Aktuálně ze školství

V pátek MŠMT zveřejní částky pro školy v novém financování

MŠMT - 7 hodin 16 min zpět
Praha, 22. ledna 2020 - Koncem týdne MŠMT zveřejní částky pro jednotlivé školy v novém financování. Údaje budou zveřejněny v elektronickém systému pro sběr dat a také na webu MŠMT.

Antonín Jančařík: Výuka matematiky potřebuje změnu

Česká škola - 11 hodin 20 min zpět
„EduIn vyzval veřejnost, aby se vyjádřila ke čtyřem otázkám, které se týkají maturitní zkoušky z matematiky. Zde je můj pohled: Je třeba na tom, jak se vyučuje matematika, něco změnit? Co a proč? Ano, jsem přesvědčen o tom, že výuka matematiky potřebuje změnu,“ píše Antonín Jančařík z Pedagogické fakulty UK na svém profilu na Facebooku.



Antonín Jančařík (facebook.com)Jančařík mimo jiné píše:

Nejprve krátké vysvětlení: 

Učitelé matematiky jsou velmi dobří v rozvíjení matematických znalostí a dovedností. Díky tomu dosahují čeští žáci v porovnání s žáky jiných zemí OECD v oblasti matematické gramotnosti nadprůměrných výsledků (PISA 2018). I přes naprosto drastický propad hodin matematiky spojený se zavedením RVP, nedošlo v České republice od roku 2006 v testování PISA patnáctiletých žáků k výraznějšímu propadu, který postihl většina ostatních zemí OECD, v čele s Finskem.

Dosažení matematické gramotnosti je ale jen jedním (i když velmi významným) cílem, ke kterému má výuka matematiky směřovat. Proměna vzdělávání je spojená také s cíli v oblasti žákovských emocí, očekávání a hodnotového systému. Jedním z cílů, ke kterým má výuka matematiky na základní škole směřovat, je například rozvoj žákovy důvěry ve vlastní schopnost a dovednosti při řešení úloh. Pokud bych měl jmenovat nějakou oblast, ve které se výuka matematiky míjí cílem, je to právě toto. Mnoho žáků má z matematiky obavy, nevěří svým schopnostem, snaží se matematice vyhnout. To se často projevuje i v případě volby střední školy a přístupu k matematice v rámci středoškolského vzdělávání a třeba obavy z povinné maturity jsou důsledkem tohoto stavu.

A nyní vlastní odpověď: 

Mezi cíle, ke kterým má výuka matematiky na základní škole dle RVP směřovat, patří, kromě již zmíněné důvěry ve vlastní schopnosti (self-efficacy), také rozvoj spolupráce při řešení problémů, argumentace či vyjadřování. Výuka matematiky se musí proměnit tak, aby žák měl možnost rozvíjet tyto dovednosti. To nelze jinak, než že žák dostane prostor v hodinách matematiky (ústně) komunikovat. Jako cestu, která vede k tomuto cíli, vidím zavádění skupinové práce, jako hlavního nástroje pro výuku.

Ve výuce matematiky je často také kladen velký důraz na procvičování základních dovedností, přitom výzkumy jak v oblasti neurologie, tak didaktiky matematiky jasně ukazují, že řešení komplexnějších úloh vede k lepším výsledkům ve SROVNATELNÉM čase. Proto je nutné přesunout důraz od drillu ke komplexním úlohám z běžného života.

V oblasti učiva jsou ve výuce opomíjeny dovednosti jako měření, odhadování, orientace, které jsou velmi důležité pro praktický život.


Celý text naleznete zde

Hejného matematika rozvíjí nejen matematický úsudek, ale i čtenářské schopnosti, říká matikář Tomáš Otisk

Česká škola - 14 hodin 20 min zpět
„Mně by se líbilo, kdyby v hodinách využívali i jiné, odborné texty, a učili žáky, jak s nimi pracovat. Je důležité, aby se změnila celková perspektiva učitelů odborných předmětů. Jejich vize toho, co žákům předávají. Aby neměli před očima jen tematický plán a jednotlivosti z něj, které musejí žáky naučit, a pochopili, že mají předat spíš badatelský přístup ke svému předmětu,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni učitel matematiky Tomáš Otisk.



