Aktuálně ze školství

Renata Veselá: V květnu bychom se ve škole potkali. Pro některé z nás by to bylo setkání poslední

Česká škola - 4 hodiny 37 min zpět
Česká škola oslovila ředitele škol, učitele i odborníky se dvěma jednoduchými otázkami: 1) Souhlasíte s plánem na znovuotevření škol v půli května? (Samozřejmě za příznivých epidemiologických podmínek, s nimiž počítá vláda…) 2) Co si myslíte o možnosti dodržet ve školách hygienická opatření, o nichž se diskutuje - roušky, odstupy… Učitelka Renata Veselá v anketě reaguje samostatným textem.



Renata Veselá: V květnu bychom se ve škole potkali. Pro některé z nás by to bylo setkání poslední

Pan Štefan Klíma zde uveřejnil moc moudrá slova. Možná zapadly pod vrstvou článků dalších. Škoda! Proč vracet děti do škol, když právě teprve teď po pár týdnech jsme se naučili vzdělávat distančně? Když právě teď konečně probíhá edukace klíčových kompetencí jako je řešení problému, komunikace, týmová práce, práce s informacemi, rozvoj vlastní odpovědnosti, samostatnosti. Možná jsem některé kompetence opomněla, některé nazvala jinak.

Apropó, edukují se i rodiče – sen každého učitele. Ano, pro ně je to velmi náročná fáze života. Fáze hodně nefér, vždyť mají právo, aby děti vzdělávali učitelé. Ale o právech snad někdy jindy.

Tato doba je tak napěchovaná šancemi děti naučit právě tomu, čeho se nedostává ve škamnách. Proč to hned rušit? I kdyby děti neměly dostat známky, i kdyby nestihly probrat násobilku, která zrovna byla v plánu…ale pochybuji, že by něco neměly zvládnout. Právě jsem totiž objevila tak kouzelná videa, kde je vše vysvětleno…a děti je mohou sledovat nerušeni kamarádem nejapnými vtípky a také pořád dokola, aby vše zvládly pochopit individuálním tempem. Prostě KOUZLO!!

Máme ještě (spíše vy, řidiči školního vzdělávání) selský rozum?

V květnu bychom se ve škole potkali. Pro některé z nás (omluva chlapům – je nás prostě víc) by to bylo setkání poslední a dny možná úplně poslední. Je nás hodně „nad šedesát“, které jsme dennodenně v úzkém kontaktu s dětmi. A v úzkém v pravém slova smyslu! Víte jak to vypadá, když Vám dítě chce sdělit jakoukoli myšlenku během přestávky? Hluku kolem habaděj, dítě neumí stručně jasně a hlasitě vyslovit myšlenku. Co uděláte? Skloníte se k němu, že?

Tak asi tak.


Citovaný text Štefana Klímy naleznete zde

Anketa České školy: Mají se školy v květnu otevřít? K obavám učitelů a ke kritice se vyjádřil Robert Plaga.

Česká škola - 6 hodin 1 min zpět
V rámci ankety České školy na téma znovuotevření škol v květnu jsme o názor požádali ministra školství Roberta Plagu. Tiskový odbor poslal následující ministrovo vyjádření:



Robert Plaga (msmt.cz)Robert Plaga: Je předčasné bavit se o konkrétních opatřeních 

V tuto chvíli je dle mého názoru předčasné bavit se o konkrétních opatřeních. S ministerstvem zdravotnictví se držíme plánu, podle kterého by se školy mohly otevřít v druhé polovině května, tedy dle prognózy ministerstva zdravotnictví. O konkrétních návrzích, jak to bude potom probíhat nebo jaká budou zdravotnická opatření, o tom se budeme s ministrem zdravotnictví ještě bavit. Vyjádření ohledně zdravotnických opatření a podmínek, za jakých budou naše školy fungovat, očekávám od ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo školství ve spolupráci s řediteli a učiteli bude samotnou proveditelnost těchto opatření bedlivě připomínkovat.”

Anketa České školy: Mají se školy v květnu otevřít? Odpovídá ředitel základní školy Jan Korda

Česká škola - 7 hodin 17 min zpět
Česká škola oslovila ředitele škol, učitele i odborníky se dvěma jednoduchými otázkami: 1) Souhlasíte s plánem na znovuotevření škol v půli května? (Samozřejmě za příznivých epidemiologických podmínek, s nimiž počítá vláda…) 2) Co si myslíte o možnosti dodržet ve školách hygienická opatření, o nichž se diskutuje - roušky, odstupy… Odpovídá ředitel základní školy Jan Korda.



Jan Korda (zs-ln.cz)Jan Korda: Čím dřív se školy otevřou, tím lépe 

1) Souhlasíte s plánem na znovuotevření škol v půli května? (Samozřejmě za příznivých epidemiologických podmínek, s nimiž počítá vláda...) 

Čím dříve, tím lépe. Některé děti potřebují z důvodu svého zázemí i případného handicapu pomoc se vzděláváním co nejrychleji!

2) Co si myslíte o možnosti dodržet ve školách hygienická opatření, o nichž se diskutuje - roušky, odstupy... 

Hygiena ve škole je a byla vždy důležitá. Nemá ale smysl vymýšlet nesmyslná opatření (roušky všem a odstupy). Stačilo by dodržovat hygienická pravidla jako pravidelné a správné mytí rukou, kýchání a kašlání do rukávů. Roušky leda nastydlým kýchajícím a kašlajícím dětem. Důležité ale je, aby rodiče neposílali nemocné děti do školy! Využijme této situace k tomu, aby se společnost naučila chránit své zdraví, ale i zdraví druhých!

