Aktuálně ze školství

Stanovisko školských odborů k návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících

Česká škola - 13 hodin 24 min zpět
Nejzávažnější změnou v návrhu novely uvedeného zákona je zakotvení možnosti uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele druhého stupně základní školy nebo učitele všeobecněvzdělávacích předmětů střední školy za splněný po dobu nejdéle tří let. Tento návrh nebyl se sociálními partnery projednán. ČMOS PŠ odmítá návrh akceptovat a považuje ho za ohrožení kvality vzdělávání na školách.



Možnost uznat plnou kvalifikaci učitele s jakýmkoliv magisterským studiem zpochybňuje dosud uplatňovaný a náročný systém přípravy budoucích učitelů. Získání kvalifikace učitele bez jakékoliv oborové a oborově-didaktické přípravy, tedy jednoduššími a méně přísnými způsoby, může ohrozit zájem o studium učitelství. Je ohroženo i hodnocení povolání učitele jako činnosti, k jejímuž výkonu jsou nezbytně nutné (a neprominutelné) kvalifikační předpoklady, tak jako tomu je i v některých jiných povoláních.

V předkládané zprávě je předložený návrh novely zákona zdůvodňován m. j. návazností na Programové prohlášení vlády pokud jde o záměr „posílit postavení ředitele školy jako manažera, především v oblasti řízení lidí a pedagogického procesu“. Lze oprávněně pochybovat, zda přenést řešení regionálně specifického a demograficky způsobeného nedostatku učitelů na ředitele je právě tím sledovaným posílením manažerského postavení ředitele školy. Přitom současná právní úprava umožňuje zaměstnávání nekvalifikovaných učitelů na přechodnou dobu. Vládní programové prohlášení ovšem také uvádí, že kvalitní školství chápeme jako školství otevřené, dostupné a profesionální a že bude podporována kvalitní příprava budoucích pedagogů, kteří jsou jedinou zárukou zkvalitňování školství. S tímto záměrem vlády připravený návrh novely zákona v souladu není. V současné době je již zpracován dokument „Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+“ jako součást přípravy Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. V tomto dokumentu se jako vážný problém konstatuje: „Stále chybí jasné pojmenování toho, jaké kompetence stát u učitele předpokládá. Existuje nepřehledná regulace přípravy k učitelství, navíc se příliš často a nekonzistentně mění požadavky na kvalifikaci učitelů, bohužel někdy směrem k deprofesionalizaci učitelství.“

Předložený návrh je jen dokladem, že tento problém existuje. Problém je ale nutno řešit a ne vyhrocovat a k vyhrocení by došlo právě schválením návrhu novely zákona. Přece není přípustné, aby téměř současně s působností strategie došlo k přijetí opatření, která jsou s ní v příkrém rozporu.

Předkládané řešení nedostatku učitelů druhého stupně ZŠ a učitelů všeobecněvzdělávacích předmětů středních škol nevychází z objektivních, hodnověrných údajů o skutečné situaci. Chybí proto jistota, že právě navrhovaná opatření jsou vhodnou cestou k odstranění problému. Hlavně však uvedené opatření je zkratkovitým „řešením“ momentální krizové situace rezignující na jiná kompromisní opatření (mimořádné cíle platové a další bonusy a iniciativy v místech, kde je to nejvíce potřeba; podmíněné zapojení pokročilých studentů učitelství se solidním platem a současně kreditovou bonifikací za praxi apod.). V souvislosti s navrhovanou novelou zákona se tedy nediskutují ani případné operativní a perspektivní programy věcného řešení neuspokojivého stavu. Ani ve schváleném Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2019–2023 tato problematika vůbec zmíněna není. Navrhovaná zásadní změna zákona by měla vycházet z analýzy současného personálního obsazení škol a takové zhodnocení není k dispozici.

Návrh nového ustanovení § 24a) o adaptačním období učitele v předkládané podobě vyvolává řadu otázek a nejasností:

- aniž je to pojmenováno zavádí se funkce uvádějícího učitele – bez jakýchkoliv dalších opatření (příplatek, snížení vyučovací povinnosti);

- problém může vznikat při zařazení učitele do platové třídy po dobu adaptačního období.

