Aktuálně ze školství

Olympijský rok 2020 přinese sportovním reprezentacím dvojnásobnou podporu oproti OH 2016

MŠMT - Út, 18/02/2020 - 15:50
Praha, 18. února 2020 - MŠMT schválilo návrhy na podporu v programu REPRE pro sportovní svazy, ale i podporu na zajištění výpravy na letní olympijské a paralympijské hry v Tokiu, které se uskuteční v letošním roce. Dobrou zprávou je, že se sportovci budou moci připravovat za výrazně vyšší podpory než tomu bylo v olympijském roce 2016. Růst dotací ve sportu v posledních letech totiž umožnil až dvojnásobnou výši podpory.

Institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace v roce 2020

MŠMT - Út, 18/02/2020 - 10:00
Podmínky poskytnutí podpory, seznam oprávněných žadatelů a zvýšení podpory.

Jihočeská Ámoska korunovala svého nástupce

MŠMT - Út, 18/02/2020 - 09:29
Praha, 18. února 2020 - Zlatá a zároveň Jihočeská Ámoska 2019 Pavlína Kopáčiková v pondělí 17. února slavnostně korunovala svého nástupce. Stal se jím Tomáš Míka z Gymnázia P. de Coubertina v Táboře, který zvítězil v Jihočeském regionálním kole ankety o nejoblíbenějšího učitele.

Oldřich Botlík: Manipulovaná státní maturita. O tom, kolik maturantů nesloží test, rozhodují dva tři lidé bez politické odpovědnosti

Česká škola - Út, 18/02/2020 - 06:00
„V testu z češtiny propadá každý desátý maturant, z matematiky každý pátý. Znamená to, že umějí češtinu lépe? Vůbec ne! Žáci jako celek mají v každém předmětu určitou průměrnou úroveň znalostí – těmto úrovním by při zachování rovnováhy měly odpovídat stejné zisky bodů v obou testech. V Cermatu však nastavili náročnost testů tak, že žáci s průměrnými znalostmi dosahují v matematice méně bodů než v češtině. Toť vše,“ píše Oldřich Botlík v Lidových novinách.



Oldřich Botlík (eduin.cz)Botlík mimo jiné píše:

Celkově v testech každý rok neuspěje zhruba každý sedmý maturant – propadne tedy téměř devět tisíc žáků. Tito žáci by nepochybně měli umět víc. Známí/neznámí lidé v Cermatu přesto mohli nastavit náročnost i tak, že propadnou jen dva tisíce. Anebo naopak 20 tisíc, tedy každý třetí. Podle mého názoru je na poslancích, aby ministra školství požádali, ať zveřejní politické zadání týkající se náročnosti státní maturity, které Cermat dostal...

Chybějící pravidla, soustavné utajování informací a zanedbaný dohled umožňují, aby státní maturitu zneužili lidé s vlastními zájmy. Vážení poslanci a poslankyně, už s tím prosím konečně něco udělejte! Ta věc je naléhavější než povinná maturita z matematiky.


Celý text naleznete v Lidových novinách

Chudé regiony se vylidňují, lidé pracují na černo, nového kantora tam nedostanete, shrnuje neřešené skvrny Česka sociolog Prokop

Česká škola - Út, 18/02/2020 - 05:00
Sociolog z PAQ Research Daniel Prokop se pokusil nahlédnout pod pokličku hlavních problémů Česka. Jsou to exekuce, chudoba a beznaděj lidí v některých regionech, nerovný přístup ke vzdělávání, růst populismu nebo mýty o veřejném mínění, které zastiňují realitu. Sociolog neřešené problémy nazval slepými skvrnami. Mluvil o nich v Interview Plus.



Daniel Prokop (twitter.com)Prokop v rozhovoru mimo jiné říká: 

Tam, kde je velký počet lidí v exekuci, jsou i další problémy – třeba ve školství, v nestabilních rodinách, a to pak dopadá na děti. „Je tady nějakých 8,5 % lidí v exekucích (zhruba 800 tisíc). Zajímavý je jejich věk v rozmezí 30–60 let, a až 16 % z nich, v některých částech republiky až 35 %, jsou rodiče žáků základních škol.“

Sociolog Prokop zjistil i další zajímavost, a to že se mladí a vzdělaní lidé z chudých regionů raději stěhují jinam, třeba v Karlovarském kraji je jen 11–12 % populace vysokoškoláků, zatímco jinde je to cca 40 %.

