Aktuálně ze školství

Stipendia na akademický rok 2020/2021

MŠMT - 4 hodiny 9 min zpět
Stipendia nabízená v rámci mezivládních výměnných programů

Náměstek Doleček na zasedání ministrů školství UNESCO

MŠMT - 10 hodin 26 min zpět
Paříž, 13 listopadu 2019 - Náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Pavel Doleček reprezentoval Českou republiku na jednání ministrů školství členských států mezinárodní organizace UNESCO (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu) v rámci 40. Generální konference. Zasedání bylo přítomno přes sto ministrů školství a okolo stovky zástupců vysokoškolských institucí.

Výzva k navrácení finančních prostředků, které nebudou s určitostí čerpány do 31. 12. 2019

MŠMT - 10 hodin 46 min zpět
v projektech programu INTER-EXCELLENCE, aktivity MOBILITY, Česko-izraelské spolupráce v základním a průmyslovém vývoji, Česko-bavorské spolupráce ve VaV.

Program INTER-EXCLLENCE - informace k vypracování průběžných a závěrečných zpráv (PEZ/ZAZ)– LTxxx,

MŠMT - 10 hodin 50 min zpět
pro podprogramy:  INTER-ACTION – LTAxxx (LTAUSA, LTARF, LTACH, LTAB, LTAIZ), INTER-COST – LTCxxx, INTER – TRANSFER – LTTxxx, INTER-INFORM – LTIxxx, INTER-VECTOR – LTVxxx a k provádění oponentních řízení projektů mezinárodní spolupráce programu INTER-EXCELLENCE.

Co se děje, když je ve třídě pět romských dětí? Do Česka se potichu vrací segregace

Česká škola - 13 hodin 8 min zpět
Základní škola v Rotavě na Sokolovsku je nově opravená. Dokončuje i projekt na nové vybavení za 7,5 milionu korun. Přesto místní rodiče raději vozí své děti do vedlejších Kraslic. Nechtějí totiž, aby chodily do stejné školy jako Romové z místní sociálně vyloučené lokality. Kapacita rotavské základní školy tak zůstává naplněná jen ze třetiny. Zkušenost obce na Sokolovsku je vzorovým příkladem přetrvávající segregace základního školství v Česku, na což opakovaně upozorňují odborníci. Stačí totiž pět, ale i méně romských žáků na třídu, a rodiče těch ostatních začnou své děti přesouvat do jiné školy. Reportáž přináší Seznam Zprávy.



Tvrzení dokládá dosud nevydaná Analýza segregace v základních školách, kterou si nechala zpracovat Agentura pro sociální začleňování. Opírá se o průzkum, kterého se zúčastnilo 1 814 respondentů. Cílovou skupinou byly rodiny s alespoň jedním dítětem ve věku povinné školní docházky. Minimálně polovina dotazníků byla vyplněna při individuálních rozhovorech z očí do očí, zbytek v elektronické podobě.

Z dotazování vyplynulo, že pro téměř pětinu rodičů je známkou kvality školy, že do ní nedocházejí Romové a cizinci. Přibližně čtvrtině rodičů pak vyloženě vadí, že jsou ve třídě žáci hlásící se k romské národnosti. Hůře dopadli v průzkumu jen školáci s problémy chování (vadí 61 % rodičů) a poruchami autistického spektra (27 %).

Oproti Romům (8 %) ale autisty (18 %) naopak bere jako obohacení třídního kolektivu více než dvojnásobek rodičů.


Celý text naleznete zde

Ředitel gymnázia: Řešíme stále stejná témata. Jako bychom 25 let zachytávali třísky ze špatně seřízeného soustruhu

Česká škola - 16 hodin 18 min zpět
„Byl jsem 6 let předsedou a stále jsem místopředsedou Asociace ředitelů gymnázií ČR, která loni na podzim slavila 25. výročí založení. Přijde mi, že celá léta řešíme stále stejná témata – maturitní zkoušku, kvalitu vzdělávání, odměňování pedagogů. Jako bychom 25 let zachytávali třísky ze špatně seřízeného soustruhu. Připomínkovali jsme návrhy zákonů, vyhlášek a jiných záměrů. Dávno bylo jasné, že když se významně nezvýší platy ve školství, sníží se počty uchazečů o studium učitelských oborů – a nyní v republice chybí zhruba 6 000 učitelů a současné platové podmínky jsou stále nemotivující,“ říká v rozhovoru pro MF DNES ředitel ústeckého gymnázia Alfréd Dytrt.