V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Co pomáhá jejich náhled změnit? 

Příklady inovativních kolegů, třeba i z jiných předmětů, klidně i z dějepisu. Když vidí, že se někdo jiný dokáže odpoutat od schémat a učit v souvislostech. Demokracie v antickém Řecku se dá vztáhnout k demokracii v obci nebo ke školnímu parlamentu, aktualizovat to téma. Potenciál v učitelích je, jen potřebují inspiraci a podporu, aby se odvážili svou výuku proměnit. Jako škola jsme v tomhle na cestě.

Učitelé mají dnes k dispozici tolik didaktických metod. I když někdo učitelství nemá od boha, může si velmi pomoci právě použitím metod, o kterých se dřív nevědělo… 

Je to určitě pravda. Na druhou stranu je třeba, aby těm metodám učitelé opravdu rozuměli. Pokud celý sbor projde seminářem „čtením a psaním ke kritickému myšlení“ a děti pak celý den v každé hodině mechanicky malují pětilístek (což je prvek, který jim má pomoci nějak si zorganizovat myšlenky), děti to spíš otráví. Metody musí být ukotvené v cílech a učitel musí mít jasno, jak ta metoda v té dané hodině přispívá k učení. Musí vidět, co to dělá s dětmi. Dobrý učitel je učitel, který reaguje na děti, vnímá, s čím souvisí jejich chování. Takový učitel pak ani nemá problém s kázní. 

České děti mají v testech matematiky problém se slovními úlohami, ukazují to i šetření PISA i maturitní výsledky. Souvisí to podle vás s nedostatkem matematického myšlení, nebo i s čtenářskou gramotností? 

Když jsem před dvanácti lety začínal učit, myslel jsem si, že to je hlavně o tom, že neumějí pořádně číst. To už si tak úplně nemyslím, problém je i v nesamostatnosti úsudku. Komplexně to podle mě řeší Hejného metoda, ta kromě matematického myšlení rozvíjí i čtenářskou gramotnost. Máme na škole třídu, která má Hejného už šestým rokem. Já u nich učím dva roky, a ty výsledky vidím. Tihle žáci jsou na slovní úlohy připraveni dobře. Mám v té třídě nadané děti i slabé žáky, a u obou skupin vidím lepší výsledky, než je standard. Myslím, že obě ty skupiny spojuje jedno – mají ty hodiny rády. To je hlavní rozdíl. A když má člověk něco rád, tak to dělá lépe. Na výsledek to má zásadní vliv.


Celý rozhovor naleznete zde

Vysokoškolský systém je neefektivní. Polovina studentů končí neúspěšně

Česká škola - 15 hodin 20 min zpět
České vysoké školy trápí vysoká studijní neúspěšnost. Dlouhodobě dokončí školu jen přibližně polovina studentů, u některých oborů dokonce pouhá pětina. Velké procento neúspěšnosti se týká bakalářských, magisterských i doktorských studií, humanitních oborů i těch technických. Pro stát to znamená zbytečné náklady. Problému se proto věnuje i ministerstvo školství. Reportáž přináší iDNES.



Vysoký počet neúspěšně ukončených studií je dlouhodobý problém. Například na pražské Karlově univerzitě se během posledních pěti let konstantně pohybuje kolem 45 procent. Nejhůře je na tom Fakulta humanitních studií, tam se číslo dlouhodobě drží těsně pod 70 procenty. Nadpoloviční neúspěšnost se týká také Evangelické teologické fakulty, Husitské teologické fakulty, Matematicko-fyzikální fakulty a Farmaceutické fakulty.

Celkový průměr snižují některé obory. Například studijní program Logika, vyučovaný na Filozofické fakultě UK, má studijní neúspěšnost celých 84 procent, úspěšně tedy studium nezakončí ani pětina studentů. Jen o dva procentní body lépe je na tom obor Humanitní studia, vyučovaný právě na stejnojmenné fakultě. V obou případech jsou to bakalářské programy, tedy ty, do nichž studenti nastupují po střední škole.