„Třeba právě na Karlovarsku už hlásí i nedostatek učitelů, 12,5 % kantorů nemá ani potřebnou odbornou kvalifikaci… A co mi říkali ředitelé škol, tak nemají nové učitele ani jak získat, protože se v regionu neuživí jejich partner (partnerka). Rozpočet rodiny učitele totiž obvykle táhne druhý vysokoškolák, a ten tam nesežene stejně dobrou práci jako v Plzni, Praze nebo v Liberci. Struktura místní ekonomiky tak dál znemožňuje nějaká takto jednoduchá řešení.“


Celý text a rozhovor ke stažení naleznete zde

Radka Kvačková: Na odměny učitelů 6000 měsíčně

Česká škola - Út, 18/02/2020 - 04:00
„Veřejné školy už vědí, kolik peněz dostanou tento rok od ministerstva školství na takzvané nenárokové složky mzdy, tedy osobní příplatky a odměny. Co si pod tím představit? Názorný příklad uvedla pro Učitelské noviny ekonomická náměstkyně ministra školství Pavla Katzová: ´Jestliže má třeba devítitřídní základní škola ve třídách průměrně 21 žáků (a žádného se speciálními vzdělávacími potřebami), pak na jednoho učitele dostane na nenárokovou část mzdy přibližně 103 770 korun na rok.´,“ píše Radka Kvačková v Lidových novinách.



Kvačková pokračuje: To vypadá jako dost peněz. Je však třeba říct, že v uvedené částce jsou i odvody (zdravotní, sociální) ve výši skoro 36 procent. Na výplatní pásce by se mohlo ve skutečnosti objevit něco přes 6 tisíc měsíčně. Rozdělení mezi jednotlivé kantory je ovšem na řediteli školy.


Celý text naleznete v Lidových novinách

Otevřený dopis Občankářů Radě Českého rozhlasu

Česká škola - Út, 18/02/2020 - 03:00
Rada Českého rozhlasu organizovala veřejnou debatu na téma: „Mediální gramotnost a mediální výchova“. Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd v otevřeném dopise protestuje proti výběru hostů a nekompetetním výrokům, které na této debatě zazněly.



Mgr. Hana Dohnálková 
předsedkyně Rady ČR 

Vážená paní předsedkyně,

vyslechli jsme audiozáznam veřejné debaty na téma „Mediální gramotnost – mediální výchova“ uspořádané Radou Českého rozhlasu 12. února 2020. Mediálním vzděláváním se jako učitelé občanské výchovy a základů společenských věd na základních a středních školách sami zabýváme, a téma se nás tedy bezprostředně týká. Připojujeme se k tiskové zprávě Učitelské platformy, v níž kritizuje útok Petra Žantovského na organizaci Jeden svět na školách, vážné výhrady máme ovšem k celé debatě.

Náš údiv vzbudil především výběr účastníků. Mediální výchova je součástí vzdělávání na základních a středních školách od kurikulární reformy v roce 2005, za tu dobu vznikla celá řada konkrétních vzdělávacích materiálů a vedla se řada debat o tom, jak má být vyučování mediální gramotnosti pojímáno. Čekali jsme tedy, že zazní hlas zástupců MŠMT, akademiků a zástupců nevládních organizací, kteří se mediální výchovou zabývají, nebo dokonce konkrétních učitelů, kteří se MV věnují. Místo toho o tématu debatovali lidé, kteří se sice pohybují v mediálním prostoru, ale o aktuálních poměrech ve vzdělávání na základních a středních školách zjevně nic nevědí. (Až groteskně v této souvislosti vyznívá snadno vyvratitelná lež Petra Žantovského o metodikách Jednoho světa na školách, na nichž se údajně nepodílejí učitelé.)