V předkládané zprávě k novele zákona se konstatuje, že k upravenému návrhu vznesla zásadní připomínky Asociace děkanů pedagogických fakult a Českomoravský odborový svaz pracovníků školství. Jejich připomínky však akceptovány nebyly, rozpor nebyl nijak vypořádán.

Kritizovaná úprava v novele zákona v původním návrhu, který prošel připomínkovým řízením v květnu – červnu 2018, obsažena nebyla a objevila se až jako součást vypořádání připomínek v prosinci loňského roku. Vzhledem k závažnosti této změny je takový postup nepřijatelný, protože neumožnil její potřebné a všestranné posouzení. Jde o závažný nedostatek v proceduře přípravy změny zákona a jeho přehlížením, a tedy faktickou akceptací by byl založen nežádoucí precedens. 

Vzhledem k výše uvedeným problémům, které nelze v žádném případě odstranit cestou pozměňovacích návrhů, navrhuji novelu zákona o pedagogických pracovnících zamítnout, vrátit MŠMT k přepracování a dalšímu připomínkovému řízení. 


V Praze 4. 12. 2019

František Dobšík - předseda ČMOS PŠ

Sněmovna o zrušení povinné maturity z matematiky zatím nerozhodla

Česká škola - 16 hodin 24 min zpět
O zrušení povinné maturity z matematiky, která má být podle platného zákona zavedena od roku 2021, rozhodne Sněmovna až příští rok. Vládní snahu o zrychlené schvalování dnes zablokovaly SPD a KSČM… Ministr školství Robert Plaga (ANO) uvedl, že je třeba nejprve vytvořit podmínky včetně dostatku učitelů matematiky pro to, aby žáci byli schopni získat a používat matematické dovednosti. "Zavedení povinné maturity z matematiky není tím nástrojem, který naučí české děti matematice," prohlásil. Informuje ČTK.



Celý text naleznete zde

Protestující studenti hodnotí schůzku s Babišem jako neproduktivní

Česká škola - 17 hodin 24 min zpět
Za neproduktivní označili zástupci celosvětového studentského ekologického hnutí Fridays for Future dnešní schůzku s premiérem Andreje Babišem (ANO) a dalšími členy jeho vlády. Mluvčí skupiny Petr Doubravský novinářům řekl, že protesty budou pokračovat. Premiér uvedl, že nabídl studentům spolupráci, ale podle něj o ni zřejmě nestojí. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) poznamenal, že jednání bylo místy vyostřené, od studentů chce ale slyšet konkrétní připomínky, na které může vláda reagovat. Informuje ČTK.



Celý text naleznete zde

Zákaz hidžábu v české škole není legitimní. Soud se zastal Somálky

Česká škola - 17 hodin 24 min zpět
Nejvyšší soud se zastal somálské dívky, která chtěla na střední zdravotnické škole v Česku nosit hidžáb. Zákaz muslimského šátku při teoretické výuce nemá žádný legitimní cíl. Česká republika musí akceptovat a tolerovat náboženský pluralismus, nesmí diskriminovat či naopak bezdůvodně zvýhodňovat některý z náboženských směrů, rozhodl Nejvyšší soud. Informuje iDNES.



Dívka se prostřednictvím žaloby domáhala omluvy a 60 000 korun. U Obvodního soudu pro Prahu 10 ani Městského soudu v Praze neuspěla (celý text čtěte zde). Nyní se musí obvodní soud případem zabývat znovu, bude vázaný právním názorem Nejvyššího soudu. Podle něho dívka prokázala nepřímou diskriminaci v přístupu ke vzdělání, a to z důvodu náboženství.

Ombudsmanka Anna Šabatová rozhodnutí vítá. Na stranu dívky se postavila už dříve. „Současně je mi ale té studentky líto, protože se práva domáhá už šest let a tímto rozhodnutím pro ni věc ještě stále nekončí. Tento případ dokládá, jak těžké a náročné je pro oběť diskriminace domáhat se spravedlnosti,“ uvedla pro iDNES.cz.