Problém se ale netýká jen humanitních oborů. Například z 1 259 bakalářských studií, které v roce 2014 začaly na pražské Vysoké škole chemicko-technologické, jich bylo již během první poloviny tříletého studia neúspěšně zakončeno 744, tedy více než 56 procent.


Celý text naleznete zde

Bořivoj Brdička: Mí profesionální inspirátoři

Česká škola - 15 hodin 20 min zpět
„Vzhledem k tomu, že sledování čelných osobností oboru vzdělávacích technologií z celého světa je hlavní náplní mé práce již od začátku 90. let minulého století, kdy jsme byli v InfoCentru UIV vlastně téměř jako první připojeni k internetu, našel jsem jich za tu dobu docela dost,“ píše Bořivoj Brdička a připomíná mnoho desítek svých „inspirátorů“.



Celý text naleznete zde

Mapa projektů OP VVV: „Můžete zjistit, jak evropské fondy pomohly škole, kolem které právě jdete“

Česká škola - 16 hodin 20 min zpět
V pondělí 20. ledna 2020 byla spuštěna mobilní aplikace, která umožňuje rychle a přehledně zjistit informace o všech evropských projektech podpořených z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). V aplikaci Mapa projektů OP VVV je momentálně více než 13 tisíc vzdělávacích a výzkumných projektů OP VVV z celé České republiky.



„Jedná se o vůbec první mobilní aplikaci pro projekty ESIF. Díky GPS lokaci můžete zjistit, jak evropské fondy pomohly škole, kolem které jdete, co z OP VVV realizoval konkrétní obecní úřad nebo výzkumná organizace, aniž byste museli tyto informace složitě hledat. Jedná se o velmi praktický nástroj, který ukazuje, jak OP VVV pokryl svými intervencemi celou republiku,“ říká Václav Velčovský, náměstek pro řízení sekce EU a ESIF.

Aplikace má podobu mapy, ve které se mohou uživatelé volně pohybovat a najít tak například projekty ve svém nejbližším okolí nebo v jakékoliv jimi zvoleném umístění. Užitečným nástrojem je také filtr, který umožňuje zobrazení dle typu příjemců – od mateřských škol až po výzkumné organizace. Zadat lze i přímo název projektu nebo jeho příjemce. U každého projektu je kromě základních informací uveden jeho stručný popis i informace, jakou částkou byl podpořen.


Další informace naleznete zde

Ekovýchova se má odehrávat mimo třídy. Za sedm a čtvrt milionu

Česká škola - 16 hodin 20 min zpět
Lepší příležitost k tomu, aby vzali své svěřence na vzduch, by měli dostat vyučující z celkem 14 středních škol po celém území středních Čech. Počítají s tím projekty zaměřené na úpravu prostor pro venkovní výuku, jež by měly být využívány zvláště pro ekologickou výchovu. Uskutečnit záměry škol, jejichž náklady dohromady dosahují 7,3 milionu korun, mají pomoci peníze od kraje. Informuje Deník.



Celý text naleznete zde

Učitelská platforma: Jednotnému testování nefandíme, jsme pro odložení povinné maturity z matematiky

Česká škola - Út, 21/01/2020 - 14:59
Mezi učiteli nepanuje jednota, zda by měla povinná maturita z matematiky přínos. “Jednotnému testování nefandíme. Pokud ale povinnou maturitu z matematiky chceme, musí mít jasná kritéria a měla by vyhovovat i požadavkům přijímacího řízení vysokých škol. Zároveň by státní maturita z matematiky měla ověřovat i konkrétní dovednosti, nejen naučené vzorce a postupy,“ vysvětluje předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová a dodává: „Současná forma povinné maturity z matematiky však nic takového nesplňuje. Jsme proto pro zachování současného stavu."



Poslanci se možnému zavedení povinné maturity z matematiky pro studenty gymnázií a lyceí už od příštího školního roku budou věnovat na aktuální schůzi sněmovny, která začne v úterý 21. ledna. 