Obsah debaty nás také udivil. První hodinu si panelisté vyměňovali stesky a truismy na téma „lidé nerozeznávají zpravodajství a názorovou žurnalistiku“, „internet převálcoval tradiční média“ a „mladí se vyznají na internetu lépe než staří“. Na mediální výchovu došlo ve druhé části, kde se naprostá nekompetence diskutujících projevila naplno. Nejdříve kopali do otevřených dveří voláním po nutnosti pěstování kritického myšlení, rozeznávání zpravodajství a komentářů a porozumění rozdílu mezi veřejnoprávními a komerčními médii, tedy po něčem, co samozřejmou součástí mediální výchovy dávno je. Jejich dalším velkým tématem bylo údajné nebezpečí indoktrinace mládeže prostřednictvím některých nevládních organizací.

Učitelé nejsou pod žádným mocenským nebo ideologickým tlakem a není třeba je bránit před údajně indoktrinujícími nevládkami, do výuky si mohou pozvat, koho chtějí, někdo např. JSNS, někdo třeba Petra Žantovského. Ocenili bychom však, kdyby Rada Českého rozhlasu nesoucí ze zákona odpovědnost za dozor nad tímto veřejnoprávním médiem, příště dala ve vzdělávacích tématech prostor skutečným odborníkům ve vzdělávání a pedagogům. Jmenovaná debata v nás důvěru v kompetenci Rady opravdu nevyvolala. Rádi bychom proto dostali odpověď na otázku, podle jakého klíče Rada ČRo panelisty vybrala.

Přejeme pěkný den.

Za Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd 

Tereza Vodičková
Monika Stehlíková
Marcel Mahdal
Petra Slámová
Irena Eibenová


Zdroj: Otevřený dopis Občankářů

Odklad docházky: hit českého školství. Pětina dětí zahájí školu později, často zbytečně.

Česká škola - Út, 18/02/2020 - 02:00
Děti narozené v létě, celkově nezralé, příliš hravé, nesoustředěné či s poruchami řeči. To vše jsou hlavní adepti na pozdější nástup do školy. Podle údajů České školní inspekce (ČŠI) jich v loňském školním roce byla téměř pětina – devatenáct procent – ze všech dětí, na něž se vztahovalo zahájení povinné školní docházky. Učitelé i odborníci z pedagogickopsychologických poraden se shodují, že jedním z důvodů, proč podíl pozdních nástupů do první třídy neklesá, je, že se čím dál víc věcí posuzuje jako porucha. Například dyslexie neboli porucha čtení, s níž si dřív vyučující u žáků běžně poradili. Reportáž přinášejí Lidové noviny.




„Náš vzdělávací systém je nastaven tak, že děti se přizpůsobují škole. V jiných zemích se škola přizpůsobuje dětem,“ kritizuje praxi ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. „Pozitivní na tom aspoň je, že máme velmi malý podíl dětí, které selhávají během školní docházky,“ doplňuje. Česká republika se s vysokým počtem odkladů potýká dlouhodobě. Za posledních třicet let se situace nezměnila, jakkoli se školní prostředí vyvíjelo.

V řadě případů je přitom odklad docházky zbytečný. Pomohla by včasná příprava dětí – v rodině či v mateřských školách. Jenže na ni mnohdy nezbývá prostor, ať už z časových (pracovně vytížení rodiče), nebo z kapacitních (příliš mnoho dětí ve třídě) důvodů.


Celý text naleznete v Lidových novinách

Říkají mi Venezuela. A přitom hlasují pro mé návrhy, hájí se ministryně Maláčová

Česká škola - Po, 17/02/2020 - 07:00
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová prožívá jedno z nejtěžších období v politice od chvíle, kdy se stala předloni členkou vlády. V rozhovoru pro deník Aktuálně reaguje mimo jiné na kritiku za to, že chce ubírat peníze rodičům, kteří zejména v sociálně vyloučených lokalitách neposílají své děti do školy. "Jediným mým cílem je dětem pomoct," brání se.



Jana Maláčová (vlada.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Nejvíce debat i emocí v poslední době vyvolávají patrně vaše návrhy týkající se důchodové reformy a vyplácení sociálních dávek. Hodně vyhroceně reagují někteří vaši oponenti zejména na způsob, jak chcete přimět rodiče v sociálně vyloučených lokalitách, aby své děti posílali do školy. 