Alfréd Dytrt (youtube.com)Dytrt v rozhovoru mimo jiné říká: 

Státní část maturitní zkoušky považuji za nutnou, současné návrhy však směřují k tomu, že její vypovídající hodnota, objektivita i srovnatelnost poklesne. Matematika ilustruje nedobrou komunikaci – po několika letech příprav a hledání kompromisů oznámil ministr, že na základě údajů, které nikdo jiný zatím nezná, se dohodnutý model vrací zpět do současné podoby. V situaci, kdy letošní výsledky byly významně lepší. Nejde příliš o matematiku, ale o to, aby pohnutkám „ode zdi ke zdi“ účastníci vzdělávání rozuměli. A počet neúspěšných žáků po podzimním termínu není nijak závratný – hlavní otázkou je, proč máme tolik oborů vzdělání s maturitní zkouškou...

Písnička o zvyšování platů je po letech už strašně obehraná. Tato stávka byla vyhlášena na středu a oznámena v pátek po státním svátku a podzimních prázdninách zhruba v 11 hodin mailem, kterým byli osloveni ředitelé škol. Pro organizaci je to šibeniční termín a ředitelé přece stávku neorganizují – jejich role je zaměstnavatelská. Nedobrou práci odborů vidím i v tom, že stávku spustily za situace, kdy zbývá splnit „nějaký drobek“. Kdyby se tak stalo v době, kdy se místo údajně slíbených 15 procent začalo hovořit o 10 procentech, pochopil bych to. Ale málokdo chápe, že důvodem ke stávce je to, že místo 10 procent do tarifů bude 8 procent do tarifů a 2 do nadtarifů. To je, myslím, také důvod, proč se učitelé do stávky masově nezapojili. A výše učitelského platu? 130 procent průměrné mzdy v příslušném roce, jinak bude dohadování o navyšování platů každoročně pokračovat.



Celý rozhovor naleznete v MF DNES

Literární soutěž: Cena Karla Pecky – Nemohu jinak

Česká škola - 17 hodin 18 min zpět
Společnost učitelů ČJL ve spolupráci s panem Danielem Pagáčem vyhlašuje literární soutěž pro středoškoláky, inspirovanou tvorbou Karla Pecky, skvělého spisovatele, na něhož se neprávem zapomíná.



Kdo byl Karel Pecka 

Politický vězeň, spisovatel a disident. Za šíření protirežimních letáků, údajnou velezradu a pokus o překročení hranic byl v roce 1949 odsouzen k mnohaletému pobytu v pracovních táborech a uranových dolech (Kladno, Jáchymov, Příbram), kde strávil jedenáct let. Tady začal i psát, jeho zásadní romány a povídky jsou tematicky spojené právě s tímto prostředím (Motáky nezvěstnému, Horečka, Na co umírají muži) nebo řeší návrat politického vězně do života v socialistickém Československu (Štěpení, Veliký slunovrat). Bývá nazýván českým Solženicynem. Profesor Václav Černý ho považoval za jednoho z největších českých prozaiků 20. století a vyzdvihoval především mravní aspekt jeho děl. Přesto nějakým nedopatřením zmizel Karel Pecka ze seznamů maturitní četby a mnozí studenti potvrzují, že se s ním v hodinách češtiny nesetkali. Chceme to napravit.