Učitelská platforma u příležitosti projednávání tohoto tématu ve sněmovně provedla mezi svými členy anketu. Členové sdružení odpovídali na otázku: „Jakou státní maturitu byste si v ČR přáli?“. Odpovědi zajímavě ilustrují různé pohledy a požadavky, které mají od státní maturity sami pedagogové. Vybrané odpovědi z ankety vám předkládáme níže jako možný podklad ke zpracování tématu “Jakou státní maturitu by si přáli čeští učitelé”.

Anketa: Jakou státní maturitu by si přáli čeští učitelé? 

Jaroslav Jirásko, ředitel ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad, viceprezident Asociace ředitelů základních škol
Přál bych si, aby se někdo zeptal studentů, jakou maturitu by si přáli oni. Možná by se jim líbilo, když by si mohli sami zvolit, v čem se chtějí předvést. Možná by ocenili, když by o tom za ně nerozhodoval někdo cizí, ale sami by dostali šanci ukázat, v čem jsou dobří a úspěšní, na co jsou experti.

Jiří Kuhn, ředitel Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce, člen rady Asociace ředitelů gymnázií
Přál bych si státní maturitu stabilní, předvídatelnou a natolik náročnou, aby její výsledky byly pro vysoké školy zárukou, že studenti jsou vybaveni znalostmi a kompetencemi, které jsou potřebné pro vysokoškolské studium.

Ondřej Balík, ZŠ a MŠ Tyršova, Praha 
Myslím, že dobrá státní maturita především není pro všechny školy jednotná - tedy vlastně není státní. U jednotné zkoušky vždy dojdeme k tomu, že neověřuje znalosti, ale stanovuje kurikulum. To je dnes tak proměnlivá záležitost, že bychom jej neměli zabetonovávat státní zkouškou. Když už má být, ať je po vzoru mezinárodní maturity portfoliem dvouleté práce studenta, nikoli jednodenní záležitostí závisející na momentální dispozici, která de facto neověřuje žádné studijní dovednosti. 

Pavel Vyhňák, ředitel Základní škola Šlapanice
Otevřenou, transparentní a koncepčně související s primárním a terciálním stupněm vzdělávání. Otevřenou myslím to, aby bylo všem jasné a srozumitelné, z čeho se maturita skládá a byly u ní jasně vymezené hranice a typy otázek. Za transparentní pak považuji takovou, při které student i učitel přesně ví, co a jak se zkouší i hodnotí, zkoušející je schopen uvést argumenty, které při hodnocení použil a ty vycházejí z předem stanovených kritérií. Při přechodu na střední školu by mělo být jasné, co žák na základní škole dostal - na to bychom měli navazovat a rozšiřovat to. Stejně tak při přechodu na vysokou školu, zde by zároveň měla být maturita pro vysoké školy využitelná.

Dagmar Škorpíková, Gymnázium na Zatlance
Přála bych si maturitu, která navazuje na předchozí i následné stupně vzdělávání, aby tedy byla například vstupenkou na vysoké školy. Přála bych si také, aby byla v souladu se základními vzdělávacími dokumenty – pokud je v nich například důraz na měkké dovednosti, měla by to zkouška umět reflektovat. V cizím jazyce by zkouška měla být komplexní, tedy nejen ve formě testu. Jazyky už dnes opravdu jsou především o jejich používání, a ne o vyplňování kolonek v testu.

Václav Nádvorník, zástupce ředitele ZŠ Londýnská, Praha 2 
Takovou, která nahradí část přijímacích zkoušek na vysoké školy, a takovou, u které konečně zazní, že povinná maturita z matematiky pro všechny, znamená zároveň i povinnou maturitu z cizího jazyka pro všechny.

Lucie Bušová, Gymnázium Na Zatlance
Ráda bych měla maturitu, která reflektuje různorodost středních škol. Takovou, která ví, co vlastně chce, umí to vysvětlit a podpořit argumenty platnými pro 21. století. Jako češtinář chci, aby maturita z českého jazyka ověřovala učivo, které se učí na střední škole, a nevracela se k oblastem ze základní školy. Ráda bych, aby státní maturita neomezovala mé žáky seznamem povinných autorů, pojmů a všeho dalšího. Přála bych si také, aby se do diskuze o podobě státní maturity zapojilo více učitelů z praxe.

