Aktuálně ze školství

Názory ředitelů na možnost testování učitelů se různí

Česká škola - 5 hodin 47 min zpět
Názory ředitelů škol na to, že by se učitelé v první polovině prosince a v lednu mohli nechat otestovat na koronavirus, nejsou jednoznačné. Například Asociace ředitelů základních škol by to podle svého předsedy Michala Černého uvítala. Naopak podle šéfky Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové by mělo smysl testovat spíš děti, které mají covid-19 často bez příznaků. Spokojená je s tím, že by testování učitelů nebylo povinné. Další ředitelky by proti testování nic neměly, rozhodnout by se podle nich měl ale každý učitel sám. Vyplývá to z jejich vyjádření na dotaz ČTK. 

Celý text naleznete zde

ČŠI: Více než třetina žáků středních škol knihy nečte

Česká škola - 6 hodin 47 min zpět
„Žáci 1. ročníku středních škol dosáhli v testu čtenářské gramotnosti nízké průměrné úspěšnosti 39 %, což je stejně jako v šetření realizovaném ve školním roce 2017/2018 horší než očekávaný výsledek. Necelá desetina žáků navíc nevyřešila správně ani pětinu otázek testu čtenářské gramotnosti, a má tak zásadní problémy se zodpovězením prakticky orientovaných čtenářských úloh. Dosažená úroveň čtenářské gramotnosti žáků středních škol v národních šetřeních ČŠI zůstává v čase stabilní, což je v souladu se zjištěními z mezinárodního šetření PISA. Toto šetření zároveň poukázalo na některé typy úloh k rozvoji čtenářské gramotnosti, se kterými měli žáci značné obtíže,“ píšou autoři Tematické zprávy ČŠI Rozvoj čtenářské gramotnosti na středních školách. Přinášíme Shrnutí hlavních zjištění. 
Čtenářská praxe vysokého podílu žáků středních škol je nízká, když více než třetina žáků uvedla, že knihy ve svém volném čase a podle vlastního výběru nečte vůbec a další více než třetina pak méně než hodinu týdně. Vysoký podíl těchto žáků je navíc s tímto stavem dle svého vyjádření spokojený, resp. považuje takový rozsah čtenářských aktivit za dostatečný. Čtenářská praxe žáků se přitom projevuje také v úrovni jejich čtenářské gramotnosti, neboť jsou to právě žáci s nižší čtenářskou praxí, kteří dosáhli významně horších výsledků v testu čtenářské gramotnosti. Zásadní otázkou pak je, jakým způsobem motivovat tyto žáky ke čtení. Dlouhodobější zjišťování naznačují, že ke zhoršování postojů žáků ke čtení dochází především na 2. stupni základní školy. 
Nižší čtenářskou praxi a zájem o čtení vykazují podle očekávání žáci nematuritních oborů vzdělání, žáci pocházející z horšího socioekonomického prostředí a chlapci. Žáci nematuritních oborů vzdělání a žáci pocházející ze složitějšího socioekonomického prostředí, nikoliv však chlapci, dosáhli také nižší úrovně čtenářské gramotnosti. S ohledem na omezenou funkčnost jiných mechanismů rozvoje čtenářské gramotnosti těchto žáků je následně zásadní role školy. Podpora učitelů poskytovaná žákům s nižší úrovní čtenářské gramotnosti však byla pozorována jen v necelé třetině navštívených hodin výuky. 
Koncepční přístup, který klade důraz na náročnější cíle rozvoje čtenářské gramotnosti žáků, není běžně užívanou praxí navštívených středních škol. Téměř polovina z nich nesledovala ve své činnosti ucelenou strategii rozvoje čtenářské gramotnosti žáků a cíle čtenářské gramotnosti stanovovala pouze na základní úrovni náročnosti. Jsou to přitom právě ty školy, které kladou silnější důraz na koncepční přístup a náročnější cíle rozvoje čtenářské gramotnosti žáků, v nichž byla pozorována vyšší kvalita začlenění čtenářských faktorů (situací) do průběhu výuky. 
Aprobovanost výuky českého jazyka a literatury na středních školách je vysoká, možnou hrozbou do budoucna však je, podobně jako v celém regionálním školství, nezajištění aprobované náhrady učitelů odcházejících ze školství z věkových důvodů. Na začátku roku 2019 byl průměrný věk středoškolských učitelů českého jazyka a literatury 49,1 roku. Při zajištění výuky aprobovaným učitelem v předmětech jiných než český jazyk a literatura přitom byla lépe hodnocena kvalita začlenění čtenářských faktorů (situací) do výuky. 