Hrdinové Peckových knih nás neustále vracejí ke třem zásadním lidským tématům. SVOBODA - PŘÁTELSTVÍ - STATEČNOST

Milí studenti, máte dvě možnosti: 

A. Napište esej o tom, jak se jedno či všechna tři tato témata odrážejí v díle Karla Pecky, zejména v knihách Motáky nezvěstnému, Horečka, Na co umírají muži. Můžete si vybrat jednu či více otázek s tématem souvisejících, nebo si najít vlastní.

SVOBODA Proč se lidé poddávají totalitě? Proč někteří podléhají a uvěří a jiní vzdorují? Proč hrdina Motáků nezvěstnému, Vilém Svoboda, nežádá o milost? Proč je hrdina Horečky, Lukáš Ládr, svobodnější než jeho vyšetřovatel?

STATEČNOST Má v totalitním systému smysl protestovat a bojovat? Má to smysl ve chvíli, kdy svým odporem ohrozím další lidi? Co je statečnost a co nezodpovědnost? A proč hrdinové Peckových románů „nemohli jinak“?

PŘÁTELSTVÍ V jakých situacích prověřují Peckovi hrdinové své přátelství? Proč je v Peckově světě zrada přítele mnohem častěji otázkou života a smrti?

B. Napište vlastní povídku či jiný literární útvar inspirovaný těmito tématy či dílem Karla Pecky.

Práce by měla mít rozsah 10-12 tisíc znaků (3-5 stran).

Své texty posílejte do 6. 1. 2020 na mailovou adresu nemohujinak@spolucjl.cz.

Hodnotit bude porota z řad Společnosti učitelů ČJL, nejlepší práce s nimi budou vybírat i známé osobnosti, které se podílely na vydání knihy Souhvězdí Gulag.


Další informace naleznete zde

Konference Dítě v systému, 19.11.

Česká škola - 18 hodin 18 min zpět
Tématem konference bude cesta dítěte a mladého člověka, který z různých důvodů putuje mimo svou biologickou rodinu – jak se cítí děti bez rodinného zázemí a také čím vším si musí projít, když vstupují do dospělého života. Někteří z nich se o své příběhy podělí veřejně.



Další informace naleznete zde

Jak a kam měnit české školství? Beseda s Ondřejem Hausenblasem 19. listopadu

Česká škola - 19 hodin 18 min zpět
Opakuje se historie? Mnoho lidí ze vzdělávání říká, že v poslední době uzrála naděje k systémové změně českého školství. EDUin na besedu pozval pamětníka a reformátora školství Ondřeje Hausenblase, který v 90. letech byl u zrodu mnoha dnes již legendárních spolků nebo programů, jako například PAU – Přátelé angažovaného učení nebo RWCT – Psaním a čtení ke kritickému myšlení. 



Beseda se uskuteční 19. listopadu v Pražském kreativním centru od 17,00

Soudy už čtyři roky zaměstnává spor státu a Pardubického kraje o bezmála osmimilionovou dotaci na Školský portál.

Česká škola - 1 hodina 18 min zpět
Pardubický kraj se dodnes soudí kvůli tomu, že mu ministerstvo školství odebralo slíbenou evropskou dotaci na Školský portál, který vznikl v roce 2011. Kraj pykal mimo jiné za to, že podle ministerských úředníků „nenaplnil závazný monitorovací indikátor“. Pardubický kraj má za sebou už třetí soudní spor a chystá se na další. Reportáž přináší MF DNES.



Roku 2013 ministerstvo školství při kontrole našlo řadu chyb a rozhodlo, že Pardubický kraj porušil podmínky dotace. Nelíbilo se mu třeba, že na portálu byla zveřejněna velká část materiálů pro základní školy, ale podle pravidel měly být určeny pro školy střední. Některé výukové materiály byly zase vytvořeny ještě dříve, než projekt hrazený z peněz Unie začal.

Je to na sebrání celé dotace, půlky nebo jen čtvrtiny? Jasno o tom zřejmě nemá nikdo, Finanční úřad pro Pardubický kraj sankci na základě rozhodnutí soudu už dvakrát snížil. Ze 7,8 milionu na 4,6 milionu a nyní je na 3,6 milionu korun. Výši této sankce ale nyní pardubická pobočka Krajského soudu v Hradci Králové potvrdila. Stížnosti kraje, že pravidla a směrnice pro přidělení dotace byly moc složité, soudci odmítli.