David Yilma, Summerhill School, Velká Británie
Podíval bych se na to, jak to dělají ve Velké Británii. Jejich GCSE a A Level jsou dle mého rozumným kompromisem mezi potřebou testovat, volbou studenta a obchodem pro firmy.


Zdroj: Tisková zpráva Učitelské platformy

Projekty OP VVV ve Vašem mobilu!

MŠMT - Út, 21/01/2020 - 14:25
Praha, 21. ledna 2020 – V pondělí 20. ledna 2020 byla spuštěna mobilní aplikace, která umožňuje rychle a přehledně zjistit informace o všech evropských projektech podpořených z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). V aplikaci Mapa projektů OP VVV je momentálně více než 13 tisíc vzdělávacích a výzkumných projektů OP VVV z celé České republiky.

STIPENDIUM BARRANDE FELLOWSHIP PROGRAM

MŠMT - Út, 21/01/2020 - 12:06
Stipendium „Barrande Fellowship Program“ umožňuje studentům zapsaných na českých vysokých školách získat stipendium: na doktorandské studium pod dvojím vedením (tzv. cotutelle) nebo na stáž ve francouzské laboratoři.

Lukáš Bůžek: O Berlínských zdech v českém školství, … aneb proč je třeba zrušit víceletá gymnázia, část 3

Česká škola - Út, 21/01/2020 - 03:00
„Nerovnosti nejsou nespravedlivé, pokud jsou legitimní. Jana Straková, z jejíž výzkumů zde ve velké míře čerpáme, ale i mnozí jiní autoři, se již téměř dvacet let snaží dokázat, že nerovnosti, které jsou generovány přítomností víceletých gymnázií v našem vzdělávacím systému, legitimní nejsou. Zdá se až neuvěřitelné, že ve světle na tvrdých datech založených důkazů, které opakovaně předkládá (naposledy v roce 2017 jako spoluautorka unikátní longitudinální studie CLOSE, která potvrdila předchozí zjištění), můžou ještě instituce jako víceletá gymnázia v českém školství přetrvávat. Přesto je tomu tak,“ píše Lukáš Bůžek na svém blogu.



Bůžek mimo jiné píše: 

„Vysoce efektivní jsou především ty systémy,“ říkají David Greger s Věrou Ježkovou, citujíce A. Greena, „ve kterých společnost klade velkou hodnotu na vzdělávání všech skupin, ve kterých (vzdělávací systémy) institucionalizují normy a očekávání pro každého, nejen pro elity“. (Greger, Ježková, Kvalita a spravedlivost ve vzdělávání, in: Matějů, Petr, Jana Straková, Arnošt Veselý (eds.). 2010. Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení. Praha: Sociologické nakladatelství SLON, Str. 51) 

Existuje obrovská spousta důkazů, dokládajících fakt, že nesegregované školství vede k ekonomické prosperitě...

Obdobně za Finským vzdělávacím úspěchem stojí reforma ze 70. Let, která spočívala na sjednocení kurikula pro základní školy včetně zrušení raných výběrových škol, redukci na dvě větvě na úrovni střední školy, sjednocení a zjednodušení národního kurikula a zavedení jednotné maturitní zkoušky. Podobné znaky vykazuje i školství v Estonsku, jehož žáci v současnosti dosahují nejlepší výsledky ze všech evropských zemí. Není náhodou, že estonské školství (podobně jako finské) vykazuje jednu z nejnižších měr nerovností na světě.

Podpora všech, a především těch sociálně slabých, má mimořádný ekonomický přínos. Dylan Wiliam uvádí, že pokud by všichni američtí teenageři dosáhli minimální úrovně předepsané OECD, americká ekonomika by narostla o 30 biliónů dolarů!...