Čtenářská gramotnost žáků nepatří k nejčastějším tématům dalšího vzdělávání (dále i „DVPP“ pro další vzdělávání pedagogických pracovníků) učitelů českého jazyka a literatury, obvyklejší je jejich účast na vzdělávacích kurzech věnovaných tradičním tématům – předmětové znalosti, respektive metody a formy výuky. V tomto kontextu existují významné příležitosti pro posilování dovedností učitelů utvářet ve výuce vzdělávací situace, které vyžadují aktivaci čtenářských znalostí žáků při řešení běžných životních situací. Kritičtější postoj k DVPP přitom formulují učitelé těch středních škol, které kladou důraz na náročnější cíle rozvoje čtenářské gramotnosti žáků. Zároveň může být význam DVPP vyšší v případě začínajících učitelů, neboť právě v jejich hodinách byla pozorována nižší kvalita začlenění čtenářských faktorů (situací) do průběhu výuky. 
Dobře fungující školní knihovna s dostatečnou nabídkou knih byla zaznamenána v případě tří čtvrtin navštívených středních škol a 60 % těchto škol poskytovalo žákům navíc příležitost vzít si kdykoli naučnou či beletristickou knihu i jinde než ve školní knihovně. Zároveň však pouze 4 % žáků uvedla, že právě školní knihovna je nejčastějším místem, kde získávají knihy, které si chtějí přečíst. 
V navštívených hodinách výuky byl méně často pozorován výskyt čtenářských situací, které vyžadují zasazení práce s textem do jejího širšího kontextu, přičemž právě takové čtenářské situace lze považovat za zásadní pro rozvoj čtenářské gramotnosti žáků. Zároveň byl poměrně omezeně pozorován výskyt situací, které kladou vyšší nároky na stanovení čtenářských cílů a reflexi jejich dosažení ze strany samotných žáků. Roli zde může hrát učiteli vnímaná neochota jejich žáků věnovat se náročnějším čtenářským otázkám a úkolům, ale také vzdělávací strategie učitelů založená na nízkých očekáváních vůči žákům, přičemž právě nepříznivé vnímání čtenářských dovedností žáků učitelem bylo negativně vztaženo k výsledkům těchto žáků v testu čtenářské gramotnosti.
Začlenění čtenářských faktorů (situací) do průběhu výuky – především faktoru vztahujícího se k práci žáků s informacemi v textu – bylo lépe hodnoceno v hodinách vedených učiteli, kteří se hlásili k jinému než tradičnímu stylu výuky. Současně bylo v těchto hodinách zaznamenáno lepší klima výuky a také častější zařazení metod výuky, které kladou vyšší důraz na aktivitu žáků. Styl výuky učitele měl nižší diferencující význam v hodinách výuky žáků nematuritních oborů vzdělání. 
Časový prostor, který je možné věnovat rozvoji čtenářských dovedností žáků k řešení běžných praktických situací, omezuje také výuka směřovaná k úspěchu středoškoláků v maturitní zkoušce, přičemž právě co nejlepší přípravu žáků k závěrečným zkouškám označil nejvyšší podíl učitelů (37 %) za nejdůležitější cíl výuky českého jazyka a literatury na středních školách. Podobně může působit učiteli často uváděný problém obsahové přetíženosti rámcových a školních vzdělávacích programů. 
Zjištění šetření neukazují, že by podmínky a průběh vzdělávání mohly kompenzovat nižší úroveň čtenářské gramotnosti žáků 1. ročníku středních škol, kterou si přenesli ze základního vzdělávání. Naopak tito žáci se méně často setkávají s koncepčním přístupem školy k rozvoji čtenářské gramotnosti svých žáků, stejně jako s výskytem situací, které vyžadují aktivaci náročnějších čtenářských schopností a dovedností žáků ve výuce. Je tak utvářen řetězec vazeb (bez ohledu na příčinnou souvislost) horších podmínek a průběhu vzdělávání na jedné straně a slabších vzdělávacích výsledků žáků na straně druhé. 
Začlenění čtenářských faktorů (situací) do průběhu výuky bylo zaznamenáno napříč předměty, i když na různé kvalitativní úrovni – nejlépe podle očekávání v předmětu český jazyk a literatura a nejhůře v matematice a přírodovědných předmětech. Tato skutečnost opodstatňuje úvahy o příležitostech spojených s koordinovaným přístupem k rozvoji čtenářské gramotnosti napříč předměty.
Srovnání vývojových trendů naznačuje vysokou míru stability většiny zjištění, ke zlepšení došlo především v rámci koncepčních a materiálních podmínek čtenářského vzdělávání.