Celý text naleznete v MF DNES

Vyhlášení výzvy pro nestátní neziskové organizace "Podpora školního stravování žáků základních škol na rok 2020“

MŠMT - St, 13/11/2019 - 17:38
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje na kalendářní rok 2020 výzvu k podpoře školního stravování žáků základních škol.

Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR 2019

MŠMT - St, 13/11/2019 - 12:20
Praha, 13. listopadu 2019 - Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR je strategickým dokumentem, jenž byl poprvé vypracován roku 2010. Následné aktualizace Cestovní mapy se uskutečnily v letech 2011, 2015 a 2019. Nejnovější aktualizace Cestovní mapy z roku 2019 reflektuje tvorbu politiky a strategii financování velkých výzkumných infrastruktur ČR v období let 2016 až 2022 s výhledem do roku 2029. Aktualizace Cestovní mapy obsahuje popis geneze a dosavadního rozvoje agendy velkých výzkumných infrastruktur od roku 2009, popis typologie velkých výzkumných infrastruktur a dále i jejich mezinárodní spolupráci v Evropském výzkumném prostoru a celosvětově. Zvláštní pozornost věnuje aktualizace Cestovní mapy metodice mezinárodního hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, uskutečněného v letech 2014 a 2017, jakož i metodice hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje realizovaného v roce 2016.

The Prague Education Festival (PREF): Největší akce o vzdělávání v ČR

Česká škola - St, 13/11/2019 - 08:23
Mediální dům Economia a zpravodajský portál Aktuálně.cz pořádají ojedinělou akci zaměřenou na moderní trendy ve výuce a vzdělávání na základních a středních školách. Cílem akce je inspirovat odborníky i širokou veřejnost nejnovějšími přístupy ke vzdělávání dětí a vytvořit platformu, v rámci které mohou odborníci sdílet aktuální trendy, technologie a zkušenosti s učiteli, žáky i rodiči a společně je zavádět do škol. Nastartovat progresivní změny českého vzdělávacího systému a iniciovat diskusi mezi státem, školami a soukromou sférou o změnách v systému českého školství, které jsou nezbytné pro další úspěšný rozvoj a prosperitu naší země.




Akce se koná 14. - 16.11. v Průmyslovém paláci v pražských Holešovicích.

Program prvního dne bude zaměřen na základní školy, druhý den budou v centru pozornosti střední školy a na závěr se diskuse bude týkat především rodiny.

Vstupné je zdarma.


Další informace a program naleznete zde

Studenti na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v úterý zahájili okupační stávku za klima

Česká škola - St, 13/11/2019 - 03:00
Studenti na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v úterý zahájili okupační stávku za klima. Českou vládu vyzývají k omezení emisí a beznaděj z klimatické situace přirovnávají k předrevoluční době z roku 1989. Vedení fakulty povolilo během večera studentům ve škole přespat, což během dne odmítalo. Před půlnocí byly na místě desítky lidí. Protest by měl vyvrcholit ve středu. Informuje deník Aktuálně



"Emise rostou, blížíme se k oteplení jeden a půl stupně, což bude mít za následek věci jako nezvratné zhroucení ekosystému, dlouhodobá sucha, neúrody, umírající lesy a podobně," řekl mluvčí akce a student sociologie Kryštof Říha.

Hlavním cílem stávkujících je vyzvat vládu k omezení emisí. "Chceme, aby vláda dodržovala mezinárodní závazky a prosazovala sociálně spravedlivé změny a opatření směřující k uhlíkové neutralitě," uvedli na Facebooku organizátoři z hnutí Univerzity za klima.

Ve středu chtějí studenti uspořádat demonstraci "Nechceme oteplování ani Zimu!" a následně pochod k rektorátu univerzity. Tam chtějí protestovat také proti současnému rektorovi univerzity Tomáši Zimovi - kritizují ho například za utajené uzavření smlouvy o partnerství mezi univerzitou a firmou Home Credit. Po nesouhlasu akademické obce pak obě strany z dohody vycouvaly.