Tahle debata není ve skutečnosti tak vyhrocená, jak se může zdát z některých médií nebo sociálních sítí. Naprostá většina lidí, kteří mi píšou, mě v mém snažení podporuje. Souhlasí, že normální je pracovat a chodit do školy. A přiznám se, že cítím úlevu, že se o problému konečně mluví.

Vy prosazujete, aby o výraznou část dávky na bydlení a příspěvek na živobytí přišli na půl roku rodiče, jejichž děti zameškají za pololetí minimálně 100 hodin a nepředloží omluvenku ze zdravotních důvodů. Proč jste zvolila tuto "taktiku"? 

Protože mi nesmírně záleží na tom, aby děti chodily do školy, je to jejich jediná naděje na to, aby neskončily jako jejich rodiče. Aby tyto děti měly nějakou budoucnost. Je klíčové, aby získaly vzdělání a v dospělosti si našly práci. Musíme přetnout tenhle koloběh, kde jsou lidé už v dětství odsouzeni k celoživotní chudobě a pak to přenášejí na své děti.

Jenže řada vašich kritiků hlasitě oponuje: je to špatný postup, nic se nezmění, děti nebudou chodit do školy dál a jejich rodina se ocitne ještě v horší situaci, protože přijde o část peněz. Nemají pravdu? 

Myslím, že pravdu nemají. Nemůžeme tyto děti takhle jednoduše odepsat a smířit se s tím, že do školy chodit nebudou. Jestliže se mluví o tomto návrhu, je důležité jedním dechem dodat, že já a moje ministerstvo navrhujeme celou řadu dalších věcí, jak řešit situaci takových dětí a jejich rodin. 


Celý rozhovor naleznete zde

Učitelská platforma radnímu ČTK Žantovskému: Posuzujte mediální výchovu podle faktů

Česká škola - Po, 17/02/2020 - 06:00
Učitelská platforma reaguje na středeční debatu Rady českého rozhlasu o mediálním vzdělávání, kde Petr Žantovský nepravdivě informoval o nízké kvalitě výuky jedné ze vzdělávacích organizací. Zároveň radní navrhoval omezit spolupráci neziskového sektoru se školami, což Učitelská platforma považuje za nepřípustné zasahování do autonomie škol. Podle Učitelské platformy obavy vycházejí z neinformovanosti a neznalosti vzdělávacího prostředí.



Minulou středu pořádala Rada Českého rozhlasu debatu o mediálním vzdělávání, kde radní ČTK Petr Žantovský kritizoval vzdělávací program Jednoho světa na školách a spolupráci škol s neziskovým sektorem v mediálním vzdělávání. “Potvrzujeme, že lektoři Jednoho světa na školách postupují při výuce profesionálně. Stejně tak mnoho našich členů s organizátory Jednoho světa na školách spolupracuje při tvorbě témat či výukových materiálů. Není proto pravda, že je výuka ze strany Jednoho světa na školách diletantská,” říká Petra Mazancová z Učitelské platformy. Stejnou zkušenost vyjadřuje i předsedkyně Asociace učitelů občanské výchovy Tereza Vodičková: “Kritika lektorů a činnosti Jednoho světa na školách pochází pravděpodobně od lidí, kteří jejich práci neznají.”

Školy poskytují žákům vzdělání ve velké šíři témat, a aby žáci porozuměli současnosti, musí učitelé neustále vnášet do výuky aktuální témata, nové metody či učit se využívat moderní technologie. Stejně tak jako si nechá architekt od experta vypočítat zátěž mostu, pomáhají si učitelé spoluprací s externími odborníky v tématech, kde jsou potřeba aktuální informace. “Externisté mohou být z neziskového sektoru a přinášejí učiteli i žákům cenné znalosti a dovednosti. Součástí učitelské profesionality je totiž umět zvážit, která témata zpracuje učitel sám a pro která zvolí exkurzi či si pozve do školy experty,” vysvětluje Petra Mazancová.