Anketa České školy: Mají se školy v květnu otevřít? Odpovídá senátor a bývalý učitel Michael Canov.

Česká škola - 7 hodin 23 min zpět
Česká škola oslovila ředitele škol, učitele i odborníky se dvěma jednoduchými otázkami: 1) Souhlasíte s plánem na znovuotevření škol v půli května? (Samozřejmě za příznivých epidemiologických podmínek, s nimiž počítá vláda…) 2) Co si myslíte o možnosti dodržet ve školách hygienická opatření, o nichž se diskutuje - roušky, odstupy… Odpovídá senátor a učitel Michael Canov.



Michael Canov (facebook.com)Michael Canov: Podle mě je naprosto zřejmé, že podmínky na znovuotevření škol do konce školního roku nenastanou 

K věci posílám své dva statusy z FB:

1) 2. dubna 22.53 

Zpravodaj ČT Petr Obrovský: "Podle slovenského premiéra Matoviče děti už v tomto školním roce do školy nepůjdou." 

Myslím si, že to je za daného stavu realistický výrok. A bylo by dobré, aby ho převzalo i vedení naší vlasti. Než líčení fantasmagorických představ o tom, jak budou učitelé v rouškách děti v rouškách po návratu do škol pár týdnů před koncem školního roku od sebe non-stop rozhánět (zřejmě ve sportovních halách, aby se do tříd všichni vešli) a mezitím se všichni budou non-stop dezinfikovat, o stravování ve školních jídelnách nemluvě, a do té doby budou všichni v nejistotě a na nervy co bude, kdy bude, by bylo nejlepší celé druhé pololetí prostě definitivně odpískat (úředně zrušit), přijímačky nahradit přijetím dle prospěchu či dalších kritérií (a v případě potřeby i losem) a maturantům vydat maturitní vysvědčení (či učňům závěrečnou zkoušku) tak, jak již bylo zákonem schváleno, když se školy neotevřou do 1. června. A po letních prázdninách by prostě nastoupili všichni do vyšších ročníků s čistým stolem i myslí. Čím dříve, tím lépe.

2) Reakce na status premiéra 5. dubna 12.54: 

Já fakt nemůžu pane premiére. Školy mohou být otevřené, jenom když budou fungovat "normálně". Namísto nekonečných nesmyslných fabulací jak to bude fungovat s rouškami a dezinfekcí, jak nejdříve pilotní školy a pak ty další atd., nastavte raději systém, kdy jasně řeknete: "STOP, v tomto školním roce se již do škol nepůjde, ale letní tábory už budou." A nechte již na pokoji neustálými spekulativními výroky zmatené žáky, učitele a rodiče. A zastavte ministerstvo školství, ať přestane s podobnými fabulacemi též a konečně řekne (a předloží do vlády návrh zákona), že se druhé pololetí ruší..A nastavte vše tak, aby příští školní rok mohl začít v pohodě a v úplnosti se žáky a studenty ve vyšším ročníku.

Takže mé odpovědi: 

1) Souhlasíte s plánem na znovuotevření škol v půli května? (Samozřejmě za příznivých epidemiologických podmínek, s nimiž počítá vláda...)

Podle mě je naprosto zřejmé, že podmínky na znovuotevření škol do konce školního roku nenastanou. Základní podmínkou je, že se bude učit "normálně" tj. bez roušek, non-stop dezinfekce atd.

2) Co si myslíte o možnosti dodržet ve školách hygienická opatření, o nichž se diskutuje - roušky, odstupy...

Absolutní nesmysl.

Podmínky pro odevzdání dat do IS VaVaI 2.0 - RIV20

MŠMT - 8 hodin 26 min zpět
Pro výzkumné organizace a pro ostatní příjemce státní podpory.

Anketa: Vědci zjišťují, jak rodiče zvládají výuku dětí doma. (Anketu je možno vyplnit do dnešní půlnoci)

Česká škola - 13 hodin 11 min zpět
Do zcela nové situace se s vyhlášením nouzového stavu dostali rodiče školou povinných dětí. Zčásti je teď na nich, aby svoje děti vzdělávali ve spolupráci s učiteli na dálku. Zatím však neexistují data, z nichž by se dalo usoudit, jak rodiče i žáci nastalý stav zvládají. Jak dlouho tráví děti čas učením? Čemu se nejvíce věnují? A co by nejvíce rodičům pomohlo? Právě to zjišťuje dotazník dostupný z webu České televize, který s přispěním ČT sestavili výzkumníci z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Akademie věd České republiky. Výsledky mohou pomoci se zlepšením situace jak rodičům, tak školám, a mohou přispět i k tomu, aby se žáci v nelehké době učili efektivněji.



„Cílem ankety, nazvané Vzdělávání doma, je v co nejkratším čase získat základní vhled do toho, jak rodiče učení dětí doma zvládají. Výsledky mohou pomoci se zlepšením situace jak rodičům, tak školám, a mohou přispět i k tomu, aby se žáci v nelehké době učili efektivněji,“ formulují svoji vizi výzkumníci.

Anketu mohou rodiče vyplnit do půlnoci v úterý 7. dubna přes tuto webovou stránku. Vědci pak chtějí data co nejdříve vyhodnotit, aby mohli formulovat pro školy a rodiče doporučení do dalších dnů pobytu doma. Získané informace jsou důležité i z dlouhodobého hlediska a mohou přispět k pozdější diskusi o koncepčních změnách ve školství v Česku.

Během pár hodin od zveřejnění dotazníku vědci nasbírali data od dvou tisíc účastníků. Zatím se zdá, že rodiče s nasazením velké energie domácí výuku zvládají. Objevují se ale hlasy, že kvůli ní nemají čas s dětmi doma dělat nic jiného a soustředit se například na lepší vztahy v rodině a jen tak společně trávit čas. Na anketu budou navazovat další kroky výzkumníků k porozumění současných změn ve vzdělávání.