Celý text naleznete zde 
Další informace naleznete zde

Dan Pražák: Jak na zlobivou třídu, když nechci dávat poznámky? Výsledek osobního experimentu jednoho začínajícího učitele

Česká škola - St, 13/11/2019 - 03:00
„Loni jsem dostal třídu na druhém stupni, která byla mezi kolegy vyhlášená jako těžce zvladatelná. Byli tam žáci, kteří se dokonce pyšnili tím, kolik už nasbírali poznámek. Přidávat jim další se mi nezdálo jako efektivní způsob, jak se třídou pracovat, a to i kdybych byl ten typ, co si na poznámky potrpí. A to nejsem. Atraktivní mi nepřipadaly ani další možnosti umravňování jako třeba písemky za trest. Tím jako učitel trestám i sám sebe, musím je pak opravit, a to bere čas. Osobně mám raději, když si žáci testy opravují sami nebo ve skupině a o chybách diskutují, ale to se samozřejmě nedá uplatňovat jako kárný prostředek… Udělal jsem tedy takový osobní experiment,“ píše Dan Pražák pro magazín Rodiče vítáni.



Dan Pražák (repro DVTV)Pražák mimo jiné píše: 

Dobrovolně jsem se vzdal všech obvyklých způsobů, jak „mít na žáky páku“, oznámil jim to, a vykročil do neznáma. Co jsem měl k dispozici jako alternativu k rychlému výběru z kárných postupů? Dialog mezi čtyřma očima.

Inspiroval mě k tomu zážitek z jedné školy na Islandu, kde jsem byl na stáži. Když jednou žák něco provedl, popral se s někým, viděl jsem, že s ním učitel po hodině někam odešel. Pak jsem se ho ptal, jak to řešil. „No, promluvili jsme si o tom,“ řekl mi. „A to stačí?“ reagoval jsem. „Co když se to stane znova?“ „Tak si to znova probereme,“ odpověděl mi. „Co se stalo, proč a jaké jsou důsledky a co můžeme udělat pro to, aby se to už neopakovalo.“ „A co když to nebude fungovat?“ říkám pochybovačně. „Většinou to funguje,“ odpověděl mi.

Začal jsem to zkoušet po jeho příkladu. Zpočátku žáci na mé pokusy nedbali, překračovali hranice a zkoušeli, kam lze dojít. Během listopadu staré pořádky přímo vygradovaly a já skoro litoval a říkal si, jestli to nebyla pitomost, věřit na domluvu...

Postupně to s tou třídou začalo být lepší a lepší. Nikoli ideální, to bych rád zdůraznil. Nicméně na konci roku při reflexi mimo jiné zaznělo: „Neměl jste u nás ze začátku autoritu, ale pak jsme vás začali respektovat.“ Po prázdninách pak přišli zase o něco divočejší, takže jsme se zase vraceli o kus zpátky, ale i tak, výsledky to má.


Celý text naleznete zde

Tematická zpráva ČŠI Rozvoj informační gramotnosti na středních školách

Česká škola - St, 13/11/2019 - 02:00
„Pravidla pro práci s digitálními technologiemi, včetně těch dotýkajících se kybernetické bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, byla formulována jasně a srozumitelně ve třech čtvrtinách navštívených středních škol. Ale třetina hospitovaných středoškolských učitelů měla jen základní, nebo dokonce vůbec žádnou představu o elementárních konceptech týkajících se kybernetické bezpečnosti. S tím koreluje vyjádření více než třetiny žáků, kteří si nepamatovali, že by s nimi někdo z vyučujících (vyjma učitele informatiky) problematiku kybernetické bezpečnosti někdy probíral,“ píšou autoři Tematické zprávy ČŠI Rozvoj informační gramotnosti na středních školách. Přinášíme Shrnutí hlavních zjištění.