Celý text naleznete zde

Průzkum: V Česku roste uplatnění absolventů s bakalářským titulem

Česká škola - 18 hodin 24 min zpět
České vysoké školství by se v nadcházejícím období mělo zaměřit na větší podporu bakalářských programů. Vyplývá to ze závěrů průzkumu Absolvent 2018, které na webu zveřejnilo Centrum pro studium vysokého školství. Podle něj roste v Česku uplatnění lidí s bakalářským diplomem. V loňském roce ho pro svou práci potřebovala zhruba pětina absolventů vysokých škol. Na řadě míst pro bakaláře jsou v současnosti lidé s magisterským vzděláním či naopak jen maturitou. Informuje ČTK.



Celý text naleznete zde

Informace k vyplňování osvědčení vydávaného poskytovateli vzdělávání v zahraničí od školního roku 2019/2020

MŠMT - Pá, 06/12/2019 - 13:49
MŠMT vydává souhrn informací a doporučení k vyplňování osvědčení vydávaného poskytovateli vzdělávání v zahraničí s platností od školního roku 2019/2020. 

Informace k vyplňování vysvědčení ve středních školách a v konzervatořích

MŠMT - Pá, 06/12/2019 - 12:22
MŠMT vydává aktualizovaný souhrn informací a doporučení k vyplňování vysvědčení ve středních školách a v konzervatořích s platností od školního roku 2019/2020. Materiál vznikl jako strukturovaný souhrn odpovědí na značné množství dotazů škol k problematice vyplňování vysvědčení. Informace bude periodicky doplňována o další doporučení tak, aby poskytovala školám komplexní informaci soustředěnou do jednoho materiálu.

Meze výuky informatiky: Mnozí učitelé v digitální gramotnosti zaostávají za žáky

Česká škola - Pá, 06/12/2019 - 06:00
„Do školy přicházejí děti, pro něž je ovládání počítače nebo tabletu a nahraných aplikací naprostou samozřejmostí. Často narazí na starší generaci učitelů, kterým digitální technologie nejsou tak blízké. Je potřeba učitele podpořit, že se toho nemají bát. Děti jsou zkrátka v tomto před námi,“ říká v reportáži deníku Aktuálně krajská metodička ICT Irena Vajen.



Miroslav Dvořák (facebook.com)Miroslav Dvořák ze Vzdělávacího centra Microsoft v reportáži deníku Aktuálně upozorňuje, že doba se rychle mění a spousta pozic mizí. "Airbnb nevlastní jedinou nemovitost, a přesto je největší ubytovací společností, Skype nemá žádnou telefonní infrastrukturu, a přesto přes něj odehrávají miliardy hovorů denně, Facebook nevytváří žádný obsah, přesto to jsou nejčtenější ‚noviny‘. Tím ubývají pozice jako pokojská, recepční, inženýr telefonních sítí, spojovatelka. Naprogramovaný robot už dnes umí postavit zeď, brzy nebudou potřeba zedníci. Tomu všemu se musí škola přizpůsobit," říká Dvořák.

Jelikož je i učitelem informatiky, dodává: "Informatika by neměla být o obsluhování počítače, což je možná strop nejednoho učitele, ale mělo by se tu učit i programování, které rozvíjí myšlení žáků."

"Učitel dnes může učit velmi kreativně, s využitím nejrůznějších moderních technologií, může učit projektově, ve skupinkách. Jenže mnozí říkají, že kurikula jsou tak plná, že nestíhají látku odučit, natož ji nějak zpestřit použitím digitechnologií. Jenže to už v případě základních škol patnáct let, tedy po školské reformě, není pravda," říká Petr Naske, tajemník DigiKoalice - České národní koalice pro digitální pracovní místa.

Jak vysvětluje, učivo obsažené v rámcových vzdělávacích programech není povinné, povinné je pouze dosáhnout stanovených cílů. "Například celé učivo fyziky na základní škole se dá naučit v deseti vyučovacích hodinách," doplňuje ho Tomáš Feřtek, odborný konzultant informačního centra o vzdělávání EDUin.