Výzkumné šetření se povedlo vytvořit díky rychlé spolupráci skupiny předních českých odborníků v oblasti pedagogiky z různých institucí. Podílí se na nich Jana Straková, Cyril Brom, David Greger a Tereza Hannemann z Univerzity Karlovy, Roman Švaříček z Masarykovy univerzity a Jiří Lukavský z Akademie věd České republiky. Dosah výzkumu mezi široké spektrum rodičů zajistila především Česká televize, která teď sama pomáhá rodičům a školám s domácí výukou třeba novým projektem UčíTelka. Každý všední den v něm učitelé v živém vysílání učí děti na prvním stupni základních škol vybrané předměty.


Zdroj: MUNI 
Anketu naleznete zde

Do školy v roušce? Nechápu. Neumím si představit, co to v dětech vyvolá, říká ředitel

Česká škola - 14 hodin 56 min zpět
Budeme se muset naučit s koronavirem žít. Důležitější než fyzické zdraví je zdraví duševní. Nedovedu si představit, že bychom přivítali žáky v rouškách, říká ředitel ZŠ Antonína Čermáka Petr Karvánek. S tím, že se děti vrátí do lavic s rouškami, počítá epidemiolog Roman Prymula. Každé dítě bude mít jinou a úplně vidím sociální sítě zaplavené fotkami roušek, už tak je šikany dost, míní Karvánek v rozhovoru pro DVTV.






Rozhovor ke stažení naleznete zde

Expertka na čtenářství Hana Košťálová uvažuje o významu knih a kritickém myšlení nejen v době pandemie

Česká škola - 16 hodin 56 min zpět
„Zprávy konzumuji, ale spíš uměřeně, na sociálních sítích nejsem. A večer si čtu – je to pořád stejně dobré, jako to bylo předtím. Co mi ale chybí, je možnost občas nahlédnout do knihkupectví po cestě do práce. Mám vnučku ve druhé třídě a ta taky pomalu dočítá dostupné knížky, brzy nebude mít co číst. To mi vlastně přijde jako problém. Nabádáme rodiče, ať s dětmi doma čtou, učitelé zadávají úkoly ke čtení, je to jeden ze způsobů, jak lépe snášet nouzový režim, ale přitom je teď přístup ke knihám omezený. Školní i veřejné knihovny jsou zavřené a knihkupectví taky. Knihy jsou asi považované za zbytné, ale tak to rozhodně není. To by se mělo přehodnotit,“ říká Hana Košťálová v rozhovoru pro Lidové noviny.



Hana Košťálová (youtube.com)Košťálová v rozhovoru také říká: 

Čteme dost, hlavně dospělá populace, ale jde o to, nakolik kvalitně, jak náročné texty a s jakým porozuměním. V průzkumech se sleduje, kolik knih člověk přečte a započítává se jakákoli kniha. Každá kniha dobrá, to je jisté, ale není kniha jako kniha. Jsme nadprůměrní v počtu přečtených knih nebo v počtu knih na domácnost. Ale testy čtenářské gramotnosti zkoumají, jak si s daným textem poradíte, jak mu rozumíte. Existují nějaké standardy čtenářské gramotnosti. Pokud žák nedosahuje určité úrovně, brání mu to pak v dospělosti normálně fungovat. A my máme v kategorii funkční negramotnosti poměrně velké procento žáků. To nás dostává na průměrnou celkovou pozici. Zvyky v rodinách se proměnily a nastoupila éra mobilů a útržkovitého čtení. Škola tohle musí reflektovat. Ale leckde je výuka zakonzervovaná a neumí tuhle situaci řešit. V západních zemích, které na rozdíl od nás nezbrzdil socialismus, pokročili víc.


Celý rozhovor naleznete v Lidových novinách

Karel Lippmann: Svět myšlení a jazyka podle Cermatu.

Česká škola - 16 hodin 56 min zpět
V souvislosti s mimořádnou situací se rozběhla živá debata o významu maturita v její současné podobě. Prostřednictvím následující ukázky předvedu, jak Cermat přistupuje k problematice myšlení a jazyka v didaktickém testu z českého jazyka a literatury.



Karel Lippmann (archiv autora)Nejdříve si maturanti přečtou následující výchozí text:

VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOHÁM 11–15 (jaro 2019)

(1) Seděl jsem v kavárně a zkoumal neznámé znaky ve fialové knize. Náhle do kavárny vstoupil starší muž s trhavými pohyby. Když mě míjel, všiml si mé knihy. Zarazil se, obezřetně se rozhlédl a pak se ke mně sklonil. Chtěl vědět, odkud tu knihu mám. Vysvětlil jsem mu, jak jsem k ní přišel. Přisedl si ke mně a řekl mi tiše: „Pane, zbavte se té knihy. Od té doby, co jsem viděl ta prokletá písmena, bloudím jako zmatený pes světem. Ta písmena vydechují jed, jenž rozežírá známé věci našeho světa. Uvidíte, že naše stavby zvětrají v tomto dechu do obrysů barbarských chrámů, jež se lesknou ohyzdnou krásou.“ Jeho slova vzbudila můj zájem. Zeptal jsem se ho, odkud to záhadné písmo zná.