Oblast ICT (digitálních technologií) byla plně zahrnuta do koncepce rozvoje na více než 70 % středních škol navštívených během tematické inspekční činnosti. Největší rezervy ve strategickém řízení těchto škol v oblasti ICT byly zaznamenány jednak v implementaci principů strategického řízení do vnitřního prostředí školy (např. ICT plán jako každodenní výuková praxe učitelů), jednak při hledání a využívání inovativních přístupů a metod práce. Už při předešlém šetření České školní inspekce (2017) byl však zjištěn vysoký počet škol, a to nejen těch středních, které ICT do svého strategického řízení zahrnuly na nízké kvalitativní úrovni.

Na všech navštívených středních školách byly didaktickou technikou jako součástí školní ICT infrastruktury vybaveny kromě specializované učebny také některé další třídy, v případě přibližně 80 % z nich byla takto vybavena většina učeben. V případě aktuálně navštívených středních škol vnímala svou školu jako nedostatečně vybavenou hardwarem nebo softwarem při využívání ICT ve své výuce jen necelá pětina učitelů. Avšak pouze malý počet škol používá specializovaný systém řízení výuky (LMS) dovolující kombinovat prezenční a distanční formy vzdělávání (15 % středních škol) či specializovaný systém řízení školy integrující například výukové materiály, záznamy vzdělávacích výsledků žáků nebo rozvrh (10 % středních škol).

Přestože ve zhruba třech čtvrtinách středních škol si většina jejich učitelů uvědomuje potenciál ICT pro zvyšování kvality vzdělávání a také stále více z nich tyto technické prostředky do své výuky zahrnuje, pouze čtvrtina pedagogů těchto navštívených škol se považuje za sebejisté a metodicky velmi zdatné při práci s ICT. A v případě informatiky jako samostatného předmětu dlouhodobě chybí na středních školách nejvíce aprobovaných učitelů, především pak u nematuritních oborů.

Pouze čtvrtina učitelů středních škol se v posledních dvou letech podle svého vyjádření zúčastnila akreditovaného kurzu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků zaměřeného na ICT. Ale téměř na všech navštívených středních školách se alespoň někteří učitelé zúčastnili nějakého vzdělávání zaměřeného na využití ICT ve vzdělávání (pětina učitelů uvedla, že se nikdy takto zaměřeného školení nezúčastnila). Často dochází také ke sdílení nápadů a příkladů dobré praxe v oblasti ICT mezi pedagogy školy, většinou však jen mezi některými z nich. Na malém podílu středních škol (6 %) provádějí učitelé průběžně autoevaluaci a její výsledky pak promítají do společně připravovaného plánu profesního rozvoje.

Čtyři pětiny ICT koordinátorů navštívených středních škol sice označily podporu učitelům za standardní náplň své práce, ale na zhruba 40 % těchto středních škol koordinátor plnil především roli správce sítě, případně pomáhal učitelům v jejich práci s počítačem a při řešení školní administrativy. A podle přibližně třetiny ICT koordinátorů se na ně učitelé obraceli hlavně s žádostí o konzultace didaktických postupů pro využití digitálních technologií ve výuce. Totéž potvrdila i třetina pedagogů.

Pokud jde o konkrétní využití digitálních technologií ve výuce, pozornost středních škol je zaměřena zejména na různé výukové aktivity (66 %), včetně projektové výuky, méně pak na komplexní integraci digitálních technologií do výukového procesu a na zkoumání nových a efektivnějších přístupů (33 %). Čtvrtina navštívených středních škol má také zkušenosti s integrací těchto technologií v rámci mezipředmětových aktivit a větších projektů. Žáci byli s ICT sice schopni pracovat převážně samostatně, ale jejich aktivní zapojení (kromě hodin informatiky) bylo učitelem vyžadováno poměrně málo často. Naopak jednoznačně převažovalo využití ICT při pedagogově vlastní výukové prezentaci. Nejčastěji využívali žáci podle jejich učitelů digitální technologie pro vyhledávání informací na internetu (společenskovědní předměty – cca 81 %), dále pro sledování výukových videí a filmů (jazyky, včetně českého – cca 69 %), méně pak pro řešení úloh a tesů (přírodovědné předměty – cca 37 %).