Celou zprávu naleznete zde

Družinám chybí vychovatelé. Po víkendu nemusí být místo pro všechny žáky

Česká škola - 7 hodin 47 min zpět
Od znovuzavedení prezenční výuky pro prvňáky a druháky mají ředitelé povinnost udržovat v družinách homogenní skupiny. To znamená jedna ku jedné – třída a družina. Z pohledu epidemických pravidel poměrně logická varianta naráží na personální realitu škol. Není výjimkou, že na větších školách je ve dvou nejmladších ročnících šest tříd. Ředitelé tak musí zajistit také šest oddělení družin, což znamená stejný počet lidí na dozor ráno a odpoledne. Reportáž přináší Seznam Zprávy. 
„Místo čtyř oddělení družin jich máme teď šest. Zvládat se to dá jen obtížně a zaskakují provozní zaměstnanci. Při odvádění dětí, aby se s někým nesetkaly, vezme paní učitelka jen jednu skupinku, provozní zaměstnanec nebo asistent pak ale musí běžet do třídy, aby pohlídal zbytek,“ popisuje provoz podle aktuálních pravidel ředitelka ZŠ Na Hájích ve Slaném Věra Bělochová. 
Od příštího týdne se děti už zase mohou mísit v družinách, ale má to omezení. Nakombinovat oddělení je možné pouze podle ročníků, tedy samostatné družiny pro prvňáky, druháky a tak dále. Školám se tak ulehčí jen částečně.
„Třeťáci jednotlivá oddělení družin v běžné době jen doplňují. Uvidíme tedy, jak to bude řešitelné. Pokud by to nešlo, otevřeme družinu jen pro ty nejmenší a ti starší by měli smůlu. Takhle jsme to měli zavedené už na jaře,“ odhaduje ředitel trutnovské ZŠ kapitána Jaroše Jiří Paták. 

Celý text naleznete zde

MŠMT A Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost poskytli školám další podpůrné materiály

Česká škola - 8 hodin 47 min zpět
„Ministerstvo spolu s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost vnímají potřebu zintenzivnit dosud poskytovanou metodickou podporu škol pro zajištění kybernetické bezpečnosti tak, aby školy měly dostatek informací a podpory a mohly se plně věnovat samotné výuce,“ říká ministr školství Robert Plaga. 
„Naše podpůrné materiály jsou standardně dostupné každému a zdarma. Nicméně díky spolupráci s ministerstvem školství je můžeme cíleně distribuovat do škol, kde jsou v této době opravdu mimořádně důležité,“ uvedl ředitel NÚKIB Karel Řehka s tím, že kromě návodů na zabezpečení videokonferencí, přes které dnes probíhá většina výuky a které se stávají terčem útoků nebo narušování, dodal NÚKIB také materiály, které školám pomohou u žáků budovat návyky potřebné pro bezpečný pohyb na internetu a bezpečné používání digitálních technologií. 