(2) „Ten strašlivý příběh začal před lety, když jsem ve škole poznal zvláštní dívku. Žila sama ve velkém bytě s výhledem na Malou Stranu. V jedné místnosti byly bílé, neustále zamčené dveře. Do jejich rámu kdosi vyryl několik divných písmen. Ty dveře mě nevysvětlitelně přitahovaly, má přítelkyně se ale hovorům o nich vyhýbala. Když jednou odběhla nakoupit, sundal jsem z háčku klíče a zkoušel dveře skrývající tajemství odemknout. Po několika pokusech povolily…“

(3) Vtom jsme uviděli, že se k nám blíží vrchní. Mával na mého společníka, že prý ho někdo chce k telefonu. „Nikdo neví, že jsem tady,“ znepokojeně řekl muž, ale vstal a zamířil k šatně. Dlouho se nevracel a já začínal být netrpělivý. Nemohl jsem se dočkat, až dokončí své vyprávění. Náhle do kavárny vběhli muži s nosítky. Za chvilku byli zas venku, na nosítkách teď ale leželo bezvládné tělo. Ani jsem se nemusel dívat, kdo to je. (M. Ajvaz, Druhé město, upraveno)

Poté následují úlohy, které mají maturanti řešit. Pominu ty, které se týkají gramatiky (substantiva s předponou), pravopisu (pravopisná chyba), slohu (nepřímá řeč) a literárněvědných pojmů (oxymóron).

Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu? 

A) Starší muž s trhavými pohyby nebyl překvapen, že svou návštěvu kavárny před muži s nosítky neutajil.

B) Alespoň jeden z mužů, kteří spolu v kavárně hovořili o fialové knize, získal od toho druhého informaci, o niž stál.

C) Mladší muž pocítil strach, když ho starší muž s trhavými pohyby varoval před knihou, v níž byly neznámé znaky.

D) Alespoň jeden z mužů, kteří spolu seděli u stolu, dal tomu druhému najevo, že je průběhem jejich schůzky zklamaný.

Které z následujících tvrzení o slovních spojeních podtržených ve výchozím textu není pravdivé? 

A) Slovní spojení jsem od ní odešel má opačný význam, než má v textu slovní spojení jsem k ní přišel.

B) Slovní spojení pověsil jsem na háček má opačný význam, než má v textu slovní spojení sundal jsem z háčku.

C) Slovní spojení že se od nás vzdaluje má opačný význam, než má v textu slovní spojení že se k nám blíží.

D) Slovní spojení z kavárny vyběhli má opačný význam, než má v textu slovní spojení do kavárny vběhli.

Ajvazův román Druhé město má značně komplikovaný syžet. Mohla by to mlhavě naznačovat i použitá ukázka. Hovoří o fialové knize psané záhadným písmem. Vypravěč je před ní v kavárně varován neznámým mužem, který mu začne vyprávět jakýsi příběh, během svého vyprávění je však vrchním odvolán k telefonu, i když o své návštěvě kavárny nikomu předem neřekl. Po nějaké době je odnášen v bezvládném stavu na nosítkách několika muži.

Více se maturant o Ajvazově románu (inspirovaném postmodernismem a magickým realismem) záměrně nedozví, nic netuší o pouti vypravěče paralelním světem druhého města. Do tohoto světa (města) postupně proniká, ovšem pouze v noci.

Na první otázku je správná odpověď B. Jak už to u testů tohoto typu často bývá, lze dvě odpovědi, v tomto případě A a D, poměrně snadno vyloučit. Odpověď B je jediná správná proto, že maturant má co do obsahu a jeho významu brát v úvahu jen přísně ohraničený text. Řešení C je tedy chybné, neboť o strachu se v tomto textu přímo nemluví, nejsou tam ani strachu blízká synonyma. Naopak řešení B vyhovuje, neboť se v textu vyskytuje slovo „zájem“ (blízké „stát o něco“).

Ve druhé úloze, kterou jsem uvedl, mají maturanti zaškrtnout možnost A. Stačí k tomu jediné souvětí: „Vysvětlil jsem mu, jak jsem k ní přišel.“

V čem je tedy problém? Úryvek poskytuje maturantům jen velice kusou, neúplnou informaci o nějakém strašném tajemství a tak je i vyprávěn. Příběh je nazván „strašlivým“. Zajímavý je jeho styl (slovní zásoba a obrazné prostředky). Neuvedu všechno: „trhavé pohyby, prokletá písmena, zmatený pes, ohyzdná krása, barbarský chrám, bezvládné tělo, rozežírá, zvětrají, lesknou, vyryl, náhle, vtom…“

V čem je problém? Všechny uvedené prostředky svým významem utvářejí téma tajemství, spojeného s neklidem, nejistotou i strachem. I když maturant nezná příběh celý, dá se v tomto případě zmíněné téma předpokládat. Nabízejí se mu tedy dvě možnosti. První, ta uznaná za správnou, znamená zcela ignorovat celý obsah úryvku, vůbec o něm nepřemýšlet a zabývat se jen jeho izolovaným segmentem. Pokud by se maturant úryvkem zabýval z hlediska jeho celkového obsahu a stylu a nechal se „svést“ kontextem tohoto segmentu, vystavil by se nebezpečí, že začne o jednoznačnosti odpovědi B pochybovat.

Shrňme to tedy. Vztah myšlení a jazyka je v uvedeném případě zúžen na přečtení úryvku zcela izolovaného od obsahu celého díla. Za porozumění textu se považují řešení vyvozená na základě vytržení příslušných částí textu nejen z kontextu celkového, ale i z obsahových a formálních souvislostí předložené krátké ukázky. V katalogu požadavků se k tomu říká, že maturant „prokáže porozumění celému textu i jeho částem“.

Posuďte sami a srovnejte dále se závaznou strukturou ústní části maturity.