O nízkém povědomí o výuce mediální výchovy, o tom, co se v ní učí, jak probíhá výuka apod. svědčí její přirovnávání k politické výchově, kterou si společnost pamatuje z předrevoluční občanské výchovy. Podle Petry Mazancové je ale mediální výchova paletou užitečných dovedností. “Na prvním stupni by měl žák například rozeznat rozdíly mezi seriózním a bulvárním zpravodajstvím, na druhém stupni by měli žáci zhodnotit, jakým způsobem se upravuje mediální obsah pro příjemce třeba podle věku. Středoškoláci by měli umět analyzovat vybrané mediální kauzy a na jejich příkladu zhodnotit, čí zájmy média hájila. Měli by i rozpoznat výrazové prostředky a manipulační postupy, které se snaží vyvolat emoce či ovlivnit postoje a chování čtenářů, posluchačů či diváků.”

Učitelská platforma proto vyzývá všechny, kteří se k mediální výchově vyjadřují, aby se řídili fakty a zjistili si informace, co se ve výuce mediální výchovy skutečně ve školách děje. “Bohužel v diskusním panelu chyběl kdokoliv z praxe. Pokud chtějí členové mediálních rad pokračovat v debatě o mediálním vzdělávání, bylo by dobrým startem přizvat i některého z učitelů, kterého by se mohli zeptat, co je mediální výchova a jak se učí,” uzavírá Petra Mazancová.


Zdroj: Tisková zpráva Učitelské platformy

Hrála volavku pro sexuální predátory: Film rozkopne dveře hnusu

Česká škola - Po, 17/02/2020 - 04:00
Hrály jsme autentické dvanáctileté naivní křehké dívky, nechaly sebou manipulovat, bylo to psychicky náročné. Muži jen opakovali, co chtějí, bylo jich dva a půl tisíce za deset dní, říká Anežka Pithartová, jedna ze tří hereček dokumentu Víta Klusáka o sexuálních predátorech na internetu V síti. Vsadila jsem svoji energii do něčeho, co má smysl, film rozkopne dveře hnusu, dodává v rozhovoru pro DVTV.







Rozhovor ke stažení naleznete zde

Alena Hesová: Člověk a společnost a digitální technologie

Česká škola - Po, 17/02/2020 - 04:00
Konkrétnější inspiraci pro zapojení digitálních technologií do společenskovědního vzdělávání přinášejí vybrané náměty na učební činnosti žáků:



a) Veďme žáky k rozpoznání a odpovědnému spravování digitální identity a digitální stopy. Jedním z námětů může být to, aby žáci zjistili sami o sobě několik informací z internetu (aby si sami sebe tzv. vygooglovali). Následně společně diskutujme o tom, co chceme, aby o nás na internetu bylo dostupné.

b) Vzdělávací oblast Člověk a společnost je výrazně zaměřena na utváření, zkoumání a reflektování názorů a postojů. Běžně učitelé žáky seznamují s výsledky průzkumů, šetření a anket, ale zkusme tyto nástroje propojit s využíváním digitálních technologií. A můžeme se třeba zaměřit na kulturu školy nebo klima školy, aby se téma žáků dotýkalo. Dělají se na Vaší škole ankety nebo průzkumy? A bývají tyto ankety v digitální podobě? A mohou tyto ankety nebo průzkumy připravovat také žáci? Anketa nebo průzkum na škole často bývají jedním z kroků, jak zlepšit školní prostředí a jak umožnit žákům mluvit do toho, co se jich skutečně týká.

c) Veďme žáky k využívání online nástrojů pro zlepšování prostředí, kde se pohybují. Prvním krokem je všímavost a zmapování dané lokality, například města. Pak je také potřeba zjistit, zda vůbec konkrétní město má nějakou svou aplikaci na zadávání podnětů nebo zda je do nějakého registru podnětů přihlášeno. Další dovedností je pak samotné formulování podnětu. A v neposlední řadě je potřeba ověřovat, zda se s podnětem něco stalo, zda nějak postupuje jeho řešení.

d) Přestože je používání digitálních technologií spojeno s mnohými riziky (sociálními, komunikačními, fyzickými, právními atd.), digitální technologie mohou být také pomocníky pro rozvoj osobní pohody. Pokud budeme mluvit s žáky o šikaně nebo o psychickém zdraví, můžeme jim ukázat některé aplikace. Společně pak můžeme diskutovat o tom, zda jsou tyto aplikace užitečné, v jakých situacích je využívat apod.