Další informace naleznete zde

Zápisový lístek - opatření obecné povahy

MŠMT - St, 25/11/2020 - 18:49
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy opatřením obecné povahy prodlužuje termín, do kterého se vydávají zápisové lístky. Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem 25. listopadu 2020.

opatření obecné povahy - zápisový lístek

MŠMT - St, 25/11/2020 - 18:41
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy tímto opatřením obecné povahy prodlužuje termín, do kterého se vydávají zápisové lístky.

Opatření obecné povahy - vydávání zápisových lístků

MŠMT - St, 25/11/2020 - 18:18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy opatřením obecné povahy prodlužuje termín, do kterého se vydávají zápisové lístky. Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem 25. listopadu 2020.

PREF Conference 2020: Vzdělávání mladé generace je klíčovou oblastí naší společnosti

Česká škola - St, 25/11/2020 - 13:29
Cílem akce je inspirovat odborníky i širokou veřejnost nejnovějšími přístupy ke vzdělávání dětí a podílet se na vytvoření kooperující platformy, v rámci které mohou učitelé, ředitelé i rodiče sdílet aktuální trendy ve výuce, nejnovější metodologie či objevné technologie, a to napříč společností. Online konference se koná 26.11. 

V rámci odborného programu vystoupí nejvýraznější osobnosti zabývající se vzděláváním, a to z řad státu, zřizovatelů, akademiků, ředitelů, učitelů, zástupců byznysového i neziskového sektoru. Program reflektuje i aktuální situaci, kterou s sebou přinesla karanténní opatření. Jaký dopad pandemie koronaviru měla, má a bude mít na vývoj tuzemského školství? 
Kompletní program bude odvysílán na YouTube kanálu a sociálních sítích. 

Program konference naleznete zde Možnost registrace naleznete zde

MŠMT a NÚKIB poskytli školám další podpůrné materiály

MŠMT - St, 25/11/2020 - 12:00
Praha, 25. listopadu 2020 - Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga a ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Karel Řehka dnes odeslali ředitelům škol společný dopis, ve kterém upozorňují na další podpůrné materiály pro zabezpečení videokonferencí a obecně pro on-line výuku. Ze strany ministerstva školství a NÚKIB tak jde o pokračující podporu školám, které byly v návaznosti na aktuální epidemiologické situaci nuceny přejít do režimu on-line výuky.

Blatný odkryl plány: V první polovině prosince plošné testování učitelů. Očkování zdarma