Rakousko jako první uvolní omezení, začne po Velikonocích. V polovině května se pravděpodobně otevřou školy

Česká škola - 17 hodin 56 min zpět
Rakousko je první zemí EU, která oznámila postupné zvolňování ochranných opatření. Už příští úterý začnou prodávat menší obchody, železářství a zahradní centra. Od 1. května by se pak měla za přísných bezpečnostních podmínek otevřít většina obchodů a kadeřnictví. Pokud se mezitím nezvýší čísla nakažených, nový rakouský plán počítá s otevřením restaurací, hotelů a pravděpodobně i škol v polovině května. Obecná opatření se zvolní, ale veřejnost prý musí spolupracovat a bezpečnost se musí ještě zvýšit. Informuje Deník N.



První etapa začíná hned v úterý po Velikonocích, kdy se otevřou všechny obchody a podniky s řemeslnými službami s plochou do velikosti 400 čtverečních metrů. Tyto obchody ale musejí dodržovat pevně daná pravidla: pouze jeden zákazník na 20 metrů čtverečních, což musí někdo hlídat hned u vstupu, obchody musejí zajistit pravidelnou dezinfekci, prodavači i zákazníci musejí mít roušku...

Zároveň budou v prvních čtyřech týdnech zhodnoceny možnosti otevření restaurací a hotelů, které by své dveře mohly otevřít v polovině května (zřejmě rovněž v několika krocích), což už by bylo součástí druhé etapy rakouského „jízdního řádu“. Totéž platí i pro školy. Ministerstvo školství zatím tvrdí, že rakouské maturity a učňovské zkoušky pod přísnými bezpečnostními podmínkami proběhnou, některé školy s tím ale už nyní nesouhlasí.


Celý text naleznete zde

Jakub Koráb: Tělesná výchova online

Česká škola - 17 hodin 56 min zpět
„Kontaktoval jsem naše studenty a nabídl jim možnost zapojit se do Třicetidenní sportovní výzvy. Úkolem je stáhnout si do telefonu mobilní aplikaci, která každý den ukazuje cviky, počet opakování i odpočinek. Díky reklamám v aplikaci je zdarma (je nutné zdůraznit, že nemají odklikávat možnost bez reklam, protože pak jsou aplikace placené). Účast dobrovolná, ovšem přihlásil se každý 10., což vnímám jako obrovský úspěch,“ píše gymnaziální učitel Jakub Koráb na blogu SYPO.




Koráb pokračuje: 

Pro cvičící studenty jsem vytvořil motivační skupinu na sociálních sítích, kde vzájemně sdílíme své výsledky a navzájem se „hecujeme“ k lepším výkonům. Já s nimi cvičím samozřejmě také, což je pro studenty také velká motivace – kdo by nechtěl udělat víc kliků než učitel?

Obdobných aplikací je nepřeberné množství. Já mám vyzkoušené APPLE - 30 Day Challenge Pro a ANDROID - 30 Day Fitness Challenge.


Celý text naleznete zde

Webinář SYPO 7.4.: Nezapomínejte na tělocvik, cvičit je potřeba víc, než kdy jindy

Česká škola - 18 hodin 56 min zpět
Jak podpořit pohybovou aktivitu žáků i v době uzavření škol? Proč bychom se měli snažit přimět děti a ideálně také jejich rodiče, aby společně sportovali? K motivaci dětí i rodičů bude nově sloužit také Online tréninkový deník. Projekt představíme a ukážeme si týdenní výzvy jednotlivých disciplín.



7. 4. 2020 14:00

Lektoři: Radek Zavřel, Šárka Kašpárková



Další informace o webinářích naleznete zde

O koronaviru s dětmi mluvte a nečekejte, až se zeptají, radí psycholog

Česká škola - 18 hodin 56 min zpět
Pražské centrum Psychoterapie Anděl rozjíždí bezplatnou poradnu psychologa pro pomoc lidem v karanténě. Bezdětné páry řeší často ponorkovou nemoc, některé rodiny s dětmi zase nezvládají skloubit péči, práci a domácí školu. S klinickým psychologem Janem Kulhánkem ale deník Aktuálně hovořil především o tom, jak současnou situaci vnímají děti a jak jejich duševní pohodě mohou rodiče napomoci.



Jan Kulhánek (linkedin.com)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Dnes se i malé děti ptají na závažné věci: Už na tu nemoc někdo umřel? A už umřel někdo v Česku? A kolik lidí? Máme jim říkat "milosrdnou lež", nebo pravdu? 

Spíše by měl dospělý začít mluvit o celé situaci sám a nečekat, až se zeptají. Protože některé děti, když něčemu nerozumí, zeptají se, ale jiné to v sobě drží. Takže je dobré s nimi promluvit, zeptat se, jak rozumí tomu, co se děje kolem nich, jestli vědí, co to je koronavirus, karanténa. To jsou slova, která dnes každý slyší. 

Ukazuje se také, že sociální sítě mnohým z nich nevynahradí kontakt naživo. Teď mohou chatovat s kamarády od rána do večera, ale stejně se jim stýská. Může dojít k nějaké renesanci setkávání naživo? Uvědomí si děti limity těch chytrých zařízení? 

Děti jsou nyní překrmeny obrazovkami a mají hlad po osobním kontaktu. To beru jako důležitou věc a bylo by dobré to podchytit a my rodiče bychom se jim měli v tomto směru více věnovat a podpořit je v tom, vymyslet více venkovních aktivit, aby nám zase po týdnu nezapluly na gauč. Na druhou stranu sociální sítě jsou velmi lákavé, takže pak zase může dojít k renesanci sociálních sítí. Děti, podobně jako my dospělí, většinou nejvíc touží po tom, co jim v tu chvíli chybí.