Celý text naleznete zde

Michal Skořepa: Berou pořád žalostně málo. Nebude-li veřejnost tlačit na růst platů učitelů, poškodí další generaci

Česká škola - Pá, 06/12/2019 - 05:00
„Během středečního finálního projednávání vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2020 poslanci mimo jiné odmítli zvýšení tempa růstu platů učitelů: schválen tak byl původní vládní návrh růstu o deset procent. Zas tak velkým překvapením toto odmítnutí není: vždyť sotva dva týdny starý průzkum veřejného mínění ukázal, že téměř dvě třetiny české populace pokládají desetiprocentní navýšení učitelských platů v příštím roce za dostatečné. Jenže ono dostatečné není. Není ani tak důležité, že vláda původně učitelům slíbila patnáct procent. Rychlý růst učitelských platů je prostě potřebný,“ píše ekonom Michal Skořepa v Lidových novinách.



Michal Skořepa (linkedin.com)Skořepa mimo jiné píše: 

Jistě, deset procent je krásné číslo. Jenomže průměrná mzda v ekonomice by v roce 2020 měla podle většiny prognóz narůst o nějakých šest procent. Učitelé by tedy oproti průměrnému zaměstnanci měli dostat přidáno jen o čtyři procentní body víc. A to je zoufale málo. Proč? Protože situace ve sborovnách českých škol je z mnoha pohledů nepříznivá a zhoršuje se...

Všechny popsané problémy mají společný základ: učitelské povolání je dnes v Česku málo přitažlivé. A zejména je málo přitažlivé pro osobnosti, které dovedou sledovat vývoj světa za okny školy a rozumně posoudit, jaká konkrétní témata s žáky probírat do jaké hloubky. Ve skutečnosti je sice zatím na českých školách takových osobností pořád ještě celá řada; to je ale spíš známka jejich obdivuhodného idealismu a nadšení než správného nastavení podmínek pro to, aby takoví lidé ve sborovnách převažovali.


Celý text naleznete v Lidových novinách

Problém škol: Učitelé chybí a stárnou

Česká škola - Pá, 06/12/2019 - 04:00
Sehnat ve Zlínském kraji učitele pro první stupeň základní školy nebo do hodin matematiky, fyziky či chemie je problém. Ředitelé, kterým se to podaří, pak obvykle mluví o štěstí. Platí to u základních i středních škol. „Nabídek od češtinářů mám dostatek, ale o učitele přírodovědných předmětů prakticky nezavadíte,“ potvrdil ředitel zlínské střední průmyslové školy Radomír Nedbal v reportáži MF DNES.



Aktivní inzeráty škol se počítají v desítkách. Nejčastěji se mezi nimi opakuje požadavek na učitele prvních až pátých tříd. „Těch zkrátka není dost,“ uvedla ředitelka Základní školy T. G. Masaryka v uherskohradišťských Mařaticích Jana Uherková. „My třeba potřebujeme přijmout člověka na částečný úvazek, což je ještě větší problém,“ upozornila.

Kromě toho chybí hlavně učitelé přírodovědných předmětů. A ani vyhlídky do budoucna nejsou nejlepší. „Přírodní vědy jsou obtížné, mladým lidem se do studia nechce, a tak vychází z ročníku třeba jen jediný absolvent,“ vysvětlila ředitelka Základní školy v Hošťálkové Dana Černíková. Také ona mluví o štěstí, že se jí podařilo zajistit učitele s aprobací matematika–fyzika. Inzerát dávala nadvakrát, poprvé bez odezvy.


Celý text naleznete v MF DNES

Suk – Čteme všichni

Česká škola - Pá, 06/12/2019 - 03:00
Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského (NPMK) vyhlašují 27. ročník Ceny za literaturu pro děti a mládež „Suk – Čteme všichni“ za rok 2019 na podporu čtenářské gramotnosti . Soutěž rozvíjí a motivuje dětské čtenáře a posiluje vztah dětí ke knihám a ke vzdělanosti. V České republice jde o nejstarší soutěž svého druhu, její tradice sahá až do roku 1993. Hlasování probíhá do 29. února 2020. Cena je vyhlášena na podporu čtenářské gramotnosti dětí a mládeže s cílem upozornit pedagogickou a širokou veřejnost na nové tituly v této oblasti literatury. Zároveň reflektuje čtenářské preference dnešních dětí.