Česká škola - St, 25/11/2020 - 07:00
„Budeme chtít, aby v průběhu první poloviny prosince byli plošně otestováni učitelé. Slibujeme si od toho, že z populace pedagogů vybereme ty, kteří se nakazili, aniž o tom třeba ví, a půjdou do karantény. Chceme to potom zopakovat ještě začátkem ledna, abychom před tím, než se vrátí děti po prázdninách,“ říká ministr zdravotnictví Jan Blatný v rozhovoru pro Seznam Zprávy. 
Jan Blatný (mzcr.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi: 
Od této operace si slibujete to, že před Vánocemi ze škol „odvelíte“ zatím bezpříznakové, ale přitom už nakažené učitele? 
Slibujeme si od toho, že z populace pedagogů vybereme ty, kteří se nakazili, aniž o tom třeba ví, a půjdou do karantény. Chceme to potom zopakovat ještě začátkem ledna, abychom před tím, než se vrátí děti po prázdninách, abychom je mohli zase zabezpečit tímto způsobem a snížit riziko, že vznikne příliš brzy nějaká třetí vlna. Protože všichni víme, co se stane teď ty první tři týdny, když dojde k otevření obchodů: všichni půjdou do obchodu, tam se potkají… My samozřejmě těmi opatřeními redukujeme pravděpodobnost přenosu kontaktu, ale rozhodně nebude nulová, rozhodně to nebude tak, jako když jsou všichni doma. To je samo sebou. 
Jan Kulveit, odborník na modelování pandemií, který s vámi spolupracoval i na systému PES, uvedl, že je zjevné, že v mnoha krajích je stupeň rizika stále jasná čtyřka, někde dokonce spíš pětka a není vhodné to změnit všude na trojku. Jste si opravdu jisti, že v tu neděli to bude všude na tu trojku, a tudíž na rozvolnění téměř všeho? 
To určitě ne. Jistý si v žádné případě nejsem. Kolega má pravdu v tom, že jsou v současné době minimálně tři kraje, které mají hodnotu někde i vyšší než 70, což by opravdu byl stupeň 5. Nicméně my jsme řekli, že mezi stupněm 3 a 5 se budeme řídit vždycky tím skórem pro celou republiku. Tak se i řídíme. Je ale pravda, že v těchto třech krajích – Hradeckém, Pardubickém a na Vysočině – je ta nálož (infekce, pozn. red.) větší než ve zbytku země. Ale dneska je začátek týdne, takže definitivně budeme rozhodovat v neděli. Ono se to taky může nějak vyvinout, ať už směrem nahoru, nebo dolů. Pořád se může stát, že dojde k nějaké změně, že se to skóre neudrží na hodnotách, které chceme, a tím pádem nebudeme moci stupeň snížit. Věřím, že se to nestane, ale vyloučit to nechci a nemůžu. 

Celý rozhovor naleznete zde

Jan Blatný: Kdybychom žili ve staré Spartě, obětovali bychom ohroženou menšinu pro blaho většiny. Ale nežijeme

Česká škola - St, 25/11/2020 - 06:00
Česko čeká po více než měsíci první velké rozvolnění. Spustí se pravděpodobně v pondělí a znamená otevření maloobchodu či restaurací. Pokud se ale někde začne situace zhoršovat, znovu přijde zpřísnění. „Ve chvíli, kdy se zase dostaneme do situace, že se budeme muset vracet k restriktivním opatřením, budeme to muset udělat,“ upozorňuje v rozhovoru pro MF DNES ministr zdravotnictví Jan Blatný. 
Jan Blatný (mzcr.cz)Blatný v rozhovoru také říká: 
Ve chvíli, kdy opravdu uvidím, že v jednom kraji došlo ke katastrofě, budu na to reagovat, ale kdybychom to teď o týden posunuli, nastane otázka, nebylo by to lepší posunout o dva týdny? A dostáváme se do zásadního sporu, že pouze z epidemiologického hlediska a medicínského pohledu je dobré mít co nejstriktnější opatření. Ale proti tomu stojí, že koronavirus sice ovlivňuje desítky nebo stovky tisíc lidí zdravotně, ale miliony lidí existenčně. 
Toto jsou věci, které je třeba brát minimálně na stejnou váhu, protože je většina lidí, kterým koronavirus nevadí. A oproti tomu je menšina, kterou může zabít. Kdybychom byli ve staré Spartě, nebudeme to řešit a rozhodneme se, že tuto menšinu budeme obětovat pro blaho většiny. Ale my nejsme ve staré Spartě a je to jakási smlouva, kterou musíme navzájem udělat, že chceme proto, abychom ochránili relativně malou a zranitelnou část populace, dobrovolně přistoupit na to, že omezíme svůj život, pohodlí a podnikání. To se těžko říká, ale musíme si to všichni uvědomit. 