Celý rozhovor naleznete zde

Děti častěji volají na Linku bezpečí. Nezvládají karanténu s rodiči

Česká škola - 19 hodin 56 min zpět
V době koronavirové pandemie se rapidně zvyšuje počet dětí, které se obracejí na Linku bezpečí. Od začátku letošního března do pondělí ji prostřednictvím chatu nebo mailu kontaktovalo 428 dětí, minulý rok za stejné období to přitom bylo téměř o sto dětí méně. Podle dětské psycholožky Jany Divoké situaci nejhůře vnímají děti ze sociálně slabších rodin. „Škola pro ně byla takovým úkrytem před rodiči, kteří jsou třeba drogově závislí a teď s nimi musí být doma, což je pro ně velice náročné,“ říká psycholožka v reportáži iDNES.



Regina Jandová (linkabezpeci.cz)V těžké situaci se ocitly i děti v rodinách, kde přišli rodiče o práci. „Může tam docházet k častějším hádkám, které samozřejmě mají na dítě negativní vliv,“ podotýká Divoká.

Podle Jany Divoké se současná situace dá přirovnat k válce nebo okupaci. „Nikdo neví, co dělat. I pro psychology je to nové. Do budoucna se u dětí mohou objevit i úzkosti, které se projeví třeba až za několik měsíců,“ upozorňuje.

Zoufalé děti hledají pomoc na Lince bezpečí. „Obecně tak lze říci, že děti více využívají online kanály. Je to i z toho důvodu, že jsou stále doma s dalšími lidmi a nemají vždy prostor a klid pro telefonát. Psát maily a chatovat ale mohou, protože není slyšet, co sdělují,“ říká mluvčí Linky bezpečí Regina Jandová.


Celý text naleznete zde

Štefan Klíma: Otevřený dopis pánům Hamáčkovi, Plagovi a Prymulovi

Česká škola - Po, 06/04/2020 - 20:51
Vážený pane Hamáčku, vážený pane Prymulo, vážený pane Plago, od víkendu sleduji obrovskou bouři nevole, která se vzedmula mezi rodiči a v učitelském stavu. Plánované zpřístupnění škol v polovině května vyvolalo značnou reakci. Rád bych se na situaci podíval očima obyčejného ředitele, učitele a rodiče žáků základní a střední školy v jedné osobě.



Štefan Klíma (bakovnj.cz)Roušky – umíte si představit mechanismy, jak bude zajištěna výměna roušek v průběhu vyučování? Je vám jasné, že v květnu a v červnu bývají teploty kolem 30 stupňů Celsia a že tyto teploty a mnohdy i vyšší jsou v učebnách? Ve školách nejsou instalovány klimatizace! Jak budou zajišťovat výměnu roušek paní učitelky v MŠ a na prvním stupni ZŠ? Pokud má běžný vyučovací den žáka 6 hodin, chápete, že bude žák potřebovat nejméně 12 roušek? Uvědomujete si, že řada vyučovacích předmětů se bude v roušce jen velmi těžce vyučovat? Odborný výcvik na střední škole například v horkých provozech pekárny a cukrárny si už vůbec nedokážu představit. Jak se bude řešit nošení roušek u žáků s astmatem a s dalšími nemocemi? Jak budou učitelé zvládat po zdravotní stránce mluvit na žáky šest hodin denně? To jsou otázky, na které je potřeba znát správnou odpověď.

Promoření učitelského stavu – chtěl bych podotknout, že průměrný věk učitelů je 47 let (statistický údaj nedávno zveřejněný). To znamená, že většina učitelů je v kritickém věku! Stejně tak je třeba si uvědomit, že velká část učitelů má zdravotní problémy související se školním stresem - vysoký tlak, či cukrovku. Již tak zdecimovaný učitelský stav může být tedy velmi ohrožen.

Promoření žáků – podle reakce rodičů je jasné, že se 90 % rodičů o své potomky bojí a většina z nich uvádí, že děti do školy prostě nepošle. I kdyby byla úmrtnost či smrtnost na koronavirus 0,2 % populace, vezmete si na svědomí životy dětí? Jen proto, že nechcete naslouchat názoru obyčejných lidí?

Organizace maturit – navrhuji, aby žáci zůstali doma a pokračovala distanční výuka. Oproti tomu maturantům umožněme odmaturování v červnu. Je třeba si uvědomit, že organizace maturit je velice sofistikovaná záležitost. Maturita, to není jen písemná a ústní část. To je také praktická maturita, která u některých oborů trvá více dní a realizuje se v odborných prostorech či u sociálních partnerů, a také to jsou obhajoby písemných maturitních prací z odborných předmětů. Školy mají připravené týmy zkoušejících. Obrovská lapálie však vypukne, pokud z těchto týmů vypadnou dva učitelé (například proto, že onemocní koronavirem kvůli promoření, či se dostanou do karantény). Nastává neřešitelná situace. Uvedu to na příkladu – ve škole se 400 žáky máme tři češtináře, kteří mohou zkoušet u maturit. Více učitelů ČJ škola nepotřebuje. Pokud onemocní jeden z nich, je situace řešitelná. Ale co budou školy dělat, pokud onemocní oba dva, nebo dokonce všichni tři budou v karanténě? Ta situace prostě nemá řešení. Může se tedy stát, že v jednom městě bude polovina škol schopna maturity zrealizovat, ale druhá polovina ne. A to neřešíme situaci, že celá škola bude v karanténě.

Organizace závěrečných zkoušek – jedná se o velmi podobný scénář, jako u maturit. Je třeba na závěrečné zkoušky nezapomínat. Nelze zvládnout maturity i závěrečné zkoušky zároveň. I závěrečné zkoušky mají několik částí. Písemnou, kterou žáci vykonávají na počítačích. Praktická část probíhá tři dny. A samozřejmostí je i ústní část závěrečných zkoušek. Další z důvodů pro zachování distanční výuky do konce června a energii a čas věnovat klíčovým úkolům závěru školního roku.