Soutěží se ve třech kategoriích: 

- Cena dětí
- Cena učitelů za přínos k rozvoji dětského čtenářství
- Počin školních knihoven – přihlášky do 31. 12. 2019

Cena dětí, která je udělována na základě výsledků ankety, ocení hodnotná literární díla vydaná v příslušném roce pro děti a mládež. Cena učitelů vzejde rozhodnutím odborné poroty pedagogů. Bude patřit vybraným knihám českých autorů, které vyšly prvním vydáním v roce 2019. Zcela novou kategorií 27. ročníku je Počin školních knihoven. Ta si klade za cíl upozornit na mimořádné projekty těchto zařízení základních a středních škol.

Z došlých hlasovacích lístků bude vylosováno 50 dětí, které získají knižní dar. Knihy pro výherce věnovala nakladatelství Albatros, Mladá fronta, Knižní klub, Edice ČT a další, kterým patří velký dík za podporu ankety. Pedagogická knihovna J. A. Komenského pořádá tuto akci od roku 1993 ve spolupráci se Svazem knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). Ten v rámci vyhlášení výsledků uděluje cenu za Noc a Andersenem.

Anketa nese jméno Václava Františka Suka, profesora a pedagoga, který založil Knihovnu českých spisů pro mládež. Tato knihovna se dnes jmenuje Sukova studijní knihovna literatury pro mládež a je speciální částí knihovních fondů NPMK.


Další informace naleznete zde

Bára Procházková: Jak zlepšit atmosféru ve třídě?

Česká škola - Pá, 06/12/2019 - 02:00
Jak docílit pohodovějšího dne ve školce pro učitele i pro děti? Metodika Dobrý začátek je postavená na čtyřech základních principech komunikace – věnování pozitivní pozornosti, principu chválení, stanovení jasných hranic a vědomého přehlížení.



Co tyto pilíře konkrétně znamenají v praxi? 

Základem je popisná pochvala Základem metodiky je věnování pozitivní pozornosti, chcete-li chválení. Dospělý by měl dítě v maximální míře povzbuzovat a podporovat. Pochvalou by se tedy nemělo šetřit. Klíčové ale přitom je, jak by pochvala měla vypadat. Podle metodiky by se nemělo jednat o paušální „šikulkování“, či jiné všeobecné chválení, nýbrž o konkrétní a detailní popis toho, co dítě v tu chvíli udělalo dobře, nebo se o to alespoň snažilo.

Tedy když uvidíme hezky namalovaný obrázek podzimní krajiny, nebudeme říkat „ty jsi ale šikovný“, ale můžeme přesně popsat to, co nás na kresbě zaujalo: „Krásně jsi vystihl podzimní barvy červenou, žlutou a hnědou. A vidím, že listy poletují ze stromu dolů. To je přesně to, co se děje na podzim.“ Cílem je tedy dát dítěti přesnou zpětnou vazbu, co se mu povedlo. Všeobecným a neurčitým chválením totiž zaprvé nebude vědět, v čem je dobré, a za druhé se lehce stane na pochvale závislé. Nebezpečím přitom je, že začne dělat věci pouze pro uznání, a ne pro aktivitu jako takovou. Špatně formulované chválení tedy může mít podle odborníků i dlouhodobé následky, tedy třeba zmíněnou závislost na pochvale či špatné výsledky činnosti jako takové.

Průzkumy už v 70. letech totiž potvrdily, že lidi, kteří dostávali za nějakou činnost odměnu, podávali horší výsledky a zároveň o činnost neměli takový zájem. Když se za skládání puzzle nabízela odměna, děti o přestávce už neskládaly, na rozdíl od těch, které za to žádnou odměnu nedostaly. Ty se věnovaly skládání i o přestávce.