Celý rozhovor nalezneme zde

Česká středoškolská unie: Otevřený dopis ministru školství k obnovení prezenční výuky závěrečných ročníků SŠ

Česká škola - St, 25/11/2020 - 04:00
Vážený pane ministře, obracíme se na Vás jménem České středoškolské unie ve věci obnovení prezenční výuky maturitních ročníků středních škol. Rádi bychom Vás požádali o přehodnocení opatření týkajících se vzdělávání v rámci PES s platností od středy 25. listopadu. Domníváme se, že by spíše než pomoci mohly vzdělávání studentů uškodit. 
Ačkoliv by měla být obnovena prezenční výuka, kvůli podmínce homogenních skupin tomu tak u všech předmětů nebude. Například semináře jsou obvykle kombinované pro několik tříd, a ačkoliv se jedná pro mnoho studentů o předměty maturitní nebo připravující k přijímacím zkouškám na VŠ, jejich výuka často nebude moci probíhat prezenčně a z časových důvodů ani distančně. Není možné, aby dojíždějící studenti zvládli distanční i prezenční výuku. Zároveň jsme toho názoru, že nemůžeme chtít, aby studenti se vzdálenějším bydlištěm dojížděli na internát kvůli třem hodinám prezenční výuky denně. 
Jako nejvhodnější řešení bychom proto navrhovali umožnit školám pokračovat v povinné distanční výuce s možností individuálních konzultací v případě, že nejsou schopny zajistit prezenční výuku v plném rozsahu. To vše do doby, než bude možné uskutečnit prezenční výuku i s heterogenními skupinami studentů. 
Vítáme postupné obnovování běžné prezenční výuky, ale domníváme se, že je zároveň důležité myslet na praktičnost a školy neotvírat za každou cenu. Pokud námi navrhované řešení možné nebude, žádáme Vás, aby bylo jasně řečeno, v jakém rozsahu je škola povinna prezenční výuku organizovat. 
Mnohokrát děkujeme. 
V Praze dne 25. listopadu 2020 Česká středoškolská unie 

Zdroj: ČŠU

Němci otestovali přes 110 tisíc dětí, covid našli jen výjimečně. Nechte školy otevřené, vyzývají

Česká škola - St, 25/11/2020 - 04:00
V Česku vláda v březnu a v říjnu zavřela všechny školy s tím, že jsou velkými ohnisky šíření nemoci covid-19. Drtivá většina zemí vEvropě ale drží školy stále otevřené. Argumentují tím, že přechod na on-line výuku má na žáky velmi negativní dopad. A navíc přibývá studií, které ukazují, že vir se ve školách šíří výrazně méně než vrodinách, ve firmách či třeba v barech. Informují Hospodářské noviny. 
Zastánci uzavření škol tvrdí, že děti, které se koronavirem nakazí, velmi často nemají žádné příznaky. Nemoc tedy mohou šířit nevědomky. V Německu ale ve více než stovce dětských klinik otestovali přes 110 tisíc dětí a mladistvých, kteří zrovna z různých důvodů potřebovali nemocniční péči. Nemoc covid-19 testy odhalily jen u 0,53 procenta z nich, přičemž nebyl rozdíl mezi dětmi mladšími a staršími 12 let. Na výsledky testování upozornil deník Süddeutsche Zeitung.
„Je velmi nepravděpodobné, že by děti a mladiství byli významnými skrytými přenašeči viru,“ prohlásil profesor Johannes Hübner, zástupce ředitele dětské nemocnice při Mnichovské univerzitě. „Podle nás by tedy školy měly nadále zůstat otevřené,“ zdůraznil. 