Organizace přijímacích zkoušek – jednotná přijímací zkouška je z našeho pohledu naprosto zbytným ale hlavně rizikovým faktorem. Tisíce žáků základních škol se promísí a navštíví střední školy. Virus je kapénková infekce a rizikovým faktorem není jen dýchání ale i dotyk. A cizí žáci se budou dotýkat ve škole všeho. To bude promořenost…. Většina škol je schopna realizovat přijímací řízení i bez JPZ. Optimálním se mi jeví řešení uvolnění rukou ředitelům škol a ponechání JPZ na dobrovolnosti. Jistě ji využijí gymnázia, kde mají například na jedno volné místo pět žáků se stejným nebo podobným prospěchem. Naopak, střední odborné školy rády využijí jiná kritéria, která lépe ukáží předpoklady žáků k přijetí na daný obor. Dalším faktorem pro zrušení povinnosti JPZ je i to, že bude v letošním roce sociálně nespravedlivá. Sociálně slabé rodiny nemají takové možnosti individuální přípravy. Nemají vybavení, někdy ani připojení k internetu a nemají ani finance na doučování. Podle posledních údajů věnuje průměrná rodina na přípravu k přijímacím zkouškám 8 tisíc korun! Problémem může být i logistika a zdravotní bezpečnost dopravy žáků do středních škol.

Upravený rozvrh, či místo v učebnách – naše školy nejsou uzpůsobené na to, abychom žákům vyčlenili odpovídající prostor. Ve většině klasických učeben o rozměrech 6x9 metrů se učí obvykle třicet žáků. Naše školství není schopno zvládnout prostorově podmínku vzdálenosti 1 – 2 metrů. Stejně tak není možné ze dne na den předělat rozvrhy. Víte vůbec, že část učitelů učí na více školách? Nebo mají i jinou práci. Je třeba všechny návrhy dobře zkonzultovat s lidmi z praxe.

Závěrem bych shrnul návrhy, jak by bylo možné organizačně a bez zbytečného stresu zrealizovat závěr školního roku.

Jednotnou přijímací zkoušku jakožto povinnou zrušit a dát pravomoc ředitelům, aby přijímací zkoušky do konce května vyřešili sami. Současná verze bude hygienicky dost problematická. Například 300 cizích žáků na malém prostoru, žáků, kteří navíc pocestují třeba i přes půl republiky. Navíc sociálně to rozhodně nebude přijímací zkouška spravedlivá.

Cermat má JZZ připravenou, nechte vybrat ředitel škol, jestli chtějí tyto testy využít. Ředitelé nesou odpovědnost za chod školy, za to, že škola prosperuje. Pak mají mít i kompetence a rozhodovací pravomoci.

Pro maturity a závěrečné zkoušky bych stanovil červen. Klidně i s přesahem do července. Pro mnohé SOŠ a SOU vůbec nebude jednoduché vše časově a organizačně zvládnout.

A všechny ostatní žáky nechat tento školní rok dokončit distančně. Hodnocení druhého pololetí ponechat v kompetenci škol s tím, že bude přihlédnuto k dosavadní klasifikaci v průběhu druhého pololetí. Zároveň by učitelé mohli přihlédnout k hodnocení žáků v uplynulém pololetí. Pokud by žák nebyl s hodnocením spokojen, měl by právo požádat o přezkoušení.

Takto by se to asi dalo stihnout a zvládnout bez totálního stresu a hygienického rizika. Školy distanční výuku zvládají. Někde na výbornou, někde dobře, ale zvládají. A zvládají ji i žáci.

Myslím, že je nezbytně nutné myslet na zdraví nejen žáků, ale i učitelů. Je třeba dokončit pololetí bez zbytečného stresu a bez riskování zdravotních komplikací u učitelů. Nezapomeňme, že věkový průměr učitelů je výrazně nad 47 lety. To znamená, že více než polovina učitelů je ve velmi rizikovém věku. A to nemluvě o zdravotním stavu učitelů.

Proč tedy proboha zbytečně riskovat? Školy, učitelé i žáci jsou schopni zvládnout tříměsíční výpadek. Na to dám krk.

Přeji Vám klidné dny a moc Vás prosím, zvažujte Vaše rozhodnutí. Naslouchejte prosím obyčejným lidem, kteří to myslí dobře.

Mgr. Štefan Klíma

ředitel školy – Integrovaná střední škola, Mladá Boleslav, Na Karmeli 206


Zdroj: Otevřený dopis Štefana Klímy

Petice: Za uzavření škol v školním roce 2019/2020

Česká škola - Po, 06/04/2020 - 12:37
My, níže podepsaní občané České republiky, prostřednictvím této petice žádáme pana ministra školství Roberta Plagu o uzavření škol do konce školního roku. Jak jistě víte, školy v ČR navštěvuje přes jeden milion žáků. Tito žáci se každé ráno a odpoledne přepravují z domovů do školy a velká část k tomu využívá MHD. Z důvodu velkého zaplnění autobusů v inkriminované časy je mezi lidmi v nich velmi malý rozestup a šíření nebezpečného viru je tak velmi snadné. Navíc MHD často využívají k přepravě i senioři, tedy skupina obyvatel, pro kterou je tento vir obvzláště nebezpečný. 



Další problém nastává ve školách, kam se sjedou žáci z celého okolí a v případě, že bude jen jeden z nich tímto virem nakažen, může se stát z celé školy jakési epicentrum viru, studenti si koronavir můžou "odnést" i domů a rázem se jedná o mnohem větší pásmo nakažených.