Další významný společný znak úspěšných vzdělávacích systémů je jejich důraz na všeobecné vzdělání. Úspěšné systémy se nesnaží předvídat budoucnost a to z toho důvodu, že je nepředvídatelná - dnes více než kdy jindy. Pouze všeobecné vzdělání zajistí člověku možnost uspět ve světě, o kterém dnes nic nevíme. Neexistuje kritérium, na základě kterého bychom mohli 11letého člověka odsoudit k lopatě, nejen proto, že je to nespravedlivé, ale především z toho důvodu, že nemáme žádnou jistotu, že za těch pár let, kdy opustí školu, tam ta lopata bude stále čekat.

Cesta k budoucí prosperitě vede pouze přes všeobecné vzdělání pro všechny. S tím souvisí i nové pojetí spravedlnosti. Principy meritokracie jako odměňování podle zásluh ve 21. století neobstojí. Místo toho nastupuje nová spravedlnost. Citujme opět Gregora a Ježkovou: „Jako spravedlivé vnímáme takové příležitosti ve vzdělávání, které umožňují uspět každému dítěti. Zvláště jsou z hlediska tématu spravedlivosti ve vzdělávání důležité různé kompenzační mechanismy ve vzdělávání, které umožňují jakkoliv znevýhodněným žákům ... dosáhnout požadovaných cílů vzdělávání.“


Celý text naleznete zde
Předchozí části naleznete zde a zde

Startuje mise Solar Orbiter , podílejí se na ní čeští vědci

Česká škola - Út, 21/01/2020 - 02:00
Na 6. února 2020 je naplánováno vypuštění sondy Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter , na které se významně podílejí i čeští vědci a podniky. „Svým významem a finančními náklady se česká účast na misi Solar Orbiter řadí mezi takové české úspěchy v kosmonautice, jakou byl první československý (evropský) kosmonaut Vladimír Remek anebo družice Magion“, komentoval událost náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Pavel Doleček.



Mise se zaměří na výzkum Slunce a zejména vnitřní heliosféry, dosud nezmapované nejvnitřnější oblasti sluneční soustavy. V ČR byly realizovány projekty za 180 mil. Kč, které byly financovány z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do ESA. Sonda bude vypuštěna z Kennedyho vesmírného střediska v USA na raketě Atlas V. Jedná se o nejvýznamnější českou účast na kosmickém projektu od 80. let 20. století.

Účast na misi Solar Orbiter představuje jednu z nejnákladnějších účastí na kosmickém projektu v historii ČR, resp. Československa. Významná je také v tom, na kolika různých přístrojích se výzkumné organizace z ČR podílí a kolik různých výzkumných organizací a podniků z ČR bylo v přípravě mise zapojeno.

Významné bylo především zapojení ČR v rámci široké mezinárodní spolupráce do vývoje a výroby vědeckých přístrojů mise – Astronomický ústav a Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR a dále Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy se celkem 5 projekty podílely na přípravě 4 vědeckých přístrojů umístěných na sondě (z celkových 10).


Další informace naleznete zde

Herman: Muž na mateřskou nepatří, máma je nenahraditelná, dnes ale dělá spíš služku

Česká škola - Út, 21/01/2020 - 02:00
Vazba na matku je pro dítě vrozená, k otci získaná. Muži na mateřskou nepatří. Dnes ale často rozhodují prachy. Jsem pro tradiční rodinu, ale ženy jsou dnes často v rodině uštvané služky. Muži zůstali před stopadesáti lety, často řeší, kde mají ponožky a co bude k večeři, ti v krizi jsou, říká v rozhovoru pro DVTV Marek Herman, lektor osobního rozvoje a pedagog.





Rozhovor ke stažení naleznete zde


Seminář Židé, dějiny a kultura

Česká škola - Út, 21/01/2020 - 01:00
Židovské muzeum v Praze pravidelně pořádá v Praze i Brně dva dvoudenní bloky seminářů pro učitele nazvané „Židé, dějiny a kultura“. Projekt je podpořen MŠMT.