Společné stanovení hranic a pravidla chování

Dalším ze základních pilířů komunikace s dětmi v metodice Dobrý začátek je „stanovení jasných hranic“. Pedagog si s dětmi může vypracovat společná pravidla, která pak budou všichni dodržovat. Zde je cílem vytvoření bezpečného prostoru, aby dítě přesně vědělo, v jakém rámci se může pohybovat.

Ideální je nevytvářet nijak dlouhý a nepřehledný seznam pravidel, ale omezit se na pět prstů, a tedy i pět pravidel. Důležité je formulovat pravidla pozitivně, ne jako zákazy. Ideální je představit dětem každý týden jedno nové pravidlo a poté si pravidla pravidelně připomínat. Příkladem by mohlo být těchto pět pravidel: mluvíme potichu, ve třídě chodíme pomalu, díváme se na toho, kdo mluví, ruce necháváme v klidu a pozorně posloucháme toho, kdo mluví.

Metodika Dobrý začátek také doporučuje připravit společně s dětmi obrázky pravidel, které se vylepí ve třídě, aby je děti měly stále na očích. Při porušení pravidla je pak ideální na obrázek jen ukázat prstem a dítě už budě vědět, co udělalo špatně. Pokud tedy dítě třeba vyrušuje a mluví, když mluví někdo jiný, nemusí pedagog komplikovaně napomínat dítě, ale stačí, aby ukázal směrem k obrázku, který znázorňuje pravidlo „mlčíme, když mluví někdo jiný“. (V příloze je materiál, který poradí, jak společná pravidla ve třídě zavést a jak s nimi pracovat.)


Celý text naleznete zde

Na MŠMT byly představeny výsledky šetření Eurostudent

Česká škola - Pá, 06/12/2019 - 01:00
Centrum pro studium vysokého školství prezentovalo na MŠMT hlavní výsledky dotazníkového šetření studentů vysokých škol Eurostudent VII. Jednalo se o data za Českou republiku, šetření je však mezinárodní a konalo se již posedmé téměř ve všech zemích EU a Evropského hospodářského prostoru.



Na semináři se také řešil vysoký podíl studujících, kteří při studiu pracují, příčiny tohoto stavu a reakce vysokých škol. Účastníci upozornili na to, že je v mnoha případech možné pracovní zkušenosti studujících propojit se studiem, podporovat studenty při hledání práce v oboru a využít pracovní zkušenost k propojení znalostí studentů s reálnými problémy praxe. Dále se diskutovalo o nízké jazykové vybavenosti studentů vysokých škol, kdy například v navazujícím magisterském studiu více než pětina studujících hovoří jen svým mateřským jazykem. Účastníci se shodli, že vysoké školy jsou spoluzodpovědné za jazykovou úroveň svých absolventů, a to i z důvodu velkého tlaku zaměstnavatelů, pro které jsou znalosti cizích jazyků klíčovým požadavkem. Vysoké školy proto do studijních programů zařazují čím dál více předmětů vyučovaných v cizím jazyce, zejména v angličtině.


Celý text naleznete zde

37587/2019-2 ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ INFORMACE PODLE ZÁKONA Č. 106/1999 Sb.

MŠMT - Čt, 05/12/2019 - 16:25
Dne 19. listopadu 2019 byla na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy doručena Vaše žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Žádost“).

Setkání k systémové podpoře inkluze

MŠMT - Čt, 05/12/2019 - 15:08
Praha, 5. prosince 2019 – Další z řady setkání takzvaných individuálních projektů systémových, které jsou hrazeny z evropských fondů a mají za cíl pozitivně ovlivnit vývoj českého školství, se dnes uskutečnilo na MŠMT. Setkání bylo zaměřeno na systémovou podporu inkluze, tedy společného vzdělávání.

SUK - čteme všichni

MŠMT - Čt, 05/12/2019 - 12:54
Praha, 5. 12. 2019 – Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského (NPMK) vyhlašují 27. ročník Ceny za literaturu pro děti a mládež „SUK – Čteme všichni“ za rok 2019 na podporu čtenářské gramotnosti. Soutěž rozvíjí a motivuje dětské čtenáře a posiluje vztah dětí ke knihám a ke vzdělanosti. V České republice jde o nejstarší soutěž svého druhu, její tradice sahá až do roku 1993.