Celý text naleznete zde

Děsuplný Flegr a zlehčující Šmucler. Debatu o covidu je třeba změnit, říká psycholog

Česká škola - St, 25/11/2020 - 03:00
Podle sociálního psychologa Jana Krajhanzla je velkým společenským problémem to, že všechny názorové strany vždy pracují s jedním scénářem vývoje pandemie. "Máme tady kolegu Flégra, který má své děsuplné prognózy, které se nyní díkybohu nenaplňují. A vedle toho je tady třeba Dr. Šmucler a další, kteří mají svá optimistická čísla," komentuje Krajhanzl pro online deník Aktuálně. 
Jan Krajhanzl (muni.cz)
Podle něj by debatě o koronaviru pomohlo, kdyby se diskutovalo o několika možných scénářích vývoje a také o tom, jak k nim může přispět konkrétní chování lidí. 
Krajhanzl také podotýká, že v české společnosti panuje velká skepse vůči očkování proti koronaviru. Podle něj by občany měla k aplikaci nové vakcíny přesvědčit vláda. 


Celý pořad naleznete zde

Webinář 26.11.: Únikové hry v MS Teams

Česká škola - St, 25/11/2020 - 01:00
Lektorem je Patrik Vaněk a společně se podíváme na únikové hry v MS Teams a jak jimi můžeme ozvláštnit výuku. Webinář se koná ve čtvrtek 26.11.2020 od 20:00 prostřednictvím MS Teams a je zdarma.  
Možnost registrace naleznete zde

VÝZVA MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

MŠMT - Út, 24/11/2020 - 17:50
VÝZVA Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k podání žádostí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, pro kalendářní rok 2021 - VCŠ 2021/1

ZKOUŠKY Z PROFESNÍCH KVALIFIKACÍ DLE ZÁKONA Č. 179/2006 SB. OD 23. 11. 2020

MŠMT - Út, 24/11/2020 - 16:26
Od 23. 11. je krizovým opatřením povoleno (odkaz https://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Omezeni-maloobchodu-1201.pdf) konat zkoušky, jejichž složení je podmínkou stanovenou právními předpisy pro výkon určité činnosti. Zkoušek se může účastnit maximálně 10 osob, je-li ze zákona zkouška veřejná, může se jí účastnit další 3 osoby z řad veřejnosti.

„Naprosté šílenství.“ Školy tápou, jak učit maturanty i jak dál zvládat online výuku

Česká škola - Út, 24/11/2020 - 05:00
Školy mají vážné obavy z postupného návratu žáků. Ředitelé upozorňují například na problémy s maturitními semináři, kterých se účastní studenti z různých tříd, i na náročné zkombinování prezenční a online výuky. Podle nich je nemožné zajistit, aby se děti ve škole nepotkávaly. Jednou z podmínek návratu žáků a studentů do škol je, že při výuce musí zůstávat pohromadě stále stejná skupina. Reportáž přináší Deník N. 
„To je pro nás neřešitelný problém. Většina výuky v maturitních ročnících je vedena formou volitelných seminářů, kde se vždy mísí studenti z obou maturitních tříd. Zvlášť má každá třída jen matematiku, češtinu a cizí jazyk,“ upozorňuje Jiří Vlček, ředitel Gymnázia Václava Hraběte ve středočeských Hořovicích. 
Podle Vlčka by pomohlo rozdělení každého semináře na dvě skupiny (v každé by byli studenti z jedné třídy), na to ale škola nemá dostatek učitelů. „Každá škola asi bude muset zvolit postup, kterým něco poruší. Buď homogenitu, nebo se pošlou studenti domů na distanční výuku, nebo u části skupiny nebude učitel,“ říká Vlček. Jeho škola zřejmě zvolí třetí variantu. „Asi rozdělíme semináře na dvě skupiny. Učitel jedné něco vysvětlí, zadá látku a rychle se přesune vedle do třídy k druhé skupině. Takhle tam asi bude pendlovat,“ popisuje. 
Podle ředitele pražského Gymnázia Nad Alejí Jiřího Bendy by bylo nejlepší nechat maturitní ročníky nadále na distanční výuce. „Návrat maturantů úplně ztratil smysl. V rámci svých tříd mají jen matematiku, češtinu, cizí jazyk a tělocvik, který stejně nebude. Nejraději bych je nechal doma, protože bude daleko efektivnější učit je distančně,“ míní. 

Celý text naleznete zde

Stránky