jako by hledali deset důvodů, proč to nejde, místo jednoho, jak by to šlo. 
Ať si to připustíme, nebo ne, školní rok 2020/2021 je prvním hybridním školním rokem, ve kterém plně začneme aplikovat principy hybridního vzdělávání a dříve či později přejdeme na to distanční. Je to zároveň první školní rok, kdy se budeme muset naučit přepínat mezi prezenční a distanční formou výuky třeba i několikrát v průběhu celého roku a kdy nebude možné vést a organizovat naši výuku bez asynchronního režimu, tj. bez vhodných LMS systémů (Teams, Google učebna, Moodle apod.). 
Výše popsaný model bude ovšem v budoucnu zcela běžný. Hybridní školní roky se stanou standardem a my učitelé se musíme umět této situaci přizpůsobit. A uvědomit si, že to není špatně. Že hybridní forma vzdělávání nám naopak pomůže rozvinout u sebe a zejména u žáků potřebné kompetence v neformálním a informálním vzdělávání, digitální gramotnost a naučit se více než v minulosti převzít zodpovědnost za své vzdělávání a osobní rozvoj. 
Ze strategie online vzdělávání, kterou jsme si připravili pro letošní školní rok, můžeme vyjít při přípravách hybridního vzdělávání pro roky další. Stejně jako každoročně aktualizujeme naše vzdělávací plány, budeme muset pravidelně aktualizovat i strategii hybridní výuky. Ta se totiž bude měnit a vyvíjet stejně, jako se mění a vyvíjí technologie a způsoby, jakými je používáme. 
Pojďme ale zkusit zajít v našich úvahách ještě dál. Představme si školní rok 202X/202Y, ve kterém převažuje distanční výuka nad tou prezenční nebo ve kterém ta prezenční zcela chybí. Jeden školní rok s 10 měsíci plně distanční výuky. A pokusme se okamžitě nehledat důvody, proč by to nešlo zvládnout, ale najít pro sebe 3, jak to udělat. Přemýšlejme, co by to znamenalo pro náš vzdělávací obsah, formy, přístupy, role nebo komunikaci. A především, jak bychom dokázali z takové situace co nejvíce vytěžit. Jistě, jedná se o krizový scénář, ale i na takový bychom měli být v budoucnu připraveni. 


Celý text naleznete zde

Stránky