Účastníci seminářů se v jejich průběhu podrobně seznámí s následujícími tématy:

Dějiny Židů 
Tradice a zvyky Židů 
Antisemitismus, Holocaust / Šoa 
Stát Izrael a současnost

Semináře mohou dále sloužit jako inspirace pro výuku témat spojených s judaismem a šoa, ale i pro obecnější témata interkulturní výchovy. Pedagogové zároveň získají představu o programech, které mohou spolu se svými žáky a studenty u nás v muzeu absolvovat.

V březnu a dubnu proběhnou první části cyklu.


Více informací naleznete zde

Kateřina Machovcová: Sociální vliv a identifikace se skupinou: vězeňský experiment v novém

Česká škola - Út, 21/01/2020 - 01:00
V předcházejícím textu (Stanfordský vězeňský experiment) se čtenáři a čtenářky mohli seznámit s velmi známou Stanfordskou vězeňskou studií vedenou profesorem Zimbardem. Ten výsledky interpretuje především ve prospěch vlivu situace a role na chování jedince, tyto vlivy v zásadě vnímá jako určující a rozhodně významnější než osobní dispozice. Jednoduše řečeno i normální člověk se může dopustit hrozného chování pod tlakem situace. Tyto závěry se však rozhodli podrobněji prozkoumat, a zpochybnit, psychologové Haslam a Reicher.



V roce 2002 byly zveřejněny první materiály z jimi realizované BBC vězeňské studie: http://www.bbcprisonstudy.org/ (z těchto stránek primárně čerpám v následujícím textu). Hlavní tezí, kterou se rozhodli podrobněji prozkoumat, bylo přesvědčení, že dosavadní výzkumy ukazují, že není možné studovat tyranii a rezistenci izolovaně. V Zimbardově studii se tyranského jednání dopustila asi třetina dozorců, přesto je na ně upřena veškerá pozornost.

V nové studii se autoři Haslam a Reicher zaměřují na tyto otázky: 

- Kdy se lidé podvolí utiskujícím skupinám?
- Kdy lidé společně jako skupina čelí nátlaku?

A k jakým závěrům autoři došli? Pro převzetí konkrétní sociální role není důležité jen to, že nám někdo tuto roli přidělí, ale i to, nakolik se identifikueme se skupinou, kterou touto rolí reprezentujeme. Je rozdíl mezi „jsi dozorce“ a „jsem dozorce“. Mechanismus identifikace se skupinou je komplexní a rozdílně působí pro odlišné skupiny. Tak například pro vězně, tedy skupinu s jasně nižším statusem, hrálo roli vyčerpání možností pro individuální opuštění skupiny (možnost být povýšen na dozorce) a až v tento okamžik se začali silně se skupinou identifikovat a usilovat o systémovou změnu (společné vyjednávání s dozorci s cílem dosáhnout lepších podmínek pro všechny vězně). Z hlediska dozorců, v předkládané studii se jednalo o skupinu s jasnými privilegii, hrál roli pocit zodpovědnosti. Řada z nich se vůbec s rolí dozorce neidentifikovala, důvodem například mohla být obava z toho, že je lidé mimo (experimentální) vězení budou hodnotit negativně. Pocit sdílené identity je základem efektivní společné akce. Naopak nedostatek propojení s druhými znamená také rozpory ohledně hodnot a cílů a těžkosti v organizování vlastní činnosti.

A co tedy vede k tomu, že skupina se podvolí myšlence silného až tyranského vedení? V předkládané studii, a určitě vás napadají i paralely z běžného života, se jednalo o kombinaci neúspěchu skupinového snažení, rozpad společných hodnot a zájmů, a důvěra v nabídku nového leadera, slibujícího lepší budoucnost. Tyranii lze čelit, ale je k tomu třeba právě síla skupiny. A odpověď na otázku, za jakých okolností se lidé dopouští tyranie? Jedná se o dynamickou interakci mezi faktory situace a osobnostními odlišnostmi, včetně předchozích osobních zkušeností, kdy společná sdílená identita umožní nastolení konkrétního typu vůdcovství (Haslam, Reicher, 2017).


Celý text naleznete zde

Stránky