e) Před volbami, ale i po volbách mohou žáci vyzkoušet vyplnit nějakou volební kalkulačku. To je většinou internetová aplikace, která nabízí uživateli sadu otázek. Po jejich zodpovězení aplikace porovná odpovědi s programy politických stran a uživateli zobrazí míru shodu s volebními kandidáty nebo s politickými stranami. Kromě zorientování se ve volebních programech politických stran může volební kalkulačka nabídnout také prostor pro ujasňování si vlastních postojů a priorit.

f) Také můžeme žákům zadat úkoly vztahující se k výsledkům voleb. Žáci mohou například dohledávat volební účast pro konkrétní místo a volby. Nebo mohou hledat, kolik hlasů získali kandidáti na senátora v jejich volebním okrsku. Mimo to, že tyto informace mohou být zajímavé, se žáci učí také vyhledávat v různých elektronických rejstřících a systémech.

g) Další aktivitou může být vyhledávání informací o státním rozpočtu a rozpočtech obcí, včetně jejich porovnávání. Využít lze například informačního portál Ministerstva financí Monitor. Dohledávat lze příjmy a výdaje státu, jejich strukturu a vývoj v čase, včetně vývoje státního dluhu. Aby informace byly blízké žákům, doporučujeme zjišťovat informace také v tzv. územním monitoru, kde lze najít každou obec a její rozpočet, včetně struktury a vývoje. Šikovnou funkcí je pak přepočet na obyvatele.
h) Další inspirací pro to, jak vést žáky k práci s informacemi v digitálním prostředí, mohou být různé typy datových map. Mohou být využity pro evokaci, pro uvádění příkladů, nebo pro vlastní žákovské zkoumání, porovnávání a objevování. Výhodou je, že danou problematiku lze sledovat celorepublikově nebo se můžete zaměřit na konkrétní region nebo obec (a vést výuku lokálním nebo regionálním směrem). Doporučujeme například připravit formulář s otázkami, na které žáci hledají v mapách odpovědi. Může jít například o otázky typu: Které město má vyšší index kriminality – Kolín, nebo Poděbrady? Kolik trestných činů bylo objasněno na Kolínsku? Které 3 okresy mají největší podíl osob v exekuci? Kolik exekucí mají nejčastěji osoby v ČR? Vhodným doplněním je pak následná diskuze, doptávání se, proč to tak může být.

i) Digitální technologie lze také využít pro zpřístupnění náročného nebo ne příliš atraktivního vzdělávacího obsahu. Šikovným nástrojem mohou být časové osy – jak jejich sledování (včetně například vyvozování souvislostí atd.) nebo i jejich vytváření (což vyžaduje jak digitální dovednosti, tak sbírání, třídění a analyzování informací).

j) Digitální technologie také umožňují ukázat něco detailněji, než jsme zvyklí. Konkrétně například mince a bankovky, včetně jejich ochranných prvků, které si můžou žáci prohlédnout na mobilu tak, jako by byly podsvícené nebo jako by byly pod UV světlem.


Celý text naleznete zde

Smaže milion účtů denně. Facebook polarizuje lidi, přiznal Zuckerberg

Česká škola - Po, 17/02/2020 - 02:00
Facebook se podílí na polarizaci společnosti a zpočátku pomalu reagoval na cílené dezinformační kampaně, prohlásil v sobotu na bezpečnostní konferenci v Mnichově jeho šéf Mark Zuckerberg. Jejich průvodci jsou podle něj mnohem sofistikovanější, stejně tak ale i Facebook, který každý den maže více než milion falešných profilů. Informuje iDNES.



„Hrajeme roli v polarizaci (společnosti),“ připustil Zuckerberg, podle něhož ale za tento trend nelze svalovat vinu výhradně na sociální sítě. Zuckerberg řekl, že jen v poslední době Facebook odhalil na 50 koordinovaných dezinformačních kampaní, například z Ruska, Ukrajiny nebo Íránu.


Celý text naleznete zde

Stránky