Roste podíl učitelů středních škol vytvářejících si svá elektronická portfolia a osobní vzdělávací prostředí. Pravidelně či systematicky tak činí 40 % učitelů v případě elektronických portfolií a necelá čtvrtina učitelů u osobního vzdělávacího prostředí. Při komunikaci se svými žáky používají téměř všichni učitelé především email, třetina jich s nimi komunikuje prostřednictvím webových stránek a sociálních sítí, další způsoby komunikace s žáky (například školní informační systémy) uváděli učitelé již méně často.

Pravidla pro práci s digitálními technologiemi, včetně těch dotýkajících se kybernetické bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, byla formulována jasně a srozumitelně ve třech čtvrtinách navštívených středních škol. Ale třetina hospitovaných středoškolských učitelů měla jen základní, nebo dokonce vůbec žádnou představu o elementárních konceptech týkajících se kybernetické bezpečnosti. S tím koreluje vyjádření více než třetiny žáků, kteří si nepamatovali, že by s nimi někdo z vyučujících (vyjma učitele informatiky) problematiku kybernetické bezpečnosti někdy probíral. Z hospitované výuky na středních školách je patrné, že při práci s informacemi v dané hodině značně převažuje vliv učitele. To se projevovalo zejména tím, že žák pracoval s informacemi, které již předem učitel připravil, a u těchto informací nebylo po tomto žákovi vyžadováno ani jejich ověření, ani vyhledání dalších údajů. S požadavkem na to, aby byl vybrán odpovídající informační zdroj, se žáci středních škol setkali pouze v necelé polovině navštívených hodin, a dokonce ani ne v desetině těchto hodin byl po nich požadován kritický výběr a posouzení věrohodnosti nabízených informací a informačních zdrojů. A ve 40 % hodin byli žáci schopni informace získat teprve až podle přesných pokynů učitele. Problémové úlohy vyžadující odpovídající práci s informacemi potřebnými pro řešení těchto úkolů zařadili pedagogové jen v 60 % hospitovaných hodin, přičemž i zde byli žáci často zcela odkázáni na instrukce učitele. Pozitivní ale je, že učitelé mnohdy využívali pro řešení problémových úloh různé strategie zapojení žáků, a to včetně vzájemné spolupráce jednotlivých skupin, do nichž byli žáci pro potřeby dané výuky rozděleni. Na výstupech prezentujících výsledky konkrétní práce (45 % navštívených hodin) pracovali žáci středních škol samostatně jen v 55 % případů.

Vztah mezi rozsahem využití digitálních technologií ve výuce a vzdělávacími výsledky žáků není jednoznačný (kromě prokazatelného rizika negativního vlivu jejich nadměrného a spíše pasivního využívání), což se potvrdilo i v hodnocení dosažené úrovně žáků 3. ročníku středních škol v informační gramotnosti. Průměrná úspěšnost byla 61 %, což odpovídalo expertně stanované očekávané hodnotě (60 %), přičemž lépe si vedli chlapci než dívky. Největší problémy měli žáci s řešením úloh, které vyžadovaly logické myšlení a představivost. Též podle očekávání dosáhli v tomto testu nejlepších výsledků žáci studující obor Gymnázium, nejhorších naopak žáci studující nematuritní obory vzdělání, v maturitních oborech to pak byli žáci oborů společenskovědního zaměření. Ukázalo se tak zároveň, že jedním z nejvýznamnějších faktorů, který diferencuje žáky podle jejich úspěšnosti v daném testu, je právě studovaný obor. Školy, jejichž žáci dosáhli v testu lepších výsledků, využívaly ve výuce ICT účelněji a měly častěji učitele (jiných předmětů než informatiky) s vyšší úrovní digitální gramotnosti než školy, jejichž žáci dosáhli v tomto testu horších výsledků.


Celou zprávu naleznete zde

Stránky