Nesmíme zapomínat ani na pedagogy, pro ty by bylo velmi obtížné připravit školu k opětovnému otevření a co se týče výuky, ta se stejně během jednoho měsíce nezvládne "dohnat."

Navrhujeme aby bylo ve studiu pokračováno stejným způsobem, jako nyní. Tedy distanční výukou, většina z učitelů už je s možnostmi výuky seznámena a v případě, že by věděla o tom, že se školy opět otevřou až v září, mohla by se na výuku i lépe připravit a udělat si jakýsi plán učiva pro nadcházející měsíce distančního vzdělávání.

A otázka roušek? Jedna věc je nařízení a druhá jeho uskutečnění. Bylo by nepochopitelné chtít po učitelích, aby nosili roušku, po osmi hodinách vyučování by bylo jejich tělo absolutně vysílené a bez kyslíku a stejně by je studenti v zadních řadách neslyšeli a nebo by jim nebylo rozumět. Stejným způsobem by to probíhalo i u dětí a byly by s tím zkrátka samé problémy.

Z výše uvedených důvodů žádáme o projednání návrhu věnujícímu se uzavření škol do konce školního roku 2019/2020.



Zdroj: Petice

Ministr Plaga vydá vyhlášku, která omezí známkování domácí výuky. Vysvědčení by mělo být beze známek

Česká škola - Po, 06/04/2020 - 07:00
„Vydáme vyhlášku, kterou vypneme školní řády, ve kterých je častokrát dáno, kolik známek z kterého předmětu je třeba, aby byl člověk klasifikován. A budeme tlačit na učitele, jak ve druhém pololetí hodnotit. Skutečně nedává smysl, abychom známkovali úkoly, které pomáhali zpracovat rodiče,“ řekl Plaga v ČT. Ministr připomněl, že školy mohly standardně klasifikovat do 11. března, poté ale nastalo nestandardní období, které „není popsáno v zákoně“. Informuje deník Právo.



Robert Plaga (msmt.cz)Zdůraznil také, že před dvěma týdny apeloval na školy, aby se nevěnovaly kompletnímu obsahu ve školních vzdělávacích programech, ale soustředily se jen na procvičování, zejména v profilových předmětech. „Apeloval jsem, aby nehodnotily výchovy. Ty anekdotické příhody, že někdo z referátu z tělesné výchovy, který odevzdal pozdě, dostal pětku, se dostávají i na můj mail,“ uvedl Plaga. „Tento postup některých vyučujících a některých škol je nepochopitelný,“ dodal.

Řada škol podle něj i nadále klasifikuje, přestože doporučoval, aby tak nečinily… Plaga předpokládá, že by vysvědčení bylo bez známek, zato by obsahovalo popis toho, jak si žák či student v jednotlivých předmětech vede, kde kulhá, kde září. Vyhláška by měla být hotová „těsně po Velikonocích“. 


Celý text naleznete v Právu

Prymula: Hranice brzy otevřeme, chceme promořit populaci, do školy se půjde s rouškou

Česká škola - Po, 06/04/2020 - 04:00
Kdyby byl na obzoru lék, držel bych tvrdá opatření třeba tři měsíce. Ale lék na cestě není, proto se stát ekonomicky rozběhne a budeme populaci řízeně promořovat, říká náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Školy by se podle něj měly otevřít v půlce května, děti do nich ale vyrazí v rouškách. Ty budou jedním z posledních opatření, které uvolníme. Ve čtvrtek otevřeme část obchodů, dodává v rozhovoru pro DVTV.







Rozhovor ke stažení naleznete zde

Michal Komárek: Co a jak učit během „koronavirových prázdnin“?

Česká škola - Po, 06/04/2020 - 04:00
„Co a jak učit během „koronavirových prázdnin“? Diskuse mezi učiteli, rodiči a odborníky jsou vypjaté a emotivní. A často i bezvýchodné. Přesto se jedno, vlastně docela jednoduché řešení nabízí,“ komentuje Michal Komárek pro Český rozhlas Plus.



Michal Komárek (archiv autora)Komárek také říká: 

Během „koronavirových prázdnin“ bychom se všichni společně mohli učit o „koronavirové krizi“. K čemu se teď držet osnov, když se kolem nás děje to podstatné. To, o čem bychom měli mluvit nejen se svými dětmi, ale i mezi sebou.

Přiměřeně věku dětí můžeme mluvit o vztazích v rodině, odpovědnosti, kamarádech, vztahu ke škole a učení, obavách a strachu, o změně, o plynutí času, o minulosti a budoucnosti, o státu, demokracii, lidských právech, bohatství a chudobě, hodnotách, lécích, kvalitě života… A místo je samozřejmě i pro úlohy – třeba z dějepisu, zeměpisu nebo matematiky.

Někteří učitelé tuto představu odmítají s tím, že je to plán na příliš složité projektové vyučování. A že připravit takovou výuku by dalo ještě mnohem víc práce než za normálních podmínek. Ale nemuselo by to tak být...

Nejde tu přece o novou koncepci „jak učit o koronaviru“, která by se stala součástí školské vize pro příští roky. Nejde tu o zpracování velkých úkolů, vypracování dlouhých esejů, hluboké pochopení globálních souvislostí. Jde o každodenní vzájemnou inspiraci. O otevření možnosti trochu víc se zorientovat v tom, co nás všechny nyní obklopuje.

A navíc: Orientovat se v tom s pocitem, že ostatní se nám snaží porozumět a pomáhat.



Celý text a komentář ke stažení naleznete zde

Stránky