Poslanci schválili rozpočet, učitelům nepřidali

Česká škola - Čt, 05/12/2019 - 06:00
Sněmovna ve středu schválila státní rozpočet na příští rok. Schválený schodek má činit stejně jako letos 40 miliard korun. Pro rozpočet hlasovalo 108 poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Ostatní poslanci hlasovali proti… Václav Votava a Kateřina Valachová neuspěli s návrhem přesunout tři miliardy Kč ze státního dluhu na platy učitelů. Podle Votavy to mělo přidat tři procenta v nárůstu platů k vládou navrženému zvýšení o deset procent. Valachová argumentovala tím, že návrh neboří strukturu rozpočtu. Peníze z kapitoly státní dluh je podle ní možné použít bez ohrožení obsluhy státního dluhu. Informuje ČTK.




Celý text naleznete zde

Jak z montovny udělat mozek. Česko hledá plán na další transformaci ekonomiky

Česká škola - Čt, 05/12/2019 - 05:00
Ekonomové ze soukromého byznysu vidí východisko v rozvoji školství, investicích a podpoře českého kapitálu a digitalizaci. Podle Eurostatu české výdaje na školství představují jen 3,8 procenta HDP a jsou v unii čtvrté nejnižší. Ale věda a výzkum s 1,79 procenta HDP v roce 2017 před­stavuje v Evropské unii celkem slušné desáté místo. Nicméně Daniel Münich z institutu CERGE-EI kritizuje kvalitu a zejména praktickou využitelnost domácího bá­dání. "Na poměry většiny postkomunistických zemí máme stále nejlepší výsledky základního výzkumu v oblasti přírodních a technických věd. To je obrovská výhoda, která vzniká desítky let. Avšak zatím se nám nedaří přejít od základního výzkumu k aplikacím v ekonomice," upozorňuje v reportáži týdeníku Ekonom.



Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, připomíná, že školství jako jedna z mála oblastí v Česku neprošlo transformací. "Na mnoha státních školách vládnou staré pořádky a modernizace jde ztuha," míní.

Podle někdejšího centrálního bankéře Pavla Kysilky se situace nezlepší, dokud pedagogové nedostanou radikálně přidáno. Připomíná Singapur, zemi, kde dohánění nejvyspělejších ekonomik tímto způsobem v poslední třetině 20. století odstartovali. Jeho názor začíná v podnikatelské sféře rezonovat. "V Česku je akutní nedostatek učitelů. Už dnes jich chybí pět tisíc. Potřebujeme přitom do škol nalákat ty nejlepší, které také musíme zaplatit," uvádí Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR na podporu školských odborů. Ty nyní požadují 15procentní zvýšení učitelských platů.


Celý text naleznete zde

Na odborných školách i gymnázia. Praha má v plánu od roku 2021 zvýšit počet míst na gymnáziích

Česká škola - Čt, 05/12/2019 - 04:00
Nové gymnaziální třídy vzniknou nejprve v šesti pražských odborných školách, později se program rozšíří. Zvýší se tím kapacity pro všeobecné vzdělání, které musí podle pražského radního pro školství Víta Šimrala (piráti) hrát prim před odborností. Zatím bylo podle něj vytipováno šest škol a o svém záměru bude Šimral jednat s jejich řediteli. Předpokládá, že by se každá rozšířila o 60 studentů. Informuje deník Právo.



Vít Šimral (praha.eu)„Když dokážeme spustit gymnaziální vzdělávání v průmyslových školách, získáme prostory a učitele. Pokud budou chodit žáci z průmyslovky se studenty gymnázií dohromady do stejného prostoru, pomůže to sociální kohezi i inkluzi,“ řekl Šimral.

Společné zkušenosti podle něho obohatí jak studenty odborných škol, tak gymnazisty. Kvalitní všeobecné vzdělání radní označil za důležitější než odborné kvůli těžko předvídatelnému vývoji pracovního trhu. Dospívající a mladí lidé se podle něho mají zaměřit spíše na získání více schopností pro trh práce než jen na úzké vzdělání v jednom oboru.


Celý text naleznete v deníku Právo

Stránky